Homilia die 30 augusti 1994 in monasterio benedictino loci v.d. Břevnov (penes civitatem Pragensem) habita pro iis qui in conventu pro membris tribunalium ecclesiasticorum interfuerunt:
CESKY PREKLAD. Optimum est quod nos in hoc colloquio iuris canonici non solummodo in aula convenimus ad relationes audiendas et ad disceptandum de difficilibus quaestionibus iuridico-pastoralibus, quae nostrum opus apud tribunalia ecclesiastica attingunt, sed etiam ad orandum congregamur, ad sanctissimam Eucharistiam omnes simul celebrandam.
Quam ob rem - uti in memoria revocat citatus canon Codicis Iuris Canonici - Eucharistia "totius cultus et vitae christianae est culmen et fons" (una ex parte "culmen" et altera ex parte "fons"). Eius celebratio proinde centru esse debet vitae Ecclesiae (cfr. cann. 246 § 1, 528 § 2, 6O8). "Cetera enim sacramenta - prosequitur memoratus canon 897 - et omnia ecclesiastica apostolatus opera cum sanctissima Eucharistia cahaerent et ad eam ordinantur".
Ita Eucharistia "continuo vivit et crescit Ecclesia" (can. 897). Immo, Eucharistia est unum ex elemetis essentialibus quae continuo constituunt seu faciunt Ecclesiam (cfr. can. 369).
Ex his veritatibus fidei, in Codice notatis, momentum patet Eucharistiae pro nostra quoque activitate apud tribunalia ecclesiastica. Etiam haec activitas separari nequit a Eucharistia, nam cum ea cohaeret et ad eam ordinatur. Una ex parte, Eucharistia pro nobis esse debet fons virtutis seu nutrimentum nostrae vitae christianae et nostri apostolatus, et altera ex parte conducere nos debet ad Eucharistiam melius celebrandam vel potius melius participandam.
Christus qui crucem pro nobis volutarie assupsit, quod in Eucharistia perpetuatur seu fit praesens, invitat nos ut etiam nos volutarie crucem assumamus seu ut eius crucem participemus. Dixit enim clare: "Si quis vult post me venire, abneget semetipsum et tollat crucem suam et venit post me, non potest esse meus discipulus" (Lc 14,27), immo, "non est me dignus" (Mt 10,38). Possumusne hanc vocem non audire Missam celebrantes?
Evidenter non agitur hic de eo ut nobismetipsis aliqua irrationabilia vel haud necessaria tormenta imponamus, sed ut quodcumque sacrificium assumamus, necessarium vel utile ad hoc ut voluntatem Domini perficere valeamus, ut munus nobis in Corpore Mystico Christi commissum debite exsequamur.
Ita Christus nos, quatenus membra tribunalis ecclesiastici, invitat ut quodcumque sacrificium generose assumamus ad officia nostra pro bono animarum quam optime perficienda.
Id facientes, in carne nostra adimplemus - uti dixit S. Paulus (Col 1,24) - ea quae deerant passionum Christi pro corpore eius, seu guttam aquae nostri sacrificii addimus vino crucis Christi, et celebratio eucharistica devenit semper magis aliquid vivum, nostram vitam ac activitatem vivificans atque fructuosum pro aedificatione Corporis Mystici Christi et salute animarum.
+ Zenon Grocholewski
Eucharistie a činnost církevního soudu.
Je velmi dobré, že se při jednání o kanonickém právu scházíme nejen v sále, abychom vyslechli přednášky a rokovali o obtížných právně - pastoračních otázkách, které se týkají naší práce u církevního soudu, ale že se shromažďujeme k modlitbě, abychom společně slavili Nejsvětější Eucharistii.
Z těchto pravd víry, uvedených v Kodexu, je zřejmý význam Eucharistie i pro naši činnost u církevních soudů. Ani tuto činnost nelze oddělit od Eucharistie, neboť s ní souvisí a k ní směřuje. Na jedné straně musí být pro nás Eucharistie pramenem ctnosti čili potravou pro náš křesťanský život a náš apoštolát, na druhé straně nás musí vést, abychom lépe slavili nejsvětější oběť a tím hlubší účast na ní měli.
2. Přihlížeje k této skutečnosti, chtěl bych objasnit jeden z pohledů na Eucharistii, který má veliký význam pro naši činnost a pro pastoraci vůbec.
Kristus se za nás na kříži dobrovolně obětoval a jeho oběť se v Eucharistii stále obnovuje a zpřítomňuje. Zve nás, abychom ochotně také my vzali na sebe kříž a tak měli účast na jeho kříži. Řekl jasně: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne" (Mt. l6, 2, Mk 8,34, Lk 9,23). "Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem" (Lk 14,27), ba dokonce, "není mne hoden" (Mt 10,38). Můžeme přeslechnout jeho hlas, když sloužíme mši sv. ?
Zřejmě se nejedná o to, abychom si ukládali nějaká nerozumná nebo nijak nezbytná muka, ale abychom přijímali každou oběť, která je nutná nebo užitečná k splnění vůle Boží, abychom řádně plnili úkol, který nám byl svěřen v mystickém těle Kristově.
Tím nás jako členy církevního soudu Kristus vyzývá, abychom velkodušně brali na sebe každou oběť potřebnou k tomu, abychom co nejlépe plnili své povinnosti pro blaho duší.
Když to budeme činit, budeme doplňovat - jak napsal sv. Pavel (Ko 1,24) - co zbývá do míry utrpení Kristových pro jeho tělo, abychom kapku vody své oběti přidali k vínu Kristova kříže, a pak se slavení mešní oběti oživí, vzruží náš život a naši práci a učiní plodnějšími pro budování mystického těla Kristova a spásu duší.
+ Zenon Grocholewski