Mgr. Pavel Krafl

     Z prvních dvou desetiletí 15. století máme v olomoucké diecézi dochována pouze jedna synodální statuta - statuta vydaná na synodě vyškovské. V starší a současné literatuře jsou různě datována. Cílem článku je určit, které z časových zařazení je pravděpodobnější.
     Vyškovská synodální statuta nemáme dochována v podobě originálu - listiny. Středověká synodální statuta jsou povětšinou dochována v podobě opisů v rukopisech, které (včetně datování) nelze považovat za zcela spolehlivé. Statuta vyškovská jsou ve svém opise v rukopise mikulovské dietrichsteinské knihovny datována "anno Domini MoCCCCoXIIIo die prima mensis Septembris, in die sancti Egidii, in opido nostro Wyssaw, ...Datum et actum anno et loco quibus supra."¹ Svátek svatého Jiljí připadá na 1. září. Dudík našel statuta ještě v rukopise tehdejší k. k. Hofbibliothek ve Vídni. Jsou ovšem datována 1412.² V Dudíkově době existoval ještě fragment, který získal z přídeští komorní knihy města Bratislavy z roku 1459.³ V šedesátých letech 18. století byla statuta vzešlá z vyškovské synody hned dvakrát vydána - poprvé roku 1763 v pátém díle Concilia Germaniae;⁴ Johann Fridrich Schannat text přepsal z "cod. MS Biblioth. Magut."⁵ a datoval 1413. Druhá edice je od Arsenia Theodora Fasseaua (z roku 1766),⁶ který datuje statuta do 1. září 1412.⁷
V narativních pramenech nenajdeme o vyškovské synodě žádnou zmínku (Granum catalogi,⁸ Series episcoporum;⁹ naše období pokrývají rovněž Staré letopisy české,¹⁰ Menší kronika žďárská¹¹ a nedochované Anály třebíčské¹².
Literatura sepsaná od vydání Fasseauovy edice je na ní pokud jde o datování moravských synod zjevně závislá. Tak v Politických a církevních dějinách Moravy Pilaře a Moravce čteme o synodě z roku 1412,¹³ František Xaver Richter ve své edici Series Augustina Olomouckého v poznámkách uvádí, že se 1. září 1412 konala synoda ve Vyškově.¹⁴ V 19. století se synodami a synodálními statuty v českých zemích zabýval rajhradský benediktin Beda Dudík. Vyškovská statuta roku 1871 vydal¹⁵ a opravil jejich datování k roku 1413. Základem pro edici mu byl mikulovský rukopis; přihlížel k výše zmíněnému rukopisu vídeňskému a fragmentu bratislavskému a k Fasseauově edici a edici dvojice Schannat, Hartzheim.¹⁶ Původcem statut je patriarcha antiochejský Václav Králík z Buřenic, vydává je coby administrátor - "commendatator perpetuus ecclesiae et episcopatus Olomucensis".¹⁷ V datovací formuli statut najdeme 1. září. Pro určení, jestli se synoda konala roku 1412 anebo o rok později, je rozhodující, kdy se Králík ujal správy biskupství. Dudík soudí, že se tak stalo koncem roku 1412 (vychází z listin olomoucké a kroměřížské kapituly).¹⁸ Roku 1412 tedy synodu konat nemohl.¹⁹ K pětistému výročí konání vyškovské synody napsal roku 1913 Augustin Neumann článek do časopisu Muzeum.²⁰ O synodě z r. 1413 se zmiňuje také ve svých pracích z roku 1920 "Církevní jmění za doby husitské"²¹ a z roku 1939 "K dějinám husitství na Moravě".²² Ferdinand Hrejsa ve druhém díle svých Dějin křesťanství v Československu věnuje synodě úsek. Dle něj byla slavena roku 1413.²³ V dalším vývoji ovšem Dudíkův vývod i s celou edicí upadl v zapomění. Václav Medek roku 1971 vydal první díl ze zamýšleného cyklu Dějin olomoucké arcidiecéze - Osudy moravské církve do konce 14. věku. Vyškovská synoda se podle něj konala 1. září 1412 a pod vedením Konráda z Vechty,²⁴ i když v intitulaci statut i v jejich závěru je jasně jmenován coby vydavatel patriarcha Václav (v rukopise MZK i ve všech edicích). V poznámce se Medek odkazuje na Fasseauovu edici.²⁵ Z poznámkového aparátu ani ze seznamu literatury nevyplývá, že by méně přístupná edice Dudíkova se byla autorovi vůbec do rukou dostala. Podobně píše Medek i v Cestách české a moravské církve staletími.²⁶ Jádrem Přehledu českých církevních dějin Jaroslava Kadlece jsou témata z Čech, v kapitolce věnované poměrům na Moravě důležitou vyškovskou synodu opomenul.²⁷ Josef Válka se v Dějinách Moravy o vyškovské synodě (dle něj konané roku 1412) zmiňuje při výkladech o pronikání viklefismu, husitismu na Moravu.²⁸
     Beda Dudík ve svém důkaze vychází z nálezu listiny, kterou biskup Konrád z Vechty oznamuje, že statky biskupství dal do správy Václavu, administrárorovi a koadjutorovi in spiritualibus et temporalibus a vyzývá pány rytíře a vazaly, aby Václava přijali a složili mu přísahu poslušnosti.²⁹ Jako důkaz, že se Králík nachází ve svém novém úřadě, pokládá listinu, již vydává 3. března 1413 jako správce olomouckého biskupství.³⁰ Králík ovšem zlistiňoval s titulem administrátora olomouckého biskupství již 28. září 1412.³¹
Gams uvádí jako rok nástupu Václava Králíka v Olomouci rok 1413.³² Eubel také.³³ Podle Kurta Pohla se rytíř z Buřenic stal administrátorem roku 1412.³⁴ A co říká František Michálek Bartoš v Českých dějinách: "R. 1412 si vyměnil (Václav Králík - pozn. aut.) bohaté své proboštsví za biskupství olomoucké".³⁵ Granum catalogi, pramen sepsaný někdy za olomouckého biskupa Pavla z Miličína³⁶ (1434 - 1450) nám říká: "1412. Řečený pan Konrád, třicátý biskup olomouckého kostela, byl od tohoto kostela záměnou přeložen k pražskému kostelu. ...Po něm na stolec olomouckého kostela nastoupil uvedeného roku ctihodný otec, pan Václav řečený Králík, patriarcha antiošský, z proboštského obročí vyšehradského".³⁷ Autor Grana připomíná nařízení Václava Králíka, podle kterého se každý pátek v poledne mělo na památku smrtné neděle zvonit a každý, kdo by za zvuku zvonů poklekl a modlil se Otčenáš a Zdrávas, získá čtyřicetidenní odpustky.³⁸ Nezmiňuje se ale, že jde o komendatátorovo synodální nařízení - bylo vyhlášeno na vyškovské synodě³⁹ - a tedy ani kdy se tato konala.
     Opis statut v mikulovském rukopise vznikl roku 1416: "Finita per Gerungum plebanem de Lucaw prope Budwicz Anno domini MoCCCCoXVIo quinta die mensis Junii".⁴⁰ Léta 1412 - 1413 a 1416 si nejsou příliš vzdálena, abychom mohli zpochybňovat paměť písaře Gerunga; pokud by se nejednalo o jeho omyl, přepis, jaký se může kdykoliv komukoliv stát.
Synodální statuta vydaná ve Vyškově jsou poměrně rozsáhlá a můžeme předpokládat, že si je vydavatel musel před synodou po určitou dobu připravovat a ještě předtím se se stavem diecéze vůbec seznámit.⁴¹ Pokud by ji Václav Králík slavil 1. září 1412, příliš mnoho času by na podrobné seznámení se se situací v diecézi neměl.
     Na základě uvedených údajů lze dospět k závěru, že Dudíkovo datování bylo správné a že se vyškovská synoda s největší pravděpodobností konala 1. září 1413.

POZNÁMKY

1  MZK Brno, sig. Mk 86, fol. 130a. Srovnej Dudík B., Statuten der Diöcese Olmütz vom Jahre 1413, Brno 1871, str. 43.
2 Dudík, o. c., str. 4. Uvádí rukopis č. 4458.
3 Dudík, str. 4.
4  Harzheim J., Schannat J. F., Concilia Germaniae, V., Col. Agripp. 1763, str. 39 - 43 (dále CG).
5 CG, V., str. 43.
6  Fasseau A. T., Collectio synodorum et statutorum almae diocesis Olomucenae in IV. partes distributa, I., Rezii 1766, pag. 24 - 43.
7 Tamtéž, pag. 24.
8  Granum catalogi Praesulum Moraviae, ed. Loserth J., AÖG 78, str. 41 - 97. Vlastní text Grana str. 63 - 97. Český překlad in Katalog moravských biskupů, arcibiskupů a kapitul staré a nové doby, Olomouc 1977, str. 5 - 33.
9  Augustini Olomucensis episcoporum series, ed. Richter F. X., Olomouc 1831. Český překlad in Katalog..., str. 53 - 86.
10 Ze starých letopisů českých, ed. Porák J., Kašpar J., Praha 1980.
11 FRB II., str. 550 - 557.
12 Čerpal z nich Pěšina z Čechorodu T., Mars Moravicus, Praha 1677.
13  Pilarz A., Moravetz F., Moraviae historia politica et ecclesiastica, I., Brno 1785, str. 312.
14  Augustini Olomucensis episcoporum series, ed. Richter F. X., Olomouc 1831, str. 142.
15 O. c. in pozn. 1.
16 Dudík, o. c., str. 3 - 5.
17  MZK Brno, sig. Mk 86, fol. 117a, 130a. Dudík, str. 7, 43. "Commenda (custodia, guardia) - církevní beneficium udělované tím způsobem, že držitel jeho používá temporal a někdy i vykonává určitou jurisdikci, ale nespravuje úřadu s beneficiem spojeného po stránce duchovní. (!?) ... Pohříchu v době papežského rozkolu hleděli papežové proti sobě stojící získati si přívrženců propůjčováním commend" - Český slovník bohovědný, red. Podlaha A., 3., Praha 1926, str. 138 - 139.
18 Dudík, str. 3.
19 Dudík, str. 5.
20  Neumann A., Diecézní synoda ve Vyškově r. 1413, Museum 48, 1913, str. 19 - 37.
21 Neumann A., Církevní jmění za doba husitské, Olomouc 1920, str. 34 - 35, 146.
22  Neumann A., K dějinám husitství na Moravě, Olomouc 1939, str. 32 - 33.
23 Hrejsa F., Dějiny křesťanství v Československu, II., Praha 1947, str. 41.
24  Medek V., Osudy moravské církve do konce 14. věku, Praha 1971, str. 177.
25 Medek, Osudy..., str. 180, pozn. 45.
26  Medek V., Cesta české a moravské církve staletími, Praha 1982, str. 131.
27 Kadlec J. Přehled českých církevních dějin, 1., Praha 1991.
28 Válka J., Dějiny Moravy, 1., Brno 1991, str. 116.
29  Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV., IV., ed. Kopičková B., Praha 1989, č. 598 (dále RBMAeVQ). Dudík, str. 3.
30 RBMAeVQ, IV., č. 607. Dudík, str. 3.
31 RBMAeVQ, IV., č. 594.
32 Gams P. B., Series episcoporum ecclesiae catholicae, Leipzig 1931, str. 298.
33  Eubel C., Hierarchia catholica medii aevi sive summorum pontificum, S.R.E. cardinalium, ecclesiarum antistitum series ab anno 1198 usque ad annum 1431 perducta, Regensburg 1913, str. 376.
34  Pohl K., Beitrage zur Geschichte der Bischöfe von Olmütz im Mittelalter, Breslau 1940, str. 48.
35  ČD II., 6., str. 469 (F. M. Bartoš, Čechy v době Husově 1378 - 1415, Praha 1947).
36 Katalog..., str. 9.
37 Katalog..., str. 29. Loserth J., Granum..., str. 95.
38 Katalog..., str. 30. Loserth, str. 96.
39 Čl. 8. Dudík, str. 15.
40 MZK Brno, sig. Mk 86, fol. 130a.
41 Svědčí o tom zmínky v synodálních článcích vyškovské synody "prout nos experientia frequenter edocuit" (čl. VII., Dudík, str. 11), "Multorum querelis et propria experientia..." (čl. XIX., str. 23), "Praeterea intelleximus et nimis graviter portamus, quod in nostra dioecesi consuetudo talis irrepsit..." (čl. XL., str. 40), dále např. v čl. XXXIII., str. 34 a čl. XXXV., str. 35.

Resumé

Na počátku 15. století slavil administrátor olomouckého biskupství Václav Králík z Buřenic diecézní synodu. V historické literatuře je datována dvojím způsobem: k roku 1412 a k roku 1413 (podobně i v edicích ze synody vzešlých statut). Autor na tuto skutečnost upozorňuje, rozebírá pravděpodobnost obou variant a přiklání se k časovému zařazení synody badatelem a editorem vyškovských statut Bedy Dudíka, tedy do roku 1413.

O autorovi

Mgr. Pavel Krafl, narozen 1971, vystudoval obor historie - archívnictví na Filosofické fakultě Masarykovy university v Brně. Při své promoci dne 12. 7. 1995 obdržel cenu rektora university (2. místo). V současnosti je interním postgraduantem Historického ústavu Filosofické fakulty MU v Brně. Zabývá se problematikou středověkých synod a synodálních statut olomoucké diecéze (např. "K údajné synodě olomoucké diecéze z roku 1400", Vlastivědný věstník moravský, roč. 47, 1995, č. 3, str. 277 - 283). Od jara 1995 je členem Společnosti pro církevní právo.