DISKUSE
Autor článku JUDr. Ignác A. Hrdina, OPraem, nám podává v článku velmi zevrubné a kvalitní poučení o inkorporaci. Bezpochyby správně charakterizoval a rozdělil inkorporace na incorporatio pleno iure a incorporatio minus pleno iure
.
Co se týče právě zmíněného institutu inkorporace, v článku autor velmi správně a podrobně aplikoval oba kodexy kanonického práva CIC/1917 a CIC/1983.
Autor však bohužel ne zcela jasně zdůraznil, že pro církevní instituce založené před rokem 1983 (tj.před platností CIC/1983) je rozhodující církevní právo v době jeho založení. V dnešní době zní velmi povážlivě tvrzení: "Lze důvodně pochybovat, že by kostel dnes měl právní subjektivitu (jako za platnosti CIC/1917, kán. 99). Ex lege ji nemá, musel by ji tedy mít na základě rozhodnutí příslušného představeného (kán. 114) jakožto universitas rerum seu fundatio autonoma (v českém překladu samostatná nadace) podle kánonu 115 § 3, což příliš neodpovídá, navíc mi o rozhodnutích takového druhu není nic známo."
Je třeba připomenout, že se tento výše uvedený odstavec vztahuje pouze na právnické osoby - kostely, které by eventuálně měly vzniknout v budoucnu, tj. již za účinnosti nového CIC/1983. Pro právnické osoby, které vznikly před jeho účinností je absolutně irrelevantní. Ty totiž existují i nadále, i když se CIC/1983 výslovně o nich již nezmiňuje. Proto v každém případě platí, a to je třeba v dnešní době obzvláště zdůraznit, že kostely, které právní subjektivitu před CIC/1983 měly, ji mají i dnes. Jestliže totiž v právním řádu není nějaký institut neustále opakován a zdůrazňován, neznamená to, že by automaticky z právního řádu zmizel. Chtěl bych podtrhnout, že kostel je právnickou osobou již od platnosti starého Corpus Iuris Canonici.
Jinak je třeba ještě k článku doplnit, že odborná diskuse týkající se transformace starých církevních právnických osob na úrovni biskupské konference, aspoň podle nám dostupných informací, skutečně probíhá, a to vehementně a nepřetržitě. Problémem však je (a v oblasti církevního práva se to projevuje ještě výrazněji než v jiných právních oborech), že v České republice není dostatek kvalitních odborníků, kteří by danou problematiku rychle a kvalitně uměli zvládnout. Je to důsledek po čtyřicet let trvajícího totalitního systému. Tento nedostatek se daří vyrovnávat jen postupně. Biskupská konference je v této otázce ta poslední, které bychom mohli křivdit. Je však třeba doufat, že se jí celý proces transformace s pomocí nás všech podaří úspěšně a spravedlivě v nejbližší době zvládnout.