1. . Prvotním cílem církve je být svátostí hlubokého sjednocení lidí s Bohem (srv. Řím. kat. 775). Kristus jí svěřil poklad víry, aby za přispění Ducha svatého zjevenou pravdu svatě opatrovala, hlouběji poznávala a věrně hlásala a vykládala (srv. CIC, Can. 747).

2. V církvi jsou někteří z věřících ustanoveni k duchovní službě, označujeme je jako kleriky (srv. CIC, Can. 207, Řím. kat. 873). Ostatní věřící jsou laici. V obou skupinách jsou věřící, zasvěcující se podle evangelních rad Bohu a spásnému poslání církve, sdružují se v institutech zasvěceného života.

3. Velké poslání církve v současné době v podmínkách České republiky nelze splnit jen silami kleriků a osob zasvěceného života. Církev proto musí užívat služeb i ostatních věřících, případně i osob, které nejsou věřícími. O této problematice pojednává tato studie.
   Upřesnění pojmů

4. Úvahy v této studii omezuji programově je na území České republiky.

5. Slovem církev budeme v této studii pro zjednodušení rozumět právnické osoby v římskokatolické církvi ve smyslu Codexu iuris canonici, které požívají charakteru právnických osob též podle právního řádu České republiky.

6. Za právnickou osobu musí jednat vždy nějaká fyzická osoba. Tuto studii omezuji na takové právnické osoby, za něž jednají, tj. jejich statutárními orgány jsou, klerici nebo osoby zasvěceného života. Nadále je budu pro zjednodušení označovat jako duchovní osoby.

7. Osoby, které vstupují do pracovněprávních vztahů s církví a nejsou du- chovními osobami, budu v této studii označovat jako zaměstnance, i když Zákoník práce zatím setrvává na výrazu pracovník. Zaměstnanci tedy budeme rozumět ty osoby, které vstupují do pracovněprávního vztahu k církvi ve smyslu Zákoníku práce. Nemyslí se tím ono množství věřících, které dobrovolně a bezplatně pomáhají duchovním osobám plnit jejich velké poslání.

   Jeden biblický pohled na tuto problematiku

8. Pojem zaměstnanec předpokládá existenci pracovněprávního vztahu mezi ním a jeho zaměstnavatelem. Nemůže být zaměstnancem, kdo není v pra- covněprávním vztahu. Pro označení základu, z něhož pracovněprávní vztah vzniká, budu pro zjednodušení v této studii používat výrazu: pra- covní smlouva.

9. Pán Ježíš předpokládá existenci pracovních smluv. Nejlépe to vyplývá z podobenství o dělnících na vinici (srv. Mat 20). Jde o mnohodimenzní podobenství. Z hlediska této studie lze toto podobenství chápat též jako podobenství o pracovněprávních vztazích. O smlouvě se v něm výslovně hovoří dvakrát (srv. Mat 20,2 a Mat 20,13). Avšak i na jiných místech Písma lze nalézt zmínky o pracovněprávních vztazích.
   O pracovněprávních vztazích všeobecně

10. Duchovní osoba, která jedná za církev a rozhodla se zaměstnávat za- městnance, se musí dokonale seznámit se Zákoníkem práce a naučit se s ním zacházet. Tomu se nelze nikterak vyhnout.

11. K jakékoliv smlouvě přistupují vždy nejméně dvě osoby (fyzické, právni- cké). Říkáme jim smluvní strany, kontrahenti, účastníci smlouvy apod. To platí i o pracovních smlouvách.

12. Duchovní osoba by si před uzavřením pracovní smlouvy měla ujasnit motivy, proč k té smlouvě přistupuje na jedné straně církev a na druhé straně zaměstnanec. V dobrých smlouvách se toto hledisko výrazně formuluje hned na začátku. Hovoříme tu o očekávání kontrahentů.

13. Co očekává zaměstnanec, který uzavírá pracovní smlouvu s církví? Od- pověď na to nelze vyjádřit vyčerpávajícím způsobem. S jistotou však lze říci, že očekává, že:

    • za svou práci bude pobírat smluvenou odměnu,

    • bude pracovat v dobrém a laskavém prostředí,

    • přispěje tak k růstu nebeského království (je-li to věřící křesťan).

14. Je charakteristické, že klerici a osoby zasvěceného života mezi sebou zpravidla nevstupují do pracovněprávních vztahů. Vztah např. biskupa a kněze nebo vztah osob zasvěceného života mezi sebou se řídí - nej- obecněji řečeno - pravidly vyvěrajícími z Nového Zákona.

15. A tak duchovní osoba, tj. klerik nebo osoba zasvěceného života, která jedná za církev jako zaměstnavatel, je ve složité situaci. Činnost kleriků nebo osob zasvěceného života jí podřízených se řídí podle jiných pravi- del než činnost zaměstnanců. A právě to se může stát kamenem úrazu. Zatímco vztahy uvnitř společenství kleriků nebo osob zasvěceného živo- ta se mají blížit vztahům v rodině, vůbec tomu tak není v pracovně- právních vztazích. V pracovněprávním vztahu jde sice o základní rovnost dvou kontrahentů, kteří pracovní smlouvu uzavřeli, avšak na druhé stra- ně již uzavřením takové smlouvy zaměstnanec vzal na vědomí, že sou- částí jeho povinností je ukázněně plnit pracovní příkazy zaměstnavatele.

16. Proto očekávání duchovních osob jako zaměstnavatelů smí směřovat pouze k tomu, co je výslovně smluveno. Zdá se, že některé duchovní osoby očekávají od svých zaměstnanců víc a to pak vede k nedorozu- měním, hořkostem a pohoršením.

17. V žádném případě nelze od zaměstnance očekávat poslušnost toho typu, která se pěstuje v církvi podle evangelií jako ctnost. Zaměstnanec se k poslušnosti zavazuje z jiných důvodů, než duchovní osoba, proto jeho poslušnost má jiné dimenze. Snad by bylo nejlépe ji označovat jako pra- covní disciplínu. Prostě u zaměstnance nelze očekávat poslušnost pro lásku Boží, vždy půjde jen o poslušnost vůči nadřízenému z důvodu pra- covněprávního vztahu.
    Co předchází uzavření pracovní smlouvy

18. Duovní osoba by se před uzavřením pracovní smlouvy měla o svém budoucím zaměstnanci dovědět maximum rozhodných informací. Ty lze čerpat ze dvou zdrojů: od budoucího zaměstnance samého a od třetích osob.

19. Informace od budoucího zaměstnance je vhodné vždy žádat písemně, a to jednak v formě žádosti o přijetí do zaměstnání, jednak ve formě vlastní- ho životopisu. Budoucí zaměstnanec by se měl vyjádřit ke svému postoji k církvi, popsat své rodinné poměry, postoj ke společenství a své půso- bení v něm, stejně jako svou politickou minulost i vlastní trestní rejstřík.

20. Mezi informace od třetích osob patří různá doporučení od duchovních (u praktikujících katolíků) i dalších osob. Dále sem patří školní vysvěd- čení i osvědčení od dosavadních zaměstnavatelů.
    O pracovních smlouvách

21. Pracovní smlouvy uzavírané církví se zaměstnanci by proto měly být co nejpřesnější. Jasné smlouvy - dobří přátelé. Pracovní smlouva je rámec, za který nelze v požadavcích na zaměstnance jít. Víc než je smluveno nemohu požadovat, nechci-li riskovat ze strany zaměstnance odmítnutí. Pracovní smlouva znamená, že zaměstnanec musí podle ní pracovat a církev mu musí dávat to, k čemu se smluvně zavázala.

22. Církev by měla, mimo jiné, zavázat zaměstnance k těmto dvěma zásad- ním postojům :

    • k loajálnosti vůči zaměstnavateli,

    • k mlčenlivosti o všem, o čem se v pracovním poměru dověděl (tato mlčenlivost by ho měla vázat i po skončení pracovního poměru).

23. Duchovní osoby, jež vykonávají zaměstnavatelské činnosti, by měly mít stále na mysli, že nejsou absolutními vládci či lenními pány, ale že vy- stupují při udílení pracovních příkazů na straně zaměstnavatele vůči za- městnanci v zásadě jako rovný s rovným.

24. Protože pravidla duchovního života v církvi nebývají součástí pracovní smlouvy, nesmí se přehlédnout, že se jich vůči zaměstnancům nelze do- volávat.

25. V pracovní smlouvě musí být jednoznačně uvedeno, kdo za zaměstnava- tele bude zaměstnanci udílet pracovní příkazy.

26. Čím víc budeme od zaměstnance očekávat, například, aby se co nejvíce ztotožňoval s našimi cíli, tím více bychom mu měli vycházet vstříc, tím více bychom měli chápat a respektovat jeho zájmy.
    Trhliny v pracovněprávním vztahu, skončení pracovněprávního vztahu

27. Vše lidské j křehké, také pracovněprávní vztahy doznávají trhlin. Trva- le platí zásada: důvěra je dobrá, ale kontrola je lepší. Má-li být zachován řád, musí každý zaměstnavatel kontrolovat své zaměstnance.

28. Některé duchovní osoby se kontrolní činnosti vyhýbají, obávajíce se jí. K tomu není objektivní důvod. Pán Ježíš na více místech v evangeliích ukazuje, že kontrola je normální životní jev (srv. např. podobenství o hřivnách a nevěrném správci).

29. Malé trhliny se budou řešit napomenutím zaměstnance ze strany zaměst- navatele. I k tomu je v Písmu, byť v jiné rovině, návod. Bude nutné dávat pozor na nespravedlivá osočení. Každé udání (i o tom je v Evangeliích několikrát řeč) musí být spolehlivě ověřeno. Došlo-li by totiž až k soudnímu sporu, nebude rozhodující církevní právo, ale především Zákoník práce a uzavřená pracovní smlouva.

30. Zvláště je nutné dát pozor na tyto dva typy konfliktů:

    • zaměstnanec nedělá to, co v pracovní smlouvě nebylo smluveno,

    • vznikne přesvědčení, že by zaměstnanec práci, kterou vykonává, mohl dělat lépe.
      
    Tady hrozí akutní nebezpečí zvlášť nesprávného rozhodnutí, které by event. mohlo vést až k veřejnému pohoršení. V konfliktech tohoto typu se doporučuje podívat se na vzniklou trhlinu očima zaměstnance.

31. V 16. kapitole Lukášova evangelia čteme o nevěrném správci. Je tam obsažen návod k rozvázání pracovněprávního vztahu. "Co to o tobě sly- ším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš." Tak je to jednoduché. V naší době je k tomu ovšem nutné navíc dodržet ustanovení Zákoníku práce.

V Praze dne 12. června 1994