Lamparter, Michal (edit.): Církev a stát. Sborník příspěvků z 5. ročníku konference
Acta Universitatis Brunensis. Iuridica
No. 243, Brno 2000, s. 98.
The Church and the State. The Minutes of
Contributions to the 5th Conference
Die Kirche und der Staat. Sammelband der
Beiträge des 5. Jahrganges der Konferenz
29. září 1999 se na půdě
Masarykovy university v Brně uskutečnilo páté kolo cyklu přednášek
věnovaných širokému spektru otázek konfesního i církevního práva. Konferenci
uspořádala místní skupina Společnosti pro církevní právo v Brně ve
spolupráci s katedrou ústavního práva a politologie Masarykovy university.
Setkání se zúčastnilo na 40 hostů z domova i ze zahraničí, přičemž mezi
účastníky nechyběl Wolfgang Wieshaider
z Institutu církevního práva Právnické fakulty Vídeňské university ani Wieslav Bar z Katolické university
v Lublinu. Právě Dr. Bar
vystoupil na konferenci s příspěvkem "Svoboda svědomí a vyznání
v polském právním řádu po roce 1989", v němž přítomné seznámil se
současnou podobou polského konfesního práva včetně aspektů ústavněprávních a
mezinárodněprávních. Cenný je v této souvislosti nastíněný a pečlivě
strukturovaný přehled právních norem, platných v této oblasti na území našeho
severního souseda.
Stejně
jako tento proslov nalezne čtenář ve sborníku rovněž pojednání Dr. Wieshaidera, věnované problematice právní úpravy postavení církví a
náboženských společností v Rakousku ("Rakouský zákon o právní subjektivitě
společenství náboženského vyznání"), kde je čtenář seznámen s novým
právním předpisem rakouského konfesního práva z ledna roku 1998. Pro
českého čtenáře je tento zákon důležitý minimálně z toho důvodu, že stejně
jako česká úprava de lege ferenda zavádí dvoustupňový model registrace církví.
Další
z otištěných příspěvků - pojednání Karin
Kuhnové "Svoboda a institucionalizace víry" - obsahuje zamyšlení nad
některými aspekty vztahu fenoménů svobody a zakotvení víry v určitém
formálním rámci daném povahou normativního řádu. Připomenutí významu české
filozofky a teoložky Boženy Komárkové, která svůj život zasvětila aktivní
obraně hodnot křesťanské civilizace před hrozbou nacistického i komunistického
totalitarismu, přináší esej Pavla
Černého, nazvaná "Křesťanství, demokracie a lidská práva". Autor rozebírá
zejména autorčino vnímání novověké sekulární filosofické tradice jako
potenciálního zdroje ohrožení lidských práv, jež může vzejít jak
z extremně kolektivistického, tak naopak i radikálně individualistického
nahlížení lidské přirozenosti.
Robert Prodělal
je autorem "Několika zamyšlení nad náboženskou tolerancí (Katolická
perspektiva)", v nichž rozebírá otázku vztahu katolické církve
k ostatním vyznáním a pojetí tolerance v katolickém prostředí.
Závěrečný příspěvek Michala Lampartera
"Svoboda náboženského vyznání a ústavní právo" představuje cenné shrnutí
koncepce právní úpravy náboženské svobody na našem teritoriu
v chronologické perspektivě, která se nevyhýbá ani zohlednění širšího
společenského kontextu, z něhož právní normy vycházely.
Nelze prohlásit, že by sborník neobsahoval určité formální nedostatky, pomineme-li ne zcela konsistentní poměr mezi tématy, někdy spíše jen volně souvisejícími s konfesním právem. A tak zatímco Wieshaiderův článek je přeložen do českého jazyka, zůstává Barovo pojednání v polštině. Sborník disponuje navíc jen stručným anglickým resumé, nikoli však německým, popř. dalším jinojazyčným shrnutím. Na druhou stranu však brněnský svazek obsahuje k dalšímu výzkumu na poli konfesního práva podnětné příspěvky s množstvím cenných informací, které může zúročit i legislativní praxe.
Jiří Georgiev