Verba, Lublin 1999, 392 s. V podtitulu práce autor vyznačil dva aspekty konkordátu, na něž soustředil svou pozornost - význam a realizaci. Při posuzování významu konkordátu autor naznačil širší právně-teoretické souvislosti, zejména úlohu konkordátu v různých systémech vztahů státu a církve. Důležitost polského konkordátu je spatřována v tom, že tento mezinárodněprávní instrument - podepsaný 28. července 1993 - byl prvním konkordátem v postkomunistických zemích střední a východní Evropy a stal se tak inspiračním zdrojem pro ostatní země tohoto regionu při jejich jednáních s Apoštolským stolcem. (Nic na tom nezměnil ani fakt, že ratifikace konkordátu byla několik let oddalována Sejmem Polské republiky, ovládaným postkomunistickými elitami.) Za zmínku stojí i fakt, že z meritorního hlediska náleží polský konkordát k novému typu tzv. horizontálních konkordátů, jež vycházejí z doktríny 2. vatikánského koncilu a jejichž podstatou je záruka náboženské svobody v rovině individuální, kolektivní, jakož i institucionální. Realizací konkordátu rozumí prof. Krukowski jeho roli v procesu transformace a stabilizace polského právního řádu. Nejprve se soustřeďuje na vztah konkordátu v ústavě a jeho místo v právním řádu Polska. Posléze je v práci vyložen poměr konkordátu a běžných zákonů podle jednotlivých oblastí, které konkordát reguluje. Konkrétně jde o úpravu diplomatických vztahů, svobody komunikace mezi jednotlivými subjekty církve, uznání právní subjektivity církve, svobody církve veřejně plnit svou misii a jurisdikci, svobody církve při uskutečňování změn ve své struktuře, svobody kultu, úpravu církevního školství a osvětové činnosti, duchovní služby v armádě, věznicích a mezi národnostními menšinami, úpravu církevního majetku apod. Největší pozornost je věnována uzavření kanonického manželství s civilněprávními účinky; vyloženy jsou jejich podmínky, jimiž jsou: absence překážek vyplývajících z polského práva, vyjádření souhlasné vůle nupturientů respektující uskutečnění civilněprávních účinků a zápis do matriky příslušnému správnímu úřadu. Práci uzavírá příloha obsahující text konkordátu a dalších čtrnácti souvisejících dokumentů. Autor charakterizoval svou knihu jako "pokus o odpověď na otázky týkající se významu konkordátu a jeho realizace v polském právu" (s. 15). Zbývá dodat, že se jedná o pokus velmi zdařilý. Daniel Spratek |