Konference Církev a stát na
Právnické fakultě
Masarykovy univerzity v Brně
– 19. ročník, 2013
Na počátku
každého září pořádá Katedra ústavního práva a politologie Právnické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci se Společností pro církevní
právo pravidelnou celodenní vědeckou konferenci v oboru konfesního práva
pod názvem „Církev a stát“, a to již od roku 1995. Na konferenci jsou zváni
odborníci zabývající se právními záležitostmi církví a jejich postavením ve
státě, a to z celé České republiky i ze sousedních zemí. O průběhu
loňského ročníku, tj. osmnáctého, uspořádaného dne 6. září 2012 na téma „Církve, stát a vzdělání“, jsme podali zprávu v Revue církevního
práva č. 53–3/12, na s. 93–95.
Na právnické fakultě v Brně probíhají
toho času opravy interiéru, a tak se letošní konference, svolaná na úterý 10.
září 2013, konala tentokrát v reprezentační zasedací síni budovy
Masarykovy univerzity na Komenského náměstí v Brně. Přítomno bylo více než
50 účastníků ze všech částí republiky, a několik také ze Slovenska, Rakouska a
Vatikánského Města.
Dopolední zasedání zahájila JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., soudkyně Ústavního soudu, garantka
oborů církevního práva vyučovaných na katedře ústavního práva a politologie
Právnické fakulty Masarykovy univerzity, předsedkyně brněnské skupiny
Společnosti pro církevní právo. Účastníky konference pozdravil vedoucí uvedené
katedry doc. JUDr. Jan Svatoň, CSc., a jménem Společnosti pro církevní právo
v Praze, Brně a Olomouci její předseda prof. JUDr. Jiří Rajmund Tretera z katedry právních dějin Právnické fakulty
Univerzity Karlovy v Praze. Konferenci moderoval JUDr. Pavel Molek, Ph.D., LL.M.
(Católica), z Právnické fakulty Masarykovy
univerzity.
První příspěvek pronesl vzácný host
konference Francesco kardinál Coccopalmerio,
předseda Papežské rady pro legislativní texty – Pontificio
Consiglio per i Testi Legislativi.
Ve své necelou hodinu trvající přednášce vysvětlil, jaké je poslání rady,
kterou řídí a která se skládá z patnácti kardinálů, kteří jsou jejími
členy, a z přiměřeného počtu právních expertů. Úkoly uvedené papežské rady jako
jednoho z dikasterií římské kurie vyplývají ze
zákonné úpravy stanovené apoštolskou konstitucí Pastor bonus z roku 1988,
a patří mezi ně především účast na legislativním procesu. Rada monitoruje
kanonické normy; zjistí-li lacunu iuris
nebo obsoletnost nějaké normy, upozorní na to papeže
a na základě jeho rozhodnutí pro něho připraví návrh nového zákona. Dále má
funkci kontrolní: jsou jí předkládány ke schválení veškeré legislativní texty
vytvořené ostatními dikasterii římské kurie a obecné
dekrety vytvořené biskupskými konferencemi jednotlivých zemí. Zabývá se
stížnostmi na legislativu biskupů, které může podat kterýkoliv katolík. Další
funkcí rady je v případě nejasnosti zákona podat jeho autentický výklad a
v případě potřeby podrobnějšího vysvětlení zákona jeho doktrinální výklad.
Po svém výkladu pan kardinál odpověděl na
několik dotazů a vyzval odbornou veřejnost ke spolupráci. Papežská rada pro legislativní
texty přijímá názory univerzit, právních odborníků i společností pro církevní
právo jednotlivých zemí. „Všichni kanonisté na světě jsou našimi poradci a je
důležité, aby se cítili být součástí naší mise.“
Po přestávce následoval program prvním blokem
na téma
Zvláštní
práva církví registrovaných církví a náboženských společností.
Tento blok zahájil prof. JUDr. Jiří Rajmund Tretera z katedry
právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze přednáškou „Zvláštní práva církví – obecný
pohled v souvislosti se založením tohoto pojmu zákonem č. 3/2002 Sb.“. Po něm hovořil Mgr. Petr Jäger,
Ph.D., z Ústavního soudu a Právnické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně na téma „Napětí mezi zvláštními právy a církevní
autonomií“. Následující přednášku proslovil doc. ICLic.
JUDr. Záboj Horák, Ph.D., LL.M.,
z katedry právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy
v Praze, a to na téma „Zvláštní právo vyučovat náboženství na státních
školách.“ Dopolední program uzavřela ThLic. Monika Menke, Th.D., z katedry církevního práva Cyrilometodějské
teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, přednáškou na téma
„Zvláštní právo církví na působení ve vězeňství“.
Po obědě pokračovaly příspěvky k prvnímu bloku. JUDr. Lucia Madleňáková
z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci přednášela na
téma „Duchovní jako oprávněná úřední osoba při uzavírání sňatku“. Mgr. Štěpán Šťastník z Ústavního soudu a Diecézního církevního
soudu v Brně hovořil o rozsahu oprávnění zachovávat povinnost mlčenlivosti
duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo
s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. První blok ukončil Ass.-Prof.
Dr. Wolfgang Wieshaider z právnické fakulty
Vídeňské univerzity svou přednáškou, věnovanou srovnání tzv. zvláštních práv
podle zákona č. 3/2002 Sb. a rakouské právní úpravy obdobných právních oblastí.
Poté následoval druhý blok s názvem
Právní a
společenské aspekty působení církví.
Jako první vystoupil Mgr. et Mgr. Jiří Baroš z Ústavního soudu a Fakulty sociálních studií
Masarykovy univerzity v Brně se svou přednáškou na téma „Proměny
liberalismu a jeho přístupu k náboženství“. Čtenáři Revue církevního práva
se mohou s myšlenkami přednášejícího seznámit v jeho článku
„Liberalismus a náboženská svoboda“, který byl uveřejněn v čísle 55–2/2013
Revue církevního práva.
Poté hovořil Mgr. Tomáš Janků z Filosofické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně na téma „Analýza přiznání zvláštních práv Muslimské
náboženské obci v ČR“.
Na závěr bloku přednášel JUDr. Michal Lamparter
z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na téma „Listopad 1989 a
zvláštní práva církví a náboženských společností.“
Po každém
bloku byla zařazena diskuse, na které se v bohaté míře podíleli jak
přednášející, tak většina účastníků konference.
Záboj Horák