Smlouva mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko

Svatý stolec a Svobodný stát Durynsko, shodujíce se v přání v přátelském duchu upevnit a podporovat vztah Katolické církve a Svobodného státu Durynsko, se rozhodly uzavřít dohodu s cílem rozvíjet a dlouhodobě upravit právní postavení Katolické církve ve Svobodném státě Durynsko, zohledňujíce přitom platný konkordát mezi Svatým stolcem a Německou říší z 20. července 1933, pokud zavazuje Svobodný stát, a doceňujíce význam Smlouvy Svobodného státu Prusko se Svatým stolcem ze 14. června 1929.

Za tímto účelem se Svatý stolec, zastoupený svým zplnomocněncem – apoštolským nunciem v Německu Dr. Giovanni Lajolem, titulárním arcibiskupem cesarejským, a Svobodný stát Durynsko, zastoupený durynským ministerským předsedou Dr. Bernhardem Vogelem shodly na následujících článcích:

Článek 1

(1) Svobodný stát Durynsko zaručuje svobodné vyznávání katolické víry a její veřejný výkon. (Řády a náboženská společenství vytvořená podle kanonického práva nepodléhají žádným omezením kromě toho, že jsou vázány pro všechny platným zákonem. Totéž platí i pro ostatní katolické organizace a svazy, i když plní kromě náboženských, kulturních a charitativních účelů i jiné úkoly. Základní právo na náboženskou svobodu zůstává nedotčeno.)

(2) Katolická církev řídí a spravuje své záležitosti samostatně v mezích pro všechny platného zákona. Propůjčuje úřady a odnímá je bez působení státu nebo občanských korporací.

(3) Při plnění svých úředních povinností požívají klerici, řeholníci a ostatní členové církve povolaní do úřadu nebo k duchovní službě ochranu ze strany státu.

(4) Ve Svobodném státě Durynsko jsou klerikové a řeholníci osvobozeni od povinnosti převzít veřejný úřad nebo takové povinnosti, které jsou podle předpisů kanonického práva neslučitelné s jejich postavením.

Článek 2

Nedotčena zůstávají ta zákonná ustanovení, podle nichž duchovní, jejich pomocníci a osoby, vykonávající v rámci přípravy na budoucí povolání činnost odpovídající určitému povolání, jsou oprávněni zachovávat povinnost mlčenlivosti o tom, co jim bylo svěřeno jakožto duchovním, nebo co se jako duchovní dozvěděli. Svobodný stát Durynsko se bude zasazovat o zachování této ochrany duchovního a zpovědního tajemství.

Článek 3

Ochrana nedělí a státem uznaných církevních svátků se zaručuje. (Svobodný stát Durynsko přijme takovou zákonnou úpravu, která bude zajišťovat ochranu bohoslužeb o církevních svátcích, které nejsou zákonem uznanými svátky.)

Článek 4

Současná diecézní organizace a cirkumskripce Katolické církve ve Svobodném státě Durynsko zůstává zachována. K provedení změn se vyžaduje přijetí smlouvy, leda že se jedná o změnu hranic, která se uskutečňuje pouze v zájmu výkonu místní duchovní péče. (Současná diecézní a cirkumskripční organizace Katolické církve se řídí ve Svobodném státě Durynsko

  • pro Biskupství Erfurt Smlouvou mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko o zřízení Biskupství Erfurt z 14. června 1994;
  • pro Biskupství Drážďany-Míšeň apoštolskou konstitucí "Sollicitudo omnium Ecclesiarum" z 24. června 1921;
  • pro Biskupství Fulda článkem 2 Smlouvy Svobodného státu Prusko se Svatým stolcem z 14. června 1929 ve spojení se Smlouvou mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko o zřízení Biskupství Erfurt z 14. června 1994.)

 

Článek 5

(1) Obsazování biskupského stolce v Erfurtu se provádí podle čl. 3 Smlouvy mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko o zřízení Biskupství Erfurt z 14. června 1994 ve spojení s čl. 6 Smlouvy Svobodného státu Prusko se Svatým stolcem z 14. června 1929.

(2) Pokud jde o obsazování biskupského stolce ve Fuldě, platí článek 6 Smlouvy Svobodného státu Prusko se Svatým stolcem z 14. června 1929. Ve vztahu k biskupskému stolci Drážďany-Míšeň se použije článek III. odst. 1 Bádenského konkordátu z 12. října 1932 ve spojení s článkem 14 odst. 1 věta 2 Konkordá tu mezi Svatým stolcem a Německou říší z 20. července 1933. V případě obsazování biskupského stolce ve Fuldě se katedrální kapitula dotazuje, zda neexistují pochybnosti všeobecně politické povahy, též ministerského předsedy Svobodného státu Durynsko. V případě obsazování biskupského stolce Drážďany-Míšeň klade tento dotaz Svatý stolec. (Strany se shodly na tom, že pokud vyvstanou pochybnosti všeobecně politické povahy, měly by být v co nejkratší lhůtě oznámeny. Pokud se po uplynutí 20 dnů neobjeví žádné takové prohlášení, je Svatý stolec oprávněn mít za to, že žádné pochybnosti o kandidátovi nejsou. O osobnostech, které přicházejí v úvahu, bude až do zveřejnění jejich jmenování zachována naprostá diskrétnost. Toto nezakládá právo veta ze strany státu. Článek 5 odst. 2 platí, dokud nedojde k nové dohodě.)

(3) V Biskupství Erfurt bude určitý duchovní ustanoven místním ordinářem, světícím biskupem, generálním vikářem, členem katedrální kapituly, dómským vikářem, členem diecézních úřadů, vedoucím nebo učitelem diecézního semináře, pokud

  • 1. je německé státní příslušnosti,
  • 2. má odpovídající vysvědčení, které ho opravňuje ke studiu na německé univerzitě,
  • 3. absolvoval minimálně tříleté filosoficko-teologické studium na německé státní vysoké škole, v biskupském semináři určeném k vědeckému vzdělávání duchovních nebo na některé z papežských vysokých škol v Římě. (Absolvování teologicko-filosofického studia na rakouské stání universitě nebo na švýcarské jazykově německy orientované universitě, odpovídajícího zásadám pro jiné humanitní předměty, se uznává jako rovnocenné.)

(4) Při shodě církevní i státní strany může být od požadavků zmíněných v odst. 3 bodech 1–3 odhlédnuto, zejména může být uznáno studium na jiných vysokých školách v německy mluvících oblastech, než jaké jsou uvedeny pod bodem 3. (V případě odst. 3 bodu 1 platí zásada, že souhlas státu byl udělen.)

(5) Nejméně dva týdny před zamýšleným jmenováním určitého duchovního v Biskupství Erfurt světícím biskupem, generálním vikářem a členem katedrální kapituly nebo vedoucím nebo učitelem v diecézním semináři bude příslušná církevní instituce informovat příslušné ministerstvo o svém záměru a o personáliích duchovního. (Tím se nezakládá právní nárok státu.)

(6) V případě překážek výkonu úřadu nebo neobsazení uvolněného biskupského stolce sdělí příslušná katedrální kapitula ministerskému předsedovi jméno toho, kdo bude po přechodnou dobu vést diecézi. (Tím se nezakládá právní nárok státu.)

(7) Diecézní biskupové budou klást na duchovní, kterým bude natrvalo svěřen úřad faráře, požadavky uvedené v bodech 1–3 a na ostatní duchovní usta novené do farní pastorační činnosti alespoň požadavky uvedené v bodech 1 a 2. Odstavec 4 zde platí obdobně.

Článek 6

(1) Biskupství Erfurt, Drážďany-Míšeň a Fulda, biskupský stolec a katedrální kapitula v Erfurtu, církevní obce, resp. farnosti nacházející se ve Svobodném státě Durynsko a svazy těchto církevních obcí, resp. farností jsou korporacemi veřejného práva; jejich služba je veřejnou službou. (Tímto zůstává nedotčeno právní postavení ostatních arcibiskupství a biskupství, jejich biskupských stolců, katedrálních kapitul, jakož i církevních obcí, resp. farností a svazů vytvořených z církevních obcí, resp. farností. Smluvní strany jsou vedeny snahou, aby v důsledku aplikace služebněprávních ustanovení na přechod z církevní do státní služby a naopak nedošlo k nepřiměřenému znevýhodňování.)

(2) Řády a náboženská společenství zřízená podle kanonického práva, jakož i ústavy a nadace se považují ve svém církevně právním postavení za uznané. Ústavy a nadace získávají statut veřejnoprávní organizace s vlastní právní subjektivitou podle směrnic, které budou dohodnuty s diecézními biskupy. Ty řády a náboženská společenství, jakož i ústavy a nadace, kterým nebude přiznán veřejnoprávní statut, získávají právní způsobilost podle předpisů civilního práva. (Dokud není dosaženo dohody o směrnicích, zůstává v platnosti dosavadní právní stav. Pokud byl řádu nebo náboženskému společenství v minulosti připisován veřejnoprávní statut, tak jim Svobodný stát Durynsko tento statut uchová: tyto církevní organizace dodají odpovídající důkazy.)

Článek 7

(1) Biskupství budou příslušnému ministerstvu sdělovat usnesení o zřízení a změnách církevních korporací veřejného práva a předkládat jedno vyhotovení listiny, upravující jejich organizaci.

(2) Církevní korporace nabývají způsobilost k právním úkonům okamžikem zřízení diecézním biskupem. Zřizovací listina se zveřejňuje ve Státním věstníku Svobodného státu Durynsko. Zveřejnění se uskutečňuje na žádost příslušného biskupství z podnětu příslušného ministerstva.

(3) Obdobné platí pro přeměnu, sloučení a zrušení těchto korporací.

Článek 8

(1) Právo zřizovat církevní školy se zaručuje.

(2) Svobodný stát Durynsko bude v rámci daném státními zákony uznávat církevní školy a přiměřeně je podporovat.


Článek 9

Katolická církev se podílí na vzdělávání dospělých ve svých vlastních zařízeních. Tato zařízení obdrží podle platných ustanovení finanční podporu na vzdělávání dospělých od Svobodného státu Durynsko.

Článek 10

(1) Katolická církev má právo vydržovat své vysoké školy.

(2) Uznání těchto vysokých škol ze strany státu se řídí zákonnými ustanoveními.

Článek 11

(1) Pokud Katolická církev poskytuje ve Svobodném státě Durynsko v rámci diecézního semináře (čl. 6 Smlouvy mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko o zřízení Biskupství Erfurt z 14. června 1994) vědecké vzdělávání budoucím duchovním, musí tato výuka odpovídat jak církevním předpisům, tak standardům teologické výuky na německých vysokých školách.

(2) Příslušní diecézní biskupové dají příslušnému ministerstvu k dispozici příslušné statuty a učební plány. Jako učitelé pro vědecké vzdělávání budoucích duchovních budou povolávaní jen takoví duchovní nebo jiní vyučující, kteří mají kvalifikaci odpovídající požadavkům na výuku srovnatelného předmětu na německé vědecké vysoké škole. (Pokud Svobodný stát Durynsko po dohodě se Svatým stolcem zřídí na státní vysoké škole fakultu katolické teologie nebo obor katolické teologie, diecézní biskupové se vzdají svého práva zřizovat a vydržovat vlastní instituce vědeckého vzdělávání budoucích duchovních. Tím zůstává nedotčeno právo na zřizování a vydržování kněžských seminářů. Smluvní strany jsou zajedno v tom, že před tím, než dojde ze strany Svobodného státu Durynsko ke znovuzaložení fakulty katolické teologie na Universitě v Erfurtu, bude muset být uzavřena doplňující dohoda.)

(3) Pro uznání zařízení k vzdělávání budoucích duchovních ze strany státu platí čl. 10 odst. 2 této smlouvy.

Článek 12

(1) Katolické náboženství je na veřejných školách řádným předmětem.

(2) Bez ohledu na právo dozoru ze strany státu má Katolická církev právo provádět způsobem dohodnutým s orgánem státního školského dozoru inspekce, kterými se může ubezpečovat, jestli obsah a způsob výuky náboženství odpovídá zásadám Katolické církve. (3) Učební osnovy, plány a učebnice katolického náboženství se vydávají po dohodě s Katolickou církví.

(4) Výuka katolického náboženství předpokládá udělení kanonické mise (missio canonica) příslušným diecézním biskupem. V odůvodněných případech může církev tuto misi odvolat. Toto odvolání sdělí orgánu státního školského dozoru. S odvoláním zaniká oprávnění vyučovat náboženství.

(5) K zabezpečení výuky náboženství bude do škol povolán dostatečný počet učitelů s kanonickou misí. Ustanovení církevních učitelů náboženství bude umožněno podle zvláštní dohody.

Článek 13

(1) Svobodný stát Durynsko zaručuje možnost vědeckého vzdělávání v předmětu katolické teologie a náboženské pedagogiky v rámci studia nezbytného pro výkon povolání učitele. Bližší úprava zůstává vyhrazena zvláštním dohodám. (V současnosti se za vědecké vzdělání nezbytné pro výkon povolání učitele katolického náboženství uznává, pokud jde o předmět katolické teologie a náboženské pedagogiky, vzdělání získané na Filosoficko-teologickém studijním institutu v Erfurtu. Rozhodující jsou přitom dohody o spolupráci mezi Filosoficko-teologickým studijním institutem v Erfurtu a Pedagogickou vysokou školou v Erfurtu, resp. Universitou Friedricha Schillera v Jeně. Vzdělání v předmětech katolické teologie a náboženské pedagogiky odpovídá nauce a zásadám Katolické církve.)

(2) Při skládání první státní zkoušky pro učitelské obory se zaručuje, že k ústní zkoušce v předmětu katolické náboženství bude přizván zástupce příslušného diecézního biskupa. Oprávnění k výkonu učitelského povolání pro oblast katolického náboženství uděluje Svobodný stát Durynsko.

(3) Při skládání druhé státní zkoušky pro učitelské obory se zaručuje, že zkoušející u ústní zkoušky z předmětu katolické náboženství bude mít kromě oprávnění k výuce katolického náboženství též církevní zplnomocnění.

(4) Pro rozšiřující, doplňující a dodatečné zkoušky platí odstavec 2 přiměřeně.

(5) Příslušné ministerstvo přijímá studijní a zkušební řády pro oblast vzdělávání učitelů náboženství v předmětu katolické náboženství poté, co se s cílem přátelského srozumění dohodne s biskupstvími. (Příslušné ministerstvo vydá zkušební řády pro oblast vzdělávání učitelů v předmětu katolického náboženství teprve poté, co se dotáže diecézních biskupů a zjistí, že ze strany Katolické církve nebudou vznášeny námitky pro rozpor s ústavně zaručenými právy Katolické církve nebo pro rozpor s církevními požadavky na vzdělání učitelů náboženství. Námitky se uplatňují pokud možno bez odkladu, nejpozději do čtyř měsíců. Ministerstvo bude požadovat změny studijního řádu
v předmětu katolická teologie a náboženská pedagogika, když – pokud možno bezodkladně – dotazem na diecézní biskupy zjistí, že nebudou vznášeny námitky pro rozpor s principy Katolické církve zaručenými v ústavě nebo pro rozpor s církevními požadavky na vzdělání učitelů náboženství. Církevní požadavky na vzdělávání učitelů náboženství vyplývají v době uzavření této smlouvy z dekretu č. 234/78/B Kongregace pro katolickou výchovu z 1. ledna 1983 a z "Církevních požadavků na jednotlivé ročníky se zaměřením na povolání učitele katolického náboženství" Německé biskupské konference z 23. září 1982. Biskupství ujišťují, že budou svá vota podávat v jednotné podobě.)

Článek 14

(1) Ve státních nemocnicích a nápravných zařízeních, jakož i v jiných veřejných ústavech Svobodného státu Durynsko, ve kterých je poskytování duchovní péče obvyklé, se umožňuje, aby zde Katolická církev vykonávala bohoslužby a duchovní péči. Pokud vyvstane v rámci takovéhoto zařízení potřeba pravidelného výkonu bohoslužeb nebo duchovní péče, bude Svobodný stát Durynsko v rámci stávajících budov usilovat o to, aby byly dány k dispozici vhodné prostory. (Za "obvyklou" se označuje praxe, která se vyvinula na základě článku 140 Základního zákona ve spojení s článkem 141 Výmarské říšské ústavy. Za "vhodné prostory" se považují i víceúčelové místnosti. Podrobnosti mohou být upraveny dohodou. Smluvní strany se shodly na tom, že z těchto skutečností nevyplývá žádný právní nárok na uzavření dohody.)

(2) U obdobných zařízení provozovaných třetími osobami bude Svobodný stát Durynsko v rámci svých právních možností spolupůsobit, aby mohla být poskytována odpovídající duchovní péče.

Článek 15

Svobodným státem Durynsko je uznáváno právo církve a jejích charitativních zařízení působit v sociální oblasti. Podpora těchto zařízení se uskutečňuje podle zákona.

Článek 16

(1) Svobodný stát Durynsko bude působit na to, aby byl v programech veřejnoprávních rozhlasových stanic, jakož i programech soukromých rozhlasových stanic v rámci zákonem stanovených programových požadavků zohledněn život Katolické církve v podobě vlastních vysílacích pořadů.

(2) Zůstávají nedotčeny předpisy zemského práva, na jejichž základě

  • 1. veřejnoprávní rozhlasové stanice, jakož i soukromé rozhlasové stanice, v tomto případě za předpokladu vrácení vlastních nákladů, přenechávají na přání církví přiměřený vysílací čas pro přenos náboženského vysílání,
  • 2. všichni provozovatelé rozhlasového vysílání musejí dbát ve svém vysílání na mravní, náboženské přesvědčení nebo světový názor ostatních lidí.

(Náboženská vysílání se neomezují jen na přenosy bohoslužeb či jiných liturgií.)

(3) V dozorčích orgánech veřejnoprávních rozhlasových stanic, jakož i v Zemském úřadu pro soukromý rozhlas je Katolická církev zastoupena v souladu se zákonem.

(4) Právo Katolické církve provozovat podle zákonných předpisů rozhlasové vysílání nebo být společníkem na rozhlasových společnostech, založených podle soukromého práva, zůstává nedotčeno.

Článek 17

(1) Církevní hřbitovy požívají ochrany státu.

(2) Pohřbívání nevěřících nebo věřících jiných vyznání na hřbitovech, které mají výlučné postavení na určitém místě a jsou ve správě Katolické církve, se zaručuje. (Tato záruka platí za předpokladu, že jsou uznány platné předpisy dotčeného hřbitova zejména o užívání hrobů, o délce jejich využití a o jejich možném odebrání.)

(3) Provozní a poplatkové řády církevních hřbitovů vyžadují povolení úřadu příslušného pro pohřbívání. Na žádost církevního provozovatele hřbitova budou hřbitovní poplatky vybírány v exekučním správním řízení. (Panuje shoda v tom, že státní povolení může být odepřeno jen z důvodů veřejného pořádku, zejména v oblastech stavebního a hygienického dozoru. Příslušné exekuční správní orgány určí Svobodný stát Durynsko. Náklady spojené s exekučním správním řízením, které nelze zahrnout do exekuce, hradí církevní provozovatel hřbitova.)

Článek 18

(1) Katolická církev se zavazuje v rámci svých možností zachovávat památkově chráněné budovy a pozemky s nimi související a pečovat o ně. Totéž platí pro umělecké a kultovní předměty. Ze strany církve budou zcizování a změny prováděny jen v souladu s cílem, vyplývajícím z dohody se státním památkovým úřadem. Dále bude církev usilovat o to, aby církevní obce, resp. farnosti a ostatní církevní svazy jednaly v souladu s touto dohodou. (Na předměty užívané při bohoslužbách (res sacrae) se hledí přednostně z náboženského pohledu. Pokud se dostanou do konfliktu státní ochrana památek a liturgický zájem církve, má tento zájem při zvažování přednost.)

(2) Při poskytování prostředků Svobodného státu Durynsko na památkovou péči bude Katolická církev přiměřeně zohledněna. Svobodný stát Durynsko se zasadí o to, aby církev obdržela peněžitou pomoc také od těch institucí, které jsou činné na národní a mezinárodní úrovni v oblasti péče o památky.

(3) Pokud přichází v úvahu aplikace regálu o státním pokladu (Schatzregal), budou tyto kulturní památky Katolické církvi na její žádost ponechány v trvalé zápůjčce.

Článek 19

(1) Vlastnictví a jiná majetková práva Katolické církve a jejich náboženských sdružení se zaručuje podle ustanovení článku 140 Základního zákona SRN ve spojení s článkem 138 odst. 2 Německé ústavy z 11. srpna 1919 (Výmarská říšská ústava). (Stržení budov sloužících bohoslužbám je přípustné jen po předchozím souhlasu příslušného církevního úřadu. Bez tohoto souhlasu může být budova zbourána, jen vyžaduje-li to odvrácení hrozícího nebezpečí.)

(2) Při aplikaci předpisů o vyvlastnění zohlední zemské úřady církevní zájmy. Pokud Katolická církev nebo její náboženská sdružení zamýšlejí v případech vyvlastnění nebo zcizení církevních pozemků získat jako náhradu rovnocenné pozemky, vyjdou jim zemské úřady v rámci ustanovení zákonů vstříc. ( Při majetkových ztrátách vyplývajících z vyvlastnění z doby před 3. říjnem 1990 se řídí nároky platnými zákony.)

Článek 20

(1) Pro státní pozemky a budovy, které slouží církevním a charitativním účelům, zůstává zachováno toto určení a povinnost Svobodného státu Durynsko pečovat o jejich stavební stav, a to až do uzavření dohod podle odstavce 2.

(2) Svobodný stát Durynsko a Katolická církev vstoupí co nejdříve v jednání o převodu vlastnictví k těmto pozemkům a budovám na církev, jakož i o konečné úpravě břemena péče o stavbu.

Článek 21

(1) Předpisy biskupství o majetkoprávním zastupování církevních korporací, samostatných zřízení a samostatných nadací veřejného práva budou před tím, než budou vydány, předloženy příslušnému ministerstvu k posouzení. Předpisy mají zaručit řádné zastupování dotyčných institucí.
(2) Příslušné ministerstvo může vznést námitku, pokud vznikne pochybnost o tom, jestli je zaručeno řádné majetkoprávní zastupování. Námitka je přípustná do dvou měsíců od předložení předpisů. Biskupství mají v případě vznesení námitky povinnost přezkoumat příslušné předpisy.

(3) Církevní ustanovení o majetkoprávním zastupování institucí vyjmenovaných v odstavci 1 se zveřejňují v Státním věstníku Svobodného státu Durynsko a úředních aktech biskupství. Ke zveřejnění dochází na žádost příslušné církevní instituce prostřednictvím příslušného ministerstva. Obdobně se postupuje v případě ustanovení, podle kterých jsou některá povolení vyhrazena nadřízenému církevnímu úřadu, jakož i o ostatních předpisech církevního práva týkajícího se správy majetku, pokud jejich zveřejnění slouží právní jistotě v právním styku. (Svobodný stát Durynsko bere na vědomí, že v současnosti je platným církevním právem o církevní správě majetku

  • v oblasti Biskupství Erfurt církevní zákon o správě katolického církevního majetku v oblasti Biskupství Erfurt z 30. března 1996 (Věstník Svobodného státu Durynsko č. 35 z 2. září 1996, str. 1647–1651 = Církevní akta Biskupství Erfurt č. 5 z 2. května 1996);
  • v oblasti Biskupství Fulda zákon o správě církevního majetku z 20. dubna 1979, zveřejněný v Hessenském státním věstníku 28/79, str. 1450 nn., se změnami z 12. prosince 1995, zveřejněnými v Hessenském státním věstníku 3/96, str. 216 n., podle uvozujícího zákona k zákonu o správě církevního majetku pro durynskou část Biskupství Fulda z 30. září 1996 (Věstník Svobodného státu Durynsko č. 7 z 17. února 1997, str. 359–365 = Církevní akta Diecéze Fulda z 31. ledna 1997, část II. č. 17, str. 7);
  • v oblasti Biskupství Drážďany-Míšeň vyhláška o zařízeních Římskokatolické církve a jejích úřadů v Biskupství Míšeň z 29. listopadu 1922 (Církevní akta Biskupství Míšeň č. 1. z 1. ledna 1923) a vyhláška saského ministerstva pro vzdělávání z 30. prosince 1931 (Saský státní věstník č. 1 z 2. ledna 1932, str. 5 = Církevní akta Biskupství Míšeň č. 1 z 1. ledna 1932, str. 9).

Svobodný stát Durynsko nevznáší žádnou námitku proti předběžné další platnosti předpisů vydaných pro Biskupství Fulda a Drážďany-Míšeň. Pro jistotu byly znovu zveřejněny ve Věstníku Svobodného Státu Durynsko (č. 32/1994, str. 2178–2184) s poukazem na to, že se jedná o platné předpisy církevního práva. Svobodný stát Durynsko dává jasně na vědomí, že pruský zákon o správě církevního majetku z 24. července 1924 (Pruská sbírka zákonů 1924, str. 585) nadále neplatí jako právo státu v těch částech Svobodného státu Durynsko, které byly dříve pruské; tím ztrácejí platnost předpisy o státním dozoru, spolupůsobení státu a vydávání povolení ze strany státu. Katolická církev se zavazuje, že přijme do tří let od vstupu této smlouvy v platnost jednotnou právní úpravu, týkající se církevní správy majetku, pokud možno, pro celý Svobodný stát Durynsko.)

Článek 22

(1) Stávající státní patronátní práva Svobodného státu Durynsko se zrušují.

(2) Pokud jde o dříve sloučené církevní a školské úřady, budou smluvní strany spolupůsobit v tom smyslu, aby komunální územní korporace, jakož i církevní obce, resp. farnosti a další církevní jednotky uzavřely postupně potřebné prováděcí smlouvy a plnily smlouvy již uzavřené.

Článek 23

(1) Svobodný stát Durynsko bude vyplácet Katolické církvi jeden roční celkový příspěvek (státní dotaci) namísto všech dotací dříve poskytovaných diecézím a diecézním institucím, příspěvků na platy farářů a jejich obživu, jakož i všech peněžních a věcných dávek poskytovaných na základě povinností, vyplývajících z břemene péče o církevní budovy a místo všech ostatních plateb, zakládajících se na starších právních titulech. Katolická církev osvobozuje Svobodný stát od všech jeho povinností k peněžním a věcným dávkám vůči církevním obcím, resp. farnostem, zejména pak od povinností vyplývajících z břemen péče o stavbu. Kromě zmíněné státní dotace budou Katolické církvi a církevním obcím, resp. farnostem poskytovány dotace jen tehdy, stanoví-li tak tato smlouva nebo obecně platné zákony.

(2) V roce 1997 obnáší státní dotace

998 000,- DM jako náhrada břemene péče o stavbu.

5 056 000,- DM jako náhrada za starší právní tituly.

(3) Pokud se po 1. lednu 1997 změní odměňování úředníků ve státních službách, změní se i odpovídajícím způsobem výše státní dotace dohodnutá pro rok 1997. Za základ se bere nástupní plat funkce vyššího netechnického zaměření ve státní správě, platová třída A 13 podle spolkového mzdového řádu, sedmý stupeň služebního stáří, ženatý/vdaná, dvě děti.

(4) Kromě toho se v letech 1998 až 2001 uskuteční zvýšení státních dotací sloužících jako náhrada břemene péče o stavbu ve výši 225 000,- DM ročně.

(5) Státní dotace se přerozdělí mezi biskupstvími na základě dohody biskupství mezi sebou. Tato dohoda se oznamuje příslušnému ministerstvu.

(6) Státní dotace se vyplácí biskupstvím podle dohody v odst. 5 ve formě jedné dvanáctiny ročního obnosu měsíčně dopředu. (Doklady o využití prostředků se nevyžadují.)


Článek 24

Osvobození státu od poplatků podle zemského práva platí i pro biskupství, biskupské stolce, katedrální kapitulu, církevní obce, resp. farnosti a jejich svazy, jakož i pro církevní zařízení, nadace a svazy veřejného práva.

Článek 25

(1) Biskupství a církevní obce, resp. farnosti a jejich svazy jsou oprávněny podle ustanovení zemského práva a na základě daňových řádů vybírat církevní daň, jakož i církevní poplatek. Řády, které upravují církevní daň a usnesení o církevní dani včetně jejich změn a doplňků, vyžadují souhlas státu.

(2) Při vyměřování církevní daně jako příplatku k dani z příjmu (ze mzdy) se biskupství dohodnou na jednotné sazbě příplatku, při vybírání minimální církevní daně a církevního poplatku v případě rodin, kde manželé vyznávají odlišnou víru, se biskupství dohodnou na jednotné výši těchto částek.

(3) Biskupství budou bezodkladně oznamovat příslušnému ministerstvu usnesení o církevní dani a jejich změny a doplňky. Usnesení o církevní dani se považují za uznaná, pokud odpovídají uznaným usnesením předcházejícího rozpočtového roku. (Pokud nastane změna poměrů podstatná pro stanovení výše církevní daně, vyrozumí zemský úřad příslušný pro uznávání církevních usnesení biskupství písemně o nutnosti přizpůsobení sazeb daní s poukazem na důvody a zahájí s nimi jednání s cílem dospět k dohodě ve věci. Fikce o uznání tak přestává platit s uplynutím roku, který následuje po roce, kdy bylo doručeno písemné sdělení.)

Článek 26

(1) Na žádost biskupství přenese příslušné ministerstvo správu uznaných církevních daní na finanční úřady. Pokud se daň z příjmu vybírá v durynských podnicích formou srážek ze mzdy, je zaměstnavatel povinen srazit také církevní daň podle uznané sazby daně a daň odvést.

(2) Svobodný stát obdrží za správu církevní daně náhradu, jejíž výše se řídí podle příjmů z vybraných církevních daní. Ta bude odděleně dohodnuta jako roční procentní sazby. Finanční úřady jsou zavázány podávat příslušným církevním místům informace ve všech záležitostech týkajících se církevních daní v rámci podkladů, které mají úřady k dispozici, za přiměřených nákladů a při zohlednění ochrany dat. (Biskupství se zaručují, že budou dodržovat daňové tajemství podle státních ustanovení vydaných na jeho ochranu.)

(3) Na návrh biskupství se exekuce církevních daní přenese na finanční úřady nebo na komunální územní korporace, pokud s tím tyto souhlasí.



Článek 27

(1) Biskupství a jejich církevní obce, resp. farnosti jsou oprávněny žádat od svých členů, nezávisle na církevní dani a církevním poplatku, dary a dobrovolná plnění pro církevní účely.

(2) Kromě toho se biskupstvím a jejich charitativním zařízením povolují dvě všeobecné veřejné podomní a pouliční sbírky ročně. Doba konání těchto sbírek se stanoví po dohodě s příslušnými zemskými úřady.

Článek 28

(1) Katolické církvi budou poskytnuty podle ustanovení zákonných předpisů z registru přihlašovaných osob údaje nezbytné pro plnění jejích úkolů. Svobodný stát Durynsko se bude zasazovat o to, aby zůstaly zachovány možnosti pro předávání těchto údajů.

(2) Předávání údajů předpokládá, že jsou na straně církví přijata dostatečná opatření zajištění ochrany dat. (Příslušné ministerstvo dojde ke zjištění, že je zaručena dostatečná ochrana dat, na základě církevněprávní úpravy, kterou mu předkládají biskupství.)

Článek 29

(1) Zemská vláda a biskupové se budou pravidelně scházet k rozhovorům o takových otázkách, které by se mohly dotýkat vzájemného vztahu nebo by mohly být v zájmu obou stran. ( Za pravidelné rozhovory se považují taková setkání, která se konají alespoň jednou ročně.)

(2) Před úpravou záležitostí, které se podstatně dotýkají zájmu obou stran, strany zahájí jednání o těchto záležitostech a vyjdou si při jejich projednání navzájem vstříc.

Článek 30

Úprava obsažená v této smlouvě a ve Smlouvě mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko o zřízení Biskupství Erfurt z 14. června 1994 má přednost před obsahově odlišnou nebo stejnou úpravou starších konkordátů, pokud je předmět úpravy shodný. (Dále panuje mezi smluvními stranami shoda v tom, že – pokud Konkordát mezi Svatým stolcem a Německou říší z 20. července 1933 zavazuje Svobodný stát Durynsko - se neaplikují ustanovení tohoto konkordátu o požadavcích na vyšší řeholní představené (článek 15 odst. 2 věta 1 a odst. 3), o konfesních školách (články 23 a 24), jakož i ustanovení článku 32 konkordátu ve vztahu mezi Svatým stolcem a Svobodným státem Durynsko.)



Článek 31

Smluvní strany budou vzájemné názorové rozdíly týkající se výkladu a aplikace této smlouvy urovnávat přátelským způsobem. (Pokud Svobodný stát Durynsko poskytne ve smlouvách se srovnatelnými náboženskými společnostmi, těmto společnostem práva a plnění jdoucí nad rámec této smlouvy, přezkoumají obě smluvní strany možnost změn této smlouvy z důvodu principu parity.)

Článek 32

(1) Tato smlouva, jejíž italské a německé znění má stejnou právní sílu, vyžaduje ratifikaci a následnou výměnu ratifikačních listin.

(2) Smlouva včetně závěrečného protokolu, který je součástí smlouvy, vstupuje v platnost den po této výměně.

Tato úmluva je podepsána ve dvou originálech.

Erfurt 11. června 1997. (Následují podpisy smluvních stran)

Závěrečný protokol (viz konsolidované znění smlouvy – kurzíva – pozn. red.)