V Praze dne 18. září 1956

K Vaší žádosti ze dne 19. 7. 1956 ministerstvo školství a kultury ve smyslu § 2 zákona číslo 217/1949 Sb. povoluje dnem 18.9. 1956 činnost ústředí církve adventistů sedmého dne a jejich sborů a kazatelských stanic a to za předpokladu, že náboženský život církve se bude vyvíjeti v souladu s ústavou ze dne 9. května 1948 a se zásadami lidově demokratického zřízení.

Ve smyslu § 17 vládního nařízení č. 223/1949 Sb. béře ministerstvo školství a kultury se souhlasem na vědomí prozatímní Ústřední radu.

Pokud jde o zřízení jednotlivých sborů a kazatelských stanic a udělení státního souhlasu pro kazatele, obrátí se prozatímní Ústřední rada církve na příslušné odbory pro věci církevní krajských národních výborů.

Současně béře ministerstvo školství a kultury se souhlasem na vědomí, že nejpozději do 31. srpna 1957 bude ministerstvu školství a kultury předložen k posouzení návrh ústavy církve adventistů sedmého dne.

Všem odborům pro věci církevní
rad krajských národních výborů
v českých krajích

V příloze zasíláme opis dekretu, kterým byla dne 18. 9. 1956 povolena činnost církve adventistů sedmého dne. Všichni členové a náhradníci prozatímní Ústřední rady byli dne 18.9. 1956 přijati náměstkem ministra školství a kultury s. dr. Havelkou a složili do jeho rukou slib věrnosti. Současně byl předsedovi prozatímní Ústřední rady předán povolovací výměr.

Při schválení laických kazatelů a zřízení kazatelských stanic budou vedoucí odborů pro věci církevní postupovati obdobně jako dosud.

V ostatním poukazujeme na náš přípis č. 10886/56 D I/3 ze dne 13. srpna 1956. Kromě předsedy a tajemníka, kteří budou jako duchovní vypláceni ÚNV v Praze, nebudou ostatní duchovní vypláceni státem, není pochopitelně námitek proti tomu, aby i sboroví kazatelé případně zůstali v dosavadním zaměstnání a funkci v církvi vykonávali po zaměstnání.

Pokud jde o objekty bývalých adventistických sborů, zastává odbor pro věci církevní ministerstva školství a kultury názor, že nemá námitek, aby povolená církev adventistů sedmého dne jich užívala resp. spoluužívala, ovšem za předpokladu, že nebude překážek z hlediska veřejného zájmu. V případech, kdy objekty bývalé církve adventistů sedmého dne ještě nikdo do užívání nepřevzal, lze je předat do bezplatného užívání nově povolené církvi.

Počet sborů a kazatelských stanic a stejně i otázky osob kazatelů sborových a laických posoudí a rozhodnou vedoucí odborů pro věci církevní při KNV.

K povolení činnosti církve adventistů sedmého dne dojde za těchto podmínek:

1. Sobotní absence dospělých adventistů na pracovištích nebudou ze strany vedení podniků považované za neomluvené, když zaměstnanec-adventista sobotní pracovní dobu nahradí prací v neděli (příp. prací přes čas) a vykáže-li tak týdně nejméně 48 pracovních hodin (za předpokladu, že to nebude narušovat organizaci práce v podniku),

2. sobotní absence dětí ve školách: děti adventistů (protože nejsou podle vlastního učení církve řádnými členy církve, kterými se mohou státi jen dospělé osoby po pokřtění - § 4 odst. 1 církevní ústavy) musí v sobotu školu navštěvovat. Jinak se rodiče vystavují nebezpečí důsledků z toho plynoucích. Duchovní je povinen před povolením činnosti církve prohlásiti, že při své duchovenské činnosti si bude počínati tak, aby časem všichni adventisté posílali své děti v sobotu do školy, a zaváže se, že nebude vyvíjet agitaci, aby děti rodičů-adventistů v sobotu do školy nechodily. (V prvé řadě budou duchovní posílat do školy vlastní děti),

3. s majetkem církve adventistů s.d., jejíž činnost byla dne 1.X. 1952 zastavena, byla učiněna opatření vyplývající z ustanovení § 119 občanského zákona tak, jak to tato právní norma nařizuje a jak to vyžadoval i plynulý chod hospodářského života. Ministerstvo financí rozhodlo, že tento majetek, jako majetek bez pána, připadl státu a příslušný státní orgán ho přiděluje do užívání veřejným organizacím a institucím,

4. platy duchovních (kazatelů): plat ze státních prostředků bude poskytován jen předsedovi Ústřední rady a tejemníkovi. Ostatní kazatelé platy od státu pobírat nebudou,

5. sbory a kazatelské stanice v krajích budou ustanovovány po souhlase krajských národních výborů, stejně i pokud jde o schvalování krajských (sborových) kazatelů a laických kazatelů v kazatelských stanicích.