Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky

VI. volební období

1508

Návrh poslance Federálního shromáždění Daniela Kroupy

na vydání zákona o poskytování osobních požitků duchovním Apoštolské církve v České republice a Apoštolské církve ve Slovenské republice

Návrh

zákon

ze dne ......... 1992

o poskytování osobních požitků duchovním Apoštolské církve v České republice a Apoštolské církve na Slovensku

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Stát poskytuje osobní požitky duchovním Apoštolské církve v České republice a Apoštolské církve na Slovensku stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako je poskytuje duchovním jiných registrovaných církví a náboženských společností [§ 22 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností] působících na území České a Slovenské Federativní Republiky [Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSFR č. 578/1990, o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společností.].

§ 2

Tento zákona nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva

Návrh zákona řeší nejjednodušším možným způsobem nápravu negativních důsledků dodatečné legislativní úpravy, k níž došlo na základě poslanecké rozpravy k formulaci znění čl. I zákona č. 16/1990 Sb., kterým se novelizoval zákon č. 218/1949 S o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem.

Přijatou úpravou byla fakticky z poskytování osobních požitků duchovním diskriminačně vyloučena Apoštolská církev. Tato církev, působící na území ČSFR pod názvy Apoštolská církev v České republice a Apoštolská církev na Slovensku, je podle zákona č. 308/1991 Sb. považována za registrovanou. Při platnosti stávající úpravy vztahů mezi církvemi, resp. náboženskými společnostmi a státem není důvod, proč by tato církev neměla pozívat stejné finanční podpory, jakou stát dosud poskytuje jiným registrovaným církvím a náboženským společnostem, pokud se jí tyto na základě svých vnitrních předpisů samy svobodně a dobrovolně nevzdají (jako např. Církev adventistů sedmého dne). V případě Apoštolské církve došlo v době totality k nedobrovolnému a nesvobodnému zřeknutí se této podpory, neboť právě tím komunistický stát podmínil její státní uznání.

Důsledkem uvedených skutečností je, že přes akutní dlouhodobou potřebu finančního přispění ze strany státu k ekonomickému zabezpečení duchovních Apoštolské církve nebylo dosud možno její požadavky uspokojit.

K zvolené formě legislativního řešení samostatným stručným zákonem se přistupuje z toho důvodu, že jiné nutně provizorní řešení např. novelizací platného zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem by nebylo vhodné, neboť by pouze komplikovalo probíhající práce na perspektivním koncepčním řešení ekonomických vazeb mezí církvemi, resp. náboženskými společnostmi a státem. Nová koncepční úprava těchto vztahů je v současnosti intenzivně připravována a projednávána příslušnými orgány republikové státní správy.

Přijetí tohoto zákona by si vyžádalo podle letos uplatněných požadavků Apoštolské církve následující finanční zajištění ze zdrojů státních rozpočtů jednotlivých republik:

1) v ČR 2,5 mil. Kčs

2) ve SR 1,6 mil. Kčs