USNESENÍ
vlády Československé socialistické republiky
ze dne 16. ledna 1963 č. 55
k úpravě právního postavení České katolické Charity
V l á d a
- s o u h l a s í, aby Česká katolická Charita byla na základě
rozhodnutí ministra školství a kultury nadále posuzována jako
samostatná právnická osoba ve smyslu § 18 zákona č. 141/1950 Sb.,
přičemž její charakter bude stanovami vymezen tak, že nejde o
socialistickou organizaci.
- u k l á d á ministru školství a kultury, aby v dohodě s
ministrem financí schválil stanovy České katolické Charity, které
stanoví zejména způsob správy a řízení této organizace a vymezí
její činnost na
a) provádění sociální péče a léčebně rekreační péče pro
církevní osoby,
b) vydávání a distribuci náboženské literatury a časopisů
pro římskokatolickou církev,
c) výhradní právo výroby, oprav a distribuce devocionálních
a bohoslužebných předmětů potřebných k provádění náboženského
kultu a kostelních zařízení.
Právo výroby a distribuce může být jiným církevním zařízením
propůjčeno jen se souhlasem ministerstva školství a kultury.
Toto ustanovení se netýká předmětů s náboženskou tématikou
určených pro vývoz.
USNESENÍ
vlády č. 1047/1959 z 9. XII. 1959
Převzetí ústavů sociální péče České katolické Charity, církví a
náboženských společností do správy národních výborů.
Vláda schvaluje,
- aby národní výbory převzaly od 1. ledna 1960 do své
správy ústavy sociální péče, které dosud spravuje Česká katolická
Charita, církve a náboženské společnosti, s vyjímkou ústavů
uvedených dále v odstavci 3.,
- aby sociální zařízení České katolické Charity určená
výhradně pro katolické církevní osoby (duchovní a řeholnice),
zůstala nadále ve správě této organizace a aby ministerstvo
školství a kultury dále provádělo dozor, jakož i plánovací a
hospodářskou působnost u zařízení nově vyčleněných stejně jako u
zařízení dosavadnch,
- aby pro katolické církevní osoby byla od 1. ledna 1960
zřízena další sociální zařízení České katolické Charity z
nekterých ústavů sociální péče spravovaných dosud touto
organizací, které počtem míst odpovídají počtu církevních osob
přemístěných z ústavů sociální péče do sociálních zařízení pro
katolické církevní osoby,
- aby katolické církevní osoby, pokud pobírají důchod, nebo
jsou pro stáří nebo nemoc neschopny práce, jakož i generální a
provinciální představené jednotlivých řádů a kongregací, byly
přemístěny z ústavů sociální péče spravovaných národními výbory
do sociálních zařízení České katolické Charity, určených výhradně
pro katolické církevní osoby,
- aby v ústavech sociální péče spravovaných národními
výbory byly podle potřeby zaměstnávány i řeholnice uvolňované ze
zaměstnání ve výrobě, nebo ve zdravotnických zařízeních.
Česká katolická Charita
Vladislavova 12
Praha 1
Č.j.: 3703/74-VII
Věc: Schválení stanov České katolické Charity
Přípisem ze dne 7.12.1963 č.j. I/pres.-218 jste předložili
návrh na vydání nových stanov ČKCH, po úpravě jejich konečného
znění na základě připomínek min. financí ČSR se vydává toto
rozhodnutí:
Sekretariát pro věci církevní MK ČSR v dohodě s
ministerstvem financí ČSE schvaluje na základě ustanovení § 2
zákona č. 217/1949 Sb. stanovy České katolické Charity s tím, že
počátek jejich účinnosti se stanoví ode dne 1. února 1974,
zároveň se zrušují dosavadní stanovy ČKCH vydané v roce 1963,
schválené rozhodnutím tehdy příslušného ministerstva školství a
kultury ze dne 25. 6. 1963 č.j. 28564/63-VI.
Řediteli ČKCH se ukládá, aby v činnosti České katolické
Charity zajistil důsledné provádění nových stanov, a aby na
jejich základě nejpozději do 2 měsíců po dohodě se Sekretariátem
pro věci církevní MK ČSR vydal příslušné organizační a pracovní
řády ČKCH.
ředitel SPVP v.r.
STANOVY ČESKÉ KATOLICKÉ CHARITY
Česká katolická Charita (dále jen ČKCH) je účelové zařízení
s vlastní správou, které v římskokatolické církvi zajišťuje
sociální a léčebnou rekreační péči pro církvení osoby z povolání,
jeho prostřednictvím jsou zabezpečovány též kultové potřeby
duchovenstva a věřících.
Čl. I. - Právní postavení a sídlo
- ČKCH je ve smyslu obecně platných předpisů samostatnou
právnickou osobou soukromoprávní povahy. Jejím sídlem je Praha a
vymezený rozsah své činnosti může vykonávat na území ČSR.
- ČKCH je přímo podřízena Sekretariátu pro věci církevní MK
ČSR, který jako ústřední orgán státní správy ve věcech církví
a náboženských společností vykonává nad veškerou činností ČKCH
stanovený zákonný dohled.
Čl. II. - Úkoly
Do úkolů ČKCH náleží:
- provádění sociální a léčebné rekreační péče v
charitativních ústavech a zařízeních pro duchovní, řeholní sestry
a též pro faské hospodyně,
- vydávání a distribuce náboženské literatury a časopisů
pro římskokatolickou církev,
- výroba, opravy a distribuce devocionálních a
bohoslužebných předmětů potřebných k provádění náboženského
kultu, včetně oprav kostelních zařízení.
Čl. III. - Zásady organizace ČKCH
- ČKCH se organizačně člení na tyto základní úseky
činnosti:
a) na Sociální charitu (SCH)
b) na Chrámovou službu (CHS), která zároveň řídí ekonomickou
činnost účelových zařízení určených pro vydávání distribuce
náboženské literatury a časopisů.
- Činnost ČKCH je určována ročními, střednědobými popř.
dlouhodobými plány, schvalovanými Sekretariátem pro věci církevní
MK ČSR.
- Podrobné organizační členění ČKCH, řízení a kontrolu
jejích jednotlivých úseků činnosti a vzájemné pracovní vztahy
upraví ředitel ČKCH v organizačním řádu a v pracovních řádech,
které na podkladě těchto stanov vydá.
Čl. IV. - Hospodaření
- Finanční hospodaření ČKCH se řídí samostatným rozpočtem,
sestaveným v souladu s plánem její hospodářské činnosti a
schváleným Sekretariátem pro věci církevní MK ČSR.
- ČKCH získává pro svoji činnost finanční krytí z těchto
prostředků:
a) z odvodů zisku dosahovaného provozem jejích hospodářských
a účelových zařízení,
b) z církevních příspěvků, zejména sbírek, darů a dědictví.
- Případnou bilanční ztrátu některého ze svých
hospodářských a účelových zařízení uhrazuje ČKCH z celkového
globálu zisků, odvedených ze všech jejích zařízení.
- Pokud by uvedené zdroje nestačily na finanční krytí
činnosti a potřeb ČKCH, může jí Sekretariát pro věci církevní ČSR
poskytnout na úhradu schodku přiměřený příspěvek ze svého
rozpočtu, a to podle podmínek, zvláště stanovených v dohodě s
ministerstvem financí ČSR.
Čl. V. - Vedení ČKCH
- V čele ČKCH stojí ředitel, který řídí a kontroluje
činnost ČKCH a odpovídá za správu jejích ústavů a zařízení. V
případě potřeby může pověřit dočasným výkonem svých funkcí
určeného zástupce, zpravidla svého ekonomického náměstka.
- Ředitel odpovídá za řádný chod organizace, řídí,
organizuje a kontroluje její činnost, činí potřebná opatření v
souladu s právními předpisy a se směrnicemi nadřízených orgánů a
odpovídá za kádrovou a mzdovou politiku.
Do jeho pravomoci náleží zejména:
a) schvalovat plány, rozpočty a hospodářské závěrky
charitních ústavů a zařízení,
b) zřizovat trvalé nebo dočasné poradní orgány a odborné
komise, jmenovat jejich členy a schvalovat zaměření jejich
činnosti,
c) vydávat organizační a pracovní řády a schvalovat jejich
změny.
- Ředitel ČKCH se při plnění svých úkolů opírá především o
ústřední radu ČKCH.
- Ředitele ČKCH ustanovuje do funkce, popřípadě z funkce
odvolává ředitel Sekretariátu pro věci církevní MK ČSR, který
také určuje jeho platové zařazení. Návrhy na ustanovení nebo na
odvolání ředitele ČKCH předkládá jménem ústřední rady ČKCH její
předseda. Do funkce ředitele ČKCH má být zpravidla navrhován
katolický duchovní z povolání.
Čl. VI. - Ústřední rada ČKCH
- Ústřední rada ČKCH pomáhá řediteli při výkonu jeho funkce
a dbá o správné zaměření činnosti ČKCH, zejména pečuje o
uspokojování kultových potřeb římskokatolické církve, zkoumá
požadavky jednotlivých diecézí a navrhuje řediteli ČKCH vhodná
opatření. Nedojde-li v závažnějších otázkách k žádoucí dohodě s
ředitelem ČKCH, je ústřední rada ČKCH oprávněna předložit spornou
záležitost k rozhodnutí Sekretariátu pro věci církevní MK ČSR.
- Ústřední radu ČKCH tvoří zástupci jednotlivých diecézí
římskokatolické církve, jmenovaní příspušnými ordináři a členové,
zvolení krajskými výbory Sdružení katolického duchovenstva "Pacem
in terris". Ústřední rada má celkem 15 členů, kteří ze svého
středu zvolí předsedu a 2 místopředsedy. Jednáníústřední rady
ČKCH se řídí jednacím řádem, který vyhlásí její předseda.
Ústřední rada ČKCH je schopna usnášení, je-li přítomna
nadpoloviční většina jejích členů, rozhoduje se prostou většinou
hlasů.
- Každá diecéze jmenuje do ústřední rady ČKCH jednoho člena
a jednoho náhradníka, rovněž krajské výbory Sdružení katolického
duchovenstva "Pacem in terris" zvolí jednoho člena a jednoho
náhradníka. Funkční období je šestileté Členství v ústřední radě
ČKCH je čestné, jeho členům však náleží náhrady cestovních výloh
podle platných předpisů.
- Do působnosti ústřední rady ČKCH zejména náleží:
a) příprava podkladů pro tvorbu výhledových plánů celkové
činnosti ČKCH,
b) zkoumání podmínek charitní činnosti podle konkrétní
situace v jednotlivých diecézích,
c) projednávat návrhy ředitele ČKCH zejména pokud jde o
plány, rozpočty a hospodářské závěrky charitních ústavů a
zařízení, a přijímat k nim vlastní stanoviska,
d) doporučovat řediteli ČKCH členy poradních orgánů a
odborných komisí,
e) předkládat řediteli Sekretariátu pro věci církevní MK ČSR
odůvodněné návrhy na ustanovení a odvolání ředitele ČKCH.
Čl. VII. - Poradní orgány ČKCH
Poradními orgány jsou zejména odborné komise, které
připravují podklady pro rozhodování ředitele v odborných
otázkách, jejich činnost upravují vlastní jednací řády. Členství
v poradních orgánech je čestné.
Trvalými komisemi jsou komise tisková a komise Chrámové
služby. Předsedové trvalých komisí jsou jenováni zpravidla z řad
členů ústřední rady ČKCH. V případě potřeby může ředitel ČKCH
zřizovat komise dočasné.
Poradním orgánem je též redakční rada Katolických novin a
redakční rada Duchovního pastýře, jejich předsedové a členové
mohou však býti za svoji činnost honorováni a s přihlédnutím k
obecně platné úpravě ze mzdových prostředků ČKCH, schválených
Sekretariátem pro věci církevní MK ČSR.
Čl. VIII. - Spolupráce se ZV ROH
Ředitel ČKCH postupuje ve spolupráci se ZV ROH v těch
oblastech činnosti a rozhodování, kde tak určují příslušné právní
předpisy a směrnice ROH.
Čl. IX. - Zánik ČKCH
Návrh na případný zánik ČKCH předkládá k rozhodnutí
Sekretariátu pro věci církevní MK ČSR ředitel ČKCH v dohodě s
ústřední radou ČKCH, která se na zániku usnesla dvoutřetinovou
většinou. Případnou likvidaci provedou likvidátoři ustanovení
ředitelem ČKCH. Likvidačního zůstatku bude se souhlasem
Sekretariátu pro věci církevní MK ČSR použito pro obdobné účely,
které sleduje ČKCH.
Čl. X. - Závěrečná ustnovení
Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem, který stanoví svým
rozhodnutím sekretariát pro věci církvení MK ČSR.
(Schváleno dne 30. ledna 1974 č.j. 3703/1974-VII)
Text převzat z publikace: Právní poměry církví a náboženských
společností a jejich hospodářské zabezpečení v Československé
socialistické republice, Praha 1977, Vydaly sekretariáty pro věci
církevní při MK ČSR a SSR
|