Dohoda
mezi Svatým stolcem
a Chorvatskou republikou
o hospodářských záležitostech

Svatý Stolec a Chorvatská republika

• v souladu s ustanoveními Dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou o právních otázkách;
• ve snaze zajistit katolické církvi v Chorvatsku hmotné zabezpečení pastorační činnosti podle ustanovení Druhého vatikánského koncilu a norem kanonického práva;
• u vědomí základního významu ústavních norem Chorvatské republiky a příslušných zákonů; s uznáním významné úlohy katolické církve v Chorvatsku v sociální, výchovné, kulturní a charitativní činnosti;

se dohodly na následujícím:

Článek 1

1. Právnické osoby katolické církve, v souladu s normami kanonického práva, mohou svobodně přijímat příspěvky a dary od věřících a přijímat od nich jiné formy tradičních dávek pro udržování církevních institucí.

2. obdarování uvedená v odst. 1 tohoto článku nepodléhají ustanovením daňového systému Chorvatské republiky.

Článek 2

V úmyslu upravit financování katolické církve efektivním a dnešní době odpovídajícím způsobem, v souladu s demokratickým uspořádáním společnosti, se Chorvatská republika zavazuje:

1.

a)            navrátit katolické církvi majetek, vyvlastněný v době jugoslávského komunistického režimu, který lze restituovat, podle ustanovení zákona;

b)            najít odpovídající řešení pro tu část majetku, kterou nelze restituovat;

c)            zaplatit právnickým osobám katolické církve finanční kompenzaci za zbývající majetek, který nebude restituován;

2.      projevit uznání veřejné prospěšnosti práce, kterou katolická církev rozvíjí na poli kulturním, výchovném, sociálním a etickém tím, že zajistí katolické církvi určitou každoroční peněžní částku.

Článek 3

1. Chorvatská republika se vynasnaží navrátit katolické církvi během rozumné doby majetek, který lze restituovat podle ustanovení zákona.

2. Smíšená komise, složená rovným dílem ze zástupců vlády Chorvatské republiky a Chorvatské biskupské konference, vypracuje do šesti měsíců od vstoupení této dohody v účinnost seznam majetku určeného k restituci a dohodne termín restituce.

Článek 4

Chorvatská republika, po dohodě s příslušnými autoritami katolické církve a v souladu s ustanoveními zákona, uskuteční vhodnou náhradu té části majetku, kterou není schopna restituovat katolické církvi. Lhůty pro takovou náhradu rovněž dohodne smíšená komise do jednoho roku od vstoupení této dohody v účinnost.

Článek 5

1. Od roku 2000 bude Chorvatská republika vyplácet právnickým osobám katolické církve odpovídající náhradu vyvlastněného majetku, který není možno navrátit v restituci.

2. Celková suma finanční kompenzace za vyvlastněný majetek bude stanovena technickou komisí složenou ze zástupců církve a státu na základě kvantifikace hodnoty tohoto majetku a podle ustanovení zákona, nejpozději do jednoho roku od vstoupení této dohody v účinnost.

3. Příslušná korporace Chorvatské republiky bude každé tři měsíce vyplácet katolické církvi peněžní částku ve prospěch církevních institucí na účet ústředního fondu Chorvatské biskupské konference. Ústřední fond rozdělí došlou částku mezi (arci)diecéze, instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života podle hodnoty majetku, který jim byl odňat.

Článek 6

1. Na základě ústavy a příslušných zákonů Chorvatská republika uznává hodnotu společenské užitečnosti práce, kterou katolická církev rozvíjí ke službě občanům v oblasti kulturní, výchovné, sociální a etické (srov. čl. 2 odst. 2 této dohody).

2. Aby katolická církev mohla náležitě pokračovat ve své činnosti v podpoře obecného dobra, Chorvatská republika jí zajistí měsíčně ze státního rozpočtu částku, odpovídající dvěma průměrným hrubým platům, znásobenou počtem farností v Chorvatské republice, počínaje ode dne vstoupení této dohody v účinnost.

3. Chorvatská biskupská konference doručí příslušnému státnímu úřadu do 1. prosince každého roku seznam nově zřízených nebo zrušených farností, aby bylo možno upravit platbu podle odst. 2 tohoto článku. Do tohoto seznamu se nebudou zahrnovat nové farnosti ve městech s méně než 3000 věřících nebo vesnicích s méně než 1000 věřících.

4. Do peněžní částky, uvedené v odst. 2 tohoto článku jsou zahrnuty kromě výdajů na vydržování kléru a dalších církevních zaměstnanců také výdaje na stavby a údržbu kostelů a pastoračních center, jež nejsou zapsány v seznamu kulturních památek, jakož i příspěvek na charitativní dílo katolické církve.

5. Poskytnutá částka bude každý měsíc převáděna Ústřednímu úřadu Chorvatské biskupské konference pro vydržování duchovních a dalších církevních zaměstnanců.

6. Příslušné autority katolické církve a Chorvatské republiky braly v úvahu při stanovení výše zmíněné peněžní částky procento obyvatel Chorvatské republiky, kteří se veřejně prohlašují za katolíky.

Článek 7

1. Aby docházelo ke spravedlivému rozdělování uvedených plateb, Chorvatská biskupská konference zřídí Ústřední úřad pro vydržování duchovních a dalších církevních zaměstnanců. Totéž učiní také všechny (arci)diecéze pro svá území.

2. Uvedené úřady jsou povinny se řídit zákony Chorvatské republiky, které se týkají finančních záležitostí.

Článek 8

1. Úřady pro vydržování duchovních a dalších církevních zaměstnanců zajistí finanční prostředky pro měsíční výplaty duchovních a dalších církevních zaměstnanců, kteří pracují v pastoraci, řídíce se principy spravedlnosti a církevního společenství.

2. V záležitostech občanských práv a povinností podléhají osoby vyplácené uvedenými úřady státním předpisům. V ostatních věcech se budou řídit církevními ustanoveními.

Článek 9

Aby došlo k vyřešení otázek, týkajících se důchodů duchovních, řeholníků a řeholnic, kteří dovršili 65. rok věku, jež se až dosud systematicky neřešily, Chorvatská republika vyplatí, během prvních deseti let provádění této dohody, obnos uvedený v článku 6 této dohody, navýšený o 20 %.

Článek 10

1. Pro daňové účely budou právnické osoby katolické církve považovány za neziskové instituce.

2. Ustanovení odst. 1 se netýká ziskových činností, organizovaných právnickými osobami katolické církve.

Článek 11

Na doporučení diecézního biskupa státní orgány každoročně přezkoumají, schválí a finančně podpoří některé programy a projekty právnických osob katolické církve, užitečné pro veřejné dobro.

Článek 12

1. Na návrh diecézního biskupa územní plány rozvoje měst a osídlených míst budou počítat s vhodným umístěním nových staveb kostelů a církevních budov nezbytných pro kult a pastorační činnost (srov. čl. 11 Dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou o právních otázkách).

2. Vzhledem k tomu, že pastorační střediska budou zabezpečovat veřejně prospěšnou sociální službu, příslušné korporace budou podle svých možností přispívat na stavby a opravy církevních budov.

Článek 13

1. V souladu s odst. 1 článku 15 bude tato dohoda uplatňována od prvního rozpočtu, který bude následovat po jejím vstoupení v platnost.

2. Smíšená komise se dohodne o podrobnostech spojených s aplikací uvedených norem.

Článek 14

Svatý stolec a Chorvatská republika budou řešit společnou domluvou případné pochybnosti, které by mohly vzejít při výkladu nebo aplikaci kteréhokoli bodu této dohody.

Článek 15

1. Tato dohoda bude ratifikována podle vlastních zákonných norem obou smluvních stran a vstoupí v účinnost výměnou ratifikačních prostředků.

2. Kdykoli některá ze smluvních stran zjistí, že okolnosti, za nichž byla tato dohoda sjednána, se tak podstatně změnily, že je nutné ji pozměnit, přistoupí se ke vhodným jednáním, aby byla přizpůsobena novým podmínkám.

Podepsáno v Záhřebu 9. října 1998 ve dvojím znění, v jazyce chorvatském a italském; obě verze jsou stejně autentické.

za Svatý stolec: Giulio Einaudi
za Chorvatskou republiku: dr. Jure Radić

Z italského originálu (AAS XCI, 5. 2. 1999) přeložil Stanislav Přibyl