Usnesení č. DE01/81
Valného shromáždění OSN
Deklarace o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře

Schváleno (Vydáno): 25.11.1981
Účinnost od: 25.11.1981
Uveřejněno v č. 1/1981 Vybraných Deklarací Valného shromáždění OSN

DE01/81
Deklarace
o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace
založených na náboženství či víře

New York, 25. 11. 1981

Valné shromáždění,

maje za to, že jednou ze základních zásad Charty OSN je zásada důstojnosti a rovnosti vrozená všem lidským bytostem a že všechny členské státy se zavázaly podnikat společně jednotlivé akce ve spolupráci s OSN s cílem rozvíjet a podporovat všeobecné a účinné respektování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka či náboženství,

maje za to, že Všeobecná deklarace lidských práv a Mezinárodní pakty o lidských právech vyhlašují zásady nediskriminace a rovnosti před zákonem a právo na svobodu myšlení, vědomí, náboženství a víry,

maje za to, že nerespektování a porušení lidských práv a základních svobod, zejména práva na svobodu myšlení, vědomí, náboženství či jakékoliv víry, přineslo lidstvu přímo či nepřímo války a velké utrpení, zejména tam, kde slouží jako prostředek cizího vměšování do vnitřních záležitostí jiných států a přispívá k rozněcování nenávisti mezi lidmi a národy,

maje za to, že náboženství či víra je pro každého, kdo je vyznává, jedním ze základních prvků jeho životní koncepce, a že svoboda náboženství či víra by měla být plně respektována a zaručena,

maje za to, že základní věcí je podporovat porozumění, snášenlivost a respektování ve věcech týkajících se svobody náboženství a víry a zajistit, aby bylo nepřípustné použít náboženství či víry pro cíle neslučitelné s Chartou OSN, jinými příslušnými dokumenty OSN a cíli a zásadami této Deklarace,

přesvědčeno, že svoboda náboženství a víry by rovněž měla přispět k dosažení cílů světového míru, sociální spravedlnosti a přátelství mezi národy a k likvidaci ideologií či praktik kolonialismu a rasové diskriminace,

berouc s uspokojením na vědomí, že bylo pod patronací OSN a odborných organizací přijato několik úmluv zaměřených na odstranění různých forem diskriminace a že některé z nich vstoupily v platnost,

znepokojeno projevy nesnášenlivosti a existencí diskriminace ve věcech náboženství či víry, jež se stále projevují v některých oblastech světa,

rozhodnuto přijmout veškerá opatření potřebná pro rychlé odstranění takové nesnášenlivosti ve všech jejích formách a projevech a zabránit diskriminaci na základě náboženství či víry a bojovat proti ní,

vyhlašuje tuto Deklaraci o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře:

Čl.1

1. Každý má právo na svobodu myšlení, vědomí a náboženství. Toto právo zahrnuje svobodu vyznání náboženství či jakoukoliv víru své volby, a svobodu projevovat buď individuálně nebo ve společenství s ostatními a na veřejnosti či soukromě své náboženství či svoji víru vyznáním, dodržováním, vykonáváním a vyučováním.

2. Nikdo nebude vystaven nátlaku, který by ohrozil jeho svobodu vyznávat náboženství či víru dle své volby.

3. Svoboda projevovat své náboženství či víru smí být podrobena pouze takovým omezením, která jsou předepsána zákonem a jsou nutná pro ochranu veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či morálky nebo základních práv a svobod ostatních.

Čl.2

1. Nikdo nemůže být z důvodu náboženství či jiné víry vystaven diskriminaci ze strany jakéhokoliv státu, instituce, skupiny osob či osoby.

2. Pro účely této Deklarace znamená výraz "nesnášenlivost a diskriminace založená na náboženství či víře" jakékoliv rozlišování, vyloučení, omezení či preferování založené na náboženství či víře, jehož účelem či účinkem je zmaření či porušení uznání, požívání či výkonu lidských práv a základních svobod na stejném základě.

Čl.3

Diskriminace mezi lidskými bytostmi z důvodu náboženství či víry představuje urážku lidské důstojnosti a popření zásad Charty OSN a bude odsouzena jako porušení lidských práv a základních svobod vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a detailně vyjádřených v Mezinárodních paktech o lidských právech a jako překážka přátelských a mírových vztahů mezi národy.

Čl.4

1. Všechny státy přijmou účinná opatření k zabránění a odstranění diskriminace z důvodu náboženství či víry při uznání, výkonu a požívání lidských práv a základních svobod ve všech oblastech, občanského, hospodářského, politického, sociálního a kulturního života.

2. Všechny státy vyvinou veškeré úsilí s cílem uzákonit či odvolat, kde je to potřebné, zákonná opatření, aby byla jakákoliv takováto diskriminace zakázána, a podniknout veškerá odpovídající opatření k boji proti nesnášenlivosti z důvodu náboženství či jiné víry v této záležitosti.

Čl.5

1. Rodiče nebo opatrovník dítěte mají právo organizovat život uvnitř rodiny v souladu se svým náboženstvím či vírou s přihlédnutím na morální výchovu, v níž by podle jejich názoru dítě mělo být vychováváno.

2. Každé dítě požívá práva přístupu ke vzdělání ve věci náboženství či víry v souladu s přáním rodičů nebo opatrovníka a nebude nuceno přijímat výuku náboženství či víry proti přání jeho rodičů nebo opatrovníka, přičemž směrodatnou zásadou jsou zájmy dítěte.

3. Dítě musí být chráněno před jakoukoliv formou diskriminace z důvodu náboženství nebo víry. Musí být vychováváno v duchu porozumění, snášenlivosti, přátelství mezi národy, míru a všeobecného bratrství, respektování svobody náboženství nebo víry jiných a v plném vědomí, že svou energii a talent musí věnovat službě bližním.

4. V případě, že dítě není v péči svých rodičů nebo opatrovníka, budou patřičně brána v úvahu jejich projevená přání nebo jakýkoliv jiný důkaz jejich přání, pokud jde o náboženství nebo víru, přičemž směrodatnou zásadou budou zájmy dítěte.

5. Náboženské praktiky a praktiky víry, ve kterých je dítě vychováváno, nesmějí poškozovat jeho fyzické nebo duševní zdraví nebo jeho celkový vývoj, se zřetelem ke článku 1, odst. 3 této Deklarace.

Čl.6

V souladu se článkem 1 této Deklarace a jak vyžadují ustanovení článku 1, odst. 3, právo na svobodu myšlení, vědomí, náboženství nebo víry zahrnuje mimo jiné následující svobody:

(a) svobodný výkon kultu a shromažďování v souvislosti s náboženstvím nebo vírou a právo zřizovat a udržovat místa pro tyto účely;

(b) svobodu vytvářet a udržovat vhodné charitativní nebo humanitní instituce;

(c) svobodu vytvářet, získávat a používat v odpovídajícím množství nezbytné předměty a materiály, vyžadované rituálem nebo zvyklostmi náboženství nebo víry;

(d) svobodu psát, tisknout a rozšiřovat publikace o těchto tématech;

(e) svobodu vyučovat náboženství nebo víru na místech vhodných pro tyto účely;

(f) svobodu žádat a přijímat dobrovolné finanční a jiné příspěvky od jednotlivců a institucí;

(g) svobodu školit, jmenovat a volit nebo určovat v závěti vhodné vedoucí představitele v souladu s potřebami a normami každého náboženství nebo víry;

(h) svobodu dodržovat dny klidu a oslavovat svátky a ceremoniály v souladu s tím, jak to předepisuje určité náboženství nebo víra;

(i) svobodu navazovat a udržovat spojení s jednotlivci a společnostmi v záležitostech náboženství a víry na národní a mezinárodní úrovni.

Čl.7

Práva a svobody uvedené v této Deklaraci jsou přiznány národním zákonodárstvím takovým způsobem, aby je mohl každý prakticky využívat.

Čl.8

Nic v této Deklaraci nebude chápáno jako omezující nebo odchylující se od jakéhokoliv práva vyhlášeného ve Všeobecné deklaraci lidských práv a Mezinárodních paktech o lidských právech.