DEKLARACE PRÁV POČATÉHO DÍTĚTE



vyhlášená dne 22. listopadu 1999

Asociací pro právní ochranu děti a mládeže (v čele s JUDr. Ing. Jiřím Karasem)
Občanským institutem (v čele s Mgr. Michal Semín)
Hnutím Pro život ČR (v čele s Ing. Radimem Ucháčem)


Preambule

Vycházejíce ze všeobecné deklarace lidských práv Organizace spojených národů (OSN), Deklarace práv dítěte, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte, přijaté 20. listopadu 1989 a ratifikované Českou republikou (ČR), majíce na zřeteli, že život je neopakovatelný dar celému lidstvu i základní lidská hodnota požívající nejvyšší právní ochrany, a že právo na život je předpokladem realizace všech ostatních lidských práv a svobod, nezapomínajíce na to, že život každého z nás začal naším početím, kdy jsme se z jedné buňky, oplodněného lidského vajíčka, vyvinuli až do současné podoby, jelikož podle preambule Deklarace práv dítěte a Úmluvy o právech dítěte, přijatých Valným shromážděním OSN, "dítě z důvodu své fyzické a duševní nezralosti potřebuje osobní záruky a péči, včetně přiměřené právní ochrany, před i po narození", i podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, je "lidský život hoden ochrany již před narozením" a v duchu zásady klasického římského práva "nascitur pro iam habetur, quotiens de commodo eius agitur" (ten, kdo se má narodit, se považuje za narozeného) i zásady "in dubio pro vitae" (v pochybnosti je třeba se rozhodnout ve prospěch života), vyhlašujeme 1) tuto deklaraci určenou všem lidem dobré vůli s cílem zaručit těm nejbezbrannějším spravedlivou právní ochranu:

čl. 1.

Každá počatá lidská bytost má právo na život. Toto právo má být chráněno zákonem od okamžiku početí po přirozenou smrt.

čl. 2.

(1) Všechny lidské bytosti jsou si od okamžiku početí do přirozené smrti rovny v důstojnosti i právech a mají nárok na právní ochranu. Přijímání právních předpisů i všechno jednání má sloužit ve prospěch zájmů a práv počatého dítěte.

(2) Všem počatým dětem mají být zaručena bez jakékoli diskriminace práva a ochrana ze strany vlastní rodiny, společnosti a státu bez ohledu na jejich věk, zdravotní a psychický stav, pohlaví, rasu, národní a sociální původ, příslušnost k národnostní menšině nebo etnické skupině, náboženství, majetek nebo jiné postavení.

čl. 3.

(1) Počaté dítě má právo se narodit, potřebuje být přijaté a milované. Této potřebě odpovídá zplození přirozeným způsobem v manželství jednoho muže a jedné ženy.

(2) Přirozeným prostředím pro harmonický rozvoj počatého dítěte je rodina, založená na trvalém manželském svazku muže a ženy.

(3) Počaté dítě má právo, aby se k jeho zájmům přihlíželo při vzniku manželství i při případném rozchodu manželů či úmrtí některého z nich.

čl. 4.

Matka a otec počatého dítěte mají právo na pravdivé a úplné informace o životě a zdraví počatého dítěte.

čl. 5.

(1) Stát má zabezpečit potřebnou zdravotnickou péči matkám v období před i po narození dítěte.

(2) Počaté dítě má právo na poskytování zdravotnické péče.

čl. 6.

(1) Počaté dítě má právo na zachování tělesné, genetické a duševní nedotknutelnosti.

(2) Právní ochrana se vztahuje zejména na ochranu před ověřováním medicínských poznatků načlověku. Počaté dítě má právo na ochranu před využitím jeho orgánů a tkání na transplantace, ochranu před genetickými anebo jinými manipulacemi a před každým zneužitím s obchodním, průmyslovým, vědeckým nebo jiným cílem.

čl. 7.

Počaté dítě má právo na zachování lidské důstojnosti po smrti, včetně práva na důstojný pohřeb.

čl. 8.

(1) Počaté dítě má právo dědit a být obdarované.

(2) Počaté dítě má nárok na náhradu škody i v případě, že mu byla způsobena újma na zdraví před narozením.

(3) Počaté dítě má právo na plnění z pojistné události, kterou je smrt pojištěné třetí osoby.

čl. 9.

(1) Počaté dítě a jeho matka mají právo na osobní péči a pomoc, zejména v tísnivém postavení.

(2) Matka počatého dítěte má právo na ochranu v pracovních vztazích a na odpovídající pracovní podmínky.

čl. 10.

(1) Veřejnost má právo být pravidelně a úplně informována o jedinečné hodnotě každého lidského života od okamžiku početí až po přirozenou smrt, a to zejména prostřednictvím školních zařízení a veřejnoprávních sdělovacích prostřeků.

(2) Státní instituce mají zabezpečit dostupnou síť poradenských center poskytujících základní informace a pomoc při ochraně počatého života.


Pozn:

  1. Tzv. Deklaraci práv počatého dítěte vyhlásily 22. listopadu 1999 v síni státních aktů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR - u příležitosti 10. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte - tři nevládní organisace: Asociace pro právní ochranu děti a mládeže v čele s poslancem JUDr. Ing. Jiřím Karasem; Občanský institut, jehož předsedou je Mgr. Michal Semín a Hnutí Pro život ČR v čele s prezidentem Ing. Radimem Ucháčem.

    Cílem deklarace je uvést do souladu náš právní řád s Listinou základních práv a svobod, která je součástí české ústavy, a která stanoví, že lidský život je hoden ochrany již před narozením.

  2. Bližší informace:
    Zdeňka Rybová, Hnutí Pro život ČR, tel: 0603 / 976 231

  3. Text převzat z tiskové zprávy České biskupské konference