Odborný posudek o právním subjektu
"evangelická školní obec"

Pod tímto jménem se vyskytují v pozemkových knihách České republiky nemovitosti (zpravidla stavby) označeně jako "evangelická školní obec v .... (název obce)". Vedle toho, zpravidla v téže obci, se vyskytují v pozemkových knihách zápisy o vlastnictví různých nemovitostí s označením vlastníků s názvem "evangelická obec augšpurského, případně helvetského vyznání v ...".

Protože takové subjekty dnešní právo nezná, třeba zjistit původ těchto zápisů podle právních předpisů platných v době provedení zápisů a jejich právní nástupce včetně dnešních vlastníků.

Jde vesměs o zápisy z minulého století po vydání tzv. Protestanského patentu z 8. 4. 1861 č. 41 ř. z. Tento patent v § 24 derogoval všechna dosavadní omezení evangelických církví (augšpurského a helvetského vyznání) včetně tolerančního patentu císaře Josefa II. z 13. 10. 1781 a zrovnoprávnil tyto církve s církví římskokatolickou. Podle § 5 Protestanského patentu každá církevní obec spravuje vlastní záležitosti církevní a své vyučovací ústavy svými zástupci. Podle § 11 mají tyto církve právo zřizovat své školy a podle § 12 zůstává podrobnější úprava evangelického obecného školství z hlediska církevního vyhrazena církevnímu zákonodárství. Tím se rozumi vnitřní předpisy vydané církví. Podle § 23 mohou evangelíci k pěstování svých vyučovacích účelů tvořit v tuzemsku spolky.

Tímto církevním zákonodárstvím bylo zřízení evangelické církve, vyhlášené nařízením státního ministerstva z 9. 4. 1861 č. 42 ř. z., nahrazeno dalším zřízením z 6. 1. 1866, vydaným na podkladě cit. patentu pod č. 15 ř. z., nahrazeno pak dalším zřízením evangelické církve augšpurského a helvetského vyznání z 9. 12. 1891, vyhlášeným nařízením ministerstva věcí duchovních a vyučování z 15. 12. 1891 pod č.4 z roku l892 a změněným dne 11.7. l9l3 pod č. 155 ř.z.

V tomto církevním zřízení se nahrazuje v § 13 termín církevní obec názvem církevní sbor (farní sbor) a v § 18 školní obec názvem školní sbor. Podle tohoto paragrafu je školním sborem skupina spoluvěřících, kteří vlastní evangelickou školu (tj. budovu) a tu ze svých prostředků vydržují. Zde se výslovně praví, že hranice školního sboru nespadá vždy v jedno s hranicemi církevního sboru, může tyto hranice buď překračovat, nebo zahrnovat jen část farního sboru. Jde tu o samostatný právní subjekt, § 151 téhož církevního zřízení hovoří výslovně o vlastnictví sboru církevního nebo školního. Tím se vysvětluje, že v téže politické obci se vyskytují církevní sbory a školní sbory téže církve.

Mimořádný generální sněm Českých evangelíků helvetského a augšpurského vyznání z Čech, Moravy a Slezska se usnesl 17. a 18. 12. 1918 na sloučení vjedinou českobratrskou církev evangelickou (ČCE).

Toto sloučení bylo schváleno vládou ČSR dne 5. 11. 1919, potvrzeno prezidentem CSR 22. 11. 1919 a vyhlášeno vyhláškou Ministerstva školství a národní osvěty dne 25. 11. 1919 pod Č. 625/1919 Sb. zákonů a nařízení. Součástí této vyhlášky jsou základní a přechodná ustanovení pro tuto církev. V § 4 tohoto ustanovení je uvedeno, že všechno jmění, které patřilo církevním a školním sborům církví dříve augšpurského a helvetského vyznání přechází v majetek a správu sborů ČCE.

Tato vyhláška Č. 625/1919 Sb. byla nahrazena vyhláškou ministerstva školství a národní osvěty z 8. 2. 1922 Č. 64/1922 Sb., jež obsahuje nové církevní zřízení ČCE. V § 2 odst. 4 tohoto zřízení se opakuje ustanovení obsažené v § 4 vyhl. 625/1919 Sb., kde se výslovně uvádí, že "všechno jmění, které náleželo církevním a školním sborům augšpurského a helvetského vyznání, přechází v majetek těchto sborů ČCE".

Vyhl. Č. 64/1922 Sb. byla nahrazena vládní vyhláškou z 24. 9. 1931 Sb., kterým bylo vyhlášeno nové církevní zřízení usnesené 5. synodem ČCE v listopadu 1929 a toto zřízení bylo nahrazeno církevním zřízením usneseným 11. synodem 31. 10. 1953, jež se již ve Sbírce zákonů nevyhlašovalo. Toto zřízení bylo nahrazeno novým církevním zřízením usneseným 28. synodem dne 11. 11. 1994. V těchto církevních zřízeních se již nehovoří o právním nástupnictví do majetku dřívější církve augšpurského a helvetského vyznání.

Z těchto právních dokumentů vyplývá závěr, že nemovitý majetek zapsaný v pozemkové knize v 19. století pod jménem evangelická školní obec augšpurského vymání je dnes majetkem farního sboru ČCE v téže obci, kde je tento majetek zapsán.

V Praze dne 12.12. 1994

In:Revue církevního práva, 1/1995, s. 37 - 38