|
Dohoda mezi Svatým stolcem a Maďarskou republikou o
financování činností Katolické církve v Maďarsku v oblasti veřejných služeb a
duchovního života, jakož i o některých majetkových otázkách
Svatý stolec a Maďarská
republika (dále jen: strany)
·
odvolávajíce se na dohodu uzavřenou 9. února 1990 v
Budapešti o znovunavázání diplomatických vztahů, kterou se strany zavázaly,
že budou podrobnější otázky týkající se zájmů obou stran řešit ve společné
shodě;
·
vedeny přáním, aby bylo nalezeno trvalé řešení
otázek financování činností Katolické církve (dále jen: církev) v oblasti
sociálních služeb a duchovního života, jakož i některých majetkových otázek;
·
majíce na mysli zákon o svobodě svědomí, náboženské
svobodě a církvích č. IV: 1990, jakož i zákon o úpravě majetkových vztahů k
bývalým církevním nemovitostem,
uzavřely
tuto dohodu:
I.
Článek
1
Pro financování
církevních činností v oblasti sociálních služeb vyjmenovaných v zákoně č. IV:
1990 se použije v souladu s tímto zákonem a ustanoveními této dohody
příslušných obecných pravidel platných pro státní instituce.
Článek 2
Církev obdrží pro vzdělávací
zařízení, která vede (mateřské školy, základní a střední školy, koleje),
stejnou finanční podporu jako provozovatelé obdobných institucí, které
náležejí státu nebo územním samosprávným celkům.
Článek 3
1. Církev
obdrží na všechny studenty, kteří byli před 1. září 1997 přijati na některou
církevní univerzitu nebo na jiné vyšší vzdělávací zařízení provozované církví
a nestudují teologii, studijní příspěvky a příspěvky na posluchače ve stejné
výši jako obdrží státní instituce s podobně normativně vyjádřeným právním
titulem. Po 1. září 1997 náleží církvi na každého studenta, který pobírá
státní studijní příspěvek, vzdělávací normativa a příspěvek na posluchače,
jakož i další podpory, jak vyplývají ze zákona o vzdělávání, a to ve stejné
výši, jakou dostávají státní vzdělávací zařízení. Stejné posuzování se
uplatňuje při poskytování všeobecných příspěvků vyplácených univerzitním a
vysokoškolským studentům na základě individuálních žádostí. Od 1. září 1997
nesmí být v těchto studijních zařízeních podíl studentů podporovaných státem
v příslušném školním roce nižší, než je podíl studentů prvních ročníků
podporovaných státem na celkovém počtu studentů podporovaných státem. Strany
zhodnotí situaci na základě dat, shromážděných v období pěti školních roků od
vstupu této smlouvy v platnost.
2.
Maďarský stát se podílí minimálně 50 procenty vzdělávacích
normativ na údržbě univerzit, vysokých škol a kolejí.
3.
Maďarský stát garantuje studentům církevních univerzit a
vysokých škol, kteří jsou podporováni státem, poskytování studijních
příspěvků na základě stejného právního titulu a ve stejné výši, v jaké jsou
poskytovány studentům podporovaným státem na ostatních univerzitách a
vysokých školách, příspěvky na bydlení v to počítaje.
4.
Stejné principy platí i pro "akreditované"
univerzity a vysoké školy, které poskytují dostatečně široké vzdělání v
oblasti náboženství a duchovního života. Příloha 1 k této dohodě obsahuje
jejich podrobný seznam, který souvisí s následujícími kritérií:
o
Pro výši podpory při studiu na univerzitě je
rozhodná podpora na filosofické fakultě, při studiu humanitních oborů na
vysoké škole podpora poskytovaná studentům humanitních oborů pedagogických
vysokých škol.
o
Stát garantuje finanční podporu všech těchto
institucí zaměřených na oblast náboženství a víry a všech studentů, kteří zde
studují. Celkový počet studentů podporovaných státem nesmí překročit 2500.
Článek 4
1. Kulturní
dědictví církve, zejména církevní archivy, knihovny, muzea a ostatní sbírky
uchovaných cenných předmětů a dokumentů představují důležitou součást
maďarského kulturního dědictví. Církev a maďarský stát se zavazují ke
spolupráci, jejímž cílem je uchování, rozmnožení a zpřístupnění tohoto
dědictví veřejnosti.
2.
Maďarský stát se podílí na restaurátorských pracích a
udržování památek kulturního náboženského dědictví, jakož i uměleckých
památek a předmětů ve vlastnictví církevních orgánů a institucí stejnou měrou
jako v případě kulturního dědictví ve vlastnictví státu. Stejně podporuje
finančně i provoz archivů a knihoven ve vlastnictví církevních organizací a
institucí, přičemž základem pro státní podporu je - vzhledem k stávajícím
možnostem státního rozpočtu popřípadě dalším úkolům - celková výše podpor
vyplacených v roce 1997.
3.
Pro zaručení principů zmíněných v odst. 1 a 2, jakož i s
ohledem na zachování náboženských zvláštností, uzavřou o těchto věcech mezi
sebou příslušné orgány státu a Maďarské biskupské konference zvláštní dohodu.
II.
Článek 1
1.
Maďarský stát bere na vědomí nárok církve na vydání
bývalých církevních nemovitostí vyjmenovaných v Příloze 2 k této dohodě. V
souladu s ustanoveními zákona č. XXXII: 1991 o úpravě majetkových vztahů k
bývalým církevním nemovitostem převede v letech 1998 až 2011 tyto nemovitosti
na církev po rovnoměrně rozvržených částech v ročních intervalech.
Článek 2
1. Částečnou
aplikací zákona uvedeného v kapitole II, čl. 1 převede maďarský stát hodnotu
nemovitostí, které nejsou uvedeny v Příloze 2, do finančního fondu,
sloužícího financování vlastních aktivit církve souvisejících s vírou.
2.
Maďarský stát považuje tento finanční nárok na odškodnění
za dlouhodobý vklad, který je každoročně valorizován ve stejných lhůtách,
jako se ve státním rozpočtu propočítává průměrné znehodnocení forintu k
devizovému koši. Rozsah valorizace se upraví po přijetí zákona o provedení
státního rozpočtu tak, aby odpovídal skutečnému znehodnocení.
3.
Výše financování odpovídá - na bázi finančního odškodnění
- očekávanému ročnímu výnosu 5% u dlouhodobých devizových vkladů. Od roku
1998 obnáší výše výnosu ještě 4,5 % a od roku 2001 se zvýší na 5%. Pro rok
1997 dosahuje částka finančních prostředků, která má být církvi vyplacena -
při nároku na odškodnění (přepočteném na forinty) ve výši 42 miliard forintů
- 1890 milionů forintů.
Článek 3
Církev považuje svůj nárok na
odškodnění a úpravu vlastnictví k nemovitostem zakládající se na zákoně č.
XXXII: 1991 za uspokojený realizací skutečností uvedených v této dohodě.
Článek 4
1. Maďarský
stát se zavazuje, že fyzickým osobám bude od 1. 1. 1998 na základě zákona
umožněno, aby samy rozhodly o tom, zda 1% jejich progresivní daně z příjmu
(dále jen: DP) bude připsáno některé jimi uvedené církvi nebo do státního
fondu.
2.
Maďarský stát garantuje církvím do roku 2001 alespoň 0,5%
progresivní DP roku předcházejícího. Pokud by částka dobrovolně připsaných
daní nedosahovala této výše, maďarský stát ji doplní. Doplňující částku
rozděluje stát mezi církve v poměru podle určení občanů - dárců, přičemž suma
přidělená Katolické církvi nesmí být nižší než 1700 milionů forintů. V roce
2001 strany přezkoumají situaci vyjmenovaných zdrojů příjmů. (Bližší
vysvětlení k pojmu progresivní DP obsahuje dodatkový protokol k dohodě).
3.
Maďarský stát garantuje, že bude podle svých možností
poskytovat také další mimořádné podpory pro přesně definované účely vymezené
Maďarskou katolickou biskupskou konferencí.
4.
Doposud platná zvýhodnění církve, církevních osob a
činností v oblasti daní fyzických nebo právnických osob, popřípadě v oblasti
daňových osvobození nebudou ze strany maďarského státu dotčena.
III.
Na základě
rozhodnutí občanů o využití veřejných služeb církve má církev právo na další
státní podporu . Tato podpora musí zaručovat, že provozovatel církevní
instituce bude v souladu se zákonem č. IV: 1990 podporován ve stejném rozsahu
jako odpovídající instituce provozované státem nebo územním samosprávným celkem.
(Jak má být vypočtena výše této podpory stanoví dodatkový protokol k této
dohodě.)
IV.
Přílohy 1 a 2
zmíněné v kapitole I, čl.3, odst. 4 a v kapitole II., čl. 1 této dohody,
stejně tak jako dodatkový protokol jsou integrální součástí této dohody a tvoří
s ní nedílný celek.
V.
1.
Pokud by v souvislosti s interpretací nebo aplikací této
dohody vyvstaly nějaké problémy, strany se zavazují, že budou společně hledat
nejvhodnější řešení.
2.
Tato dohoda bude ratifikována podle norem závazných pro
strany a vstupuje v platnost výměnou ratifikačních listin, k čemuž by mělo
dojít v co nejkratší době.
3.
Pokud by jedna ze stran považovala poměry, za kterých byla
dohoda uzavřena, za zcela pozměněné, započne s jednáními s cílem přizpůsobit
dohodu změněným poměrům.
Ve dvou originálních vyhotoveních v italském a
maďarském jazyce podepsáno ve Vatikánském městě 20. června 1997; obě
vyhotovení jsou autentická.
Dodatkový protokol
k dohodě uzavřené mezi Svatým
stolcem a Maďarskou republikou o financování činností Katolické církve v
Maďarsku v oblasti veřejných služeb a duchovního života, jakož i o některých
majetkových otázkách.
Dodatek
ke kapitole II., článek 4:
Progresivní daní z
příjmů se rozumí částka, která zůstane po sražení všech zvýhodnění z
celkového vyměřovacího základu.
Dodatek
ke kapitole III.:
1.
Pro výpočet této podpory je třeba - každoročně v rámci
rozpočtového plánu, na základě dat uvedených zvlášť pro oblast školství a
zvlášť pro oblast sociální péče - snížit částku provozních výdajů a nákladů
na opravy samosprávných celků o částku vlastních příjmů. Na základě výsledné
částky se stanoví podíl normativních podpor a tomu odpovídající výše
dodatečné podpory. Podpora vypočtená podle výše zmíněných výdajů může být
sražena o částku centrálně poskytovaných podpor pro účely výuky, kterou
provozovatelé samospráv, církví nebo církevních institucí obdržely ve
výběrových řízeních.
2.
Podpora se řídí počtem žáků církevních škol, který je
oficiálně uváděn v příslušných plánech na podporu školství, a musí být v
příslušném roce vypočtena na základě očekávaného průměrného počtu žáků.
3.
Rozdíly mezi předpokládanými a skutečnými údaji
samosprávných institucí se upraví po dodatečném vyjasnění s příslušnými
církevními provozovateli.
4.
Vláda se zaručuje církvi, že osobám pracujícím v oblasti
školství a sociální péče bude zvyšovat platy ve stejném rozsahu jako osobám
zaměstnaným samosprávnými celky za obdobných podmínek.
5.
Verifikací výše zmíněných podmínek pozbývají platnosti
tzv. vyučovací dohody (jakož i jiné dohody podobného obsahu) uzavírané se
státem nebo samosprávnými celky.
Z
němčiny přeložil Štěpán Hůlka.
Německý
text dohody byl uveřejněn v periodiku LOsservatore Romano z 24. 7. 1998, č.
30.
|