ministerské
expertní komise pro otázky vztahu státu a církví
Datum
jednání: 3. října 2000
Účastníci
jednání: P. Dostál - předseda komise, Z.
Novák - místopředseda komise, M.
Brož, J. Čáp, K. Fojtík, I. Havlíček,
J. Kallistová, T. Kraus, S. Novotný, J.
Rektořík, D. Stehlík, D. Štys, J.R.
Tretera, D. Herman J. Řepová - tajemníci komise, J. Volf a V. Ježek - MF
Nepřítomni: J. Daníček, J. Kejř, V. Herold, A. Opatrný, L.Pavlát, V. Pavlíček, L.
Petráňová, P. Příhoda, M. Slabihoud, V. Petrus, J. Schwarz, B. Stebel, M.
Slabihoud
Jednání komise řídil předseda Komise, který úvodem připomenul dohodu o zápisu z jednání komise a seznámil členy komise s návrhem změny příkazu ministra, jímž byla Komise zřízena. Před hlavním bodem programu - problematikou financování CNS - informoval členy Komise o tom, že vláda 19. července 2000 schválila návrh věcného záměru zákona o svobodě náboženské víry a postavení CNS a uložila MK zpracovat návrh zákona podle předloženého věcného záměru. Zdůraznil, že vláda a předtím též Legislativní rada vlády připomenula, že návrh zákona musí jednoznačně formulovat práva a povinnosti všech dotčených subjektů (tj. státu i církví a náboženských společností). Platí to samozřejmě pro všechny části tohoto zákona, ale speciálně se to týká problematiky právnických osob.
Úvodem k problematice financování CNS shrnul předseda Komise předcházející fakta a události : Na začátku července formulovala ČBK své stanovisko k ekonomickému zabezpečení církví (v materiálech pro jednání Komise). Toto stanovisko vychází z názoru, že předpokladem nového ekonomického modelu je konečné majetkové narovnání a zavedení zvýhodněného sponzoringu. Dále ČBK vyjádřila názor, že v majetkovém narovnání je třeba kombinovat naturální převod majetku s finanční náhradou ve formě renty, která bude církvím za přesně stanovených podmínek vyplácena ve formě renty. Postup má být dle prohlášení ČBK koordinován s ERC.
Po tomto prohlášení ČBK na základě dotazů novinářů, zda MK též připravuje další návrhy řešení, bylo nejprve sděleno, že se uvažuje jako o přechodném řešení o úpravě mechanismu nárůstu částky na platy duchovních. To, co z této informace bylo "vytvořeno" zejména v MFD nelze ovlivnit, protože MFD přes několikeré opakované urgence MK bez jakéhokoli vysvětlení neuveřejnila reakci MK.
Dále se též mluvilo o fondu,
a to z obou stran. Ale současně též i v novinách bylo uveřejněno, že
současně s projednáním této možnosti v obou komisích pro otázky
vztahu státu a církví, má být uvažováno o modelech financování jako jsou církevní příspěvek nebo daňové asignace.
Předseda komise upozornil,
že jednat se může o libovolném způsobu financování, nicméně že sponzorské prémie navrhované touto komisí
mají zřejmě malou naději na to, že by se staly budoucím modelem financování
církví. Snad nejdůležitějším argumentem proti je to, že by pouze zavedly další
druh odpočtu z daní, tj. vedle odpočtu ze základu z daně (10 % pro
fyzické osoby a 2 % pro právnické osoby) další odpočet přímo z daně jen
pro církve. Představa, že by se tato exklusivita pro církve udržela, tj. že by
ji nezískaly i jiné právnické osoby jako jsou zdravotně postižení a další
skupiny, asi není příliš realistická. Protože v současné době není ani
možnost odečtu od základu z daně dostatečně využívána, apeloval předseda
Komise, aby na ni jako na jednu možnost vícezdrojového financování členové
Komise upozorňovali.
Předseda Komise zdůraznil,
že vláda bere problematiku tzv. majetkového narovnání velmi vážně a proto jsou
znepokojující různé poznámky, že se snad o toto řešení nesnaží. Upozornil, že
již od počátku nejen vládní politická
reprezentace prohlašuje že vydávání majetku se bude realizovat na základě
zákona, a to výčtovou metodou. Proto MK také ve svých opakovaných žádostech o
seznamy tohoto majetku trvá na jeho popisu.
Diskusi o fondu uvedl
předseda komise informací, že nenavrhuje státní fond, který by de facto
znamenal, že by se majetek nevydával církvím, ale do státního fondu. O fondu
hovořili jako první církevní představitelé. Jako řešení si lze představit, že
si církve, a to bez jakékoli ingerence státu, založí fond, např. podle zákona o
nadačním fondu, do kterého jim stát převede jimi označený majetek.
Předseda Komise informoval,
že se MK snažilo zjistit představy CNS
o fondu, ale bohužel se mu to nepodařilo, ačkoli o ně žádalo např. ERC. Proto se
obrátil na členy komise, kteří zastupují CNS, aby MK seznámili se svou
představou o fondu.
V diskusi, která k
problematice financování CNS následovala, byly přijaty tyto závěry:
1.
Účastníci se shodli, že hledání budoucího
modelu financování je nadále hledáním zdrojů, které by nahradily tzv. hospodářské zabezpečení církví a
náboženských společností podle zákona č. 218/1949 Sb.
Současný způsobu financování
záchrany kulturního dědictví, charitativní a sociální činnosti, církevního
školství apod. nemá být budoucím modelem financování dotčen.
Podle připomínky církevní
části komise je nutno zvláštním způsobem řešit otázku historické zátěže a
vnitřního dluhu na církevních památkách, které vznikly v minulosti.
2.
Pokud
jde o způsob tzv. majetkového vyrovnání, doporučuje ministerská expertní
komise jednat o technickém provedení
vydání majetku s vládní komisí na společném zasedání.
3.
Do
příštího jednání MEK připraví členové komise písemně návrhy organizací, které
zastupují, ke zřízení tzv. církevního fondu. Záležitost fondu nebude spojována
s hledáním budoucího modelu financování nahrazujícího zákon 218/49.
4.
Členové
komise se vyjádří znovu ke všem známým modelům financování a uvedou jejich
preference.
Zapsala : J. Řepová