11. jednání vládní komise
9. jednání ministerské expertní komise
Z á p i s
z jednání
vládní a ministerské expertní komise
Datum jednání : 19. prosince 2000
Účastníci jednání : P.
Dostál - předseda komisí, Z. Novák - místopředseda komisí,
hosté : V. Ježek, M. Korbová, S.
Dušková, A. Drdová, P. Pelech, J. Tvarebová (MF ČR), D. Fuchsová (MK ČR),
vládní komise : D. Matulka, A. Pejchal, I. Pilip, J. Talíř,
J. Zahradil,
ministerská expertní komise
: M.
Brož (ČBK), V. Balek a H. Tonzarová (za J. Čápa - ERC), K. Fojtík (ERC), J. Kallistová (ČBK), T. Kraus (FŽO), S. Novotný (ČBK), V.
Pavlíček (VŠ), L. Petráňová
(AV), J. Rektořík (VŠ), J.
Schwarz (LI), M. Slabihoud
(ERC), B. Stebel (ERC), D.
Stehlík (ERC), D. Štys (ČBK), J. R. Tretera (VŠ), J.
Řepová - tajemnice komisí, D. Herman - tajemník ministerské expertní komise,
Nepřítomni : P. Buzková, J.
Daníček, . Havlíček, L. Hejdánek, V. Herold, J. Kejř,
J. Milotová,
A. Opatrný, L. Pavlát, V. Petrus, P. Příhoda, J. Sokol
Úvodem předseda shrnul některá fakta týkající se předmětu jednání proto, aby členové obou komisí měli shodný rozsah informací. Nejprve konstatoval následující fakta k tzv. církevnímu fondu. První zmínky o fondu se objevily již v roce 1999. Myšlenku fondu, který by byl součástí majetkového narovnání vyslovila tehdy sama ČBK a již tehdy se diskutovalo o tom, že by se na objemu finančních náhrad mohly podílet i další církve. Neměla přitom na mysli záměr založení nějaké nové náboženské matice. Mediální diskuse o fondu se rozvinuly během letních měsíců t.r. po jednání ČBK na začátku července. MK přitom nebyla dána možnost v tisku reagovat na jeho údajné prohlášení, které jím nebylo řečeno.
Předseda komisí uvedl, že
především na ministerské expertní komisi 3.10.2000 zdůraznil, že vláda bere
problematiku tzv. majetkového narovnání velmi vážně a proto ho stále znepokojují různé poznámky, že tomu tak
snad není. Dále připomenul, že již od
počátku nejen vládní politická reprezentace prohlašuje že
vydávání majetku se bude realizovat na základě zákona, a to výčtovou metodou.
Proto MK také ve svých žádostech o seznamy tohoto majetku stále trvá na jeho
popisu. Názor některých členů MEK (uvedený v závěrech z jednání MEK 3.10.2000),
zejména členů za církevní organizace, že by o výčtovou metodu jít nemělo, byl
jedním z důvodů pro společné jednání MEK a VK a měl by být předmětem
následující diskuse.
K tzv. církevnímu fondu se
předseda komisí odvolal na své vyjádření
na ministerské expertní komisi, že nenavrhuje státní fond, který by de
facto znamenal, že by se majetek nevydával církvím, ale do státního fondu.
Dále řekl, že z jeho hlediska si
jako řešení dovede představit, že si církve, a to bez jakékoli ingerence státu,
založí fond, např. podle zákona o nadačním fondu, do kterého jim stát převede
jimi označený majetek.
Současně předseda komisí považoval za vhodné říci znovu, i když to bylo řečeno mnohokrát, že hledání budoucího modelu financování je nadále hledáním zdrojů, které by nahradily tzv. hospodářské zabezpečení církví a náboženských společností podle zákona č. 218/1949 Sb. Současný způsob financování záchrany kulturního dědictví, charitativní a sociální činnosti, církevního školství apod. však nemá být budoucím modelem financování v žádném případě dotčen. Konstatoval, že diskuse o modelech financování se v poslední době zúžila na 2 modely, a to na prvém místě na daňové asignace, na druhém místě na církevní příspěvek rakouského typu.
Ke stanovisku ČBK, ERC a FŽO uvedl předseda komisí, že se v něm odráží jednak názor jeho autorů, kterým je nezbytnost současného řešení problematiky financování a problematiky majetkového narovnání, jednak jisté problémy, které vznikly v diskusi autorů společného stanoviska včetně obav typu, že by si majetek předaný fondu mohl časem stát zase vzít zpět, které však pokládá za iracionální, ale nicméně text stanoviska poznamenaly. Vyjádření čtyř církví z ERC naopak odmítá spojování řešení problematiky financování a majetkového narovnání, ale současně též odmítá pokračování jednání o změně způsobu financování CNS.
Po
zahájení diskuse předal T. Kraus vyjádření FŽO k fondu (viz příloha).
V
diskusi bylo vyjádřeno mnoho odlišných
názorů, a to jak podmíněnost dohody o budoucím modelu financování
majetkovým narovnáním tak na to, zda má
být majetkové narovnání provedeno
výčtovou metodou či jiným způsobem, ale též na názor ČBK, že je třeba řešit i
tzv. historické zátěže majetku Římskokatolické církve. D. Štys jednak uvedl, že
identifikace církevního majetku bude trvat léta, jednak vyjádřil též požadavek
ČBK, aby jednání o financování a majetkovém narovnání byla přenesena na
nejvyšší úroveň, protože členové komise mají v Římskokatolické církvi jen
poradní hlas. K tomu předseda komise uvedl, že
komise byly jako poradní orgány zřízeny,
neočekává se od nich rozhodování. Dále bylo sděleno, že od členů komise nejsou
nikdy vyžadována žádná konečná rozhodnutí na jednání komise, jako tomu bylo
např. při posledním jednání ministerské expertní komise při jednání o fondu 3.
10.2000, z něhož členové komise za ČBK odjížděli na zasedání ČBK ke
konzultacím. S. Novotný informoval, že zástupci církví budou jednat o
problematice fondu. Na závěr diskuse byly přijaty následující závěry.
Závěry :
Účastníci
se shodli, že hledání budoucího modelu financování je hledáním zdrojů, které
nahradí tzv. hospodářské zabezpečení podle zákona č. 218/1949 Sb.
Nenavrhují
změnu současného způsobu financování záchrany kulturního dědictví, charitativní
a sociální činnosti, církevního školství apod., které nemá být budoucím modelem
financování dotčeno.
Podle připomínky církevní
čísti komise je nutno zvláštním způsobem řešit otázku historické zátěže a
vnitřního dluhu na církevních památkách, které vznikly v minulosti.
Zapsala : J. Řepová, ŘOC