I. Úvod
Návrh zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a
náboženských společností a o změně některých dalších zákonů (zákon o církvích a
náboženských společnostech) se předkládá na základě usnesení vlády č. 715 ze dne
19. července 2000, kterým vláda v bodě č. I schválila věcný záměr zákona o
svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností a uložila
v bodě č. II ministru kultury zpracovat a vládě předložit do 30. června 2001 návrh zákona s tím, že do tohoto návrhu
budou zapracovány připomínky vlády a dále budou vzaty v úvahu připomínky
obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády.
Návrh zákona má nahradit současný
zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských
společností, a zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských
společností. Úroveň náboženské svobody daná Listinou základních práv a svobod,
která je přinejmenším srovnatelná s úrovní náboženské svobody v zemích
Evropské unie, zůstane podle návrhu
nového zákona zachována.
Navrhovaná právní úprava byla Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo") projednávána v komisích pro otázky vztahu státu a církví, tj. jak v komisi vlády ČR pro otázky vztahu státu a církví, schválené vládou dne 27. ledna 1999 usnesením č. 79/1999, tak v ministerské expertní komisi, jmenované ministrem kultury na základě jeho příkazu č.7/1999 dne 1.4. 1999.
Cílem navrhovaného zákona je, jak již bylo uvedeno v jeho
věcném záměru, řešit především dva závažné problémy, a to :
a)
liberalizaci
přístupu k získávání právní subjektivity pro církve a náboženské
společnosti s menším počtem věřících,
b)
zajištění
jistoty třetích osob ve zpřesnění a rozšíření ustanovení o registraci a
zavedení rejstříků právnických osob, registrovaných nebo evidovaných podle
navrhovaného zákona.
Liberalizace přístupu k získávání právní
subjektivity církví a náboženských společností se má dle navrhovaného
zákona řešit postupným nabýváním práv podle tohoto zákona. Tato práva jsou
rozdělena na ta, která jsou :
·
individuálními
a kolektivními právy náboženské svobody, která jsou odvozena z Listiny
základních práv a svobod,
·
tzv.
zvláštními právy, tj. právy, která nesouvisí s náboženskou svobodou, ale jednak
je jimi umožněn výkon určitých činností, které sice nejsou náboženskými
činnostmi ve vlastním slova smyslu, ale církve a náboženské společnosti se na
nich v demokratických státech tradičně podílejí, jednak jsou typu zvláštního
přístupu k penězům daňových poplatníků ( v současné době přímé financování
ze státního rozpočtu).
Výkon
zvláštních práv je přitom, stejně jako v ostatních demokratických státech,
navrhován přiznat pouze subjektům, u nichž stát může na základě jejich delšího
působení garantovat, že jde o subjekty, jejichž důvěryhodnost po dobu jejich
působení nebyla závažným způsobem
zpochybněna, a které navíc např. pro působení ve veřejné sféře mají patřičné
odborné zázemí.
V seznamu oblastí veřejné sféry, v
nichž je přiznáváno registrovaným církvím oprávnění k výkonu zvláštních práv,
jsou jen ty oblasti veřejné sféry, za které každý demokratický stát přebírá
zvláštní odpovědnost (zejména vězeňství a ozbrojené síly ČR). Protože se
registrací církev a náboženská společnost stává právnickou osobou podle
občanského zákoníku, má stejná práva působit i v jiných oblastech veřejné
sféry, a to za stejných podmínek jako ostatní právnické osoby. V navrhované
právní úpravě tedy nejsou v souvislosti s vymezením zvláštních práv uvedeny
takové oblasti veřejné sféry jako je např. zdravotnictví či sociální zařízení,
v nichž je umožněno mezi právnickými osobami (tj. včetně církví a náboženských společností, svazů
církví a náboženských společností a církevních právnických osob) uzavírat dohody podle občanského
zákoníku o jejich působení v zařízeních
jako jsou nemocnice, sociální zařízení apod.
V návrhu usnesení je navržen úkol
pro ministry obrany, spravedlnosti a školství, mládeže a tělovýchovy, aby
zpracovali v součinnosti s ministrem kultury návrh na zajištění výkonu
zvláštních práv. V současné době se výkon těchto zvláštních práv provádí na
základě dohod mezi ministerstvem obrany a vězeňskou službou na jedné straně a
Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví na straně druhé.
Navrhovanou úpravou je registrovaným církvím a náboženským společnostem za
stanovených podmínek přiznáno oprávnění k výkonu příslušných zvláštních práv.
Výkon těchto zvláštních práv se však provádí na základě dohod s tím orgánem
státní správy, který je k tomu příslušný podle kompetenčního zákona. Je záměrem
předkladatele navrhované právní úpravy, jak již bylo uvedeno ve věcném záměru
zákona, aby podmínky tohoto působení byly jednak, pokud je to možné,
sjednoceny, jednak aby podmínky tohoto působení byly dány zvláštní právní
úpravou. To navrhovaná právní úprava umožňuje ustanovením § 7 odst. 3. Pokud
jde o podmínky výkonu zvláštních práv, mohly by jimi být - vedle samozřejmého
respektování zákonů a dalších právních norem upravujících danou oblast - např.
závazky o působení duchovních na principu náboženské tolerance, na bázi
spolupráce mezi jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kvalifikační
předpoklady pro působení v těchto oblastech, délka praxe v církvi a
náboženské společnosti pro výkon duchovenské činnosti v ozbrojených silách
ČR, způsob výběru duchovního orgány církví a náboženských společností, ale i
jako je tomu v dohodě mezi ministerstvem obrany a Českou biskupskou konferencí
a Ekumenickou radou církví absolvování základní vojenské služby a
v případě účasti v zahraniční misi znalost angličtiny. Ministra školství,
mládeže a tělovýchovy se tento úkol týká jen ve velmi úzké oblasti, tj. v případě diagnostických ústavů a obdobných
zařízení.
Registrací, tj. podle navrhovaného zákona
registračním řízením podle obecných předpisů ve správním řízení (přezkoumatelnou
soudy) při splnění navrhovaných podmínek (např. prokázání, že se k církvi a
náboženské společnosti hlásí nejméně 300 dospělých občanů ČR nebo cizinců s
trvalým pobytem v ČR) a předložení náležitostí podle navrhovaného zákona, se
církev a náboženská společnost stává právnickou osobou ve smyslu § 18 odst. 2
písm. d) občanského zákoníku. Dalším řízením podle obecných předpisů ve
správním řízení může registrovaná církev nabýt oprávnění k výkonu zvláštních
práv, pokud splní podmínky navrhované zákonem (např. existuje jako registrovaná
církev a náboženská společnost 10 let a hlásí se k ní tolik dospělých občanů ČR
nebo cizinců s trvalým pobytem v ČR, kolik činí 2 promile obyvatel ČR podle
posledního sčítání lidu) a předloží
příslušné náležitosti podle návrhu zákona.
V principu získávání postavení právnické osoby a postupnosti nabývání oprávnění k výkonu zvláštních práv se naše republika nebude odlišovat od jiných vyspělých států, protože ani tam nejsou příslušná ona zvláštní práva udělována všem náboženským společenstvím, aniž by měly příležitost se svým působením ve společnosti etablovat. Měl-li by být tento přístup napadán v ČR co do neslučitelnosti s Listinou, pak by bylo v tomto smyslu třeba napadnout respektování dokumentů, které upravují oblast základních lidských práv a svobod Listiny i ve všech ostatních státech.
Liberalizace podmínek k získání právní subjektivity
církví a náboženských společností je vyvážena stanovením podmínek vzniku a
působení církví a náboženských společností. Tyto podmínky jsou stanoveny v
souladu s Listinou základních práv a svobod, jak je podrobně uvedeno v důvodové
zprávě. Podmínky byly formulovány též na základě současné znalosti stávajících
a připravovaných právních úprav ve vyspělých demokratických státech. Cílem
konkretizace těchto podmínek je zejména
zabránit registraci nebezpečných náboženských sekt, tj. náboženských
společností využívajících metody manipulace vůči dospělým osobám i dětem, které
vedou k narušování rodinných vztahů a dalších sociálních vztahů, a které též s tímto záměrem utajují části svého učení či vazby na své
zahraniční součásti. Speciálně je v těchto podmínkách, a to na základě
zkušeností i z jiných států, vyzdvižena nepřípustnost zanedbávání povinné
školní docházky či respektování zákona o veřejném zdraví.
V zájmu zajištění jistoty třetích osob byla nejen
zpřesněna a rozšířena ustanovení o registraci, ale do návrhu nového zákona byla
nově zařazena ustanovení týkající se způsobu zrušení registrace a evidence a
zániku právnických osob podle
navrhovaného zákona. Jako obrana proti spekulativnímu zakládání nových
náboženských společenství s cílem obohatit se zneužitím náboženského cítění
občanů je do návrhu zákona zařazeno jednak ustanovení, že v případě likvidace
církve nebo náboženské společnosti může být (kladný) likvidační zůstatek využit
jen ve prospěch registrovaných církví a náboženských společností, jednak že
církev nebo náboženská společnost ručí za závazky církevní právnické osoby, kterou navrhla k evidenci (nikoli
však za další právnické osoby, registrované nebo evidované podle jiných
zákonů).
Nově se v zájmu zajištění jistoty třetích osob
navrhuje zavedení rejstříků právnických osob, registrovaných nebo
evidovaných podle navrhovaného zákona, tj. Rejstříku registrovaných církví a
náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a
Rejstříku církevních právnických osob jako veřejných seznamů. Ustanovení o
rejstřících církví a náboženských společností, jejich svazů a právnických osob
od nich odvozených současně s ustanoveními o zániku těchto právnických osob reagují též na mnohé zahraniční
zkušenosti zejména z postkomunistických států. Často tam za projev náboženské
svobody bylo pokládáno přiznání státního uznávání značnému počtu náboženských společenství, z čehož následně
vznikla nepřehledná situace v této sféře. Např. je téměř nemožné zjistit nejen
počet takových společenství, ale dokonce i zjistit to, zda vůbec ještě vyvíjejí
činnost.
Zavedení rejstříků právnických osob podle
navrhovaného zákona se ukazuje jako nezbytné i z hlediska zkušeností s aplikací
současně platného zákona, v němž je tato oblast vedení veřejných seznamů
nedostatečně upravena. Problematické je i to, že současně platný zákon
neobsahuje zmocnění k vydání vyhlášky ministerstva, kterou by bylo upraveno nejen vedení těchto seznamů, ale i výčet a
vzory různých potvrzení vydávaných ministerstvem. Vyhláškou podle navrhovaného
zákona bude umožněno žádoucí sjednocení této poměrně rozsáhlé agendy s obdobnou
agendou vedenou jinými orgány státní správy. V této souvislosti se uvádí, že
probíhají jednání ministerstva s Ministerstvem financí o možnosti vzájemné
spolupráce ve věci možných úspor při
vedení registrů veřejné správy (registr ekonomických subjektů).
II. Změny provedené v návrhu zákona oproti věcnému záměru zákona
II.1 Změny provedené na základě stanoviska
Legislativní rady vlády
Ze
stanoviska Legislativní rady vlády k návrhu věcného záměru zákona o svobodě
náboženské víry a postavení církví pro jednání vlády dne 19. července 2000 byly
akceptovány plně anebo částečně tyto připomínky :
a)
K
námitce, že návrh řeší pouze dvě podstatnější změny, byl zpracován text, z
něhož vyplývá, že pod záměrně stručným vyjádřením dvou hlavních cílů navrhované
právní úpravy jsou prováděny další podstatné změny, jak je popsáno výše.
b)
V
souladu s návrhem Legislativní rady vlády se v návrhu zákona nepoužívá termín
1. a 2. registrace, ale registrace a oprávnění k výkonu zvláštních práv.
Ministerstvo tento návrh přijalo i s ohledem na to, že zejména v některých
mediálních vyjádřeních bylo původní označení chápáno jako klasifikace církví a
náboženských společností, zatímco nová terminologie odlišuje práva podle
Listiny od výše charakterizovaných zvláštních práv a lze i lépe vysvětlovat, že
některá náboženská společenství o působení ve veřejné sféře neusilují.
c)
V
návrhu bylo jednoznačně stanoveno, kdy církve a náboženské společnosti a od
nich odvozené právnické osoby nabývají právní subjektivity, stejně jako bylo
vymezeno, o kterých věcech a v jakém rozsahu jednají svým jménem.
d)
V
návrhu zákona je stanoveno, že jiná právnická osoba než církev a náboženská
společnost (nebo jejich svaz) nesmí používat
ve svém označení název "církev" nebo "náboženská
společnost".
e)
Nebylo
sice možné upravit zákonem i zproštění povinnosti mlčenlivosti v případě
zachování institutu zpovědního tajemství, avšak ministerstvo doplnilo k přiznání institutu zpovědního tajemství
podmínku, že musí jít o tradiční institut církve a náboženské společnosti
alespoň 50 let.
f)
Ministerstvo
sice nevynechalo ustanovení, že si může vyžádat další informace od církve a
náboženské společnosti při registračním řízení, ale na základě této připomínky
specifikovalo, že jde o informace vztahující se pouze k návrhu na registraci.
g)
Ministerstvo
nezačlenilo do návrhu zákona omezení subjektivních práv církví a náboženských
společností (např. jejich podnikání a jinou výdělečnou činnost). Příjmy církví
a náboženských společností se oproti současnému stavu neomezují, protože
ministerstvo má za to, že smyslu působení církví odpovídá ustanovení o využití
těchto prostředků převážně k naplnění cíle činnosti církví a náboženských
společností. Bylo však v ustanoveních o zániku církve a náboženské společnosti
doplněno, že kladný likvidační zůstatek v případě zániku církve a náboženské
společnosti může být využit pouze na náboženské účely.
h)
V
návrhu zákona zůstává úprava "pracovněprávního vztahu" osob
vykonávajících duchovenskou činnost v církvi a náboženské společnosti na úrovni
dané Listinou základních práv a svobod. Ministerstvo, v souladu s názorem
Ministerstva práce a sociálních věcí, bude tento okruh problémů řešit až v návrhu právní úpravy financování církví a
náboženských společností. Důvodem k tomu je to, že upřesnění zamýšlené ve věcném záměru zákona souvisí spíše s
financováním církví a náboženských společností a navíc by si zjevně vyžádalo
novelizaci zákoníku práce, zvláštních právních předpisů upravujících zejména
celou oblast sociálního zabezpečení a podstatnou novelizaci zákona č. 218/1949
Sb.
Ze stanoviska Legislativní rady vlády nebylo možno
akceptovat tyto připomínky :
a)
Dořešit
právní postavení Římskokatolické církve na území České republiky s ohledem na
její nadnárodní charakter, a to proto, že navrhovaná právní úprava vychází z
principu konfesní neutrality dané Listinou a tudíž neupravuje specificky otázky
žádné z církví a náboženských společností. Problematika statutárního orgánu
Římskokatolické církve v České republice může být řešena ve smlouvě se Svatým
stolcem.
b)
Mezi
podmínky pro zrušení registrace církve a náboženské společnosti nebyla zahrnuta
podmínka snížení počtu osob hlásících se k církvi nebo k náboženské společnosti
pod 300 osob, protože ministerstvo ani jiný orgán státní správy nevedou
evidenci osob hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti.
c)
Nenavrhuje
se zrušení ustanovení § 12 zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení
církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, protože
toto ustanovení není v kolizi se zákonem o vysokých školách. Navíc ministerstvo
nedoporučuje novelizaci zákona č. 218/1949 Sb. kromě nezbytnosti omezit přímé
financování církví a náboženských společností podle tohoto zákona jen na církve
a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv (tj. církve
registrované podle současné právní úpravy).
d)
Nebyl
akceptován návrh nezahrnovat mezi zvláštní práva církví a náboženských
společností přímé financování ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949
Sb., protože jednak i v jiných vyspělých státech je přístup k penězům daňových
poplatníků umožňován až po jisté době (zpravidla více než 10 let, jak se
předpokládá v návrhu zákona) působení těchto subjektů jako právnických osob,
jednak akceptování tohoto návrhu by znamenalo značný nárůst mandatorních výdajů
státního rozpočtu.
II. 2 Změny provedené ministerstvem
a) Ministerstvo ve věcném záměru navrhlo dva přístupy k úpravě výkonu zvláštních práv církví a náboženských společností. Současné právní úpravy výkonu zvláštních práv jsou totiž značně nevyrovnané a je žádoucí je sjednotit tam, kde je to možné. Např. je toto sjednocení možné v kvalifikačních požadavcích na výkon zvláštních práv. Základem pro toto sjednocení vidí ministerstvo zejména v dohodě uzavřené mezi Ministerstvem obrany a ČBK a ERC, kterou je upraveno působení registrovaných církví a náboženských společností v Armádě ČR.
Protože je žádoucí, aby tato právní úprava konkretizující výkon zvláštních práv církví a náboženských společností nevybočovala z koncepce úpravy ve zvláštních právních předpisech, které ve své kompetenci navrhují Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo školství, nenavrhlo ministerstvo novelizaci těchto předpisů v předkládaném návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že jde o výkon práv, které současně registrované církve a náboženské společnosti vykonávají z různých titulů, např. z dohod, a nově registrovaným církvím může být tento výkon přiznán nejdříve po 10 letech, navrhlo ministerstvo řešení problému nejednotné právní úpravy podle zvláštních předpisů řešit tak, jak je uvedeno v návrhu usnesení vlády, aby současně nebyl omezen způsob řešení této problematiky, i když má ministerstvo za to, že podmínky výkonu zvláštních práv církví a náboženských společností by měly být stanoveny přímo příslušnými zákony.
b) Ministerstvo nenavrhuje novelizaci zvláštních právních předpisů v daňové oblasti, protože daňové úlevy dosud poskytované registrovaným církvím a náboženským společnostem jsou přinejmenším srovnatelné s daňovými úlevami poskytovanými občanským sdružením a dalším právnickým osobám, které působí např. v oblasti školství a vědy.
III. Vyhodnocení připomínkového řízení
V připomínkovém řízení bylo sděleno, že
žádné připomínky neuplatňují tato připomínková místa: MSP, MDS, MZ, MŽP, ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR, ČNB,
Úřad pro ochranu osobních údajů, BIS, NBÚ, NKÚ, ČBÚ, Úřad pro veřejné
informační systémy, SÚJB, Úřad průmyslového vlastnictví. Odbor kompatibility s právem ES Úřadu
vlády ČR uvedl, že předmět návrhu zákona není právem ES upraven a předmět
návrhu zákona komunitárním právem upraven a závěrem konstatoval, že návrh
zákona není v rozporu s právem ES.
Připomínky
k návrhu zákona byly zaslány těmito
připomínkovými místy podle Jednacího řádu vlády : MF, MZE, MPSV, MV,
MŠMT, MPO, MO, MZV, ČSÚ, SSHR, ÚOHS, ČÚZK a Kancelář prezidenta republiky.
Zásadní připomínky byly uvedeny v připomínkách ČSÚ, MPO, MPSV, MV a MŠMT. K
návrhu zákona byly jinak vzneseny
většinou formální připomínky, za které předkladatel návrhu zákona velmi děkuje,
protože vesměs přispěly ke zkvalitnění
textu návrhu zákona. Protože připomínky k návrhu zákona byly, kromě formálních
připomínek, disjunktní, byly projednány s jednotlivými připomínkovými místy
individuálně a z tohoto jednání byl pořízen zápis o vypořádání připomínek.
Tento způsob projednávání nebyl proveden
jednak v případě připomínek MZE, SSHR, a ČÚZK, protože šlo o připomínky
zpřesňující text návrhu zákona, které předkladatel akceptoval v plné šíři,
jednak v případě připomínky ÚOHS, jejíž nepřijetí, i když jde o velmi zajímavý
návrh, je dále vysvětleno.
Nabídnuté
možnosti využít připomínkového řízení uplatnil individuálně z Komise vlády ČR
pro otázky vztahu státu a církví pouze JUDr. Dalibor Matulka. Kolektivní
stanovisko zástupců církví a náboženských společností v ministerské expertní
komisi předložili tito členové ministerské expertní komise: D. Štys, J.
Kallistová, M. Brož, J. Čáp, K. Fojtík, D. Herman, S. Novotný, A. Opatrný,
M. Slabihoud, B. Stebel a D. Stehlík, navržení do této komise za ČBK a
ERC. Členové navržení do ministerské expertní komise pro otázky vztahu státu a
církví za FŽO připomínky k návrhu zákona neuplatnili. Navíc mimo připomínkové
řízení byly uplatněny připomínky ČBK.
V připomínkovém řízení byly
vypořádány všechny zásadní připomínky podle Jednacího řádu vlády. Návrh zákona
je předkládán bez rozporu.
III.1 Připomínky vznesené připomínkovými místy
podle Jednacího řádu vlády :
V dále uvedeném vyhodnocení nejsou zahrnuty formální připomínky jednotlivých připomínkových míst, které byly akceptovány. Týkaly se způsobu uvádění připomínek pod čarou v návrhu zákona podle Legislativních pravidel vlády a zpřesnění citace zvláštních právních předpisů, dále upozornění na chybné odkazy v textu návrhu zákona, změna názvu § 1 na "předmět úpravy" namísto "působnost zákona", zjednodušení textu § 3 (vymezení pojmu uvedeno vyjádřením "pro účely tohoto zákona se rozumí"), důsledné používání označení "registrované" před slovy "církve a náboženské společnosti", apod.
Připomínky MF :
·
Byl
zpřesněn text kapitoly VI důvodové zprávy, v němž je uveden finanční dopad
navrhované právní úpravy v souladu s MF.
·
Byl
akceptován návrh MF zdůraznit v předkládací i v důvodové zprávě, že
co do daňových úlev neexistují rozdíly mezi registrovanými církvemi a
náboženskými společnostmi a těmi z nich, které mají oprávnění
k výkonu zvláštních práv.
·
MF ustoupilo od své jediné zásadní připomínky, aby při registraci změn (§ 14) bylo
znovu vyžadováno předložení nového originálu podpisů 300 zletilých občanů ČR na
základě vysvětlení MK, že každá změna základního dokumentu podléhá režimu
registrace podle správního řádu, při které jsou znovu zkoumány zejména
"podmínky vzniku a působení církví a náboženských společností" (§ 5).
·
MF
netrvalo na návrhu stanovit před zrušením oprávnění k výkonu zvláštních
práv určitou nižší sankci na základě vysvětlení MK, že před zahájením řízení o
zrušení oprávnění k výkonu zvláštních práv je církev nebo náboženská
společnost vyzvána k nápravě dané situace a pokud by šlo konkrétně o
neplnění v případě účetní uzávěrky, je sankce za tuto věc stanovena
zvláštním právním předpisem.
·
MK
akceptovalo připomínku MF vynechat z předkládací zprávy návrh novelizace
vyhlášky č. 136/1998 Sb. ve věci jiného vymezení liturgických předmětů.
Současně vyjádřilo svou připravenost spolupracovat s Generálním
ředitelstvím cel při případné novelizaci uvedené vyhlášky.
Připomínky MPSV
·
Při
vyhodnocení připomínky k problematice ochrany osobních údajů podle zákona č.
101/2000 Sb. se dohodlo MPSV s MK, že bude řešena v rámci
připravované právní úpravy týkající se registrů veřejné správy, s níž bude
v souladu i vyhláška MK o vedení 3 rejstříků podle navrhované právní
úpravy.
·
MPSV
přijalo vysvětlení, že spojka "a" je ve spojení "církev a náboženská
společnost" používána analogicky jako je tomu jednotně v zákoně o
"politických stranách a politických hnutích", tzn., že nebude v tomto
spojení používána i spojka "nebo".
·
MPSV
přijalo vysvětlení, že nelze zajistit, aby neregistrované církve a náboženské
společnosti, které nemají právní subjektivitu nepoužívaly označení, které by je
mohlo činit zaměnitelné s registrovanými církvemi a náboženskými
společnostmi.
·
MK
akceptovalo připomínky MPSV k redukci textu předkládací i důvodové zprávy
týkající se pracovněprávního poměru duchovních a v této souvislosti i
textu o oblasti sociálního pojištění (kromě výše uvedeného textu v části
II.1 v písmenu h), protože jde o reakci na připomínky Legislativní rady
vlády, která je předepsána Legislativními pravidly vlády).
Připomínky MV
·
MK
vyhovělo jediné zásadní připomínce MV týkající se zakotvení oznamovací
povinnosti MK vůči MV v případě udělení nebo odebrání oprávnění
k výkonu zvláštních práv registrované církvi a náboženské společnosti tak,
že tato povinnost bude uvedena přímo v navrhované právní úpravě. MV přitom
šlo o to, aby mohlo zajistit, že všichni matrikáři budou informováni o tom,
která registrovaná církev a náboženská společnost má zvláštní právo uzavírat
církevní sňatky.
·
MK
doplnilo na základě připomínky MV text novelizace zákona o státní správě a
samosprávě ve školství (§ 31) tak, že v něm byl nahrazen nesprávný termín
"náboženské společenství" termínem "náboženská společnost".
·
Byly
akceptovány i další připomínky MV ke zpřesnění textu navrhované právní úpravy.
Připomínky MPO
·
MPO
ustoupilo od své jediné zásadní
připomínky, aby mezi důvody pro zrušení registrace církve a náboženské
společnosti byl zařazen i pokles věřících pod 300 osob na základě vysvětlení MK, že by to znamenalo
uložit církvím a náboženským společnostem vést evidenci "věřících" a současně
zajistit oprávnění MK tyto seznamy kontrolovat.
Připomínky MZE
·
MK
akceptovalo vedle řady připomínek ke zkvalitnění textu navrhované právní úpravy
též úpravu, která osamostatnila základní ustanovení o svazu církví a
náboženských společností (§ 8 v návrhu zákona).
·
MK
akceptovalo připomínku, aby návrhy na registraci byly oprávněny podávat jen
osoby právně způsobilé.
Připomínky MŠMT
·
Při
projednávání výsledků připomínkového řízení MŠMT ustoupilo od jediné zásadní připomínky,
kterou bylo požadováno, aby text § 5 návrhu zákona (podmínky vzniku a působení
církví a náboženských společností) byl doplněn o doslovný text 2 ustanovení
školského zákona. MK souhlasilo, že v § 5 bude uveden odkaz na tato konkrétní
ustanovení školského zákona. S ohledem na to, že MŠMT zpracovává návrh
nového školského zákona, v němž patrně obě ustanovení budou zachována, ale
nikoli v ustanoveních stejně očíslovaných, uvedlo MK v navrhované
právní úpravě v § 5 pouze odkaz na školský zákon.
·
MŠMT
souhlasilo s úpravou § 31 podle výše uvedeného návrhu MV na základě
vysvětlení MK, že je vhodné v zákoně o státní správě a samosprávě ve
školství nahradit i tam nesprávně uvedený termín správným termínem. Označení
"náboženské společenství", používané i v této předkládací zprávě se
používá pro zjednodušení vyjádření k označení širší množiny subjektů než jsou
jen církve a náboženské společnosti.
Připomínky ČSÚ:
·
MK
akceptovalo 2 zásadní připomínky
ČSÚ, a to jednak doplnit termín přidělení identifikačního čísla (§ 17 odst. 6
návrhu zákona), jednak uložit zákonem MK sdělovat ČSÚ údaje o právnických
osobách pro vedení statistických registrů (§ 27 odst. 8).
·
ČSÚ
při jednání o vyhodnocení připomínkového řízení ustoupil od další zásadní připomínky, že MK po doplnění všech údajů o registrovaných
právnických osobách předá ČSÚ úplný seznam právnických osob zapsaných
v rejstřících vedených MK, a to na základě vysvětlení MK, že tato
povinnost je již dána § 27 odst. 8 a že ministerstvo toto vysvětlení uvede ve
zvláštní části důvodové zprávy.
Připomínky Kanceláře prezidenta republiky
·
MK
akceptovalo připomínku KPR doplnit ustanovení § 2 odst. 2 tak, aby bylo zřejmé, že nikomu nesmí být bráněno ani ve
vstupu do církve nebo náboženské společnosti či účasti na její činnosti, ale
ani k vystoupení z ní či k neúčasti na náboženských úkonech.
·
KPR
přijala s pochopením podrobnější vysvětlení MK ke koncepci zvláštních práv
církví a náboženských společností.
Připomínky MZV
Žádná z připomínek MZV nebyla označena jako zásadní, přestože při jednání při
vyhodnocení připomínkového řízení na některých připomínkách MZV trvalo jakoby
zásadními byly. Některé z připomínek MZV byly přitom obsahově totožné
s připomínkami ČBK.
·
MK
vyhovělo připomínce MZV, že každý občan může nejen "projevovat" svou
víru, ale současně ji též "šířit" (§ 2 odst. 1).
·
MZV
má za nadbytečné ustanovení § 4 odst. 2 s ohledem na obecnější formulaci v
Listině o konfesní neutralitě státu. MK přislíbilo, že tuto připomínku uvede ve
vyhodnocení připomínkového řízení. MK uvedenou formulaci pokládá za
konkretizaci Listiny, a to zejména v případě, kdy by mohlo dojít k nedorozumění
např. u obcí.
·
MZV
uvedlo, že:
podmínky vzniku a působení
církví a náboženských společností obsahují: "demonstrativní výčet hodnot,
pro které je možno omezit působení církví a náboženských společností. Zde je
nutno upozornit na rozpor s čl. 16 odst. 4 Listiny, neboť zákon může omezit
výkon práv stanovených v čl. 16 pouze
pokud je to nezbytné v Listině taxativně vyjmenovaných hodnot."
K tomu MK
uvedlo, že ustanovení § 5 bylo několikrát projednáváno v obou komisích pro
otázky vztahu státu a církví. V textu tohoto ustanovení došlo pouze ke
zpřesněním týkajícím se vložení slova suverenita do úvodní části ustanovení a
formulace bodu c) tohoto ustanovení, a to po semináři ke kvalitativním
podmínkách registrace církví a náboženských společností, kde byl odstavec
přeformulován tak, aby z něho byl zřejmý postup, jakým mohou nebezpečné
náboženské skupiny vyvíjet nátlak na občany. Bylo vysvětleno, že jde o
demonstrativní výčet příkladů způsobů porušení taxativně vyjmenovaných důvodů v čl. 16 Listiny.
MZV proti
tomuto výkladu nevzneslo námitky, nepřesahuje-li výklad taxativně vyjmenovaných
důvodů Listinou.
·
MZV
uvedlo námitku vůči tomu, že zvláštní práva registrovaných církví a
náboženských společností jsou v § 7
vyjmenována taxativně. Současně MZV upozornilo, že současný zákon obsahuje
demonstrativní výčet práv, který je navíc i mnohem širší než navrhovaná úprava,
ve které "chybí např. oprávnění k provozování tisku, nakladatelství,
vydavatelství, tiskáren, dále oprávnění k vyučování a výchově svých duchovních
a laických pracovníků". MZV dále uvedlo, že "vzhledem k tomu, že v
připravované mezinárodní smlouvě se Svatým stolcem by měla být zahrnuta i
oblast spolupráce v charitativní, sociální a zdravotní sféře (náboženská služba
v nemocnicích), postrádáme v tomto taxativním výčtu zmocnění i k tomuto
oprávnění."
Při jednání k
vyhodnocení připomínkového řízení MZV na výše citované připomínce trvalo.
MK tuto
připomínku MZV neakceptovalo ze dvou důvodů. Prvním z nich bylo to, že jde o
nepochopení institutu zvláštních práv, která mají být přiznávána jen některým
církvím a náboženským společnostem (ve věcném záměru byly označovány jako
církve a náboženské společnosti s druhou registrací). Uvedení MZV vyjmenovaných
oblastí v § 7 by znamenalo, že tato práva nemohou být využívána nově registrovanými
církvemi a náboženskými společnostmi, což by bylo nejen v rozporu s občanským
zákoníkem, ale dokonce i s Listinou. Druhým důvodem je nepochopení odlišností působení církví a náboženských
společností ve vězeňství a ozbrojených silách ČR od působení v jiných oblastech
veřejné sféry, jak je podrobně vysvětleno výše a v důvodové zprávě.
·
MZV
netrvalo na své připomínce, že požadavek zveřejňování výročních zpráv je
protiústavní, stejně jako na připomínce, že předkládání účetních uzávěrek a
doložení, že institut zpovědního tajemství je tradiční součástí učení církve a
náboženské společnosti při řízení k přiznání oprávnění k výkonu zvláštních
práv, je nepřiměřený ke stávající právní úpravě.
·
MZV
uvedlo připomínky ke způsobu úpravy problematiky církevních právnických osob, o
které uvedlo, že se jeví jako protiústavní, protože ji lze chápat jako akt s
konstitutivními účinky. Mělo též za to, že návrh zákona neobsahuje řešení
případného sporu v případě, že MK neprovede evidenci.
MK má za to, že tento
problém byl vyřešen i jednáním představitelů ČBK u předsedy vlády ČR.
MK neakceptovalo návrh MZV
vynechat ustanovení, že církev a náboženská činnost odpovídá za závazky
církevních právnických osob, které navrhla k evidenci. MK vysvětlilo, že tato
možnost je dána § 19a občanského zákoníku, přičemž předpokládá, že tento
problém bude ještě podrobně diskutován komisemi Legislativní rady vlády. Navíc
MK vysvětlilo, že dané ustanovení se netýká ostatních právnických osob, které
církev a náboženská společnost registrovala nebo evidovala podle jiných
zvláštních právních předpisů.
·
Další
dvě formální připomínky MZV byly MK akceptovány. MZV navíc přijalo vysvětlení
MK, proč v navrhované právní úpravě není podrobně řešen pracovněprávní vztah osob vykonávajících
duchovenskou činnost a právní úprava
týkající se oslav svátků a obřadů příslušné víry.
III. 2 Připomínky vznesené členy ministerské
expertní komise pro otázky vztahu státu a
církví
za Českou biskupskou
konferenci a Ekumenickou radu církví a
připomínky
České biskupské konference
V
rámci připomínkového řízení byly ministerstvu předloženy připomínky těch členů ministerské expertní
komise, kteří byli do této komise navrženi za ČBK a ERC. Navíc - na základě
návrhu zaslaného ministerstvem na vědomí ČBK, ERC a FŽO - byly ministerstvu v
rámci připomínkového řízení zaslány připomínky ČBK. Tyto připomínky byly
projednány na poradě k vyhodnocení připomínkového řízení a na dalších
následných jednáních, včetně jednání představitelů ČBK u předsedy vlády ČR.
Na
základě těchto jednání byla upravena konkrétně část týkající se evidence
církevních právnických osob (§ 6 odst. 2 a § 16). Speciálně v § 16 se pak
uvádí variantně datum evidence církevní právnické osoby.
Protože šlo o velmi složitá
jednání, jsou všechny připomínky připojeny jako příloha předkládací zprávy, aby
nedošlo k tomu, že by ministerstvo, byť nechtěně, tyto připomínky zkreslilo. Na
tomto místě předkládací zprávy jsou pouze vysvětleny důvody nepřijetí věcných
připomínek z těchto materiálů dodaných v rámci připomínkového řízení :
·
MK
nevynechalo z návrhu zákona výčet příjmů církví (§ 27 odst.4).
Vysvětlilo, že jde o veškeré příjmy, které církve a náboženské společnosti v
současné době využívají. Navíc uvedlo, že na uvedené ustanovení navazuje
ustanovení § 27 odst. 4, v němž je dle předcházejících dohod obsažen doplněk k
vymezení pojmu církev a náboženská společnost. Jak je též uvedeno v důvodové
zprávě, jinak by toto vymezení muselo obsahovat "negativní" část,
tj., že jako církve a náboženské společnosti nemohou být registrovány subjekty
vyvíjející převážně podnikatelskou a obdobnou činnost. S uvedením této
"negativní" části na jiném místě než při vymezení pojmu církev a
náboženská společnost souhlasila ministerská expertní komise.
·
MK
při vyhodnocení připomínkového řízení podrobně vysvětlilo, proč není v
navrhované právní úpravě podrobněji upraven vztah výkonu duchovenské
činnosti k zákoníku práce. Jde o to, že k úpravě navržené ve věcném záměru
vznesla připomínky nejen Legislativní rada vlády, ale i vláda 19.7.2000 při projednávání věcného záměru
zákona. Na základě doporučení projednat s MPSV dvě možnosti, tj. ponechat tuto
úpravu na úrovni úpravy Listinou, anebo ji provést "pořádně",
proběhla jednání ministerstva s MPSV s výsledným rozhodnutím ponechat tuto
úpravu na úrovni dané Listinou. Toto rozhodnutí je vůči církvím a náboženským
společnostem vstřícné, protože k takové úpravě existuje rozhodnutí Ústavního
soudu, které vylučuje zásah státní a soudní moci do vnitřních poměrů církví a
náboženských společností. Toto vysvětlení bylo při vyhodnocení připomínkového
řízení přijato, přesto však byl návrh zopakován (str. 25 přílohy k předkládací
zprávě) jako návrh na novelizaci zákoníku práce. Předložený návrh novely
zákoníku práce ministerstvo neakceptovalo.
·
Připomínka
ke zpovědnímu tajemství byla vypořádána ministerstvem tak, že vynechalo
návrh doložit při recepci existenci zpovědního tajemství u již registrovaných
církví a náboženských společností.
·
V
případě připomínek k ustanovení § 5, obsahujícímu podmínky vzniku a činnosti
církví a náboženských společností se ministerstvo odvolalo na to, že tyto
podmínky byly několikrát projednány v obou komisích pro otázky vztahu státu a
církví a byly na základě těchto jednání také schváleny vládou 19.7.2000 ve
věcném záměru navrhovaného zákona. Došlo pouze k jejich upřesnění, jak je
uvedeno výše, které nezměnilo jejich věcný obsah. Jde především o formulaci
písm. c), který je formulován na
základě semináře k této problematice tak, aby bylo zřejmé, jakým postupným
způsobem může dojít k manipulování s občany ze strany nebezpečných náboženských
uskupení.
·
Na
poradě k vyhodnocení připomínkového řízení bylo též vysvětleno, že rozhodnutí
ministerstva jsou přezkoumatelná soudy. Nedorozumění vzniklo z
neznalosti správního řádu, podle kterého ministerstvo v navrhovaném zákoně má
postupovat a v němž je stanoveno, že rozhodnutí správního orgánu jsou
přezkoumatelná soudy.
·
Bylo
též vysvětleno a přijato, že církve a náboženské společnosti se stávají
právnickými osobami podle právního řádu ČR jedině registrací, pokud se jimi
nestaly recepcí podle současně platného zákona. V případě obdobné námitky k
církevním právnickým osobám bylo představiteli přijato řešení na jednání u
předsedy vlády ČR 1.2.2001.
·
K
náležitostem, které pro registraci předkládají svazy církví a náboženských
společností, bylo přijato vysvětlení ministerstva, které odkázalo na
obdobnou úpravu v občanském zákoníku.
·
K
problematice rušení registrace a evidence právnických osob podle
navrhovaného zákona ministerstvo vysvětlilo, že jde o objektivní postup podle
správního řádu, k čemuž bylo ministerstvem uvedeno podrobnější poučení včetně
poučení o přezkoumatelnosti rozhodnutí ministerstva soudy. Navíc bylo
ministerstvem vysvětleno, že v řadě případů je v návrhu zákona ustanovení, že
ministerstvo ještě před zahájením řízení o zrušení registrace nebo evidence
právnických osob podle navrhovaného zákona vyzve příslušné právnické osoby k
odstranění příslušné nesrovnalosti.
·
U
připomínky, že by mělo být přehodnocen postup podle správního řádu v
navrhované právní úpravě a návrhu svěřit rozhodování do rukou nezávislých
soudů, se ministerstvo odvolalo na jednoznačné závěry ministerské expertní
komise, která naopak, jak je uvedeno nejen v tezích zákona projednaných vládou
v prosinci 1999, ale též ve věcném záměru zákona schváleném vládou v červenci
2000, kde zástupci církví a náboženských společností výslovně vyžadovali
registraci ministerstvem. Navíc byly vysvětleny principy správního řádu včetně
přezkoumatelnosti rozhodnutí ministerstva soudy.
·
Na
základě připomínek ministerstvo vynechalo ustanovení o jmenování likvidátora
právnické osoby ministerstvem a v navrhované právní úpravě se stanovuje, že
se postupuje podle obchodního zákoníku.
·
Ministerstvo
zpřesnilo ustanovení o ručení církve a náboženské společnosti za její
právnické osoby tak, že jde o ručení za církevní právnické osoby, nikoli
za další právnické osoby zřízené podle zvláštních právních předpisů.
·
Ministerstvo
neakceptovalo návrh (str. 24 příloh k předkládací zprávě) na novelizaci
zákona o konkursu a vyrovnání s ohledem na ustanovení o ručení církve a
náboženské společnosti za příslušné právnické osoby.