Zápis z 1. jednání

ministerské expertní komise

pro otázky vztahu státu a církví

 

Datum jednání : 6. května 1999

Přítomni : ministr kultury P.Dostál, předseda Komise, 1. náměstek ministra kultury Z. Novák,

místopředseda Komise, členové Komise : M. Brož (ČBK), J. Čáp (ERC), K. Fojtík (ERC), V. Herold (AV), J. Kallistová (ČBK), J. Kejř (AV), J. Milotová (FŽO), S. Novotný (ČBK), V. Pavlíček (VŚ), L. Petráňová (AV), V. Petrus (AV), P. Příhoda (ČBK), M. Slabihoud (ERC), B. Stebel (ERC), D. Štys (ČBK), J. R. Tretera (VŠ), tajemníci Komise : D. Herman, J. Řepová

 

Omluveni : J. Daníček, T. Kraus, A. Opatrný

 

 

Jednání Komise řídil její předseda - ministr kultury. Přivítal všechny členy Komise, tj. řádné i mimořádné, kteří byli pozváni proto, aby se v tomto úplném složení všichni navzájem poznali. Seznámil členy Komise se čtyřmi hlavními okruhy problémů, které budou předmětem dalších jednání, a to cílový model vztahu státu a církví, registrace církví, financování církví a majetek církví. Předmětem tohoto jednání byla úvodní diskuse k prvnímu z uvedených okruhů s tím, že se Komise po nezbytných úvodních domluvách o postupech a koordinaci dalších prací včetně komunikace s "vládní komisí" zabývala přípravou textu preambule k připravovanému zákonu vztahu státu a církví.

 

Úvodem souhlasili členové Komise s nahráváním průběhu jednání Komise. Účast mimořádných členů na jednotlivých nadcházejících jednáních bude dohadována řádnými členy ze všech pěti skupin s tajemníkem Komise D. Hermanem. Podle těchto dohod před jednotlivými jednáními Komise budou tajemnicí Komise J. Řepovou rozesílány pozvánky na příslušná jednání Komise. Předseda Komise uvedl, že nemá v úmyslu v souvislosti s rozdělením členů Komise na řádné a mimořádné jakkoli "administrativně" bránit účasti mimořádných členů či dalších přizvaných expertů. Výslovně pak uvedl, že toto rozdělení[1] bylo přijato z čistě pracovních důvodů.

 

Předseda Komise seznámil členy Komise s tím, že předseda vlády M. Zeman a místopředseda vlády P. Rychetský souhlasí s tím, aby Komise při jednání o problematice financování církví vzala jako prioritní řešení "restituční tečku", tj. převod nesporného[2] majetku v rukou státu na církve (ve své podstatě jde o Římskokatolickou církev) s tím, že další financování církví bude vycházet z toho, že stát bude ztrácet svou povinnost financovat církve, tj. jejich režii, provoz a mzdy duchovních. Předseda komise dále uvedl, že si uvědomuje, že náboženskou svobodu zajišťuje co největší pluralita církví, a proto také vláda u "malých církví" neuvažuje z důvodu "restituční tečky" o jejich "odstřižení" od státního rozpočtu.

 

V dané souvislosti předseda Komise uvedl, že se stát ani do budoucna nezříká např. příspěvků na opravy kulturních památek, které ani v současnosti nedělí na "světské" a "církevní", tj. podle formy jejich vlastnictví.

 

Ke vzniku dvou Komisí předseda uvedl, že k návrhu zastoupení expertů ze všech parlamentních politických stran v jím zamýšlené jediné komisi jej nevedly žádné politické důvody, ale pouze pragmatická úvaha - chtěl předejít tomu, aby si radikální levice z projednávání připravovaného zákona v Parlamentu dělala politický kapitál.

 

P. Dostál informoval členy Komise, že návrh vzešlý z jednání obou Komisí, např. v podobě tezí, by měl být do podzimu t.r. předmětem jednání vlády, a to včetně informace, na jakých návrzích se obě komise shodují, resp. neshodují.

 

Ke způsobu komunikace obou komisí pak ministr kultury vysvětlil návrh "vládní komise" komunikovat navzájem prostřednictvím otázek a zahájil diskusi k textu preambule a otázkám prvního tematického okruhu, které byly předem členům Komise zaslány spolu s pozvánkou. V diskusi se objasňoval obsah textu preambule, jejíž text by měl být zřejmě odpovědí na otázky toho typu, které k prvnímu tématu připravila "vládní komise". Bylo též vysvětleno, že nový zákon má nahradit současné právní normy, tj. včetně zákonů č. 308/1991 Sb. a 218/1949 Sb. a že současně jako stávající zákon umožní registraci tak širokého spektra církví, které vyhoví ustanovením zákona. To by také mělo být v souladu s textem preambule tohoto zákona, jíž by měla být vyjádřena možnost působení i dalších - u nás netradičních náboženství, která nejsou v rozporu s našimi zákony, Listinou základních práv a svobod, mezinárodními úmluvami apod.

 

Další jednání Komise :

· by mělo být celodenní a mělo by se konat se mimo Prahu, např. v Kolodějích, Lánech či Kladrubech,

· mělo by se konat v prvních 14 dnech měsíce června (v některém z pracovních dnů mimo středy a pátku),

· se bude zabývat otázkami postavení církví v demokratické společnosti, a to včetně odpovědí k otázkám vypracovaným "vládní komisí", a dále problematikou registrace církví.

 

Pozvánky na další jednání Komise budou rozeslány 21.5.1999. Členové Komise byli požádáni o předání podkladů pro příští jednání Komise do tohoto termínu - včetně návrhů odpovědí k otázkám "vládní komise" tak, aby tyto podklady mohly být rozeslány spolu s pozvánkou a aby si je mohli ostatní členové Komise předem prostudovat. Mezi materiály, které budou rozeslány pro další jednání Komise, budou zařazeny i např. současně platné zákony upravující vztah státu a církví, které jsou již připraveny k rozeslání k problematice registrace církví.

 

 

Zapsala : J. Řepová

Ověřil : D. Herman

 

 


[1] Navrženým rozdělením se sledovalo zapojení co nejvíce odborníků na různorodé okruhy problémů vztahu státu a církví (zejména právníků a ekonomů) s tím, že se současně sledoval požadavek jednat o dílčích otázkách v nepříliš početných, dělných skupinách.

[2] Majetku, který vlastnily církve po 25.2.1948 včetně.