Zápis ze 2. jednání

ministerské expertní komise

pro otázky vztahu státu a církví

Datum jednání : 3. června 1999

Přítomni : 1. náměstek ministra kultury Z. Novák, místopředseda Komise, členové Komise:

M. Brož (ERC), J. Čáp (ERC), V. Herold (AV), J. Kejř (AV), T. Kraus (FŽO), S. Novotný (ČBK), A. Opatrný (ČBK), J. R. Tretera (VŠ), tajemníci Komise : D. Herman, J. Řepová

Předmět jednání Komise : otázky postavení církví v demokratické společnosti a problematika registrace církví

Jednání Komise řídil místopředseda Komise. Po přivítání členů Komise se členové Komise dohodli, že nejprve budou jednat o problematice registrace církví, k čemuž byl na jednání Komise rozdán k diskusi materiál, který vyjadřuje stanoviska všech tří skupin církví zastoupených v Komisi.

Závěry z jednání Komise :

· Členové Komise souhlasí s tím, že všechny zásadní věci vztahu státu a církví budou upraveny zákonem. Budou-li uzavírány v této věci dohody, pak půjde o dohody pouze v mezích a v rozsahu stanovených zákony.

· Všechny církve a náboženské společnosti by měly být i nadále registrovány u MK, tj. registrovány odděleně od ostatních právnických osob. Dosud registrované církve a náboženské společnosti budou recipovány. Registrace, změny registrace, ale i zrušení či pozastavení registrace (stejně jako akreditace) by měly být i nadále prováděny v rámci správního řízení, přičemž příslušná rozhodnutí by měla být i v budoucnu přezkoumatelná soudy.

· Registrace církví a náboženských společností by měla znamenat prosté přiznání právního statusu, tj. získání právní subjektivity pro specifickou kategorii právnických osob ve smyslu Listiny základních práv a svobod a dalších obecně závazných předpisů.

· K problematice vymezení pojmu církev v zákoně má Komise za to, že zřejmě bude potřebné o takovém vymezení uvažovat, a to speciálně pro vymezení věcné působnosti zákona. Patrně tedy nebude postačovat pouze negativní vymezení, jaký subjekt nelze za církev pokládat. Dokonce mají toto negativní vymezení za velmi problematické. Bylo doporučeno uvažovat např. o kombinaci textu ze zákona č. 308/1991 Sb. a textu z poslední verze koncepce vztahu státu a církví a příslušných částí, které jsou uvedeny v podkladovém materiálu pro registraci církví. Takový text navrhnou zformulují členové Komise pro příští jednání.

· K otázce tzv. početního cenzu (kvantitativní podmínka registrace) bylo konstatováno, že návrhy např. na 300 osob vycházely z minima počtu věřících uvedeného u registrovaných církví, což bylo doporučeno vést i nadále v patrnosti, obdobně jako obdobné předpisy v EU. K tomu bylo na druhé straně uvedeno, že jde o tak malý počet osob, že by o registraci mohly usilovat různé skupiny snažící se o jisté výhody, plynoucí z postavení církví. Členové Komise se shodli na tom, že by v novém zákoně již neměla být možnost dvojího početního cenzu, jak je tomu dosud, stejně jako s tím, že by snížení početního cenzu mělo být "kompenzováno" zpřísněním kvalitativních hledisek. I když se členové Komise shodli na tom, že mnohem významnější roli by měly mít při registraci kvalitativní podmínky, neformulovali jako závěr z jednání návrh na konkrétní na výši početního cenzu.

· Členové Komise souhlasili s návrhem na rozdělení současného aktu registrace církví na registraci (k získání postavení právnické osoby) a její "vyšší" stupeň - akreditaci. Jak k registraci tak k akreditaci by měly být formulovány podmínky (kvantitativní i kvalitativní), ale i jejich důsledky. Zatímco aktem registrace by církve získaly postavení právnické osoby, s aktem akreditace by zřejmě byly spojeny možnosti přístupu do veřejné sféry, daňové výhody, ale i přístup k určitému modelu financování. Členové Komise přislíbili, že k této věci připraví návrhy s využitím podkladů (včetně jejich doplnění) z podkladového materiálu o registraci církví.

· Velmi podrobné diskusi byla podrobena problematika tzv. kvalitativních podmínek registrace církví. Členové Komise neměli námitky vůči názoru, že kvalitativní podmínky registrace církví lze rozdělit do 3 skupin : jednak prokázání, jde o společenství, splňující podle základního dokumentu znaky uvedené v zákoně, jednak má návrh na registraci všechny náležitosti uvedené v zákoně, jednak není v rozporu s dalšími podmínkami (viz např. str. 5-6 podkladového materiálu k registraci církví, str. 7-8 poslední verze koncepce vztahu státu a církví). Na zpřesnění a doplnění podmínek z poslední z uvedených skupin se zaměří členové Komise, a to i v tom smyslu, že bude také navrženo, které z nich by měly být podmínkami registrace a které z nich podmínkami akreditace, ale též které z nich by měly být pouze podmínkami po zrušení či pozastavení registrace, resp. akreditace (předpokládá se přitom, že porušení podmínek registrace, resp. akreditace by zřejmě mělo být "automaticky" příčinou řízení o zrušení či pozastavení registrace, resp. akreditace). Nejen doplnění, ale i upřesnění podmínek je žádoucí i proto, aby daná podmínka nepostihla ty subjekty, které postihovat nemá (např. upřesnění vyjádření o "bránění kontaktu s rodinami" z podmínek EU formulované k zabránění registrace sekt versus "režim v klášterech", ale i např. úvaha o aplikaci podmínky "neplacení zákonných sociálních příspěvků" ve smyslu diskuse na Komisi).

· Členové Komise jsou názoru, že označení "2. stupně" registrace jako "akreditace" není nejvhodnější, nemají však problémy s jeho používáním jako s "pracovním názvem" při diskusích Komise. Protože akreditací by se měl církvím, které splní podmínky pro získání tohoto statutu, umožnit přístup do veřejné sféry, lze předpokládat, že tento název (či název označující vhodnějším způsobem totéž) ani nebude třeba v zákoně uvádět (např. tak, že budou vyjmenovány ony oblasti veřejné sféry a podmínky přístupu do ní).

· Členové Komise souhlasili s tím, že součástí návrhu na registraci církví, ale i součástí evidence církevních právnických osob a změn registrace či evidence musí být identifikace, která osoba, resp. osoby za tyto subjekty jednají (dosud uváděno jen pojmenování statutárního orgánu na úrovni "funkce" v církvi) s konstatováním, že tyto osoby byly k tomu ustaveny dle vnitřních předpisů církví, které jsou součástí tzv. základního dokumentu k registraci církve. Souhlasí rovněž s tím, aby registrace církví a evidence církevních právnických osob byla veřejnou listinou (obdobně jako je tomu u obchodního rejstříku - tj. včetně jmenovitého určení osob pověřených jednat za daný církevní subjekt a včetně příslušných adres) a byla zpřístupněna i na Internetu. Je zřejmé, že k tomu bude nutné v zákoně stanovit termíny pro oznámování změn těchto údajů. Dále bude třeba z hlediska vztahů s tzv. třetími právnickými osobami zajistit, aby nemohlo dojít k pochybení i z hlediska jejich neznalosti vnitřních předpisů církví (např. v případě manipulace s majetkem církve pouze těmi orgány církve, které jsou k tomu vnitřními předpisy církve zmocněny).

· Členové Komise souhlasí s tím, že by v připravovaném zákoně bylo možné pro účely reprezentace Římskokatolické církve v ČR výslovně uvést následující orgány této církve : Česká biskupská konference, Konference vyšších řeholních představených mužských řádů a Konference vyšších řeholních představených ženských řádů, což lze pokládat za přesnější popis současného stavu než je uveden v příloze zákona č. 308/1991 Sb.

· Komise doporučuje, aby v připravovaném zákoně byla umožněna registrace svazů církví u MK (jako svazů právnických osob - myšleno jako svazů různých "celých" registrovaných církví). To však znamená, že i pro tuto registraci je třeba formulovat nejen náležitosti této registrace, ale i to, která ustanovení zákona se na svazy církví vztahují vztahují či nevztahují (např. daňová a další zvýhodnění).

· Členové Komise jsou většinou názoru, že pro účely shromažďování podpisů k registraci, tj. ke splnění tzv. početního cenzu, by měla být pod "osobou hlásící se k církvi" (viz zákon č. 308/1991 Sb.) rozuměna osoba "projevující vůli stát se členy církví".

· Komise se na svém příštím jednání bude zabývat i otázkou pracovních poměrů duchovních, a to ve smyslu rozhodnutí soudů, která byla vynesena na základě zákona č. 308/1991 Sb. Podklady k tomuto bodu připraví zástupci všech tří církevních organizací zastoupených v Komisi.

· Neuzavřena zůstala diskuse k otázce "vládní komise": za jakých podmínek mohou církve zřizovat církevní právnické osoby (ve smyslu právního řádu naší republiky), jaké typy a jaká pravidla pro takový akt stanovit, která bude předmětem dalšího jednání Komise.

Zapsala : J. Řepová

Ověřil : D. Herman