Zápis ze 3. jednání

ministerské expertní komise

pro otázky vztahu státu a církví

Datum jednání : 6. září 1999

Přítomni : ministr kultury P. Dostál, předseda Komise, 1. náměstek ministra kultury

Z. Novák, místopředseda Komise, M. Brož (ČBK), J. Čáp (ERC),V.Herold

(AV), J. Kejř (AV), T. Kraus (FŽO), S. Novotný (ČBK), A. Opatrný (ČBK), D. Štys (ČBK), J.R. Tretera (VŠ), D. Herman , J. Řepová (tajemníci Komise), Mgr. Tatarová (odbor církví MK)

Předmět jednání Komise : registrace církví

Jednání Komise řídil její předseda. Členové MEK se shodli, že dokončí projednání tématu registrace církví s tím, že jednotlivé dílčí otázky budou zpřesněny při jednání v ad hoc skupinách s tajemníky Komise tak, aby mohl být ucelený návrh úpravy registrace církví předložen k posouzení dalším členům MEK, vládní komisi a následně i vládě ve formě návrhu zákonné úpravy nahrazující současné zákony č. 308/1991 Sb. a 161/1992 Sb.

Závěry z jednání Komise k problematice registrace církví :

1. Členové Komise souhlasí s tím, že současně platný zákon č. 308/1991 Sb. není třeba doplňovat v ustanoveních, která zaručují náboženskou svobodu. Je třeba jej však zpřesnit a rozšířit v těch částech, které se týkají registrace církví, a to zpřesnit v částech, v nichž jsou upraveny podmínky získání (ale i zrušení) registrace a práva a povinnosti z registrace vyplývající, dále pak rozšířit v přístupu k získání postavení právnické osoby v případě málo početných církví.

2. Členové Komise souhlasí s převzetím základního principu přístupu k registraci církví z rakouské právní úpravy vztahu státu a církví, a to s  ohledem na soulad rakouské právní úpravy s názory, které členové obou Komisí při svých dřívějších jednáních vyjadřovali.

Konkrétně jde o tyto věci :

a) Zavedení dvou stupňů registrace. Přitom z 1. stupně registrace by mělo vyplývat získání postavení právnické osoby, jejíž práva a povinnosti jsou srovnatelné s právy a povinnostmi tzv. neziskových právnických osob (konkrétně z nich zejména občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti). Teprve ze druhého stupně registrace by měla vyplývat jistá práva, tj. zejména právo působení ve veřejné sféře, přístup k dohodnutému systému financování, popř. ke specifickým daňovým úlevám, ale i např. k právu uzavírat církevní sňatky rovnocenné se sňatky občanskoprávními.

b) Početní census k získání 1. stupně registrace se navrhuje 300 osob. K získání 2. stupně registrace by pak měl být vyžadován početní census rovný 2 promilím obyvatel ČR a minimálně 10 leté trvání 1. stupně registrace. Předpokládá se, že všechny v současné době registrované církve budou v návrhu právní úpravy navrženy k zařazení do 2. stupně registrace, aniž by pro toto jejich zařazení byly aplikovány navrhované podmínky pro 2. stupeň nově navrhovaného zákona s tím, že do určité doby (v zákoně stanovené) předloží základní dokument doplněný o náležitosti, které bude pro 2. stupeň registrace stanovovat zákon.

Navíc se diskutovala i 3. podmínka z rakouské právní úpravy pro 2. stupeň registrace, a to existence daného náboženského společenství v průběhu minimálně 20 let s tím, že by tato podmínka mohla být v připravovaném zákoně v ČR "zjemněna" možností 20 let existence daného náboženského společenství v zemích EU. V diskusi členové Komise nedoporučili tuto podmínku využít v připravované právní úpravě z mnoha různých důvodů, např. pro problém, jak prokázat tuto dobu existence církevní právnické osoby v ČR i v zahraničí.

3. V souvislosti s inspirováním se základními principy rakouské právní úpravy se znovu diskutoval problém procesu získávání registrace církevními subjekty. Po zvážení možných přístupů členové Komise potvrdili závěr z minulého jednání Komise, že by mělo jít i nadále o správní řízení u MK (u obou stupňů registrace) přičemž příslušná rozhodnutí správního orgánu by měla být přezkoumatelná soudem.

4. K dalšímu zadání z minulé schůze MEK byly formulovány následující návrhy vymezení pojmu církev pro potřeby nového zákona :

Návrh M. Brože :

"Církví či náboženským společenstvím se ve smyslu tohoto zákona rozumí dobrovolné náboženské společenství osob s vlastní strukturou, vnitřními předpisy a projevy své víry, založené za účelem vyznávání, ať veřejně nebo soukromě, shromažďování a bohoslužby, vyučování a vzdělávání a služby duchovní, sociální a zdravotní." Dodáno bylo, že takový subjekt má podléhat jen takovým omezením, která stanovuje Listina základních práv a svobod.

Návrh J. Čápa (obsahující i návrh vymezení pojmu "svaz církví" a vztah k registraci a evidenci církevních právnických osob) :

"Církví a náboženským společenstvím se pro účely tohoto zákona (alt. : ve smyslu tohoto zákona) rozumí dobrovolné náboženské společenství (fyzických) osob, mající vlastní strukturu, orgány a vnitřní předpisy a zpravidla i náboženské obřady a projevy své víry, které je založeno za účelem vyznávání určité náboženské víry soukromě či veřejně, s tím spojeného vyučování, shromažďování, případně současně za účelem výkonu dalších činností v duchovní péči, sociálních službách vycházejících z poslání tohoto společenství, vyjádřeného v základním dokumentu (ústavě, stanovách, statutu apod.). Církev či náboženské společenství (dále jen "církev") nemůže být založena výlučně či převážně za účelem podnikání či provozování jiné výdělečné činnosti.

Svazem církví se pro účely tohoto zákona rozumí sdružení církví registrovaných podle tohoto zákona, vykonávající zejména činnosti ve prospěch vzájemné spolupráce sdružených církví a další obdobné činnosti uvedené v základním dokumentu.

Stát uznává jako církve a svazy církví pouze ty, které jsou registrovány podle tohoto zákona. Registrované církve a svazy církví jsou právnickými osobami podle tohoto zákona.

Právnickými osobami podle tohoto zákona jsou též útvary (organizační jednotky) církve uvedené v registrovaném základním dokumentu církve jako útvary s právní subjektivitou, jsou-li registrovány podle tohoto zákona. Jako právnické osoby podle tohoto zákona lze registrovat též útvary církve, o nichž je tak stanoveno v dohodě mezi státem a církví, sjednané v souladu s tímto zákonem."

Členové Komise se po seznámení s výše uvedenými návrhy shodli na tom, že by se v těchto návrzích nemělo používat označení "náboženské společenství", ale stávající označení "náboženská společnost", konkrétněji: označení náboženská společnost používat jako označení "institucionální a že výraz společenství pak lze využívat ve výkladu (např. náboženská společnost je společenstvím ...").

Členové Komise se shodli na tom, že v ad hoc pracovní skupině k projednání podrobností návrhu zákona sestaví z obou návrhů kompilát. Členové Komise souhlasili s návrhem upravit ustanovení o svazech církví obdobně jako je tomu v občanském zákoníku v případě zájmového sdružení právnických osob (s případným odkazem na úpravu v občanském zákoníku).

5. Členové komise se zabývali i problematikou zrušení registrace. Dospěli k názoru, že toto řízení by mělo probíhat obdobným postupem jako řízení o registraci, tj. mělo by jít o správní řízení. Neuzavřena zůstala otázka, kdo může dát podnět ke zrušení registrace. Konkrétně jde o to specifikovat, kdo je ten "kdo prokáže právní zájem". Tuto specifikaci považují členové Komise za nutné provést v zákoně. Členové MEK navrhli, aby řízení o zrušení registrace mohl zahájit z vlastního podnětu registrující orgán anebo aby toto řízení registrující orgán zahájil na základě návrhu ústředního orgánu státní správy (nikoli však na základě podnětu typu "vyřízení dopisu"). Náležitosti tohoto návrhu na zahájení správního řízení o zrušení registrace by pravděpodobně bylo možné specifikovat v textu zákona.

6. Členové Komise potvrdili svůj názor z předcházející schůze MEK že registrace církví a evidence církevních právnických osob by měla být vedena formou veřejné listiny. Členové Komise souhlasili s tím, aby dokumenty předkládané k registraci církve obsahovaly mj. tyto náležitosti navržené J. Čápem :

* "název a sídlo právnické osoby,

* identifikační číslo,

* jména a příjmení, rodná čísla bydliště osob, která jsou statutárním orgánem či jeho členy, včetně uvedení názvu statutárního orgánu, je-li kolektivní a včetně uvedení způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby,

* rozsah oprávnění k nakládání s majetkem podle registrovaného základního dokumentu církve, odpovědnost za závazky,

* způsob zániku a naložení s majetkem podle registrovaného základního dokumentu,

* kdo rozhodl o vzniku právnické osoby (myšlen orgán církve v případě evidence církevních právnických osob)

Rejstřík právnických osob podle tohoto zákona je veřejný seznam. Skutečnosti v něm zapsané jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byla registrace či její změna provedena.

Do rejstříku se zapíše bez zbytečného odkladu také změna nebo zánik zapisovaných skutečností či zánik právnické osoby.

Identifikační číslo přidělí právnické osobě registrující orgán, jemuž sdělí potřebná identifikační čísla příslušný orgán státní správy."

Předmětem další diskuse bude problém zveřejnění adres osob, která jednají jménem příslušné církevní právnické osoby, protože členové Komise souhlasili s připomínkou T. Krause, že v případě FŽO je uvedení tohoto údaje pravděpodobně nežádoucí. Členové MEK s ohledem na tuto připomínku nemají námitku proti návrhu tento identifikační údaj vynechat.

7. Členové Komise se shodli, že je i nadále třeba odlišovat akt registrace (týká se církví) a evidence církevních právnických osob, které jsou ze zákona evidovány na základě rozhodnutí registrovaných církví. Řízení o registraci a řízení o registraci změn údajů budou i nadále předmětem správního řízení (přezkoumatelného soudem). Proces registrace a evidence je však třeba zpřesnit, a to v souvislosti s tím, že registrované i evidované subjekty budou zveřejňovány formou veřejné listiny (rejstřík registrovaných a evidovaných osob), a to např. co do výčtu skutečností, které musí být při změně předmětem registračního řízení a které jen předmětem evidence (např. v případě sídla dané právnické osoby či osoby jednající jejím jménem).

8. Členové MEK diskutovali též problematiku evidence tzv. historických právnických osob Římskokatolické církve, avšak shodli se na tom, že v tomto případě nebudou vyjadřovat jakákoli doporučení s tím, že jde o problém vnitrocírkevní.

9. Neuzavřena zůstala stále otázka typů právnických osob, které mají být i nadále evidovány u Ministerstva kultury. Bylo pouze konstatováno, že je třeba v novém zákoně precizovat ustanovení § 19 současně platného zákona ("Registrující orgán vede evidenci všech právnických osob podle tohoto zákona, včetně těch, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboženských společností, pokud nepodléhají jiné evidenci či registraci a upraví její podmínky.") s cílem řešit např. možný problém "paralelních právnických osob".

10. Předmětem diskuse byl i problém právní úpravy pracovního poměru duchovních. J. Čáp uvedl, že nová úprava se může ubírat dvěma směry:

* lze zachovat současný stav, ve kterém se služební poměr duchovních podle odst. 1 § 7 zákona č. 308/1991 Sb. ("Osoby vykonávající duchovenskou činnost ji vykonávají s pověření církví a náboženských společností, podle jejich vnitřních předpisů a obecně závazných právních předpisů." - s odkazem pod čarou na zákoník práce) řídí vnitřními předpisy církví a obecně závaznými právními předpisy, přičemž zákoník práce platí subsidiárně tam, kde vnitřní předpisy církví danou věc neupravují,

* druhou variantou je zahrnout do nové úpravy ustanovení, že služební poměr duchovních se řídí vždy vnitřními předpisy církví a předpisy pracovněprávními pouze v těch záležitostech, kde to výslovně stanoví vnitřní církevní předpisy.

J. Čáp nabídl, že vypracuje návrh textu právní úpravy pracovního poměru duchovních.

Zapsala : J. Řepová

Ověřil D. Herman