STANOVY
KNĚŽSKÉ RADY
ARCIDIECÉZE OLOMOUCKÉ
I. Právní postavení
- Kněžská rada ustavená dle kánonu 495 § 1 Kodexu
kanonického práva je "sbor kněží, kteří jsou senátem biskupa,
zastupujícím kněžstvo".
- Jako poradní sbor podporuje kněžská rada arcibiskupa v
řízení diecéze a zastupuje ostatní kněze v záležitostech
kněžského stavu a služby.
- Kněžskou radu svolává arcibiskup. Rada jedná pod jeho
předsednictvím a zabývá se jím určenými otázkami anebo
záležitostmi, které on od členů rady k jednání přijal (viz kán.
500 § 1 Kodexu kanonického práva). Kněžská rada nikdy nejedná bez
arcibiskupa, jemož jedinému přísluší postarat se o zveřejnění
závěrů (viz kánon 500, § 3 Kodexu kanonického práva).
- Funkční období kněžské rada začíná ustavujícím zasedáním
a trvá pět let (viz kánon 501, § 1 Kodexu kanonického práva).
Dojde-li k uprázdnění biskupského stolce, kněžská rada zaniká
(viz kán. 501 § 2 Kodexu kanonického práva). Pro předčasné
rozpuštění kněžské rady na podkladě závažných okolností platí
kán. 501 § 3 Kodexu kanonického práva).
II. Složení
- Kněžská rada má 20 členů, kteří do ní patří buď z důvodu
svého úřadu nebo jsou voleni či arcibiskupem svobodně jmenováni
(viz kánon 497 Kodexu kanonického práva). Jejich počet však může
být dle potřeby rozšířen.
- Členy z důvodu úřadu ("ex offo") jsou:
- generální vikář
- biskupští vikáři
- rektor semináře
- Volenými členy jsou kněží zvolení podle odst. III. těchto
stanov a potvrzení arcibiskupem.
- Ukončení členství v kněžské radě: během funkčního období
kněžské rady končí členství při ztrátě úřadu nebo služby, pro
které je členem rady (viz II.2.), členství končí též odvoláním
arcibiskupem nebo odstoupením člena, které arcibiskup přijal.
III. Způsob volby
- Volit mohou všichni kněží v arcidiecézi inkardinovaní
nebo v ní působící a řeholní kněží, kteří v arcidiecézi plní
pastorační úkoly.
- Volen může být každý kněz působící v arcidiecézi včetně
řeholníků (viz kánon 498 Kodexu kanonického práva).
- Každý kněz oprávněný volit zašle písemně k rukám
arcibiskupa (doporučenou zásilku) 10 jmen kněží, které navrhuje
do kněžské rady (viz 3.2.). Arcibiskup s generálním vikářem a
jedním knězem spočítají hlasy.Deset osob, které získaly nejvíce
hlasů, bude tvořit volenou část kněžské rady. Tato komise rovněž
rozhodne v případě rovnosti hlasů.
IV. Způsob práce kněžské rady
- Předsedou kněžské rady je arcibiskup
- Při ustavující schůze zvolí kněžská rada ze svých členů
sekretáře, který zabezpečuje kontakt mezi arcibiskupem a
kněžskou radou, vede záznamy o její činnosti a shromažďuje
podněty z řad členů kněžské rady a ostatních kněží.
- Zasedání řídí arcibiskup nebo jím pověřený zástupce.
- Všechna zasedání kněžské rady svolává arcibiskup sám nebo
prostřednictvím sekretáře. Kněžská rada zasedá dvakrát ročně.
mimořádně zasedá na přání arcibiskupa nebo na žádost třetiny
členů kněžské rady.
- Všichni členové jsou povinni účastnit se zasedání. Při
zaneprázdnění musí tuto skutečnost s udáním důvodu včas ohlásit
sekretáři.
- Předsedajícím může být pozván zástupce trvalých jáhnů.
Nemá však hlasovací právo.
- Kněžská rada je schopna usnášení pokud jsou přítomny
nejméně dvě třetiny členů.
- K jednání se předkládají návrhy arcibiskupa, návrhy
biskupské kurie a návrhy členů kněžské rady, pokud byly sekretáři
předány nejpozději 2 týdny před termínem zasedání.
- Při hlasování rozhoduje nadpoloviční většina hlasů
přítomných členů kněžské rady. Nedosáhne-li se jí, odloží se
záležitost na další zasedání kněžské rady, pokud se předsedající
nerozhodne jinak. K hlasování se předloží pouze ty návrhy, kter
jsou přesně formulovány.
- Z každého hlasování se vyhotoví zápis.
- K projednání specifických otázek mohou být předsedajícím
přizváni odborníci z řad kněží, jáhnů i laiků. Nemají však
hlasovací právo, pouze poradní hlas.
V. Úkoly kněžské rady
- Kněžská rada musí být slyšena v záležitostech, které
uvádí církevní právo:
- V závažných záležitostech (kánon 500, § 2 Kodexu
kanonického práva).
- V rozhodování o konání diecézní synody (kánon 461,
§ 1 Kodexu kanonického práva).
- Při vydávání diecézních nařízení ohledně využití
darů a sbírek věřících a určení dávek (kánony 531 a 1261 Kodexu
kanonického práva).
- Při rozhodování o zřízení pastoračních rad ve
farnostech (kánon 536 § 2 Kodexu kanonického práva)
- Při povolování novostaveb kostelů (kánon 1212, § 2
Kodexu kanonického práva).
- Při předávání kostela, který se už nepoužívá k
bohoslužbám, ke světským účelům (kánon 1222, § 2 Kodexu
kanonického práva).
- Souhlas kněžské rady je nutný v těch záležitostech, pro
které jej nejvyšší církevní zákonodárce výslovně vyžaduje (kánon
500 § 2 Kodexu kanonického práva).
- Členové kněžské rady jsou členy diecézní synody (kánon
463, § 1 Kodexu kanonického práva).
- Na návrh arcibiskupa ustanoví kněžská rada ze svých členů
čtyři faráře, z nichž vždy dva jednají při eventuelním přeložení
nebo zbavení úřadu farářů (kánon 1742 § 1 a kánony 1740 až 1752
Kodexu kanonického práva).
- Kněžská rada se vyjadřuje ke všem otázkám, které se
týkají služby a života kněží a jáhnů (např. kněžská spiritualita,
bratrské společenství, formace a vzdělávání kněží, péče o kněžská
povolání, hospodářské, sociální i osobní záležitosti, farní
hospodyně, církevní laičtí zaměstnanci, spolupráce mezi klérem a
laickými zaměstnanci apod.).
- Úkolem kněžské rady je také vybrat kněze pro pastorační
radu.
VI. Nabytí účinnosti
- Tyto stanovy nabývají platnost dnem schválení
arcibiskupem.
- Vyhlašují se na dobu neurčitou.
V Olomouci 7.4. 1997
č.j. 791/97
Jan Graubner
arcibiskup olomoucký
metropolita moravský
|