STANOVY
KNĚŽSKÉ RADY
ARCIDIECÉZE OLOMOUCKÉ

I. Právní postavení
  1. Kněžská rada ustavená dle kánonu 495 § 1 Kodexu kanonického práva je "sbor kněží, kteří jsou senátem biskupa, zastupujícím kněžstvo".

  2. Jako poradní sbor podporuje kněžská rada arcibiskupa v řízení diecéze a zastupuje ostatní kněze v záležitostech kněžského stavu a služby.

  3. Kněžskou radu svolává arcibiskup. Rada jedná pod jeho předsednictvím a zabývá se jím určenými otázkami anebo záležitostmi, které on od členů rady k jednání přijal (viz kán. 500 § 1 Kodexu kanonického práva). Kněžská rada nikdy nejedná bez arcibiskupa, jemož jedinému přísluší postarat se o zveřejnění závěrů (viz kánon 500, § 3 Kodexu kanonického práva).

  4. Funkční období kněžské rada začíná ustavujícím zasedáním a trvá pět let (viz kánon 501, § 1 Kodexu kanonického práva). Dojde-li k uprázdnění biskupského stolce, kněžská rada zaniká (viz kán. 501 § 2 Kodexu kanonického práva). Pro předčasné rozpuštění kněžské rady na podkladě závažných okolností platí kán. 501 § 3 Kodexu kanonického práva).
II. Složení
  1. Kněžská rada má 20 členů, kteří do ní patří buď z důvodu svého úřadu nebo jsou voleni či arcibiskupem svobodně jmenováni (viz kánon 497 Kodexu kanonického práva). Jejich počet však může být dle potřeby rozšířen.

  2. Členy z důvodu úřadu ("ex offo") jsou:
    • generální vikář
    • biskupští vikáři
    • rektor semináře

  3. Volenými členy jsou kněží zvolení podle odst. III. těchto stanov a potvrzení arcibiskupem.

  4. Ukončení členství v kněžské radě: během funkčního období kněžské rady končí členství při ztrátě úřadu nebo služby, pro které je členem rady (viz II.2.), členství končí též odvoláním arcibiskupem nebo odstoupením člena, které arcibiskup přijal.
III. Způsob volby
  1. Volit mohou všichni kněží v arcidiecézi inkardinovaní nebo v ní působící a řeholní kněží, kteří v arcidiecézi plní pastorační úkoly.

  2. Volen může být každý kněz působící v arcidiecézi včetně řeholníků (viz kánon 498 Kodexu kanonického práva).

  3. Každý kněz oprávněný volit zašle písemně k rukám arcibiskupa (doporučenou zásilku) 10 jmen kněží, které navrhuje do kněžské rady (viz 3.2.). Arcibiskup s generálním vikářem a jedním knězem spočítají hlasy.Deset osob, které získaly nejvíce hlasů, bude tvořit volenou část kněžské rady. Tato komise rovněž rozhodne v případě rovnosti hlasů.

IV. Způsob práce kněžské rady
  1. Předsedou kněžské rady je arcibiskup

  2. Při ustavující schůze zvolí kněžská rada ze svých členů sekretáře, který zabezpečuje kontakt mezi arcibiskupem a kněžskou radou, vede záznamy o její činnosti a shromažďuje podněty z řad členů kněžské rady a ostatních kněží.

  3. Zasedání řídí arcibiskup nebo jím pověřený zástupce.

  4. Všechna zasedání kněžské rady svolává arcibiskup sám nebo prostřednictvím sekretáře. Kněžská rada zasedá dvakrát ročně. mimořádně zasedá na přání arcibiskupa nebo na žádost třetiny členů kněžské rady.

  5. Všichni členové jsou povinni účastnit se zasedání. Při zaneprázdnění musí tuto skutečnost s udáním důvodu včas ohlásit sekretáři.

  6. Předsedajícím může být pozván zástupce trvalých jáhnů. Nemá však hlasovací právo.

  7. Kněžská rada je schopna usnášení pokud jsou přítomny nejméně dvě třetiny členů.

  8. K jednání se předkládají návrhy arcibiskupa, návrhy biskupské kurie a návrhy členů kněžské rady, pokud byly sekretáři předány nejpozději 2 týdny před termínem zasedání.

  9. Při hlasování rozhoduje nadpoloviční většina hlasů přítomných členů kněžské rady. Nedosáhne-li se jí, odloží se záležitost na další zasedání kněžské rady, pokud se předsedající nerozhodne jinak. K hlasování se předloží pouze ty návrhy, kter jsou přesně formulovány.

  10. Z každého hlasování se vyhotoví zápis.

  11. K projednání specifických otázek mohou být předsedajícím přizváni odborníci z řad kněží, jáhnů i laiků. Nemají však hlasovací právo, pouze poradní hlas.
V. Úkoly kněžské rady
  1. Kněžská rada musí být slyšena v záležitostech, které uvádí církevní právo:
    1. V závažných záležitostech (kánon 500, § 2 Kodexu kanonického práva).

    2. V rozhodování o konání diecézní synody (kánon 461, § 1 Kodexu kanonického práva).

    3. Při vydávání diecézních nařízení ohledně využití darů a sbírek věřících a určení dávek (kánony 531 a 1261 Kodexu kanonického práva).

    4. Při rozhodování o zřízení pastoračních rad ve farnostech (kánon 536 § 2 Kodexu kanonického práva)

    5. Při povolování novostaveb kostelů (kánon 1212, § 2 Kodexu kanonického práva).

    6. Při předávání kostela, který se už nepoužívá k bohoslužbám, ke světským účelům (kánon 1222, § 2 Kodexu kanonického práva).

  2. Souhlas kněžské rady je nutný v těch záležitostech, pro které jej nejvyšší církevní zákonodárce výslovně vyžaduje (kánon 500 § 2 Kodexu kanonického práva).

  3. Členové kněžské rady jsou členy diecézní synody (kánon 463, § 1 Kodexu kanonického práva).

  4. Na návrh arcibiskupa ustanoví kněžská rada ze svých členů čtyři faráře, z nichž vždy dva jednají při eventuelním přeložení nebo zbavení úřadu farářů (kánon 1742 § 1 a kánony 1740 až 1752 Kodexu kanonického práva).

  5. Kněžská rada se vyjadřuje ke všem otázkám, které se týkají služby a života kněží a jáhnů (např. kněžská spiritualita, bratrské společenství, formace a vzdělávání kněží, péče o kněžská povolání, hospodářské, sociální i osobní záležitosti, farní hospodyně, církevní laičtí zaměstnanci, spolupráce mezi klérem a laickými zaměstnanci apod.).

  6. Úkolem kněžské rady je také vybrat kněze pro pastorační radu.
VI. Nabytí účinnosti
  1. Tyto stanovy nabývají platnost dnem schválení arcibiskupem.

  2. Vyhlašují se na dobu neurčitou.
V Olomouci 7.4. 1997
č.j. 791/97

Jan Graubner
arcibiskup olomoucký
metropolita moravský