ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD
SDRUŽENÍ KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH ČSR "PACEM IN TERRIS"

Ministerstvo kultury ČSR
Č.j.: 11 531/1971 - III.
V Praze, dne 31. srpna 1971

Přípravný výbor
Sdružení katolických duchovních
"PACEM IN TERRIS"

Spálená ul. 8
Praha 1

Věc: udělení souhlasu k ustanovení Sdružení katolických duchovních ČSR - "PACEM IN TERRIS"

Ministerstvo kultury ČSR na základě převzaté působnosti uděluje podle § 2 zákona č. 217/1949 Sb. souhlas k ustavení Sdružení katolických duchovních ČSR "Pacem in terris", které si za hlavní cíl své činnosti vytklo přispívat účinným podílem k upevnění světového míru a k prohlubování přátelství mezi národy. V tomto úsilí může Sdružení očekávat od státní správy plnou podporu a pochopení.

K žádosti přípravného výboru ze dne 30. července 1971 se zahájení činnosti Sdružení povoluje ode dne 31. srpna 1971. Sdružení katolických duchovních ČSR "Pacem in terris" bude mít povahu zájmového hnutí bez právní subjektivity a veškerá jeho činnost se bude řídit jednacím řádem, jehož návrh předloží ústřední výbor nejpozději do tří měsíců po svém zvolení ministerstvu kultury ČSR ke schválení.

Ministr v.r.


ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD
SDRUŽENÍ KATOLICKÝCH DUCHOVNÍCH ČSR "PACEM IN TERRIS"

I.
Název, poslání, sídlo, obvod činnosti

  1. Sdružení katolických duchovních ČSR "Pacem in terris" (dále jen Sdružení), je dobrovolným zájmovým hnutím. Sdružuje a sjednocuje katolické duchovní, kteří se v duchu Koncepce ideové náplně při věrném plnění pastoračních povinností angažují:
    • a) v občanské činnosti při budování a rozvoji naší socialistické společnosti podporou programu Národní fronty,

    • b) v úsilí o upevnění míru a přátelství mezi národy, jako jednoho z hlavních předpokladů pro vytvoření sociální spravedlnosti na celém světě, jak to vyvěrá i ze samé podstaty křesťanství,

    • c) ve vytváření předpokladů k zajišťování oprávněných zájmů a potřeb duchovních v oblasti sociální a zájmové.

  2. Sídlem sdružení je Praha.

  3. Sdružení vyvíjí činnost na území České socialistické republiky ve smyslu dekretu ministra kultury ČSR ze dne 31. 8. 1971 č.j. 11 531/1971-III.

II.
Úkoly Sdružení

Úkoly sdružení, jimiž se realizuje jeho poslání, vycházejí ze zásady občanské angažovanosti, která vybízí duchovní k účinné spolupráci při rozvoji hmotných i duchovních potřeb socialistické společnosti. V souladu s tím bude působeno i na věřící. Tomu odpovídají tyto úkoly:

A) v oblasti občanské ve smyslu ideje "sloužit a pomáhat".

  1. Sdružení povede duchovní k tomu, aby v souladu s programem Národní fronty spolupracovali při upevňování hodnot socialistického společenského řádu.

  2. Bude napomáhat k vytváření příznivých vztahů mezi církví a státem. Proto bude dbát o to, aby náboženství a citů věřících nebylo zneužíváno k poškozování zájmů socialistického státu.

  3. K vytváření správného občanského postoje bude Sdružení informovat duchovní o aktuálních otázkách veřejného zájmu.

  4. Sdružení v zájmu obecného dobra povede věřící k aktivní účasti při budování společné vlasti, především k poctivé práci, k odpovědnosti a k svědomitému plnění občanských povinností, jak to vyvěrá z křesťanské etiky a církevních dokumentů.

  5. Sdružení bude prohlubovat a upevňovat tradiční přátelství českých a slovenských kněží, čímž přispěje k jednotě českého a slovenského národa, pomůže též vytvářet dobré vztahy k národnostním menšinám.

B) V oblasti mírové činnosti v duchu encykliky "Pacem in terris"

  1. Sdružení bude napomáhat věci míru tím, že na základě mravních zásad encykliky papeže Jana XXIII. "Pacem in terris" bude podporovat ve své činnosti program naší vlády a propagovat zásady mírové koexistence a spolupráce mezi národy.

  2. Sdružení vyvine úsilí k podpoře mírových snah SSSR a ostatních zemí socialistického společenství v boji za světový mír, u vědomí toho, že jen toto společenství a pevné spojenecké svazky v něm jsou zárukou světového míru a tím i naší státní svrchovanosti.

  3. V mírové činnosti bude Sdružení úzce spolupracovat s mírovými organizacemi v ČSR, navazovat na jejich mírový program a tak bude přispívat k posílení společných mírových snah.

  4. Sdružení naváže styky s mírovými organizacemi v zahraničí, zejména v socialistických zemích, a bude s nimi usilovat o dosažení společného postupu v otázkách boje za mír a odstranění příčin války.

  5. Povede věřící v duchu občanské snášenlivosti.

  6. Sdružení vydávvá v ÚCN tiskoviny, za účelem informování o své činnosti.

C) V oblasti zájmové a sociální v duchu "kněžské lásky, služby a bratrství".

  1. Sdružení bude podporovat oprávněné zájmy a potřeby duchovních a bude se snažit uspokojovat jejich požadavky po stránce osobních zájmů i v oblasti sociální.

  2. Bude spolupracovat s ČKCH při zajišťování lázeňské a rekreační péče.

  3. Bude se snažit vytvářet příznivé podmínky pro duchovní při plnění jejich pastoračních úkolů.

III.
Členové, jejich povinnosti a práva

  1. Členství ve Sdružení je dobrovolné.

  2. Ve sdružení může být činný katolický duchovní, který je vůči našemu společenskému zřízení aktivně loajální, souhlasí s posláním Sdružení a bude přijat předsednictvem krajského výboru Sružení.

  3. Člen má povinnost plnit úkoly, vyplývající z organizačního a jednacího řádu a ty, které přijal z pověření Sdružení.

  4. Člen má právo:
    • a) podílet se na činnosti sdružení ve všech jeho formách,
    • b) volit a být volen do všech orgánů sdružení.

  5. Členství ve Sdružení zaniká:
    • a) sdělením o vzdání se členství,
    • b) pro činnost vyvíjenou v rozporu s posláním Sdružení.

  6. Ústřední výbor může stanovit podmínky pro udělení čestného členství a pro vyznamenání.

IV.
Zásady činnosti Sdružení a organizační struktura

  1. Hlavní zásady organizační struktury:
    • a) všechny orgány jsou voleny,
    • b) usnesení vyšších orgánů jsou závazná pro nižší orgány a pro všechny členy Sdružení,
    • c) orgány informují o své činnosti členstvo, jemuř jsou odpovědny,
    • d) orgány se mohou právoplatně usnášet, je-li přítomna nejméně polovina jejich členů nebo delegátů.

  2. Organizační struktura Sdružení je v souladu se správním členěním ČSR.

  3. 3. Orgány Sdružení jsou:
    • a) sjezd,
    • b) ústřední výbor,
    • c) předsednictvo ústředního výboru,
    • d) krajské konference,
    • e) krajský výbor,
    • f) předsednictvo krajského výboru.

V.

A) Ústřední orgány jsou:

  1. sjezd,
  2. ústřední výbor,
  3. předsednictvo ústředního výboru.

B) Sjezd:

  1. Nejvyšším orgánem Sdružení je sjezd. Svolává jej ústřední vvýbor jednou za pět let s uvedením místa, doby konání a programu jednání, vždy nejméně tři měsíce předem.

  2. Připomínky a doplňky k programu jednání sjezdu musí být podány předsednictvu ústředního výboru Sdružení nejméně 30 dnů před konáním sjezdu. O návrzích vzešlých přímo ne sjezdu se jedná jen tehdy, usnesou-li se na tom účastníci sjezdu.

  3. Delegáti voleni na krajských konferencích se účastní sjezdu s hlasem rozhodujícím; členové a náhradníci ústředního výboru s hlasem poradním, pokud ovšem nejsou zároveň delegáty sjezdu. Pravidla a způsob jejich volby určuje ústřední výbor Sdružení.

  4. Sjezd je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů.

  5. Sjezd:
    • a) volí předsednictvo, které řídí sjezdové jednání,
    • b) volí návrhovou a volební komisi,
    • c) schvaluje jednací řád sjezdu,
    • d) projednává a schvaluje zprávu ústředního výboru,
    • e) volí na pět let předsedu ústředního výboru, 36 členů a třetinu náhradníků (12), a to vždy s přihlédnutím k územnímu a početnímu rozložení členské základny.
    • f) stanoví hlavní zásady činnosti Sdružení a nalší období,
    • g) navrhuje změny a doplňky organizačního a jednacího řádu, k jejich schválení je třeba dvoutřetinové většiny přítomných a k hlasování oprávněných delegátů,
    • h) usnáší se o zániku Sdružení dvoutřetinovou většinou delegátů.

  6. Sjezd se usnáší prostou většinou hlasů přítomných delegátů mimo případy, kdy je požadována dvoutřetinová většina.

  7. Ústřední výbor Sdružení může svolat mimořádný sjezd, usnesou-li se na tom dvě třetiny jeho členů, nebo požádá-li o to aspoň polovina krajských výborů a uvedou-li předmět jednání; mimořádný sjezd musí být svolán nejpozději do dvou měsíců od přijetí návrhu ústředním výborem.

C) Ústřední výbor.
  1. Bezprostředně po skončení sjezdu ústřední výbor se sejde k ustavující schůzi, na níž zvolí ze svých členů tři místopředsedy a dalších sedm členů předsednictva, kterým určí odpovědnost za jednotlivé úseky činnosti; funkční období jee pětieté.

  2. Ústřední výbor Sdružení řídí činnost mezi sjezdy na celém území České socialistické republiky podle schválených záměrů;
    • a) zajišťuje plnění usnesení sjezdu,
    • b) usměrňuje a koordinuje činnost krajských Sdružení,
    • c) schvaluje návrhy na členy federálního výboru Sdružení,
    • d) vyčleňuje do kompetence výboru federálního Sdružení ČSSR záležitosti celostátního charakteru jako reprezentační, koordinační a zahraniční,
    • e) vydává tiskoviny prostřednictvím ČKCH v ÚCN,
    • f) připravuje a svolává sjezd.

  3. Ústřední výbor se schází podle potřeby, nejméně dvakrát do roka. Svolává jej předsednitvo s uvedením programu jednání 14 dnů předem. K platnosti usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny členů ústředního výboru a usnáší se prostou většinou hlasů.
    Ústřední výbor má být svolán, požádá-li o to aspoň třetina jeho členů a uvede-li program jednání.

  4. K zajištění své činnosti ústřední výbor vytváří:
    • a) sekretariát k řízení běžné práce, hlavně organizování plnění usnesení,
    • b) pracovní komise podle potřeby k plnění úkolů, zejména:
      - pro občanskou aangažovanost
      - pro mírovou práci a zahraniční vztahy
      - pro tiskové záležitosti
      - pro sociální a zájmovou činnost.

      V čele komise stojí předsedové, kteří jsou členy předsednictva.

  5. Zástupci ústředního výboru se mohou účastnit jednání všech nižších složek s hlasem poradním.

D) Předsednictvo ústředního výboru.

  1. Předsednicctvo řídí činnost Sdružení v doubě mezi zasedáním ústředního výboru,
    • a) zajišťuje plnění usnesení ústředního výboru,
    • b) navrhuje členy Sdružení k účasti na domácích i zahraničních akcích, organizovaných federalním orgánem Sdružení,
    • c) projednává návrhy komisí,
    • d) připravuje materiály pro zasedání ústředního výboru.

  2. Předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc.
    Pravoplatně se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů prostou většinou hlasů.

  3. V naléhavých případech předsednictvo může rozhodnout o věcech příslušejících ústřednímu výboru, musí však předložit rozhodnutí v nejbližší schůzi ústřednímu výboru ke schválení.

  4. Zasedání předsednictva řídí předseda ústředního výboru nebo z jeho pověření jiný člen předsednictva.

  5. Předseda spolu s pověřeným místopředsedou podpisuje písemnosti zásadního charakteru. Mohou vyřídit i neodkladné důležité záležitosti, které dodatečně předloží v nejbližší schůzi předsednictva ke schválení.

  6. Předsedu v nepřítomnosti zastupuje některý z místopředsedů.

  7. Nemůže-li člen předsednictva z jakéhokoliv důvodu vykonávat svou funkci, předsednictvo jej nahradí jiným členem ústředního výboru.

VI.
Krajské organizace Sdružení

A) Krajské orgány jsou:

  1. krajské konference,
  2. krajský výbor,
  3. předsednictvo krajského výboru.

B) Krajská konference.

  1. Nejvyšším orgánem Sdružení v kraji je krajská konference. Svolává ji krajský výbor za dva roky. Delegáti jsou voleni podle zásad schválených ústředním výborem.

  2. Krajská konference:
    • a) projednává a schvaluje zprávu o činnosti krajského výboru, stanoví hlavní úkoly pro další období,
    • b) volí krajský výbor, schvaluje delegáty za kraj do ústředního výboru,
    • c) z mimořádných důvodů může krajskou konferenci svolat krajský výbor nebo ústřední výbor Sdružení i mimo lhůtu stanovenou.

C) Krajský výbor:

  1. Na ustavující schůzi po skončení konference krajský výbor Sdružení zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a další členy předsednictva, kterým vymezí odpovědnost za jednotlivé úseky činnosti. Funkční období členů je dvouleté.
  2. Krajský výbor se usnáší prostou většinou hlasů za přítomnosti alespoň poloviny členů.
  3. Krajský výbor se schází podle potřeby, nejméně čtyřikrát v roce. Svolává jej předseda nebo jiný pověřený člen předsednictva.
  4. Krajský výbor k zabezpečování operativních úkolů v rámci okresů pověřuje některého člena Sdružení funkcí kresního důvěrníka.

D) Předsednictvo krajského výboru:

  1. Předsednictvo plní úkoly krajského výboru v období mezi jeho zasedáními. Informuje krajský výbor o provedených opatřeních na jeho nejbližším zasedání.

  2. Schůze předsednictva krajského výboru řídí jeho předseda nebo jiný jím pověřený člen předsednictva.

VII.
Zastupování

  1. Předseda sdružení a pověření členové předsednictva zastupují Sdružení navenek a jednají jeho jménem. Závazné písemnosti podepisuje předseda nebo jím pověřený člen předsednictva.

  2. Krajský výbor Sdružení zastupuje navenek v rámci své působnosti předseda nebo jím pověřený člen předsednictva krajského Sdružení.

VIII.
Ustanovení společná a závěrečná

A) Informování členů.

Usnesení orgánů Sdružení oznamuje vhodnou formou členům.

B) Různá ustanovení.

  1. O jednáních a usneseních všech orgánů se pořizují písemné záznamy, které podepisují k tomu zmocnění členové příslušných orgánů a složek.

  2. Členové orgánů Sdružení se volí aklamací.

  3. Věškerá usnášení se dějí prostou většinou hlasů, pokud v tomto organizačním a jednacím řádu není uvedeno jinak. Při rovnosti hlasů je přijato mínění, pro které rozhodne předseda, který jinak nehlasuje.

  4. Orgány všech složek jsou odvolatelné týmiž orgány, které je ustanovily. Vzdá-li se činovník kterékoliv složky své funkce, příslušný orgán Sdružení pověří touto funkcí dalšího svého člena.

  5. Funkce volených funkcionářů jsou čestné. Funkcionáři však mají nárok na náhradu cestovních výdajů podle platných směrnic.