KONKORDÁT MEZI APOŠTOLSKÝM STOLCEM A PORTUGALSKOU REPUBLIKOU 2004 |
CONCORDATA
ENTRE A
SANTA SÉ E A REPÚBLICA
PORTUGUESA 2004 |
|
Concordat
between the Holy See and the Portuguese Republic from 2004 Konkordat zwischen dem Heiligen Stuhl
und der Republik Portugal 2004 Il
Concordato fra la Santa Sede e la Repubblica
portuguesa dal 2004 |
|
Apoštolský stolec a Portugalská
republika,
uznávajíce
že Katolická církev a Stát jsou, každý podle vlastního uspořádání, autonomní
a nezávislí; majíce na paměti
hluboké historické vztahy mezi Katolickou církví a Portugalskem a přihlížeje
k vzájemné odpovědnosti, jež je spojuje na poli náboženské svobody,
služby rozvoji obecného blaha a závazku vytvářet společnost, která podporuje
důstojnost člověka, spravedlnost a mír, uznávajíce, že
Konkordát ze dne 7. května 1940 uzavřený mezi Portugalskou republikou a
Apoštolským stolcem a jeho aplikace přispěly ve významné míře
k překonání historických nástrah a k upevnění aktivity Katolické
církve v Portugalsku ve prospěch věřících a celé portugalské společnosti přihlížejíce
k nutnosti obnovy v důsledku hlubokých změn, k nimž došlo
v rovině národní i mezinárodní, zvláště s ohledem na ustanovení
portugalského právního řádu, novou demokratickou Ústavu, otevření se normám
komunitárního práva a současného mezinárodního práva a s ohledem na Církev a vývoj jejích
vztahů k politickému společenství shodly se na uzavření
tohoto Konkordátu v následující
podobě: |
A Santa Sé e a República Portuguesa, afirmando que a Igreja Católica e o Estado são, cada um na própria ordem, autónomos e independentes; considerando as profundas relações históricas entre a Igreja Católica e Portugal e tendo em vista as mútuas responsabilidades que os vinculam, no âmbito da liberdade religiosa, ao serviço em prol do bem comum e. ao empenho na construção de uma sociedade que promova a dignidade da pessoa humana, a justiça e a paz; reconhecendo que a Concordata de 7 de Maio de 1940, celebrada entre a República Portuguesa e a Santa Sé, e a sua aplicação contribuíram de maneira relevante para reforçar os seus laços históricos e para consolidar a actividade da Igreja Católica em Portugal em beneficio dos seus fiéis e da comunidade portuguesa em geral; entendendo que se toma necessária uma actualização em virtude das profundas transformações ocorridas nos planos nacional e internacional: de modo particular, pelo que se refere ao ordenamento jurídico português, a nova Constituição democrática, aberta a normas do direito comunitário e do direito internacional contemporâneo, e, no âmbito da Igreja, a evolução das suas relações com a comunidade política; acordam em celebrar a presente Concordata, nos termos seguintes: |
|
Článek 1 1.
Portugalská republika a Apoštolský Stolec deklarují závazek Státu a
Katolické církve ke spolupráci k rozvoji lidské důstojnosti,
spravedlnosti a míru. 2.
Portugalská republika uznává právní subjektivitu Katolické církve 3.
Vztahy mezi Portugalskou republikou a Apoštolským stolcem jsou
zajištěny na úrovni Apoštolského nuncia u Portugalské republiky a Velvyslance
Portugalska u Apoštolského stolce. |
Artigo 1 1.
A República
Portuguesa e a Santa Sé declaram o empenho do Estado e da Igreja Católica na
cooperação para a promoção da dignidade da pessoa humana, da
justiça e da paz. 2.
A República
Portuguesa reconhece a personalidade jurídica da Igreja Católica. 3.
As
relações entre a República Portuguesa e a Santa Sé são
asseguradas mediante um Núncio Apostólico junto da República Portuguesa e um
Embaixador de Portugal junto da Santa Sé. |
|
Článek 2 1.
Portugalská republika uznává právo Katolické církve vykonávat její
apoštolské poslání a zaručuje veřejný a volný výkon jejích aktivit při výkonu
kultu, výuce a službě, jakož i jurisdikci ve věcech náboženských. 2.
Apoštolský stolec může vydávat a svobodně zveřejňovat jakoukoli
normu, ustanovení nebo listinu týkající se činnosti Církve a bez překážek
udržovat kontakt s biskupy, duchovenstvem a věřícími, což platí rovněž
pro ně ve vztahu k Apoštolskému stolci. 3.
Biskupové a další církevní autority se těší téže svobodě ve vztahu
k duchovenstvu a věřícím. 4.
Katolické církvi, jejím věřícím a právnickým osobám, které jsou
vytvořeny podle kanonického práva, je přiznána náboženská svoboda
v otázkách svědomí, kultu, shromažďování, sdružování, veřejného
vyznávání, výuky a charitativní činnosti. |
Artigo 2 1. A República Portuguesa reconhece
à Igreja Católica o direito de exercer a sua missão apostólica
e garante o exercício público e livre das suas actividades, nomeadamente as
de culto, magistério e ministério, bem como a jurisdição em matéria
eclesiástica. 2. A Santa Sé pode aprovar e publicar
livremente qualquer norma, disposição ou documento relativo à
actividade da Igreja e comunicar sem impedimento com os bispos, o clero e os
fiéis, tal como estes o podem com a Santa Sé. 3. Os bispos e as outras autoridades eclesiásticas gozam da mesma
liberdade em relação ao clero e aos fiéis. 4. É reconhecida à Igreja Católica,
aos seus fiéis e às pessoas jurídicas que se constituam nos termos do
direito canónico a liberdade religiosa, nomeadamente nos domínios da
consciência, culto, reunião, associação, expressão
pública, ensino e acção caritativa. |
Článek 3
1.
Portugalská republika uznává neděle za sváteční dny. 2.
Další katolické svátky jako dny sváteční jsou stanoveny v dohodě
podle čl. 28. 3.
Portugalská republika bude dohlížet na zajištění možnosti katolíkům,
aby v souladu s portugalskými zákony mohli dostát svým náboženským
povinnostem ve sváteční dny. |
Artigo 3 1. A República Portuguesa reconhece como
dias festivos os Domingos. |
|
Článek 4 Spolupráce uvedená v čl. 1 odst. 1 může zahrnovat činnosti vykonávané v rámci mezinárodních organizací, jejichž členem je Apoštolský Stolec nebo Portugalská republika, v souladu se zásadami mezinárodního práva, další společnou činnost - dvojstrannou či vícestrannou, zejména v oblasti zemí užívajících portugalštinu jako oficiální jazyk. |
Artigo 4 A cooperação referida no nº 1
do artigo 1 pode abranger actividades exercidas no âmbito de
organizações internacionais em que Santa Sé e a República Portuguesa
sejam partes ou, sem prejuízo do respeito pelo direito internacional, outras
acções conjuntas, bilaterais ou multilaterais, em particular no espaço
dos Países de língua oficial portuguesa. |
|
Článek 5 Duchovní osoby nemohou být vyslýchány justičními osobami nebo jinou autoritou ohledně skutků a věcí, o nichž se dozvěděli z důvodů své služby. |
Artigo 5 Os
eclesiásticos não podem ser perguntados pelos magistrados ou outras
autoridades sobre factos e coisas de que tenham tido conhecimento por motivo
do seu ministério. |
|
Článek 6 Duchovní osoby nemají povinnost přijmou funkci porotce, člena tribunálu ani jinou činnost takové povahy, které jsou podle kanonického práva považovány za neslučitelné s duchovním stavem. |
Artigo 6 Os eclesiásticos não têm a
obrigação de assumir os cargos de jurados, membros de tribunais e
outros da mesma natureza, considerados pelo direito canónico como
incompatíveis com o estado eclesiástico. |
|
Článek 7 Portugalská republika zajistí v rámci portugalského práva nutné prostředky k ochraně kultovních míst a duchovních osob při výkonu jejich služby, jakož i k zabránění neoprávněného užívání katolických činností a prostředků. |
Artigo 7 A República Portuguesa assegura nos termos
do direito português, as medidas necessárias à protecção
dos lugares de culto e dos eclesiásticos no exercício do seu ministério e bem
assim para evitar o uso ilegítimo de práticas ou meios católicos. |
|
Článek 8 Portugalská republika uznává právní subjektivitu Portugalské biskupské konference ve smyslu statutů schválených Apoštolským stolcem. |
Artigo 8 A República Portuguesa reconhece a
personalidade jurídica da Conferência Episcopal Portuguesa, nos termos
definidos pelos estatutos aprovados pela Santa Sé. |
|
Článek 9 1.
Katolická církev může svobodně vytvářet, měnit nebo rušit -
v mezích daných kanonickým právem - diecéze, farnosti a jiné územní
církevní osoby (jurisdikce). 2.
Portugalská republika uznává právní subjektivitu diecézí, farností a
dalších územních církevních osob, pokud konstitutivní akt kanonické právní
subjektivity je oznámen příslušnému státnímu orgánu. 3.
Akty, jimiž se mění nebo zanikají diecéze, farnosti a jiné územní
církevní osoby, splňující podmínky
předchozího odstavce, budou oznámeny příslušenému státnímu orgánu. 4.
Jmenování a odvolání biskupů je ve výlučně pravomoci Apoštolského
stolce, který o nich informuje Portugalskou republiku. 5.
Apoštolský stolec prohlašuje, že žádná část územní Portugalské
republiky nebude záviset na biskupovi, jehož sídlo by bylo podřízeno cizí
suverenitě. |
Artigo 9 1. A Igreja Católica pode livremente
criar, modificar ou extinguir, nos termos do direito canónico, dioceses,
paróquias e outras jurisdições eclesiásticas. 2. A República Portuguesa reconhece a
personalidade jurídica das dioceses, paróquias e outras jurisdições
eclesiásticas, desde que o acto constitutivo da sua personalidade jurídica
canónica seja notificado ao órgão competente do Estado. 3. Os actos de modificação ou
extinção das dioceses, paróquias e outras jurisdições
eclesiásticas, reconhecidas nos termos do número anterior, serão
notificados ao órgão competente do Estado. 4. A nomeação e remoção dos
bispos são da exclusiva competência da Santa Sé, que delas
informa a República portuguesa. 5. A Santa Sé declara que nenhuma parte do
território da República Portuguesa dependerá de um Bispo cuja sede esteja
fixada em território sujeito a soberania estrangeira. |
|
Článek 10 1.
Katolická církev v Portugalsku se může organizovat svobodně
v souladu s normami kanonického práva a vytvářet, měnit či rušit
kanonické právnické osoby, kterým Stát přiznává civilní právní subjektivitu. 2.
Stát uznává právní subjektivitu osob uvedených v článcích 1, 8 a
9, jakož i ostatních kanonických
právnických osob včetně institutů zasvěceného života a společností
apoštolského života, které byly vytvořeny podle kanonického práva a zřízeny
nebo schváleny kompetentní autoritou prostřednictvím diecézního biskupa
místa, kde mají své sídlo, nebo jeho legitimním zástupcem do dne účinnosti
tohoto Konkordátu. 3.
Civilní právní subjektivita kanonických právnických osob,
s výjimkou osob uvedených v článcích 1,8 a 9, pokud vznikly nebo
byly oznámeny do účinnosti tohoto Konkordátu, se uznává zápisem do
příslušného rejstříku vedeného Státem podle autentické listiny vydané
příslušnou církevní autoritou, ve které se stanoví její zřízení, cíl, označení, orgány, jimiž jedná, a příslušné
pravomoci. |
Artigo 10 1. A Igreja Católica em Portugal pode
organizar-se livremente de harmonia com as normas do direito canónico e
constituir, modificar e extinguir pessoas jurídicas canónicas a que o Estado
reconhece personalidade jurídica civil. 2. O Estado reconhece a personalidade das
pessoas jurídicas referidas nos artigos 1, 8 e 9 nos respectivos termos, bem
como a das restantes pessoas jurídicas canónicas, incluindo os institutos de
vida consagrada e as sociedades de vida apostólica canonicamente erectos, que
hajam sido constituídas e participadas à autoridade competente pelo
bispo da diocese onde tenham a sua sede, ou pelo seu legítimo representante,
até à data da entrada em vigor da presente Concordata. 3. A personalidade jurídica civil das
pessoas jurídicas canónicas, com excepção das referidas nos artigos 1,
8 e 9, quando se constituírem ou forem comunicadas após a entrada em vigor da
presente Concordata, é reconhecida através da inscrição em registo
próprio do Estado em virtude de documento autêntico emitido pela
autoridade eclesiástica competente de onde conste a sua erecção, fins,
identificação, órgãos representativos e respectivas
competências. |
|
Článek 11 1.
Kanonické právnické osoby uznané ve smyslu článků 1, 8, 9 a 10 se
řídí kanonickým právem a právem portugalským, uplatňovaným příslušnými
autoritami, a těší se téže civilní právní subjektivitě jakou portugalské
právo přiznává kolektivním osobám stejné povahy. 2.
Kanonické či statutární omezení právní subjektivity kanonických
právnických osob lze vůči třetím
osobám v dobré víře namítat pouze pokud vyplývá z Kodexu
kanonického práva nebo jiných norem, které byly podle předpisů kanonického
práva zveřejněny, a v případě subjektů uvedených v čl. 10 odst. 3
ohledně údajů tam uvedených z rejstříku kanonických právnických osob. |
Artigo 11 1. As pessoas jurídicas canónicas
reconhecidas nos termos dos artigos 1, 8, 9 e 10 regem-se pelo direito
canónico e pelo direito português, aplicados pelas 2. As limitações canónicas ou
estatutárias à capacidade das pessoas jurídicas canónicas só
são oponíveis a terceiros de boa fé desde que constem do Código de
Direito Canónico ou de outras normas, publicadas nos termos do direito
canónico, e, no caso das entidades a que se refere o nº 3 do artigo 10 e
quanto às matérias aí mencionadas, do registo das pessoas jurídicas
canónicas. |
|
Článek 12 Kanonické právnické osoby,
uznané podle čl. 10, které krom náboženských cílů sledují i účel asistenční
nebo charitativní, vykonávají příslušné aktivity v souladu
s právním režimem stanoveným portugalským právem a těší se právům a oprávněním přiznaným
kolektivním soukromým osobám s účely téže povahy. |
Artigo 12 As pessoas jurídicas canónicas,
reconhecidas nos termos do artigo 10, que, além de fins religiosos, prossigam
fins de assistência e solidariedade, desenvolvem a respectiva
actividade de acordo com o regime jurídico instituído pelo direito
português e gozam dos direitos e benefícios atribuídos às
pessoas colectivas privadas com fins da mesma natureza. |
|
Článek 13 1.
Portugalský stát uznává civilní účinky sňatků uzavřených
v souladu s kanonickými předpisy, pokud příslušný oddací list je
zapsán do příslušných matričních knih. 2.
Ohlášky se uskutečňují nejen v příslušných farních kostelech,
ale rovněž v příslušných odděleních matričních úřadů. 3.
Uzavřít manželství v nebezpečí smrti, porodu nebo při výslovném
dovolení vlastního ordináře pro
závažný důvod spočívající ve veřejném pořádku, je dovoleno nezávisle na
předchozím řízení o ohláškách. 4.
Farář zašle úplný oddací list do tří dnů na příslušné oddělení
matričního úřadu, aby byl zapsán. Zápis musí být proveden ve lhůtě dvou dnů a
sdělen příslušným funkcionářem faráři nejpozději následujícího dne poté, co
byl učiněn, s uvedením data. 5.
Povinnosti podle odst. 4, jejichž porušení zavdává odpovědnost podle
portugalského i kanonického práva, není dotčenou právo stran žádat provedení
zápisu, pokud doručí úplný oddací list. |
Artigo 13 1. O Estado português reconhece
efeitos civis aos casamentos celebrados em conformidade com as leis
canónicas, desde que o respectivo assento de casamento seja transcrito para
os competentes livros do registo civil. 2. As publicações do casamento
fazem-se, não só nas respectivas igrejas paroquiais, mas também nas
competentes repartições do registo civil. 3. Os casamentos in articulo mortis, em
iminência de parto, ou cuja imediata celebração seja
expressamente autorizada pelo ordinário próprio por grave motivo de ordem
moral, podem ser contraídos independentemente do processo preliminar das publicações. 4. O pároco envia dentro de três
dias cópia integral do assento do casamento à repartição
competente do registo civil para ser aí transcrita; a transcrição deve
ser feita no prazo de dois dias e comunicada pelo funcionário respectivo ao
pároco até ao dia imediato àquele em que foi feita, com
indicação da data. 5. Sem prejuízo das obrigações
referidas no nº 4, cujo incumprimento sujeita o respectivo responsável
à efectivação das formas de responsabilidade previstas no
direito português e no direito canónico, as partes podem solicitar a
referida transcrição, mediante a apresentação da cópia integral
da acta do casamento. |
|
Článek 14 1.
Uzavření manželství má veškeré civilněprávní účinky od okamžiku
uzavření, pokud bylo zapsáno do sedmi dnů. V opačném případě je působí
vůči třetím osobám od okamžiku jeho zápisu. 2.
Zápisu nebrání, pokud jeden nebo oba manželé zemřeli. |
Artigo 14 1. O casamento produz todos os efeitos
civis desde a data da celebração, se a transcrição for feita no
prazo de sete dias. Não o sendo, só produz efeitos. relativamente a
terceiros, a contar da data da transcrição. 2. Não obsta à
transcrição a morte de um ou de ambos os cônjuges. |
|
Článek 15 1.
Uzavřením manželství kanonickým způsobem manželé přijímají před tváří
Církve povinnost podrobit se kanonickým normám, jež ho upravují, zejména pak
respektovat jeho základní náležitosti. 2.
Apoštolský stolec opětovně potvrzuje učení Katolické církve o
nerozlučitelnosti manželského pouta, připomíná manželům, jež uzavřeli
kanonické manželství, důležitou povinnost, která jim ukládá nevyužít možnosti
civilního práva žádat o rozvod. |
Artigo 15 1. Celebrando o casamento canónico os
cônjuges assumem por esse mesmo facto, perante a Igreja, a obrigação
de se aterem às normas canónicas que o regulam e, em particular, de
respeitarem as suas propriedades essenciais. 2. A Santa Sé, reafirmando a doutrina da
Igreja Católica sobre a indissolubilidade do vínculo matrimonial, recorda aos
cônjuges que contraírem o matrimónio canónico o grave dever que lhes incumbe
de se não valerem da faculdade civil de requerer o divórcio. |
|
Článek 16 1.
Rozhodnutí o neplatnosti a papežská dispens od uzavřeného ale
nekonzumovaného manželství přijatá příslušnou církevní autoritou, potvrzená
církevním orgánem vykonávajícím vyšší dozor, mají civilní účinky poté, co na
žádost kterékoli ze stran jsou ověřeny a potvrzeny ve smyslu portugalského
práva příslušným soudem Státu. 2.
Za tím účelem příslušný soud ověří, a)
zda jsou autentická b)
zda byla vydána příslušným soudem c)
zda byl dodržen princip kontradiktornosti a rovnosti a d)
zda jejich výrokem nejsou dotčeny principy mezinárodního veřejného
pořádku Portugalského státu. |
Artigo 16 1. As decisões relativas à
nulidade e à dispensa pontifícia do casamento rato e não
consumado pelas autoridades eclesiásticas competentes, verificadas pelo
órgão eclesiástico de controlo superior, produzem efeitos civis, a
requerimento de qualquer das partes, após revisão e
confirmação, nos termos do direito português, pelo competente
tribunal do Estado. 2. Para o efeito, o tribunal competente verifica: |
|
Článek 17 1.
Portugalská republika garantuje svobodný výkon náboženské svobody
prostřednictvím náboženské asistence členům ozbrojených a bezpečnostních sil,
pokud ji požadují, jakož i slavením příslušných obřadů. 2.
Katolická církev zajistí ve smyslu kanonického práva a
prostřednictvím církevní jurisdikce vojenského ordináře náboženskou asistenci
členům ozbrojených a bezpečnostního sil, kteří ji žádají. 3.
Příslušný státní orgán a příslušná církevní autorita mohou dohodou
určit způsoby výkonu a organizaci náboženské asistence v případech
uvedených v předchozích odstavcích. 4.
Duchovní osoby mohou vykonat povinnost vojenské služby v podobě
náboženské asistence v ozbrojených nebo bezpečnostních silách, aniž by
tím bylo dotčenou jejich právo výhrady svědomí. |
Artigo 17 1. A República Portuguesa garante o livre
exercício da liberdade religiosa através da assistência religiosa
católica aos membros das forças armadas e de segurança que a solicitarem, e
bem assim através da prática dos respectivos actos de culto. 2. A Igreja Católica assegura, nos termos
do direito canónico e através da jurisdição eclesiástica de um
ordinário castrense, a assistência religiosa aos membros das forças
armadas e de segurança que a solicitarem. 3. O órgão competente do Estado e a
autoridade eclesiástica competente podem estabelecer, mediante acordo, as
formas de exercício e organização da assistência religiosa nos
casos referidos nos números anteriores. |
|
Článek 18 Portugalská republika garantuje Katolické církvi svobodný výkon duchovenské péče vůči osobám, které z důvodu pobytu v zařízeních pečujících o zdraví, péči, výchovu a podobné činnosti, nebo zadržení ve vězeňských a obdobných zařízeních nemohou v běžných podmínkách vykonávat svou náboženskou svobodu a požádají o to. |
Artigo 18 A República Portuguesa garante à
Igreja Católica o livre exercício da assistência religiosa católica
às pessoas que, por motivo de internamento em estabelecimento de
saúde, de assistência, de educação ou similar, ou
detenção em estabelecimento prisional ou similar, estejam impedidas de
exercer, em condições normais, o direito de liberdade religiosa e
assim o solicitem. |
|
Článek 19 1.
Portugalská republika
v rámci náboženské svobody a povinnosti Státu spolupracovat
s rodiči na výchově dětí, zajistí v mezích portugalského práva
nezbytné podmínky pro výuku katolického náboženství a morálky ve veřejných
školách nikoli vyššího stupně, bez jakékoli formy diskriminace. 2.
Četnost výuky katolického náboženství a morálky ve veřejných školách
nikoli vyššího stupně je závislá na prohlášení zájemce, těší-li se právní
způsobilosti k takovému úkonu, rodičů nebo svého zákonného zástupce. 3.
V žádném případě katolické náboženství a morálku nemůže vyučovat
ten, kdo není považován za vhodného církevní autoritou, který potvrdí
vhodnost ve smyslu portugalského a kanonického práva. 4.
Vyučující katolického náboženství a morálky jsou jmenovaní nebo
přijati, přeloženi či vyloučení z učitelské služby opatřením Státu
v dohodě s příslušnou církevní autoritou. 5.
Je ve výlučné pravomoci církevní autority určit obsah výuky
katolického náboženství a morálky, v souladu s obecnými směry
portugalského vzdělávacího systému. |
Artigo 19 1. A República Portuguesa, no âmbito da
liberdade religiosa e do dever de o Estado cooperar com os pais na
educação dos filhos, garante as condições necessárias para
assegurar, nos ternos do direito português, o ensino da religião
e moral católicas nos estabelecimentos de ensino público não superior,
sem qualquer forma de discriminação. 2. A frequência do ensino da
religião e moral católicas nos estabelecimentos de ensino público
não superior depende de declaração do interessado, quando para
tanto tenha capacidade legal, dos pais ou do seu representante legal. 3. Em nenhum caso o ensino da
religião e moral católicas pode ser ministrado por quem não
seja considerado idóneo pela autoridade eclesiástica competente, a qual
certifica a referida idoneidade nos termos previstos pelo direito português
e pelo direito canónico. 4. Os professores de religião e
moral católicas são nomeados ou contratados, transferidos e excluídos
do exercício da docência da disciplina pelo Estado de acordo com a
autoridade eclesiástica competente. 5. É da competência exclusiva da
autoridade eclesiástica a definição do conteúdo do ensino da
religião e moral católicas, em conformidade com as orientações
gerais do sistema de ensino português. |
|
Článek 20 1.
Portugalská republika uznává právo Katolické církve vytvářet semináře
a další zařízení náboženské formace a kultury. 2.
Vnitřní chod těchto zařízení nebude předmětem zdanění ze strany
Státu- 3.
Uznání civilních účinků absolutorií, stupňů a titulů získaných
v zařízeních náboženské formace a vzdělávání jsou regulovány
portugalským právem, bez jakékoli diskriminace ve vztahu k stupňům téže
povahy. |
Artigo 20 1. A República Portuguesa reconhece
à Igreja Católica o direito de constituir seminários e outros
estabelecimentos de formação e cultura eclesiástica. 2. O regime interno dos estabelecimentos
de formação e cultura eclesiástica não está sujeito a
fiscalização do Estado. 3. O reconhecimento dos efeitos civis dos
estudos, graus e títulos obtidos nos estabelecimentos de formação e
cultura eclesiástica é regulado pelo direito português, sem qualquer
forma de discriminação relativamente a estudos de idêntica
natureza. |
|
Článek 21 1.
Portugalská republika zajistí Katolické církvi a kanonickým
právnickým osobám uznaným ve smyslu čl. 8 a 10 v rámci svobody výuky
právo zakládat a řídil školy všech stupňů výuky a formace, v souladu
s portugalským právem, aniž by byly podrobeny jakékoli formě
diskriminace. 2.
Stupně, tituly a diplomy vydané školami podle předchozího odstavec,
se za podmínek stanovených portugalským právem uznávají pro školy obdobné
povahy a stupně. 3.
Portugalská katolická univerzita, založená Apoštolským stolcem 13.
října 1967 a uznaná Portugalským státem 15. června 1971, vykonává svou
činnost v souladu s portugalským právem a ve smyslu předchozích
dvou odstavců, s respektem její institucionální výjimečnosti. |
Artigo 21 1. A República Portuguesa garante à
Igreja Católica e às pessoas jurídicas canónicas reconhecidas nos
termos dos artigos 8 a 10, no âmbito da liberdade de ensino, o direito de
estabelecerem e orientarem escolas em todos os níveis de ensino e
formação, de acordo com o direito português, sem estarem
sujeitas a qualquer forma de discriminação. 2. Os graus, títulos e diplomas obtidos
nas escolas referidas no número anterior são reconhecidos nos termos
estabelecidos pelo direito português para escolas semelhantes na
natureza e na qualidade. 3. A Universidade Católica Portuguesa,
erecta pela Santa Sé em 13 de Outubro de 1967 e reconhecida pelo Estado
português em 15 de Julho de 1971, desenvolve a sua actividade de acordo
com o direito português, nos ternos dos números anteriores, com
respeito peja sua especificidade institucional. |
|
Článek 22 1.
Nemovitosti, které ve smyslu čl. VI Konkordátu ze dne 16. května 1940
byly považovány za "národní památky" nebo "veřejného zájmu" zůstávají
s neustálou péči k užívání Církvi. Státu se stará o jejich
zachování, opravy a restaurace v souladu s plánem stanoveným
v dohodě s příslušnou církevní autoritou tak, aby nenarušily
náboženskou užívání. Církev určí vnitřní režim chodu, v němž jsou
zohledněny návštěvní hodiny a do nějž může zasáhnout funkcionář určený
státem. 2.
Kultovní předměty, jež se nachází ve muzeích Státu či jiných
veřejných subjektů budou vždy postoupeny k náboženským obřadům
v chrámech, jimž patří, jestliže se tento nachází ve stejném místě, kde
jsou předměty střeženy. Takové postoupení se děje na žádost příslušné
církevní autority, která dohlíží s péčí řádného schovatele na postoupené
předměty. 3. V ostatních případech
je možno z důvodů hodných zřetele na základě dohody mezi oprávněnými osobami Státu a Církve dočasně
kultovní předměty postoupit k užití v místě původu či na jiném vhodném místě. |
Artigo 22 1. Os imóveis que. nos termos do artigo VI
da Concordata de 7 de Maio de 1940, estavam ou tenham sido classificados como
"monumentos nacionais" ou como de "interesse público" continuam com
afectação permanente ao serviço da Igreja. Ao Estado cabe a sua
conservação, reparação e restauro de harmonia com plano
estabelecido de acordo com a autoridade eclesiástica, para evitar
perturbações no serviço religioso; à Igreja incumbe a sua
guarda e regime interno, designadamente no que respeita ao horário de
visitas, na direcção das quais poderá intervir um funcionário nomeado
pelo Estado. 2. Os objectos destinados ao culto que se
encontrem em algum museu do Estado ou de outras entidades públicas são
sempre cedidos para as cerimónias religiosas no templo a que pertenciam,
quando este se ache na mesma localidade onde os ditos objectos são
guardados. Tal cedência faz-se a requisição da competente
autoridade eclesiástica, que vela pela guarda dos objectos cedidos, sob a
responsabilidade de fiel depositário. 3. Em outros casos e por motivos
justificados, os responsáveis do Estado e da Igreja podem acordar em ceder
temporariamente objectos religiosos para serem usados no respectivo local de
origem ou em outro local apropriado. |
|
Článek 23 1.
Portugalská republika a Katolická církev deklarují svůj závazek
k záchraně, zhodnocení a využití věcí, movitých i nemovitých, ve
vlastnictví Katolické církve nebo uznaných
kanonických právnických osob, které tvoří portugalské kulturní
dědictví. 2.
Portugalská republika uznává, že vlastní účel církevního majetku musí
být chráněn portugalským právem, bez újmy k nutnosti uspokojit další
účely vyplývající z kulturní povahy, respektujíce kooperační princip. 3.
Příslušné autority Portugalské republiky a Katolické církve se
shodují na vytvoření Dvojstranné komise pro rozvoj spolupráce ohledně
církevního majetku, který tvoří portugalské kulturní dědictví. 4.
Komise uvedená v předchozím článku má za cíl umožnit záchranu,
zhodnocení a využití církevního majetku, zejména za pomoci Státu a dalších veřejných
subjektů úkony nezbytné k identifikaci, zachování, zajištění, obnově a
fungování, bez jakékoli diskriminace vůči obdobným předmětům. Je-li to
potřebné, přísluší jí zajistit uzavření dohod podle čl. 28. |
Artigo 23 1. A República Portuguesa e a Igreja
Católica declaram o seu empenho na salvaguarda, valorização e
fruição dos bens, móveis e imóveis, de propriedade da Igreja Católica
ou de pessoas jurídicas canónicas reconhecidas, que integram o património
cultural português. 2. A República Portuguesa reconhece que a
finalidade própria dos bens eclesiásticos deve ser salvaguardada pelo direito
português, sem prejuízo da necessidade de a conciliar com outras
finalidades decorrentes da sua natureza cultural, com respeito pelo princípio
da cooperação. 3. As autoridades competentes da República
Portuguesa e as da Igreja Católica acordam em criar uma Comissão
bilateral para o desenvolvimento da cooperação quanto a bens da Igreja
que integrem o património cultural português. 4. A Comissão referida no número anterior
tem por missão promover a salvaguarda, valorização e
fruição dos bens da Igreja, nomeadamente através do apoio do Estado e
de outras entidades públicas às acções necessárias para a
identificação, conservação, segurança, restauro e
funcionamento, sem qualquer forma de discriminação em relação a
bens semelhantes, competindo-lhe ainda promover, quando adequado, a
celebração de acordos nos termos do artigo 28. |
|
Článek 24 1.
Žádný chrám, stavba, příslušenství nebo předmět určený ke katolickému
kultu nesmí být zničen, zabrán, převezen, podroben činnostem nebo určen
Státem či jinými veřejnými subjekty k odlišnému účelu jinak než
z důvodu naléhavého veřejného zájmu a po předchozí dohodě
s příslušnou církevní autoritou. 2.
V případech zabrání nebo vyvlastnění z důvodu veřejného
zájmu bude vždy konzultována příslušná církevní autorita, a to i ohledně výše
odškodnění. V každém případě nebude proveden žádný úkon přivlastnění
nebo užití k nenáboženským účelům aniž by vyvlastněné majetky byly
zbaveny svého náboženského charakteru. 3.
Příslušná církevní autorita má právo na předchozí slyšení, pokud
vznikne nutnost prací nebo když je zahájenou řízení o zahrnutí věci mezi
kulturní památky. |
Artigo 24 1. Nenhum templo, edifício,
dependência ou objecto afecto ao culto católico pode ser demolido,
ocupado, transportado, sujeito a obras ou destinado pelo Estado e entidades
públicas a outro fim, a não ser mediante acordo prévio com a
autoridade eclesiástica competente e por motivo de urgente necessidade
pública. 2. Nos casos de requisição ou
expropriação por utilidade pública, será sempre consultada a
autoridade eclesiástica competente, mesmo sobre o quantitativo da
indemnização. Em qualquer caso, não será praticado acto algum
de apropriação ou utilização não religiosa sem que os
bens expropriados sejam privados do seu carácter religioso. 3. A autoridade eclesiástica competente
tem direito de audiência prévia, quando forem necessárias obras ou
quando se inicie procedimento de inventariação ou classificação
como bem cultural. |
|
Článek 25 1.
Portugalská republika deklaruje svůj závazek k využití míst
k náboženským účelům . 2.
Nástroje územního plánování musí předvídat využití míst
k náboženským účelům. 3.
Katolická církev a kanonické právnické osoby mají právo na předchozí
slyšení ve smyslu portugalského práva před rozhodnutími týkajícími se určení
míst k náboženským účelům v nástrojích územního plánování. |
Artigo 25 1. A República Portuguesa declara o seu
empenho na afectação de espaços a fins religiosos. 2. Os instrumentos de planeamento
territorial deverão prever a afectação de espaços para fins
religiosos. 3. A Igreja Católica e as pessoas jurídicas
canónicas têm o direito de audiência prévia, que deve ser
exercido nos ternos do direito português, quanto às
decisões relativas à afectação de espaços a fins
religiosos em instrumentos de planeamento territorial. |
|
Článek 26 1.
Apoštolský stolec, Portugalská biskupská konference, diecéze a
ostatní církevní jurisdikce, jakož i další kanonické právnické osoby
ustanovené příslušnou církevní autoritou k náboženským účelům nebudou od
okamžiku uznání civilní subjektivity dle čl. 9 a 10 podrobeni žádné dani ohledně: a)
plnění věřících k výkonu kultu a obřadů; b)
darů k naplnění náboženských cílů c)
výnosů veřejných sbírek k náboženským účelům d)
bezplatné distribuce tiskovin s prohlášeními, oznámeními nebo
náboženskými pokyny a jejich vyvěšování v kultovních místech . 2.
Apoštolský stolec, Portugalská biskupská konference, diecéze a
ostatní církevní jurisdikce, jakož i další kanonické právnické osoby
ustanovené příslušnou církevní autoritou k náboženským účelům od okamžiku uznání civilní subjektivity
dle čl. 9 a 10 jsou osvobození od jakéhokoli daně nebo poplatku obecného,
regionálního nebo místního, ohledně: a)
kultovních míst a dalších budov nebo jejích částí přímo určených
k plnění náboženských cílů b)
zařízení určená k přímé a výlučné podpoře činností náboženského
charakteru c)
seminářů a jakýchkoli jiných zařízení určených k církevní
formaci nebo k výuce katolického náboženství d)
příslušenství nebo připojených části budov uvedených pod písmeny a/
až c/ užívaných zvláštními institucemi sociální solidarity e)
zahrady a přístupná prostranství budov uvedených pod písm. a/ až d/,
pokud nejsou určeny k výdělečným účelům f)
movité věci náboženského charakteru, jež tvoří součásti nemovitostí
uvedených v předchozích bodech nebo které tvoří jejich příslušenství. 3.
Apoštolský stolec, Portugalská biskupská konference, diecéze a
ostatní církevní jurisdikce, jakož i další kanonické právnické osoby
ustanovené příslušnou církevní autoritou k náboženským účelům, od okamžiku uznání civilní subjektivity
dle čl. 9 a 10, jsou osvobození od správních poplatků a všech daní spojených
s převodem majetků jež se týkají: a)
úplatného nabytí nemovitostí
k náboženským účelům b)
jakéhokoli bezplatného nabytí majetku k náboženským účelům c)
úkonů ustavení fundací, jakmile jsou zapsány do příslušného státního
registru podle čl.10. 4.
Církevní autorita odpovědná za finanční prostředky určené pro
Katolickou církev ve smyslu následujícího článku je osvobozena od jakékoli
daně z tohoto zdroje příjmů. 5.
Kanonické právnické osoby uvedené v předchozím článku, pokud
rovněž vyvíjejí aktivity s odlišnými než náboženskými cíly, jak je chápe
portugalské právo, mezi jiným např.
cíle sociální solidarity, výchovy a kultury, jakož i obchodní a výdělečné,
jsou podrobeny daňovému režimu použitelnému na příslušnou aktivitu. 6.
Portugalská republika zajistí, že dary učiněné ve prospěch
kanonických právnických osob uvedených v předchozích odstavcích, kterým
byla přiznána civilní právní subjektivita podle tohoto Konkordátu, způsobují
daňové následky odvodu podle portugalského práva. |
Artigo 26 1. A Santa Sé, a Conferência
Episcopal Portuguesa, as dioceses e demais jurisdições eclesiásticas,
bem como outras pessoas jurídicas canónicas constituídas pelas competentes
autoridades eclesiásticas para a prossecução de fins religiosos, desde
que lhes tenha sido reconhecida personalidade civil nos termos dos artigos 9
e 10, não estão sujeitas a qualquer imposto sobre: b) Os donativos para a realização
dos seus fins religiosos; c) O resultado das colectas públicas com
fins religiosos; d) A distribuição gratuita de
publicações com declarações, avisos ou instruções
religiosas e sua afixação nos lugares de culto. 2. A Santa Sé, a Conferência
Episcopal Portuguesa, as dioceses e demais jurisdições eclesiásticas,
bem como outras pessoas jurídicas canónicas constituídas pelas competentes
autoridades eclesiásticas para a prossecução de fins religiosos,
às quais tenha sido reconhecida personalidade civil nos termos dos
artigos 9 e 10, estão isentas de qualquer imposto ou
contribuição geral, regional ou local, sobre: a) Os lugares de culto ou outros prédios
ou parte deles directamente destinados à realização de fins
religiosos; b) As instalações de apoio directo
e exclusivo às actividades com fins religiosos; c) Os seminários ou quaisquer
estabelecimentos destinados à formação eclesiástica ou ao
ensino da religião católica; d) As dependências ou anexos dos
prédios descritos nas alíneas a) a c) a uso de
instituiçõesparticu1ares de solidariedade social; e) Os jardins e logradouros dos prédios
descritos nas alíneas a) a d) desde que não estejam destinados a fins
lucrativos; f) Os bens móveis de carácter religioso,
integrados nos imóveis referidos nas alíneas anteriores ou que deles sejam
acessórios. 3. A Santa Sé, a Conferência
Episcopal Portuguesa, as dioceses e demais jurisdições eclesiásticas,
bem como outras pessoas jurídicas canónicas constituídas pejas competentes
autoridades eclesiásticas para a prossecução de fins religiosos, desde
que lhes tenha sido reconhecida personalidade civil nos termos dos artigos 9
e 10, estão isentas do imposto de selo e de todos os impostos sobre a
transmissão de bens que incidam sobre: a) Aquisições onerosas de bens
imóveis para fins religiosos; b) Quaisquer aquisições a título
gratuito de bens para fins religiosos; c) Actos de instituição de
fundações, uma vez inscritas no competente registo do Estado nos
termos do artº 10. 4. A autoridade eclesiástica responsável pelas verbas que forem destinadas à Igreja Católica, nos termos do artigo seguinte, está isenta de qualquer imposto sobre essa fonte de rendimento. 5. As pessoas jurídicas canónicas,
referidas nos números anteriores, quando também desenvolvam actividades com
fins diversos dos religiosos, assim considerados pelo direito
português, como, entre outros, os de solidariedade social, de
educação e cultura, além dos comerciais e lucrativos, ficam sujeitas
ao regime fiscal aplicável à respectiva actividade. 6. A República Portuguesa assegura que os
donativos feitos às pessoas jurídicas canónicas, referidas nos números
anteriores, às quais tenha sido reconhecida personalidade civil nos
termos desta Concordata, produzem o efeito tributário de dedução
à colecta, nos termos e limites do direito português. |
|
Článek 27 1.
Portugalská biskupská konference může vykonávat právo zapojení
Katolické církve do systému výběru daňových dokladů podle portugalského
práva. 2.
Zapojení Katolické církve do systému uvedeného v předchozím
odstavci může být předmětem dohody mezi příslušnými orgány Republiky a
příslušnými církevními autoritami. |
Artigo 27 1. A Conferência Episcopal
Portuguesa pode exercer o direito de incluir a Igreja Católica no sistema de
percepção de receitas fiscais previsto no direito português. 2. A inclusão da Igreja Católica no
sistema referido no número anterior pode ser objecto de acordo entre os
competentes órgãos da República e as autoridades eclesiásticas
competentes. |
|
Článek 28 Obsah tohoto Konkordátu může být rozvinut dohodami uzavřenými mezi příslušnými autoritami Katolické církve a Portugalské republiky. |
Artigo 28 O conteúdo da presente Concordata pode ser
desenvolvido por acordos celebrados entre as autoridades competentes da
Igreja Católica e da República Portuguesa. |
|
Článek 29 1.
Apoštolský stolec a Portugalská republika se dohodly k naplnění
tohoto Konkordátu a rozvoji principu spolupráce na zřízení Komise se rovným
zastoupením. 2.
Úkoly Komise podle předchozího odstavce je: a)
při pochybnostech o výkladu textu Konkordátu najít ve vzájemné
shodě řešení b)
navrhovat jakýkoli další prostředek vedoucí k jeho řádnému
uvedení do praxe. |
Artigo 29 1. A Santa Sé e a República Portuguesa
concordam em instituir, no âmbito da presente Concordata e desenvolvimento do
princípio da cooperação, uma Comissão paritária. 2. São atribuições da
Comissão paritária prevista no número anterior: a) Procurar, em caso de dúvidas na
interpretação do texto da Concordata, uma solução de comum
acordo; b) Sugerir quaisquer outras medidas
tendentes à sua boa execução. |
|
Článek 30 Dokud nedojde k uzavření dohody předvídané v čl. 3, jsou následující katolické svátky uznány Portugalskou republikou za sváteční dny: Panny Marie, Matky Boží (1. ledna), Božího Těla, Nanebevzetí (15. srpna), Všech Svatých (1. listopadu), Neposkvrněného Početí (8. prosince), Narození Páně (25. prosince). |
Artigo 30 Enquanto não for celebrado o acordo
previsto no artigo 3, são as seguintes as festividades católicas que a
República Portuguesa reconhece como dias festivos: Ano Novo e Nossa Senhora,
Mãe de Deus (1 de Janeiro), Corpo de Deus, Assunção (15 de
Agosto). Todos os Santos (1 de Novembro), Imaculada Conceição (8 de
Dezembro) e Natal (25 de Dezembro). |
|
Článek 31 Zůstávají nedotčeny právní skutečnosti existující nebo vzniklé na základě Konkordátu ze 7. května 1940 a Misionářské Smlouvy. |
Artigo 31 Ficam ressalvadas as situações
jurídicas existentes e constituídas ao abrigo da Concordata de 7 de Maio de
1940 e do Acordo Missionário. |
|
Článek 32 1.
Portugalská republika a Apoštolský stolec přistoupí
k vypracování, revizi a zveřejnění doplňujících právních předpisů,
budou-li nutné. 2.
Pro účely ustanovení předchozího odstavce Portugalská republika a
Apoštolský stolec uskuteční vzájemná jednání. |
Artigo 32 1. A República Portuguesa e a Santa Sé
procederão à elaboração, revisão e
publicação da legislação complementar eventualmente necessária. 2. Para os efeitos do disposto no número
anterior, a República Portuguesa e a Santa Sé efectuarão consultas
recíprocas. |
|
Článek 33 Tento Konkordát vstoupí v platnost a nahradí Konkordát ze 7. května 1940 poté, co bude provedena jeho ratifikace. |
Artigo 33 A presente Concordata entrará em vigor
após a troca dos instrumentos de ratificação, substituindo a
Concordata de 7 de Maio de 1940. |
|
Vyhotoven ve třech shodných vyhotoveních v jazyce portugalském a italském, v dobré víře všech 18. dne měsíce května roku 2004 Za Apoštolský stolec Angelo kardinál Sodano Státní
sekretář Za Portugalskou republiku José Manuel Durão
Barroso Premiér
Portugalska |
Assinada em três exemplares
autênticos em língua portuguesa e em língua italiana, fazendo todos fé,
aos 18 dias do mês de Maio do ano de 2004. Pela Santa Sé Angelo Cardinale Sodano Secretário de Estado Pela República Portuguesa |