DOHODA

mezi

SVATÝM STOLCEM A RAKOUSKOU REPUBLIKOU

O ÚPRAVĚ ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE

ŠKOLNÍHO ŘÁDU

Svatý stolec,

zastoupený svým zplnomocněným zástupcem Jeho Excelencí Rev. Msgr. Opilio Rossi, titulárním arcibiskupem v Ancira a Apoštolským nunciem v Rakousku,

Rakouská republika

zastoupená svými zplnomocněnými zástupci panem Dr. Bruno Kreisky, federálním ministrem zahraničních věcí a panem Dr. Heinrichem Drimmel, federálním ministrem školství,

vedeny přáním upravit po vzájemné dohodě otázky, vzniklé v důsledku nového školního řádu v Rakousku, s ohledem na ustanovení článku VI Konkordátu z 5. června 1933 a příslušného dodatkového protokolu,

uzavřely tuto dohodu :

Článek I

§ 1.

(1) Církev má právo vyučovat náboženství žákům katolického vyznání ve všech školách dle veřejného práva.

(2) Ve veřejných pedagogických akademiích a v akademiích dle veřejného práva, s ohledem na partikulární druh výuky, který podávají, se vyučuje pedagogika náboženství. Ustanovení tohoto článku o vyučování náboženství se analogicky týkají i pedagogiky náboženství.

(3) Současný používaný počet hodin vyučování náboženství nebude snížen. Nová množství hodin vyučování náboženství budou určena dohodou mezi církví a státem. Katolické školy (čl. III) budou moci stanovit, po ohlášení příslušnému školskému orgánu, větší objem vyučování náboženství.

§ 2.

(1) S výjimkou dle odstavce 2, bude výuka náboženství povinným předmětem pro všechny katolické žáky ve všech veřejných školách a školách podle veřejného práva.

(2) S ohledem na zvláštní organizaci průmyslových a obchodních učňovských škol, nevznáší Svatý stolec námitku vůči skutečnosti, že v těchto školách je výuka náboženství předmětem nepovinným. Nezměněn zůstane lepší statut quo, existující v některých federálních regionech ("Bundesländer").

§ 3.

(1) Učitelé náboženství ve veřejných školách jsou podle předpisů platných pro státní učitele stejného stupně vzdělání i zařazení buď jmenováni státem (Bund nebo Bundesländer), nebo jsou disignováni církví.

(2) Učiteli náboženství mohou být jmenovány pouze osoby prohlášené za vhodné a navržené církevním orgánem. Možnost vyučovat náboženství je vázána na vlastnictví dokumentu "missio canonica". Vystavení a odejmutí dokumentu "missio canonica", coby vnitřní záležitost církve, přísluší církevnímu orgánu.

(3) Církev designuje na učitele náboženství pouze osoby rakouského občanství, které prokáží, že mají všeobecnou průpravu požadovanou pro učitele náboženství zaměstnávané státem. Příslušné federální ministerstvo promine požadavek rakouského občanství iv případech hodných ohledu.

(4) Učitelé náboženství zaměstnaní státem, jimž bylo odebráno povolení "missio canonica", již nebudou zařazeni na výuku náboženství. V souladu se státními předpisy budou přijati do služby jiného druhu nebo posláni na odpočinek, nebo propuštěni ze státních služeb.

(5) Ve věci výkladu katolické doktriny podléhají všichni vyučující náboženství výhradně církevním normám a předpisů. Pro zbytek výkonu svého vyučování podléhají i dalším všeobecným státním školním předpisům.

(6) Stát hradí veškeré náklady na platy pro všechny vyučující náboženství ve veřejných školách, ve stejné míře platu, která je platná pro státní učitele na stejné úrovni vzdělání a zařazení. Odměňování učitelů náboženství designovaných církví bude prováděno podle platových tabulek učitelů mimo stálý pracovní poměr.

§ 4.

(1) Církev zajišťuje vyučování náboženství, řídí jej a dohlíží na ně podle předpisů tohoto článku. Státní orgány školní inspekce však mohou dohlížet i na výuku náboženství z hlediska školské organizace a disciplíny.

(2) K okamžitému dohledu nad výukou náboženství může církev disignovat inspektory, jejichž jména oznámí státním školním orgánům. Nedotčeno však zůstává právo dalších církevních orgánů, jimž dle kanonického práva přísluší úloha dohledu na výuku náboženství, zvláště pak právo diecézního ordináře dohlížet na způsob, jakým je výuka náboženství rozdělena a navštěvována.

(3) Stát hradí náklady na platy takového počtu inspektorů vyučování náboženství, který odpovídá počtu státních inspektorů pro jednotlivé předměty podle příslušných tabulek pro inspektory této kategorie.

§ 5.

(1) Programy výuky náboženství jsou, co do obsahu, stanoveny církevním orgánem a oznámeny nejvyššímu státnímu školskému orgánu.

(2) Pro výuku náboženství budou církví používány pouze takové učební texty a didaktický materiál, které podporují občanskou výchovu podle předpisů křestanské doktríny.

§ 6.

Během vyučovacích hodin bude učitelům a žákům umožněna, alespoň v současně možném rozsahu, účast na školních náboženských službách sloužených církví pro učitele a katolické žáky veřejných škol a škol dle veřejného práva, při významných příležitostech školního života, zvláště pak na začátku a na konci školního roku, jakož i účast na dalších náboženských úkonech a činnostech.

Článek II

§ 1.

(1) Církev a její stávající instituce podle kanonického práva mají právo zakládat a říádit školy jakéhokoliv druhu, při dodržování všeobecných norem státního školského práva.

(2) Školám uvedeným v odstavci 1, pokud splní podmínky k tomuto účelu taxativně vymezené státními školskými zákony, bude přiznáno veřejné právo.

(3) Církev a její stávající instituce podle kanonického práva mají dále právo - při dodržování všeobecných morem, státního školského práva - zakládat a řídit dětské zahrady, školní družiny, školní polointernáty a internáty a podobné instituce.

§ 2

(1) Stát poskytne katolické církvi pravidelné subvence na platy personálu katolických škol. Svatý stolec prohlašuje, že souhlasí - s výhradou dle ustanovení článku V - s následující úpravou.

(2) Stát dá k dispozici katolickým školám 60 % míst učitelů, požadovaných v těchto školách k realizaci školního programu 1961/62. Výpočet musí být prováděn odděleně pro učitele základních škol (dle povinné školní docházky) a pro učitele na školách 2. stupně, střední školy a školy dalšího druhu.

(3) Počet míst učitelů, vyplývající z předpisu dle odstavce 2, dávaných státem k dispozici katolickým školám, se bude zvyšovat proporčně stejně k nárůstu počtu učitelů ve veřejných základních školách. Zvýšení počtu učitelů zaměstnaných ve veřejných školách povede k následku zvýšení jak výše uvedeno, pouze pokud překročí alespoň o 2 % počet učitelů zaměstnaných ve veřejných základních školách v okamžiku nabytí účinnosti této dohody, nebo počet při posledním zvýšení, k čemuž došlo dle tohoto ustanovení.

(4) Stát dá mimo to k dispozici, případ od případu, 60 % z největší potřeby míst učitelů, které vyplyne v důsledku předpokládaných právních úprav ve věci školství (mezi nimiž, zejména zavedení devátého roku základní školy a založení pedagogických akademií).

(5) Tyto subvence jsou většinou realizovány formou přidělení učitelů zaměstnaných státem. Rozdělení učitelských míst na jednotlivé katolické školy bude provedena na návrh diecézního ordináře nejvyšším státním školským orgánem. Přiděleni budou jen ti učitelé, vůči jejichž místu přidělení nebude mít diecézní ordinář žádné připomínky. Přidělení bude zrušeno, pokud diecézní ordinář prohlásí další působení učitele na škole za nepřípustné a požádá proto příslušný státní orgán o zrušení přidělení.

§ 3.

Katolickými školami ve smyslu tohoto článku se rozumí školy podporované církví a organizacemi založenými podle kanonického práva, tak jako školy vedené asociacemi, instituty či nadacemi, pokud a dokud jsou příslušným diecézním ordinářem uznávány za katolické školy.

Článek III

Aby Rakouská republika umožnila založení katolické školy v Burgenlandu, poskytne diecézi Eisenstadt coby jediný a definitivní příspěvek částku 45 milionů šilinků.. Platba bude provedena v pěti ročních splátkách po 9 milionech šilinků, a to přesně takto : první splátka do měsíce od nabytí účinnosti této dohody, druhá splátka nejdéle do 1. července roku následujícího po nabytí účinnosti této dohody, třetí, čtvrtá a pátá vždy do 1. července příslušných následujících let.

Článek IV

Pokud a když jsou státní školské orgány organizovány kolegiátním způsobem, zástupci církve mají právo být členy těchto kolegií.

Článek V

V případě zásadní změny této struktury školského řádu nebo zásadní změny ve finanční situaci státu, vyhrazují si obě smluvní strany právo vyžádat si jednání o změně této dohody.

Článek VI

Tato dohoda, jejíž italský a německý text mají stejnou platnost, musí být ratifikována a k výměně ratifikačních listin musí dojít co nejdříve v Městě Vatikánu. Dohoda nabude účinnosti dnem výměny ratifikačních listin.

Na důkaz toho podepsali zplnomocnění zástupci tuto dohodu ve dvojím vyhotovení.

Dáno ve Vídni dne 9. července 1962

Za Rakouskou republiku :

Za Svatý stolec :

Dr. Bruno Kreisky

Dr. Heinrich Drimmel

+ Oipilio Rossi

titulární arcibiskup v Ancira

Apoštolský nuncius

Závěrečný protokol

Při uzavření této dohody se vysoké smluvní strany shodují v následujících bodech :

1. Tato dohoda bude aplikována na všechny školy s výjimkou univerzit (Hochschulen) a uměleckých akademií.

2. K článku I, § 2, odstavec 1 :

a) žáci, kteří podle státních ustanovení požádali o osvobození z výuky náboženství, budou okamžitě oznámeni vedení školy a příslušnému učiteli náboženství.

b) Svatý stolec bere na vědomí, že na základě ustanovení rakouského zákona, ve všech třídách základních (obecních, I.stupně) i následných (měšťanky - II. stupně), zvláštních, polytechnických kursů (polytechnische Lehrgänge), středních, středních a vyšších odborných, jakož i pedagogických (Anstalten der Lehrer- und Erzieherbildung), bude vyvěšen kříž, pokud bude většina žáků křesťanského vyznání. Tato situace nebude změněna bez předchozí dohody se Svatým stolcem.

3. K článku I, § 6 :

Doba nezbytná k tomuto účelu bude určena dohodou mezi diecézním ordinářem a příslušným státním školským orgánem.

4. K článku II, § 2, odstavec 5 :

Při přidělování učitelů, kteří budou státními zaměstnanci ve smyslu článku II, § 2, odstavec 5, se bude postupovat podle současné praxe, kdy osobám (farářům, duchovním a laikům), navrženým diecézním ordinářem k přidělení do katolických škol, když splňují požadavky k tomuto zařazení, bude dávána při přidělování a umísťování přednost.

Dáno ve Vídni dne 9. října 1962