Smlouva Svobodného státu Sasko s evangelickými zemskými církvemi ve Svobodném
státě Sasko z 24. března 1994 Svobodný stát Sasko (dále jen:
"svobodný stát") zastoupený ministerským předsedou
Evangelicko-Lutherská zemská
církev Sasko, Evangelická církev slezské Horní
Lužice, Evangelická církev církevní
provincie Sasko, Evangelická církev v Berlíně -
Braniborsku, Evangelicko-Lutherská církev v Duryňsku
(dále jen: "církve") každá zastoupená zástupci v
souladu se svým církevněprávním zřízením
se na základě čl. 109, odst. 2,
věta 3 ústavy Svobodného státu Sasko dohodly na následujícím: Článek 1 -Svoboda víry (1) Svobodný stát poskytuje zákonnou ochranu svobodně
vyznávat a vykonávat evangelickou víru. (2) Církve řídí a spravují své záležitosti samostatně
v rámci zákona platného pro všechny církve. Článek 2 - Součinnost (1) Zástupci státu na úrovni vlády a zástupci církví
se budou scházet pravidelně a při potřebě rozhovorů ohledně těch otázek, které
se dotýkají jejich vzájemného vztahu nebo mají pro obě strany zvláštní význam.
(3) Církve budou přiměřeně informovány o všech
legislativních plánech a programech, které se dotýkají jejich zájmů. Článek 3 - Státní výuka teologie (1) Pro vědecko-teologické vzdělávací směry zůstává
zachována teologická fakulta univerzity v Lipsku. Před založením nové fakulty
nebo přeložením evangelické teologické fakulty si vláda státu vyžádá stanovisko
církví ve formě posudku. (2) Před jmenováním profesora nebo vysokoškolského
docenta evangelicko-teologických oborů nebo evangelické náboženské pedagogiky
na vysoké škole svobodného státu bude církvím umožněno, aby se k návrhu na
jmenování vyjádřily formou posudku. Budou-li vyjádřeny pochybnosti opírající se
o Písmo svaté nebo vyznání víry, bude svobodný stát dbát tohoto stanoviska. (3) Příslušné zemské ministerstvo povolí nebo uvede v
platnost zkušební, promoční a habilitační řády pro teologické obory poté, co
církve vyzve a zjistí, že nemají proti těmto řádům námitek. Církevní
spolupůsobení v teologických zkušebních komisích se zaručuje. (4) Církve si ponechávají právo zřizovat vlastní
zkušební úřady příslušné pro ukončení určitého vědeckého vzdělávání. Církevní
zkouška má stejnou hodnotu jako zkouška na vysoké škole. (5) Evangelické univerzitní kazatele jmenuje
příslušný vedoucí církevní orgán se souhlasem evangelické fakulty z okruhu
řádných profesorů fakulty. Článek 4 - Církevní vysokoškolské
vzdělávání (1) Církve mají právo zřizovat vlastní vzdělávací
instituce, obzvláště pro teology, pedagogy náboženství, církevní hudebníky,
sociální a sborové pedagogy a pro ostatní srovnatelná povolání. Tyto instituce
jsou postaveny na roveň státním učebním zařízením, pokud odpovídají ustanovením
právních předpisů upravujících oblast školství. (2) Podmínky uznání ze strany státu, jakož i rozsah
účasti svobodného státu na věcných a osobních nákladech těchto institucí budou
upraveny zvláštními dohodami. Článek 5 - Výuka náboženství (1) Svobodný stát zaručuje poskytování pravidelné
výuky evangelického náboženství jako řádného předmětu na veřejných školách. (2) Učební osnovy, učební plány a učebnice
evangelického náboženství vyžadují souhlas církví. Církve se účastní státního
řádného a dalšího vzdělávání učitelů náboženství, jakož i dohledu nad výukou
náboženství na základě zvláštní dohody. (3) Učitelé předmětu náboženství musí mít před svým
umístěním zplnomocnění místně příslušné církve, kterým se přiznává povolení k
výuce předmětu náboženství (vokace). Povolení k výuce může být uděleno dočasně
nebo může být v odůvodněných případech odvoláno. Pokud se jedná o faráře,
předpokládá se toto povolení k výuce bez zvláštního ověřování. (4) Ustanovení učitelů náboženství dočasně nebo
natrvalo z řad osob v církevních službách, kteří by výuku náboženství
vykonávali jako svou vedlejší nebo hlavní činnost, zůstává vyhrazeno zvláštním
úpravám. Článek 6 - Církevní školství Církve mají právo zřizovat a provozovat na vlastní
odpovědnost školy na konfesním základě. Článek 7 - Práce s mládeží a
vzdělávání dospělých (1) Práce církví s mládeží je pod ochranou státu;
bude přiměřeně zohledněna v rámci všeobecné státní podpory a v rámci
mládežnicko-politických grémií svobodného státu. (2) Svobodný stát zaručuje, že církve mohou být činny
v oblasti vzdělávání dospělých. Článek 8 - Církevní vlastnické
právo (1) Vlastnictví a ostatní majetková práva církví a
jejich jednotek se zaručují v rozsahu čl. 138, odst. 2 Ústavy Německé říše z
11. srpna 1919. (2) Zemské úřady zohlední při aplikaci předpisů
upravujících vyvlastnění zájmy církví. Při obstarávání rovnocenných náhradních
pozemků vyjdou církvím vstříc v rámci zákonné úpravy. Článek 9 - Korporační práva církví (1) Církve, jejich církevní obce, obvody a kraje,
jakož i z nich vytvořené svazy jsou korporacemi veřejného práva; jejich služba
je veřejnou službou. (2) Církve včas oznámí svá usnesení o zamýšleném
zřízení nebo změnách církevních korporací příslušnému státnímu ministerstvu,
jakož i místně zúčastněnému územně samosprávnému celku. Zřízení veřejnoprávní
církevní nadace vyžaduje povolení příslušného ministerstva. (3) Předpisy týkající se majetkoprávního zastupování
církevních korporací, ústavů a nadací veřejného práva musí být před svým
vydáním předloženy příslušnému státnímu ministerstvu. Státní ministerstvo může
do jednoho měsíce vznést své námitky, pokud není zaručeno řádné majetkoprávní
zastupování. Článek 10 - Církevní kulturní
památky (1) Církve a svobodný stát se přihlašují ke společné
odpovědnosti za ochranu a uchování církevních kulturních památek. (2) Církve se zavazují, že budou kulturní památky
odpovídajícím způsobem udržovat a pečovat o ně a že v rámci svých možností je
ponechají přístupné pro veřejnost. (3) Církve mají na základě zákona nárok na přiměřenou
úhradu výdajů vynaložených na udržování svých kulturních památek ze strany
svobodného státu a budou při rozdělování prostředků svobodného státu
odpovídajícím způsobem zohledněny. Svobodný stát se zasadí o to, aby církve
obdržely finanční podpory od těch zařízení a úřadů, které působí na národní a
mezinárodní úrovni v oblasti ochrany kultury a památek. Článek 11 - Církevní budovy v
necírkevním vlastnictví (1) Kostelům a jiným církevním budovám, které jsou ve
vlastnictví státu a slouží církevnímu nebo charitativnímu účelu, se zaručuje
bez omezení tento účel užívání. Svobodný stát se bude v rámci svých povinností,
vyplývajících z břemene péče o stavbu, starat o udržování těchto budov a jejich
částí. (2) Dohodou s církví se může vlastník, nesoucí
břemeno péče o stavbu, zavázat že převede pozemek, který slouží církevnímu nebo
charitativnímu účelu, za předpokladu zrušení zmíněného břemen, popř. za
náhradu. Článek 12 - Patronáty (1) Patronátní práva vyskytující se ve svobodném
státě se zrušují. U soukromých patronátů odpadají povinnosti vyplývající z
břemene péče o stavbu bez náhrady. Jinak se zrušení těchto břemen uskuteční,
pokud možno, na základě dohody. (2) Svobodný stát ve spolupráci s církvemi, obcemi a
komunálními vrcholnými svazy provede majetková vypořádání doposud neoddělených
lén církevních škol, kostelního majetku, jakož i církevních a školských úřadů. Článek 13 - Zvláštní duchovní
služba (1) Bohoslužby v nemocnicích, věznicích, policejních
vzdělávacích zařízeních a podobných zařízeních svobodného státu se zaručuje.
Svobodný stát bude usilovat o to, aby byly k dispozici zajištěny nezbytné
prostory. (2) Bude-li tato činnost vykonávána speciálně
pověřeným farářem, který ji bude vykonávat jako svou vedlejší nebo hlavní
činnost (ústavní farář), proběhne jmenování ze strany církví se souhlasem příslušného
státního ministerstva. (3) Další úpravy budou předmětem zvláštní dohody. Článek 14 - Státní dotace (1) Svobodný stát proplácí církvím jejich nároky na
státní dotace jedním celkovým ročním obnosem. Církve upraví rozdělení této
částky mezi sebou dohodou. (2) Výše platby podle odstavce 1 obnáší pro rok 1993:
25 milionů DM. (3) Pokud se v budoucnu změní mzdové ohodnocení
úředníků ve státních službách, změní se i v odpovídající výši částka stanovená
v odstavci 2. Za základ se bere nástupní funkce vyššího netechnického zaměření
ve státní správě, mzdová skupina A 13 podle spolkového mzdového řádu, sedmý stupeň
služebního stáří, ženatý/vdaná, dvě děti. (4) Stát vyplatí církvím měsíčně dopředu dotaci ve
výši jedné dvanáctiny ročního obnosu. Článek 15 - Registr přihlašovaných
osob (1) Církvím budou poskytnuty z registru
přihlašovaných osob údaje nezbytné pro plnění jejich úkolů. Rozsah údajů, které
budou církvím předány se řídí saským zákonem o přihlašování osob. Poskytování
údajů předpokládá, že jsou na straně církví přijata dostatečná opatření k
zajištění ochrany dat. Článek 16 - Právo církevní daně (1) Církve jsou oprávněny na základě ustanovení
zemského práva vybírat církevní daně na úrovni zemské nebo místní. Církevními
daněmi se rozumějí církevní daň z příjmu a majetku, církevní poplatek stanovený
v pevných nebo odstupňovaných částkách, jakož i zvláštní církevní poplatek v
případě rodin, kde manželé vyznávají odlišnou víru. Různé druhy církevních daní
mohou být vybírány jednotlivě nebo i vedle sebe. (2) Při vyměřování církevní daně jako příplatku k
dani z příjmu (ze mzdy) se církve, které jsou smluvními stranai této smlouvy,
dohodnou na jednotné sazbě příplatku. (3) Úpravy církevních daní ze strany církví, včetně
jejich změn a doplnění, jakož i usnesení o sazbách církevních daní, vyžadují
státní souhlas. (4) Církve předloží svá usnesení o sazbách daní
státnímu ministerstvu financí. Platí za uznaná, pokud odpovídají uznaným
usnesením předcházejícího rozpočtového roku a pokud se nezměnila odpovídající
ustanovení zemského práva. Článek 17 - Správa a exekuce
církevních daní (1) Správa církevních daní z příjmů a majetku, jakož
i církevního poplatku v případě manželství, kde manželé vyznávají odlišnou
víru, se přenáší na finanční úřady, budou-li pro to splněny v zemském právu
podmínky. Pokud jsou ve svobodném státě daně ze mzdy vybírány v místě
pracoviště, jsou zaměstnavatelé povinni ve výši stanovené sazbou daně daň
strhnout a odvést. (2) Za správu daní přísluší svobodnému státu náhrada,
jejíž výše se řídí podle výše příjmu z vybraných daní. Finanční úřady jsou
povinny informovat na základě právních předpisů upravujících výběr daní a
ochranu dat příslušná církevní místa ve všech záležitostech souvisejících s
církevními daněmi v rámci podkladů, které mají úřady k dispozici. (3) Opatření finančních úřadů, týkající se prominutí
daně, odlišného výměru daně ze sociálních důvodů, odkladu splatnosti nebo
snížení daně z příjmu (ze mzdy) a majetku, se použijí i na církevní daně, které
jsou vybírány jako příplatky k těmto daním. Právo církevních míst stanovit ze
sociálních důvodů odlišně církevní daň, odložit její splatnost, popř. ji
částečně nebo zcela prominout nebo snížit zůstává nedotčeno. (4) Finanční úřadům přísluší exekuce těch církevních
daní, které spravují. Článek 18 - Církevní sbírky (1) Církve a církevní obce, jakož i církevní podniky
a zařízení jsou oprávněny si vyprošovat dobrovolné sbírky pro církevní účely. (2) Kromě toho se povolují církvím a jejich
charitativním zařízením dvě dobrovolné pouliční a podomní sbírky ročně. Doba
konání těchto sbírek se určí po dohodě s příslušným státním ministerstvem. Článek 19 - Osvobození od poplatků Církvím a jejich jednotkám, jakož i jejich
veřejnoprávním ústavům, nadacím a svazům zůstává zachováno osvobození od
poplatků, pokud se zakládá na zemském právu. Článek 20 - Sociální a
charitativní zařízení (1) Církve a jejich charitativní podniky mají právo
provozovat vlastní zařízení v oblasti sociální a zdravotnictví, jejichž účelem
je činnost poradní a ošetřovací, zaměřená na zvláštní cílové skupiny. Pokud
plní tato zařízení úkoly v souladu s veřejným zájmem a slouží všem nezávisle na
církevní příslušnosti, mají provozovatelé těchto zařízení nárok na přiměřenou
podporu. (2) Církve nebo jejich charitativní podniky mohou v
oblastech vyjmenovaných v odstavci 1 provozovat vlastní vzdělávací zařízení za
účelem řádného a dalšího vzdělávání svých pracovníků. Článek 21 - Ochrana svátků Ochrana neděle a svátků se zaručuje. Článek 22 - Hřbitovy (1) Církevní hřbitovy jsou chráněny ze strany státu
stejně jako obecní hřbitovy. Církevní obce jsou oprávněny na základě zákonné
úpravy zřizovat nové hřbitovy a stávající rozšiřovat. (2) Provozovatelé církevních hřbitovů mohou vydávat
na základě zásad platných pro obce provozní a poplatkové řády. (3) Hřbitovní poplatky mohou být vymáhány na žádost
provozovatele církevního hřbitova cestou exekuční pomoci. Článek 23 - Rozhlas a televize (1) Svobodný stát bude usilovat o to, aby byla
církvím vyhrazena dostatečná vysílací doba ve veřejnoprávních rozhlasových a
televizních stanicích. Církve budou přiměřeně zastoupeny v dozorčích a
programových orgánech. (2) Tím zůstává nedotčeno právo církví provozovat na
základě zemských zákonů samostatně nebo s třetími osobami rozhlasové vysílání. Článek 24 - Církevní soudnictví V řízení pře církevními soudy a ve formálních
disciplinárních řízeních proti duchovním a církevním zaměstnancům jsou obvodové
soudy povinny vykonávat právní pomoc. To se netýká vytýkacího řízení v oblasti
nauky. Článek 25 - Klauzule o přátelství Smluvní strany budou vzájemné názorové rozdíly,
týkající se výkladu této smlouvy nebo dodržování příkazu parity v souvislosti s
úpravami této smlouvy, urovnávat smírnou cestou. Článek 26 - Závěrečné ustanovení (1) Tato smlouva vyžaduje ratifikaci. Listiny o
ratifikaci budou vyměněny v Drážďanech. Smlouva vstupuje v platnost třetího dne
po této výměně. Drážďany, 27. března 1994 Závěrečný
protokol Při podpisu dnes uzavřené smlouvy mezi svobodným
státem Sasko a zemskými církvemi byla učiněna následující souhlasná prohlášení,
která tvoří integrální součást této smlouvy. K čl. 2, odst. 3:
K čl. 3, odst. 1:
K čl. 3, odst. 2, věta 1:
K čl. 3, odst. 3: V řízení o povolení promočních a habilitačních řádů
budou církve vznášet námitky jen tehdy, pokud budou přetrvávat pochybnosti
založené na vyznání. K čl. 3, odst. 4, věta 2:
K čl. 4, odst. 2:
K čl. 5, odst. 1:
K čl. 6:
K čl. 9, odst. 1:
K čl. 9, odst. 3:
K čl. 11, odst. 1, věta 2:
1) Augustusburg, 2) Zámek Weesenstein.
K čl. 12, odst. 2: Bez ohledu na požadavky schvalování ze strany
státního a církevního dozoru jsou vnitrocírkevně příslušná místa oprávněna
provést vypořádání odpovídajícími dohodami. Smluvní strany vítají a doporučují,
aby místně zúčastnění učinili takové konsensuální úpravy, i kdyby ještě nedošlo
k vyjasnění, ke kterému směřuje tato smlouva. K čl. 13, odst. 1:
K čl. 13, odst. 3: Dohoda mezi svobodným státem Sasko a evangelickými
církvemi z 25. ledna 1993, kterou se upravuje duchovní služba ve věznicích,
zůstává nedotčena. K čl. 14, odst. 1:
K čl. 14, odst. 2:
Pokud vznikly církvím ohledně plateb uskutečněných za
roky 1991 a 1992 povinnosti vrátit některé platby svobodnému státu, jsou tyto
platby prominuty. Jinak bude provedeno s ohledem na doposud poskytnuté dávky
doplacení, jehož výše se vyměřuje podle stejných zásad, které byly směrodatné
při výpočtu celkové částky. Za rok 1990 nebudou provedeny žádné platby. K čl. 14, odst. 3: Rozhodující je mzdový řád pro státní úředníky platný
na území nových spolkových zemí. Zohlednitelné jsou ty změny v této oblasti,
které nabyly účinnosti od 1. ledna 1994. K čl. 14, odst. 4:
K čl. 15: Článek 15 se neuplatní, pokud jde o poskytování
informací soukromoprávním nebo soukromoprávně organizovaným podnikům a
zařízením. K čl. 15, odst. 1:
K čl. 16, odst. 1:
K čl. 16, odst. 2:
K čl. 16, odst. 4:
K čl. 17, odst. 1, věta 1:
K čl. 17, odst. 2, věta 3:
K čl. 20, odst. 1, věta 2:
K čl. 20, odst. 2:
K čl. 21:
1. žáci a
studující, jakož i 2. osoby, které jsou zaměstnáni, pokud se
nevyskytují naléhavé provozní potřeby, budou moci být účastni hlavní
bohoslužby a po tuto dobu se budou moci vzdálit ze svého vzdělávacího zařízení
nebo pracoviště. K čl. 22, odst.3:
K čl. 23, odst. 1:
K čl. 26, odst. 2:
Drážďany, 24. března 1994 (následují podpisy zástupců smluvních stran)
|