Společné stanovisko ČBK, ERC a FŽO k dalšímu jednání CNS-stát

o způsobu majetkového vyrovnání a financování

 

Vládní návrh na zřízení tzv. "církevního fondu", do kterého by byl vložen majetek, který CNS vlastnily k 25. únoru 1948 byl posouzen představiteli ČBK, ERC a FŽO a právními experty. Z jejich jednání vyplynuly některé závěry, které mohou sloužit k další konkretizaci diskuzí o majetkovém narovnání s CNS a hledání nového způsobu jejich financování v budoucnosti.

 

1)      Veškeré závěry o způsobech majetkového narovnání musí vycházet ze zásady historického práva a odpovědnosti.

 

2)      Majetkové narovnání musí předcházet časově novému modelu financování CNS v rámci jejich vícezdrojového financování.

 

3)      Součástí majetkového narovnání na základě nárokového zákona je majetek CNS zaknihovaný k 25. 2. 1948 v pozemkových knihách a majetek nabytý CNS po tomto datu, pokud jeho vlastnictví bylo státními orgány zpochybněno či zrušeno.

 

4)      Majetek, který lze naturálně vrátit, musí dostat každý oprávněný subjekt do svého vlastnictví zápisem do katastru nemovitostí.

 

5)      Každý subjekt se potom rozhodne na základě dobrovolnosti, vloží-li vrácený majetek do "církevního fondu".

 

6)      Majetek, který nelze naturálně vrátit, bude kompenzován formou finančních náhrad.

 

7)      "Církevní fond" založí subjekty CNS jako nestátní fond.

a)      Bude se jednat o fond sui generis. Vzhledem ke specifickým potřebám CNS a nutnosti jejich dlouhodobého dohledu nad činností "církevního fondu", nelze použít dosavadní legislativu (viz nadační fond).

b)      Zřízení fondu by mělo být součástí širšího generálního zákona o majetkovém narovnání a financování CNS.

c)      "Církevní fond" získává vklady naturální i finanční.

d)      Výnosy se rozdělují podle dohody zřizovatelů. Základem je platný procentní klíč pro rozdělování státního příspěvku MK mezi jednotlivé CNS.

e)      Pro zřizovatele musí být zajištěno nakládání s majetkem pro případ zániku "církevního fondu".

 

8)      CNS jsou po vyřešení historických zátěží v oblasti majetkové /vč. otázky patronátů a vnitřního dluhu na památkách/ připraveny ihned jednat se státem o novém modelu financování a za základ vzít model tzv. asignační daně.

 

9)      ČBK, ERC a FŽO opětovně zdůrazňují, že pokládají Ministerskou expertní komisi pouze za poradní orgán Ministerstva kultury ČR, které nese plnou odpovědnost za návrhy zákonného řešení. Veškerá skutečná jednání je nutno vést přímo mezi odpovědnými činiteli státu a CNS

 

10)  Pro další jednání navrhují ČBK, ERC a FŽO při řešení celého komplexu otevřených otázek mezi CNS a státem postupovat od obecného ke konkrétnímu, řešit dílčí otázky (např. statut "církevního fondu") až po vyřešení zásad a dát tak jednání rychlejší spád.

 

14. 11. 2000

 

Mons. Jan Graubner v.r.

předseda ČBK

Mgr. Pavel Smetana v.r.

předseda ERC

JUDr. Tomáš Kraus v.r.

tajemník FŽO

 

 

Pozn. zpracovatele: ČBK = Česká biskupská konference, ERC = Ekumenická rada církví, FŽO = Federace židovských obcí, CNS = církve a náboženské společnosti, MK = Ministerstvo kultury ČR