DEKRET Kongregace pro katolickou výchovu, jímž se upravuje studijní řád na fakultách kanonického práva

DEKRET

Kongregace pro katolickou výchovu, jímž se upravuje studijní řád

na fakultách kanonického práva

The Decree of the Congregation for Catholic Education

Amending the Rulebooks of Cannon Law Colleges

Dekret der Kongregation für das katholische Bildungswesen zur Festlegung der Studienordnung an den Fakultäten des kanonischen Rechts

Il Decreto della Congregazione per l´Educazione Cattolica che modifica i regolamenti dello studio nelle facoltà di diritto canonico

Po promulgaci nového Kodexu kanonického práva a Kodexu kánonů východních církví se sice zmnohonásobnil počet studentů na fakultách kanonického práva, ale zároveň je stále zřejmější, že studijní běh stanovený 15. září 1979 apoštolskou konstitucí Jana Pavla II. Sapientia christiana[1] nedostačuje k dostatečnému vyložení jednotlivých disciplín a že tedy po absolvování dvouletého studia k dosažení licenciátu nedosahuje vzdělání studentů toho stupně poznání práva Církve, který je dnes vyžadován k převzetí církevních úřadů, které předpokládají specifickou přípravu v oblasti kanonického práva.

Obsah dvouletého studia pro dosažení licenciátu z kanonického práva byl poprvé stanoven 24. května 1934 apoštolskou konstitucí Pia XII. Deus scientiarum Dominus,[2] kde se zdály být čtyři semestry dostatečné k dosažení licenciátu, a to s přihlédnutím k vynikající průpravě studentů jak v oblasti znalosti latinského jazyka, tak v oblasti základů kanonického práva, jíž dosáhli před přistoupením ke studiu na fakultě kanonického práva.

Okolnosti se během doby změnily tak, že nyní na středních školách není všude latinský jazyk vyučován vůbec, nebo v malém rozsahu, a že je považován za druhotný předmět. Toto se týká i studijního běhu na teologických fakultách a kněžských seminářích; tím, že byl po koncilu zvětšen rozsah výuky jiných teologických a pastoračních disciplín, bylo postupně věnováno méně pozornosti a času výuce latinského jazyka a základů kanonického práva. Z toho plyne, že klerici přistupují ke studiu na fakultách kanonického práva většinou bez náležité znalosti latinského jazyka a takřka bez přípravy v oblasti základů kanonického práva.

U laiků, kteří se více než dříve studují na fakultách kanonického práva, je nedostatek náležité přípravy pro studium v druhém stupni* ještě patrnější, protože často přistupují ke studiu na fakultě kanonického práva ti, kdo nezískali teologické vzdělání v prvním stupni, jak je tu uspořádán, a mohou získat tento stupeň** anebo minimální stupeň znalosti teologie, jaký je nezbytný k správnému pochopení základních principů kanonického práva. Kdo již dosáhli akademické hodnosti v světském právu, často mohou být dle posouzení jednotlivých fakult přímo přijati k dvouletému studiu k licenciátu s vynecháním prvého stupně studia, ba dokonce s možností zkrácení studia, čímž se stává, že bez jakékoli teologické přípravy za jeden rok mohou dosáhnout licenciátu kanonického práva.

II. vatikánský koncil však právem požadoval, že "při výuce církevního práva ... se má přihlížet k tajemství církve podle věroučné konstituce o církvi, vyhlášené tímto posvátným koncilem".[3] Tento oprávněný požadavek vyžaduje především, aby oba kodexy byly vysvětlovány ve světle ekleziologie II. vatikánského koncilu, jejíž význam v této věci je synteticky vyjádřen v apoštolských konstitucích Jana Pavla II. Sacrae disciplinae leges[4] a Sacri canones.[5] Tato nová teologická perspektiva vyžadovaná ve výkladu kanonického práva však vyžaduje více času, než dovoluje limit dvou let. Proto jsou kromě studia latinského jazyka přidány další pomocné disciplíny a výběrové kurzy, které se dnes jeví nutné k doplnění základní formace v kanonickém právu.

S ohledem na potíže při náležité formaci studentů, které jsou zakoušeny na fakultách kanonického práva, zaslala kongregace pro katolickou výchovu r. 1997 všem fakultám a institutům církevního práva, které založila, dotazník ohledně stavu každé jednotlivé instituce a obzvlášť ohledně vhodnosti prodloužení studijního běhu. Na základě obdržených odpovědí tato kongregace konala četné konzultace. Kromě věcí menšího významu došlo ke shodě v tom, že studium k licenciátu je třeba prodloužit na tři roky neboli šest semestrů a že je třeba první cyklus studií povinně stanovit a lépe uspořádat pro všechny, kdo neabsolvovali běžný prvý cyklus studia na fakultě či filozoficko-teologická studia v kněžském semináři, a to bez výjimky pro ty, kdo již dosáhli akademické hodnosti ve světském právu. O této záležitosti jednala také plenární zasedání této kongregace v letech 1998 a 2002, jejíž účastníci se téměř jednomyslně vyslovili pozitivně pro navržená řešení. Protože se některé změny týkají apoštolské konstituce Sapientia christiana, byla záležitost předložena i nejvyšší autoritě, která prohlásila, že nemá námitky k dalšímu jednání v této věci.

A proto po pozorném uvážení všeho potřebného se stanovuje, že čl. 76 apoštolské konstituce Sapientia christiana a čl. 56 a 57 jejích Nařízení se upravují následujícím způsobem:***

I. Apoštolská konstituce Sapientia christiana, čl. 76

Studiorum curriculum Facultatis Iuris Canonici complectitur:

a) primum cyclum, per quattuor semestria seu duos annos protrahendum, pro iis qui debita formatione philosophico-theologica carent, non exceptis iis qui gradum academicum in iure civili iam consecuti sunt; in eo studium impenditur generalibus institutionibus iuris canonici iisque disciplinis philosophicis et theologicis quae ad superiorem formationem canonisticam requiruntur;

b) secundum cyclum per sex semestria seu triennium pro omnibus protrahendum, qui integri Codicis per plenam tractationem eiusdem fontium sive magisterialium sive disciplinarium altiore studio impenditur, addito studio affinium disciplinarum;

c) tertium cyclum, saltem per duo semestria seu per annum protrahendum, quo canonistica formatio perficitur ad dissertationem doctoralem, per scientificam investigationem, elaborandam.

Studijní běh na fakultě kanonického práva obsahuje:

a) první cyklus, který musí trvat alespoň čtyři semestry neboli dva roky, pro ty, kdo nemají vyžadovanou filozoficko-teologickou formaci, včetně těch, kdo již dosáhli akademické hodnosti v světském právu; v něm se poskytuje základní výuka kanonického práva a těch předmětů, které se vyžadují pro vyšší kanonistickou formaci;

b) druhý cyklus, který má trvat šest semestrů neboli tři roky a je věnován studiu celého kodexu prostřednictvím plného pojednání o jeho pramenech jak magisteriálních, tak disciplinárních, s přidáním studia příbuzných oborů;

c) třetí cyklus, který musí trvat alespoň dva semestry neboli jeden rok, v němž se dokončuje kanonistická formace a v němž je třeba vypracovat doktorskou disertaci s vědeckým přínosem.

II. Nařízení, čl. 56

Disciplinae obligatoriae sunt:

1° in primo cyclo:

a) elementa philosophiae: anthropologia philosophica; metaphysica; ethica;

b) elementa theologiae: introductio in S. Scripturam; theologia fundamentalis: divina revelatio, eiusdem transmissio et credibilitas; theologia trinitaria; christologia; tractatus de gratia; peculiari autem modo ecclesiologia, theologia sacramentalis generalis et specialis, theologia moralis fundamentalis et specialis;

c) institutiones generales iuris canonici;

d) lingua latina.

2° in secundo cyclo:

a) Codex Iuris Canonici vel Codex Canonum Ecclesiarum Orientalium secundum omnes eorundem partes aliaeque leges canonicae;

b) disciplinae conexae: theologia iuris canonici; philosophia iuris; institutiones iuris Romani; elementa iuris civilis; historia institutionum canonicarum; historia fontium iuris canonici; relationes Ecclesiam inter et societatem civilem; praxis canonica administrativa et iudicialis;

c) introductio in Codicem Canonum Ecclesiarum Orientalium pro studentibus Facultatis Iuris Canonici latini; introductio in Codicem Iuris Canonici pro studentibus Facultatis Iuris Canonici orientalis;

d) lingua latina;

e) disciplinae speciales et exertationes atque seminaria ab unaquaque Facultate praescripta.

3° in tertio cyclo:

a) latinitas canonica;

b) cursus speciales vel exertationes ab unaquaque Facultate praescripta.

Povinné předměty jsou:

1° v prvním cyklu:

a) součásti filozofie: filozofická antropologie, metafyzika a etika;

b) součásti teologie: úvod do Písma svatého, fundamentální teologie: božské zjevení, jeho předávání a hodnověrnost; trinitární teologie; kristologie; pojednání o milosti; obzvlášť ekleziologie, teologie svátostí generální a speciální, morální teologie základní a speciální;

c) základní ustanovení kanonického práva;

d) latinský jazyk.

2° v druhém cyklu:

a) kodex kanonického práva nebo kodex kánonů východních církví podle všech svých částí a jiné kanonické zákony;

b) předměty s tím spojené: teologie kanonického práva; filozofie práva; ustanovení římského práva; součásti práva světského; historie kanonických institucí; historie pramenů kanonického práva; vztahy mezi církví a světskou společností; administrativní a soudní kanonická praxe;

c) úvod do kodexu kánonů východních církví pro studenty fakult kanonického práva latinského; úvod do kodexu kanonického práva pro studenty fakult kanonického práva východního;

d) latinský jazyk;

e) speciální předměty, cvičení a semináře předepsané jednotlivými fakultami.

3° v třetím cyklu:

a) kanonistická latina;

b) speciální kurzy nebo cvičení předepsané jednotlivými fakultami.

III. Nařízení, čl. 57

§ 1. Qui curriculum philosophico-theologicum in Seminario vel in Facultate theologica absolverit, directe ad secundum cyclum admitti potest, nisi necessarium aut opportunum appareat aliquem cursum praevium linguae latinae vel institutionum generalium iuris canonici exigere.

Qui aliquibus disciplinis primi cycli in apta Facultate vel Instituto universitario se iam rite studuisse comprobaverit, ab iisdem diospensari potest.

§ 2. Qui gradum academicum in iure civili iam consecutus est, ab aliquibus cursibus secundi cycli (ut iure romano et iure civili) dispensari potest quin a triennio ad Licentiam eximatur.

§ 3. Ad finem secundi cycli studentes linguam latinam ita cognoscant ut Codicem Iuris Canonici et Codicem Canonum Ecclesiarum Orientalium et alia documenta canonistica bene intellegant; in tertio autem cyclo fontes iuris canonici rite interpretari possint.

§ 1. Kdo absolvoval filozoficko-teologický běh v semináři nebo na teologické fakultě, může být přímo přijat do druhého cyklu, pokud se však nejeví nezbytné či vhodné vyžadovat nějaký předchozí kurz latinského jazyka nebo všeobecných ustanovení kanonického práva.

Kdo dokáže, že již řádně studoval některé předměty prvního cyklu na vhodné fakultě nebo na univerzitním institutu, může od nich být dispenzován.

§ 2. Kdo již dosáhl akademické hodnosti světského práva, může být dispenzován od některých kurzů druhého cyklu (jako římského práva a světského práva), aniž by byl vyňat z tříletého studia k licenciátu.

§ 3. Na konci druhého cyklu ať studenti znají latinský jazyk natolik, aby dobře rozuměli kodexu kanonického práva a kodexu kánonů východních církví i jiným kanonickým dokumentům; ve třetím cyklu aby mohli řádně interpretovat prameny kanonického práva.

* Apoštolská konstituce Sapientia christiana dělí studium na tři stupně: prvý je vyžadován pro kněžské svěcení a končí stupněm bakalář, který odpovídá našemu stupni magistr, druhý a třetí jsou postgraduální - druhý stupeň je k dosažení licenciátu, třetí stupeň k dosažení doktorátu. Pozn. překl.

** Tím je myšleno dosažení prvého stupně studia teologie, jak je popsán v apoštolské konstituci Sapientia christiana. Pozn. překl.

[3] II. vatikánský koncil. Dekret o kněžské výchově Optatam totius, č. 16d.

[4] Jan Pavel II. Apoštolská konstituce Sacrae disciplinae leges z 25. ledna 1983. AAS 75/II (1983), s. VII-XIV. (Tato konstituce byla česky vydána v Kodex kanonického práva. Úřední znění a překlad do češtiny. Latinsko-české vydání s věcným rejstříkem. Praha : Zvon, 1994. ISBN 80-7113-082-6. s. VII-XXIII. - Pozn. překl.)

[5] Jan Pavel II. Apoštolská konstituce Sacri canones z 18. října 1990. AAS 82 (1990), s. 1033-1044.

*** Protože text apoštolské konstituce Sapientia christiana i její prováděcích nařízení byl publikován dvojjazyčně - v latinském originále i českém překladu (Sapientia christiana, Ex corde Ecclesiae. Praha : pro vnitřní potřebu teologických fakult ve spolupráci s Křesťanskou akademií Řím, 1998. 149 s.), je vhodné i zde uvést latinský text i český překlad, a to ve sloupcích; tučně jsou vyznačeny texty, které jsou buď změněny anebo přidány.