Základní práva a svobody ve věci náboženství a víry jsou stanovena již Listinou. Nový zákon bude upravovat vztah státu a církví v souladu s Ústavou ČR a Listinou na úrovni, která byla dána již v roce 1991 zákonem č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Ustanovení Listiny, upravující oblast svobody náboženské víry a postavení CNS, nebudou v novém zákoně textově upravována. Současně budou na základě zkušeností s aplikací citovaného zákona nově upravena, doplněna a zpřesněna ustanovení o registraci církví. Zákonem mohou být nejlépe stanoveny jednotné podmínky působení CNS bez rozdílu. Proto se také navrhuje zachovat metodu uznávání CNS státem, kterou je registrace podle obecných předpisů ve správním řízení, jehož výsledky jsou přezkoumatelné soudy. Tímto postupem se v míře větší než je tomu u jiných přístupů zajišťuje objektivnost přístupu státu vůči jednotlivým náboženským vyznáním, protože ono uznání je vázáno výhradně na splnění zákonem daných, a tedy všem známým, podmínek, které nelze měnit jinou cestou než zákonem. Registrace dává tomuto uznávání povahu nárokovosti a tím též posiluje právní jistotu občanů, a to jak těch, kteří se hlásí k určité CNS, že tato CNS bude registrována za splnění zákonem daných podmínek, tak ostatních občanů, že nemůže být registrována CNS, která zákonem stanovené podmínky nesplňuje. Uzavírání dohod se navrhuje za zákonem daných podmínek v případě působení CNS zejména v Armádě ČR a ve vězeňství. Podmínky tohoto působení v uvedených oblastech veřejné sféry mohou být převzaty např. ze znění současných dohod (první z dohod – viz příloha č. IV/5). Těmito podmínkami jsou nyní - vedle samozřejmého respektování zákonů a dalších právních norem upravujících danou oblast – např. závazky o zajištění duchovní služby na ekumenickém základu, spolupráce mezi jednotlivými CNS, kvalifikační předpoklady pro působení v těchto oblastech, délka praxe v CNS (v současné době se požaduje praxe minimálně 2letá), způsob výběru duchovního orgány CNS, v případě působení v Armádě ČR např. i absolvování základní vojenské služby a v případě účasti v zahraniční misi znalost angličtiny. Na základě jednoznačného stanoviska registrovaných CNS se navrhuje, aby registrujícím orgánem bylo i nadále výhradně Ministerstvo kultury, a to jak pro registraci CNS tak pro registraci svazů CNS, ale i pro evidenci církevních právnických osob.
Navrhovaná úprava vztahu státu a církví je v souladu s ustanovením Listiny, že "stát se nesmí vázat na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání" (viz příl. č. 4 v části IV materiálu). Proto je také přístup k registraci CNS navrhován jako nárokový, a to pro všechny CNS, které splní zákonem dané podmínky. Obě komise pro otázky vztahu státu a církví navrhují dvoustupňovou registraci, která je aplikována v Rakousku, členské zemi EU. Registrací v 1. stupni bude CNS přiznána právní subjektivita ve smyslu právního řádu ČR s právy a povinnostmi srovnatelnými s tzv. neziskovými právnickými osobami typu občanských sdružení (podrobněji viz teze č. 5), registrací ve 2. stupni bude CNS přiznáno postavení na úrovni shodné s postavením CNS registrovaných podle současně platného zákona č. 308/1991 Sb. (podrobněji viz teze č. 6). Podstatou dvoustupňové registrace je postupnost v získávání práv nově se registrujících CNS, kterou se sleduje liberálnější přístup, než je přístup podle současně platných zákonů k možnosti CNS působit na území ČR jako subjekt s právní subjektivitou, a následně pak možnost přístupu CNS k dalším právům CNS, která nejsou "nároková" ve smyslu Listiny a která nejsou zákonem svěřena ani tzv. neziskovým právnickým osobám. V tomto smyslu se lze opět odkázat i na rakouskou právní úpravu a na pravděpodobné důvody, které vedly k jejímu přijetí (viz též text v předkládací zprávě). Z rakouské právní úpravy, tj. právní úpravy členské země EU, se doporučuje převzít i tzv. kvantitativní podmínky registrace CNS (podrobněji viz zásady č. 7 a 8), tj. doložení, že se k dané CNS hlásí určitý počet dospělých občanů republiky. Protože na stanovení takového počtu osob (často označováno jako "početní cenzus") byly v minulosti vyjadřovány různé (i diametrálně odlišné) názory, navrhuje se stanovit tyto počty shodně s Rakouskem.
Tímto jednorázovým aktem stát potvrdí kontinuitu práv a povinností CNS získaných podle zákona č. 308/1991 Sb. na území ČR a trvání státního uznání CNS na úrovni dané již současnými zákony, ale i jeho dřívějšími akty uznání CNS (viz též příl. č. 3 v části IV s údaji o datu recepce či registrace). Má jít o jednorázový a mimo zákon neopakovatelný akt. V případě navrhované recepce nejde o jakékoli narušení konfesní neutrality státu dané Listinou. Při tomto aktu recepce CNS registrovaných v ČR podle současné právní úpravy nebudou uplatněny podmínky pro 2. stupeň registrace (viz teze č. 7). Současně se navrhuje neuvažovat ani o zúžení seznamu již v současnosti registrovaných CNS (viz příloha č. IV/3) pro navržený akt recepce ani o přezkoumávání náležitostí, které již byly předmětem recepce současně platným zákonem či předmětem správního řízení k získání registrace, protože zúžení seznamu CNS již registrovaných v ČR by mohlo být chápáno jako porušení konfesní neutrality státu vůči CNS a mohlo by být ze strany případně dotčené CNS předmětem ústavní stížnosti. Proto pro jakékoli případné zúžení tohoto seznamu musí být použito výhradně řízení podle správního řádu (zásada č. 1). Jenom takovým řízením by mohla být předmětné CNS zrušena registrace, popř. by jím mohla být zrušena registrace ve 2. stupni se zařazením do 1. stupně. Zásadu nepřezkoumávat náležitosti, které byly předmětem registračního řízení podle současně platných zákonů anebo které byly recipovány zákonem č. 308/1991 Sb. (ty všechny by doplnily podle odst. 2 § 22 tohoto zákona a v termínu daném tímto zákonem všechny potřebné údaje) se též navrhuje přijmout z důvodů zajištění kontinuity práv a povinností subjektů působících na území ČR. K přezkoumávání těchto náležitostí může dojít pouze na základě řízení podle správního řádu ČR. V zájmu zajištění kontinuity práv a povinností CNS na území ČR se současně navrhuje, aby recepce v současnosti registrovaných CNS zahrnovala i církevní právnické osoby, tj. právnické osoby zřízené CNS podle ustanovení Listiny (viz příloha č. 6 části IV) a evidované ke dni účinnosti nového zákona na Ministerstvu kultury. Doplnění požadovaných údajů o do zákonem stanovené doby se vztahuje i na údaje o církevních právnických osobách.
Pojem věřící není používán v Listině, vyskytuje se v ustanoveních zákona č. 308/1991 Sb., v němž se používá většinou v ustanoveních převzatých z Listiny doslovně či v upravené formě, přičemž nezřídka slovo "věřící" z citovaného zákona nahrazuje slovo "každý" z Listiny. Pro účely zákona je však potřebné pouze vyjádřit to, že ke splnění tzv. početního cenzu (kvantitativní podmínky registrace CNS) je třeba vyjádření občanů, kteří mají věroučnou vazbu k CNS, nikoli to, že jde o osoby, které pouze souhlasí s tím, aby daná CNS byla na území ČR registrována. V tomto smyslu je také tzv. početní cenzus stanoven v rakouské právní úpravě, z níž se navrhuje ho převzít i do právního řádu ČR. Jiný přístup by znamenal nové diskuse o výši onoho početního cenzu. Proto se navrhuje, aby v novém zákoně nebyl (na rozdíl od současně platných zákonů) používán pojem "věřící", ale pouze pro účely prokázání splnění příslušných početních cenzů pro 1. a 2. stupeň registrace pojem "osoba hlásící se k CNS". Zákonem bude stanoveno, že právnická osoba, která není registrována jako CNS, nesmí ve svém označení užívat pojem "církev" nebo "náboženská společnost", popř. jiné označení, které by ji mohlo dle názvu činit zaměnitelnou s CNS.
Návrh, aby CNS registrované v 1. stupni měly srovnatelné podmínky jako tzv. neziskové právnické osoby typu občanských sdružení se odůvodňuje tím, aby se o získání právní subjektivity neucházely subjekty ze spekulativních důvodů, např. pro získání daňových úlev nad rámec těch, které jsou poskytovány tzv. neziskovým právnickým osobám. Lze předpokládat, že některé z CNS - tak, jak tomu bylo i v minulých dobách - nebudou mít z různých důvodů zájem o získání práv vyplývajících ze 2. stupně registrace. Ty budou mít možnost působit, pokud budou splňovat podmínky stanovené zákonem, časově neomezeně jako subjekty s právní kontinuitou na základě 1. stupně registrace. Další konkretizace práv a povinností CNS v 1. i 2. stupni registrace je uvedena v dalších zásadách, zejména pak v zásadě č. 10.
V novém zákoně bude stanovena pro působení v Armádě ČR a ve vězeňství možnost uzavírat dohody s jednotlivými CNS tak, jak je uvedeno v zásadě č. 1. Pokud jde o působení v oblasti školství, navrhuje se, aby jen CNS registrovaným ve 2. stupni registrace bylo umožněno zakládat církevní školy a školská zařízení ve smyslu platných zákonů a zákona vyučovat náboženství na státních školách. Tímto návrhem se v případě omezení zakládání církevních škol a školských zařízení pouze na CNS registrované ve 2. stupni neomezuje možnost zakládat v souladu s uvedenými zákony soukromé školy ostatním fyzickým či právnickým osobám, tj. ani CNS registrovaným v 1. stupni registrace. Jde pouze o to, že např. církevní školy jsou financovány ze státního rozpočtu co do neinvestičních nákladů shodně se školami státními. Možnost vyučování náboženství na státních školách není právo, které by se dalo označit jako nárokové např. ve smyslu Listiny, a proto se navrhuje toto právo přiznat pouze CNS registrovaným ve 2. stupni. Doporučuje se ke zvážení, zda by nebylo vhodné upravit toto působení CNS ve státních školách na základě dohod (a k tomu stanovených podmínek), a to místo současně platné úpravy pouze pokynem ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Podrobná konkretizace práv a povinností CNS v 1. i 2. stupni registrace je uvedena v dalších zásadách, zejména pak v zásadě č. 10. Teze se nezabývají působením CNS v takových oblastech jako je zdravotnictví, sociální péče, ale i ve veřejnoprávních médiích, kde je CNS umožněno působit podle příslušných zákonů shodně s jinými fyzickými a právnickými osobami.
Výše početního cenzu pro oba stupně registrace se navrhuje stanovit podle rakouské právní úpravy (viz též teze č. 2). Z rakouské právní úpravy se nenavrhuje převzít pouze jedinou podmínku pro získání registrace ve 2. stupni, kterou je nepřetržitá existence dané CNS po dobu 20 let pro obtížnou prokazatelnost této skutečnosti a pro nejasnosti, zda by měla být za onu nepřetržitou existenci pokládána existence na území ČR, v Evropě či jinde. Výše uvedené kvantitativní podmínky u obou stupňů registrace jsou relevantní pro přiznání příslušného stupně registrace, nikoli pro další existenci CNS. I z důvodů nevyužití výše uvedené jedné z podmínek registrace z rakouské právní úpravy se navrhuje zvážit, aby další podmínkou registrace ve 2. stupni bylo každoroční zveřejňování výroční zprávy po dobu 10 let před žádostí o zařazení do 2. stupně registrace (viz též teze č. 5). Navíc se dává ke zvážení, aby při registračním řízení byl posouzen soulad základního dokumentu CNS s působením CNS, přičemž výroční zprávy by byly jedním z důležitých podkladů pro toto posuzování. Neuplatnění podmínek pro získání 2. stupně registrace v případě postupu podle teze č. 3 se navrhuje z důvodu zajištění kontinuity práv a povinností subjektů působících podle právního řádu ČR na území naší republiky.
učení nebo činnost CNS nesmí být v rozporu s právním řádem ČR a s principy náboženské tolerance, lidskosti a snášenlivosti, CNS nesmí ohrožovat práva jiných právnických a fyzických osob, nesmí být narušována veřejná bezpečnost a veřejný pořádek, nesmí podněcovat k porušování zákona a k nezákonnému jednání svých členů, je nepřípustné vynucování majetkových převodů členů na CNS, CNS nesmí používat mentální či fyzický nátlak a zacházení se členy a jejich rodinnými příslušníky (např. je nepřípustné omezování psychického vývoje nezletilých), které vede k jejich fyzické, psychické, ekonomické destrukci nebo destrukci jejich sociálních vazeb, nesmí zabraňovat přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, učení CNS či jeho části nesmí být utajovány, stejně jako organizační struktura CNS a vazby na zahraniční subjekty CNS.
Návrh na registraci , který obsahuje: notářský zápis o založení CNS, v němž je uvedena i její základní charakteristika a poslání, jména, příjmení, adresy, podpisy a rodná čísla členů přípravného orgánu a uvedení osoby, která jedná jeho jménem, podpisy zletilých osob, občanů ČR, hlásících se k CNS v počtu stanoveném podle zásady č. 7, s uvedením jejich jmen, příjmení, adres a rodných čísel. K návrhu na registraci se přikládá základní dokument CNS s těmito údaji : název CNS, který se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území ČR (nebo která již o registraci požádala), sídlo CNS, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí adresa ústředí CNS na území ČR, označení statutárního orgánu CNS, který zastupuje celou CNS na území ČR a způsob jeho ustavování a odvolávání, jména a příjmení, rodná čísla a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem CNS nebo jeho členy, je-li kolektivní, a uvedení způsobu a rozsahu oprávnění, jakým jednají jménem právnické osoby, typy orgánů, útvarů a církevních právnických osob, způsob jejich vzniku a zániku včetně uvedení právního nástupnictví při zániku, označení jejich statutárních orgánů včetně způsobu jejich ustavování a odvolávání a rozsahu jejich způsobilosti k právním úkonům, způsob ustanovování a odvolávání osob, vykonávajících duchovenskou činnost, způsob schvalování základního dokumentu a jeho změn, začlenění CNS do struktur církve mimo území ČR, zásady hospodaření CNS, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění (jednotlivých orgánů či útvarů) k nakládání s majetkem, způsob zániku právnické osoby a naložení s jejím majetkem, včetně způsobu určení likvidátora při zániku pro případ majetkového vyrovnání, není-li určen právní nástupce CNS, poslání církve a základní články víry, práva a povinnosti osob hlásících se k CNS.
CNS nabývají práv jako registrované CNS podle právního řádu ČR registrací, tj. dnem zápisu do registru církevních právnických osob. CNS registruje MK na návrh, zákon stanoví náležitosti návrhu a povinnost doložit k návrhu základní dokument církve s taxativně vyjmenovanými náležitostmi (viz zásada č. 8). Odmítne-li registrační orgán CNS registrovat, může se její přípravný orgán obrátit na příslušný soud se žádostí o přezkoumání tohoto rozhodnutí. Možnost obrátit se na soud zůstává také v případě registrace změn údajů obsažených v základním dokumentu církve. CNS jako registrované CNS pozbývají práv podle právního řádu ČR dnem výmazu z registru. Tomu předchází zrušení CNS rozhodnutím samotné CNS nebo rozhodnutí registračního orgán o zrušení registrace CNS, jedná-li CNS v rozporu s tímto zákonem. Možnost obrátit se na soud s žádostí o přezkoumání tohoto rozhodnutí je zachována.
název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, jména a příjmení, rodná čísla, bydliště osob, která jsou statutárním orgánem či jeho členy, včetně uvedení názvu statutárního orgánu, je-li kolektivní a včetně uvedení způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby, Na základě doporučení CNS bude v návrhu zákona stanoveno, která část z výše vyjmenovaných částí Registru CNS bude uvedena v příloze Registru CNS neveřejného charakteru (např. adresy bydliště fyzických osob a jejich rodná čísla). Registr je každému přístupný. Na požádání vydá registrační orgán úřední výpis nebo potvrzení o určitém zápisu. Provedení zápisu do Registru CNS registrační orgán zveřejní. Prováděcí předpis (navrhuje se, aby jím bylo nařízení vlády) upraví způsob zveřejňování zápisů v Registru. Předpokládá se (vedle zveřejnění Registru na Internetu) zveřejňování Registru formou věstníku, jako tomu je např. u obchodních společností. Otevřenou zůstává otázka zpoplatňování výpisů a opisů z Registru. Výpisy, osvědčení či opisy z obchodního rejstříku se zpoplatňují. V případě, že by tomu tak bylo i v případě Registru CNS, bylo by třeba doplnit zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích.
V návaznosti na teze č. 5 a 6 (upřesňujících práva CNS v 1. a 2. stupni registrace) je nutné upřesnit i to, že v některých zákonech se od doby platnosti nového zákona budou některá jejich ustanovení vztahovat pouze na CNS registrované ve 2. stupni. Je zřejmé, že žádné změny není třeba v těch zákonech, kde budou příslušná ustanovení platit pro CNS registrované v 1. i ve 2. stupni. Tzn., že se navrhuje úprava příslušného ustanovení zákona v těch dále uvedených zákonech, u nichž je v níže uvedené tabulce uvedena zkratka R2. Tedy např. nárok na financování CNS ze státního rozpočtu podle zákona č. 218/1949 Sb. budou mít nadále jen CNS registrované ve 2. stupni. Přehled k zásadě č. 10 podle jednotlivých zákonů :
Jednotlivá výše uvedená práva, jejichž přiznání se navrhuje pouze CNS registrovaným ve 2. stupni, nejsou práva, která by bylo možné charakterizovat jako nároková. Podle současně platných zákonů byla přiznávána jen registrovaným CNS (viz příl. IV/3). Jejich omezení pouze na tento okruh CNS se jeví jako vhodné z mnoha různých důvodů, mezi jinými nejen z praktických důvodů, protože při zatím neodhadnutelném, ale předpokládaném značném počtu CNS registrovaných podle nového zákona v 1. stupni registrace by zajištění např. přístupu do výše uvedených oblastí veřejné sféry způsobilo stěží zvládnutelné problémy, ale je navrhováno i z hlediska značného dopadu na státní rozpočet u většiny z výše uvedených práv. V případě výše uvedených zákonů č. 246/1992 Sb. a 308/1991 Sb. bylo v připomínkovém řízení navrženo zvážit možnost jejich platnosti i pro některé CNS registrované v 1. stupni, ovšem za stanovení další podmínky. Jde o to, že výjimka ze zákona č. 246/1992 Sb. byla povolena Federaci židovských obcí, přičemž je známo, že o tutéž výjimku usilují muslimové, Je zřejmé, že v případě obou těchto CNS jde o případ "zachovávání obřadu" podle Listiny. S cílem respektovat toto právo, ale současně omezit možnost spekulativního nového začlenění tohoto ustanovení do učení nově se etablujících subjektů, usilujících o uznání jako CNS v 1. stupni registrace, bylo navrženo k tomuto právu stanovit podmínku, že tento způsob zachovávání obřadu je v učení dané CNS prokazatelně zakotven po jistou dobu, např. 20 let. Z obdobných důvodů a stejným způsobem bylo navrženo zvážit platnost ustanovení o zachovávání zpovědního tajemství podle zákona č. 308/1991 Sb. Na ministerské expertní komisi konané dne 2.12.1999 k vyhodnocení připomínkového řízení bylo navrženo tato dvě práva vyhradit pouze CNS registrovaným ve 2. stupni. V případě daňových úlev (posledních 7 řádků tabulky) návrh vychází z návrhu, aby CNS registrovaným v 1. stupni registrace byly přiznány obdobné daňové úlevy jako tzv. neziskovým právnickým osobám typu občanská sdružení, nadace a nadační fondy a obecně prospěšné společnosti. To znamená, že se nenavrhuje žádná změna tam uvedených zákonů.
Protože nedošlo ke shodě, jaký má být právní režim svazů CNS (viz též část V – vyhodnocení připomínkového řízení), je v textu zásady navrženo variantní řešení :
V navrhované úpravě vztahu CNS a osob vykonávajících duchovenskou činnost nemá být ustanoveními nového zákona zasahováno do práv CNS daných Listinou a nová úprava má zpřesnit dosavadní zákonnou úpravu v § 7 odst. 1 zákona č. 308/1991 Sb. a reflektovat nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ÚS 211/96. MPSV je názoru, že by vnitřními předpisy CNS neměla být vyloučena všechna ustanovení zákoníku práce (např. v hmotněprávních nárocích a v odpovědnosti za škodu), proto se navrhuje použití v zákoně výslovně určených ustanovení zákoníku práce též pro vztah CNS a duchovního (v dalších jednáních bude upřesněno). Působnost právních předpisů upravujících sociální a zdravotní pojištění a související záležitosti ve vztahu k osobám vykonávajícím duchovenskou činnost v CNS zůstává nedotčena.
Pod pojmem církevní právnické osoby (dále jen "CPO") nejsou myšleny CNS samotné, ale subjekty zřizované podle vnitřních předpisů CNS, a to v návaznosti na ustanovení odst. 2 § čl. 16 Listiny. Toto označení se užívá v předloženém materiálu pro stručnost vyjádření, nepředpokládá se přitom převzetí tohoto označení do nového zákona. Tím, že se v této zásadě uvádí deklaratorní charakter evidence CPO je myšleno to, že tato evidence je "nároková", tj., že registrující orgán je povinen evidovat všechny CPO jako právnické osoby ve smyslu právního řádu ČR, které jsou mu CNS k evidenci předloženy, pokud je jejich založení v souladu s vnitřními předpisy CNS a návrh obsahuje všechny náležitosti potřební k zápisu do Evidence CPO. Na návrhu, aby Evidence CPO měla deklaratorní charakter se shodly obě komise pro otázky vztahu státu a CNS. Předpokládá se, že zápis CPO do Evidence CPO bude prováděn bezodkladně. Přesto je však třeba ponechat MK časový prostor pro možnost zjistit, zda je CPO ustavena podle vnitřních předpisů CNS a zda předložený návrh obsahuje všechny zákonem stanovené údaje. Proto se tímto zákonem (myšleno tím, jehož teze jsou navrhovány) stanoví časový interval, do kterého je třeba zápis do Evidence CPO provést. Vedení Evidence CPO, stejně jako vedení Registru CNS, formou veřejného seznamu se navrhuje na výslovné přání CNS samotných a se souhlasem obou komisí pro otázky vztahu státu a CNS. Evidence CPO bude mít, obdobně jako Registr CNS, přílohu neveřejného charakteru (viz teze č. 9). Na ministerské expertní komisi konané dne 2. 12.1999 bylo dohodnuto, že náležitosti Evidence CPO budou upřesněny při formulaci paragrafovaného znění zákona. To bylo konstatováno k následující představě o vedení Evidence CPO, předložené do připomínkového řízení : Návrh na evidenci CPO podává příslušný orgán církve nebo náboženské společnosti podle registrovaného základního dokumentu CNS. Návrh na evidenci bude obsahovat např.: název CPO, který se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území ČR, sídlo CPO, označení statutárního orgánu CPO a jeho bližší identifikace. Evidence CPO bude veřejným seznamem, do kterého se zapisují vyjmenované údaje, jejich změny, identifikační číslo, výmaz CPO z Evidence CPO a důvod výmazu v případě jeho provedení. K návrhu na evidenci se přikládá kopie dokumentu, kterým byla církevní právnická osoba zřízena či zrušena s odvoláním na příslušné ustanovení vnitřních církevních předpisů a stanovy církevní právnické osoby, pokud existují. Na základě připomínky členů České biskupské konference je zřejmé, že při přípravě textu zákona bude nutné znovu řešit obsah Evidence CPO na základě názoru, že některé skutečnosti týkající se bližší identifikace statutárního orgánu by měly být dle této připomínky potvrzovány CNS samotnou (tj. neměly by být povinnou součástí Evidence CPO).
|