Příspěvky k náboženskému fondu podle zákona č. 51/1874 ř.z. nepodléhají promlčení ani podle zákona 31/1878 ř.z. - Placení těchto příspěvků spočívá na veřejnoprávním poměru beneficiáta jako držitele obročí církevního, a má sloužiti k úhradě potřeb katolického kultu, resp. ke zlepšení příjmů duchovnestva (§1). Vzhledem k této povaze nelze na příspěvky aplikovati předpisy občanského zák. o promlčení. Naopak platí tu všeobecná zásada, že veřejnoprávní pohledávky se promlčují jen potud, pokud to zákon výslovně tak stanoví. Poněvadž u veřejnoprávních pohledávek nepromlčitelnost je pravidlem a promlčitelnost vyjímkou, nutno jednotlivé předpisy o promlčení podle všeobecných zásad interpretačních vykládati striktně. Zákon č. 51/1874 ř.z. nemá předpisu o promlčení a připouští docela opzděné vyměření příspěvků (§§ 20 a 22). Zákon č. 31/1878 ř.z. pojednává podle nadpisu výlučně jen o přímých daních, platech z měr dolových, daní potravních, tax, kolků a uvádí v § 5, že se promlčuje právo státu vymáhati prošlé dávky. Příspěvky k náboženskému fondu nelze však subsumovati pod uvedený titul a nejde tu o platby konané státu, jakožto nositeli berní výsosti, nýbrž zvláštnímu veřejnému fondu. Neze tudíž předpisy uvedeného zákona rozšiřovati na uvedené příspěvky.