Z publikace Ondruš, R.: Vybraná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních (1918-1948), Linde 2001, Praha (právní věty, bez odůvodnění)
PRÁVNÍ VĚTY:
- Boh. A 1827/23 (nález ze dne 10.1. 1923, č. 1827). Jmenovací právo ke kanonikátům
Jmenovací právo ke kanonikátům, jež příslušelo panovníku, přešlo na vládu republiky československé
- Boh. A 3492/24 (nález ze dne 15.4. 1924, č. 3579). Předpisy církevního práva
Pro obor státní nemá významu případný, státním právem neuznaný předpis práva církevního, dle něhož určitá osoba nabývá vysvěcením na kněze a členstvím v určitém církevním ústavě domovské příslušnosti v sídle tohoto ústavu.
- Boh. A 3968/24 (nález ze dne 1. 10. 1924, č. 16643). církevní jmění
(I) Ani na Slovensku nemá církevní jmění povahu veřejného fondu.
(II) O tzv. nejvyšším dozorčím právu bývalých uherských panovníků k církevnímu jmění
(III) O povaze tzv. centrální komise římsko-katolických statků na Slovensku
- Boh. A 5402/26 (nález ze dne 20. 2. 1926, č. 3252). Náboženská matice
Náboženská matice je podle svého vzniku, účelu a své správy veřejným, státem spravovaným a doplňovaným fondem odděleným
od jeho majetku
- Boh. A 10.202/32 (nález ze dne 5.12.1932, č. 16101). Úmluva s náboženskou obcí o zřízení rodinného hrobu
(I) Úmluva s náboženskou židovskou obcí v Olomouci o zřízení rodinného hrobu na tamním obecním hřbitově je právním jednáním povahy veřejnoprávní.
(II) K řešení sporů o pohřbení v rodinném hrobě jsou příslušny úřady správní
- Boh. A 10.049/34 (nález ze dne 7.2.1934, č. 1688). K pojmu "rodinného hrobu" na konfesním hřbitově
(I) Ke zřízení rodinného hrobu (hrobky) na konfesním hřbitově římskokatolickém ve smyslu zákona č. 96/1925 Sb. je třeba scvhálení příslušného ordináře nebo zmocněnce jím delegovaného
(II) Rodinným hrobem je hrob zajištěný pro určitou rodinnu na dobu delší, než je doba tlecí
(III) Farář není již de iure zmocněn biskupem udělovat svolení ke zřízení rodinného hrobu
(IV) Ukládání urny s popelem jinověrce na konfesním hřbitově římsko-katolickém
- Boh. A 904/42 (nález ze dne 17.8.1942, č. 1000/38). Rodinné hroby
(I) Správa konfesního hřbitova není oprávněna odepřít slušné uložení popela svého souvěrce do rodinné hrobky
(II) Pod výrazy "pohřbení zemřelého" nebo "uložení mrtvoly" dlužno rozuměti i popelové zbytky, jež zůstaly po spálení mrtvoly v krematoriu<
(III) Úmluvy, uzavírané církví jako správkyní veřejného hřbitova o rodinných hrobech, jež se však příčí zákazu obsaženému v zákoně, jsou právně neúčinné
- Boh. A 1397/46 (nález ze dne 10.4. 1946, č. 10/42-4). hřbitovní právo
Z pouhého potvrzení správy římsko-katolického hřbitova, že postupným proplácením určitého hrobu, který není hrobem rodinným, vždy na další tlecí období má proplatitel tento hrob pro sebe zajištěn až do konce posledního tlecího turnusu, nelze usuzovat na to, že proplatitel má právo na pohřbívání pozůstatků dalších zemřelých příslušníků své rodiny právě do tohoto hrobu