Č.T. 282/54 - ZO - 33 - Generální prokuratura
Praha 20. května 1954
Převzato z publikace: PRÁVNÍ POMĚRY církví a náboženských společností a jejich hospodářské zabezpečení
V Československé socialistické republice, Vydal sekretariát pro věci církevní při min. kultury ČSR a SSR pro vnitřní potřebu Praha 1977
Právní povaha majetku církví a náboženských společností
Majetek církví a náboženských společností není socialistickým vlastnictvím osobním. Církevní majetek nebyl zestátněn. Vlastnictví církví, popřípadě církevních institutů trvá a stát na majetek toliko dozírá. Nemůže proto jít o žádnou z forem socialistického vlastnictví. Osobním vlastnictvím nemůže být rovněž, poněvadž je to povahou tohoto druhu vlastnictví vyloučeno. Jde tedy o vlastnictví soukromé. Toto vlastnictví se však vyznačuje některými zvláštnostmi, které jej odlišují od jiného soukromého vlastnictví zejména tím, že církevní majetek je nejen pod dozorem, ale i pod zvláštní ochranou státu, který svým dozorem jej chrání před odnětím kultovým účelům, a dokonce hradí i věcný náklad na jeho uchování. Po provedené sekularizaci té části církevního majetku, který představoval výrobní prostředky a mohl být proto zdrojem vykořisťování a bezpracných zisků, zůstal povětšině toliko majetek sloužící přímo kultovým účelům, takže téměř zmizel prvek, který je typický pro soukromé vlastnictví.
|