MIME-Version: 1.0 Content-Type: multipart/related; boundary="----=_NextPart_01CC3AF8.DAF1C580" Tento dokument je webová stránka tvořená jedním souborem, rovněž nazývaná soubor webového archivu. Zobrazí-li se tato zpráva, znamená to, že prohlížeč nebo editor nepodporuje soubory webových archivů. Stáhněte si prohlížeč, který podporuje webový archiv, například aplikaci Windows® Internet Explorer®. ------=_NextPart_01CC3AF8.DAF1C580 Content-Location: file:///C:/E8E9C650/nss7As23-2010.htm Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/html; charset="windows-1250" Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. května 2010, č. j. 7 As 23/2010-73

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. května 2010, č. j. 7 As 23/2010-73, publikovaný pod č. 2110 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 9/2010


 

   I. Veřejnoprávní média masové komunikace vytvářejí svojí existencí strukturovaný a co možná nejvíce pluralitní prost= or pro vyjadřování názorů. Jejich úlohou není poskytovat sterilní informace, n= ýbrž odrážet realitu včetně v ní obsažených kontroverzí, nejednoznačností, vrstevnatostí a emocionality.

 

   II. U publicistických pořadů nelze zása= du objektivity a vyváženosti (§ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozová= ní rozhlasového a televizního vysílání) vykládat jako příkaz, aby v nich zazní= valy toliko bezbarvé, opatrnické a hyperkorektní názory. Zákaz jednostranného zvýhodňování se má vztahovat na celek vysílaného programu. Proto má být vysílání pub- licistických= pořadů organizováno tak, aby jednotlivé pořady byly často angažované, kriti= cké a názorově vyhraněné, samozřejmě vždy při zachování objektivity a pravdivos= ti sdělení o faktech, avšak ve svém celku vytvářely pestrou a z hlediska názorového spektra společnosti reprezentativní kombinaci, podporující co nejširší a nejotevřenější diskusi o společensky relevantních tématech.=

 

   (Podle rozsudku Nejvyššího správního so= udu ze dne 5. 5. 2010, čj. 7 As 23/2010-73)

 

   Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 111/2007 Sb. ÚS (sp. z= n. IV. ÚS 23/05).

 

   Věc: Česká televize proti Radě pro rozh= lasové a televizní vysílání o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalované.

 

   Dne 4. 5. 2008 žalobkyně odvysílala poř= ad „168 hodin“, resp. reportáž o církevních restitucích, za což jí byla rozhodnutím žalované ze dne 3. 6. 2009 udělena pokuta ve výši 400 000 Kč pro porušení § 31 odst. 3 zákona o vysílání. Podle žalované reportáž „obsahovala neopodstatněné a neargumentované výroky negativně ovlivňující stanovisko k církevním restitucím a rovněž i k církvím všeobecně, čímž reportáž zjevně prezentuje nepříznivý úhel pohledu na církevní restituce a na církev jako takovou“. Redakční komentáře obsahující výroky týkající se dohody církví s vládou (např. „vláda se s církvemi potichu dohodla [...], vládní návrh nepřikazuje církvím, jak smějí peníze utratit, [...] ostatní restituenti absolvují nekonečné soudní tahanice, jim stačila dohoda s vládou“) nelze považovat za objektivní, neboť nejde o výroky nezaujaté. „Tichou dohodou“ je naznačováno cosi nekalého, přičemž není pravdou, že by šlo o „tichou dohodu= “, neboť jak je v závěru reportáže uvedeno, „boj českých církví o majetek trvá= už dlouhých 18 let“ a navíc se jedná o problematiku, které je v médiích věnová= na značná pozornost. Komentář „vládní návrh, který nepřikazuje církvím, jak sm= ějí peníze utratit“, byl podle žalované do reportáže zařazen zcela nelogicky a účelově. Získají-li totiž církve zpět majetek či náhradu za něj, neexistuje žádný důvod, proč by stát či kdokoliv jiný měl mít možnost do disponování s tímto majetkem zasahovat. Takové tvrzení manipulativním způsobem naznačuje negativní postoj k církevním restitucím. Poukazování na nekonečné soudní tahanice ostatních restituentů s tím, že církvím stačila dohoda s vládou, je rovněž podle žalované neobjektivní, neboť se jedná o zcela různé restituce. Tvrzení o „nekonečných soudních tahanicích“ není ničím podloženo a rovněž n= ení pravdivé tvrzení, že církvím stačila dohoda s vládou. Církev je neobjektivně prezentována jako „zvýhodněný protipól“ vůči všem ostatním občanům. Komentá= ře jako např. „[m]iliardy od státu církvím pomůžou dostat se na výsluní ekonomického i politického vlivu a z božích pastýřů se stanou bohatí obchodníci“, „[ch]udé české církve náhle zbohatnou“, „[m]iliardová bankovní konta = by služebníky boží proměnila ve vlivné businessmany, a ti už mají smělé plány, kterak vplout do světa velkých finančních operací“, „[c]írkvím by se splnil vytoužený sen, postupně by se zbavily závislosti na státu a st= aly by se z nich hráči se silným ekonomickým i politickým vlivem“, „[m]iliardy ze státní kasy tak pastýřům božím dodají sílu získat v téměř ateistické společnosti nové ovečky“ označila žalovaná za předpojaté, nevěcné a vyvolávající emoce. V centru pozornosti předmětné reportáže byly budoucí majetky a jejich využití, zejména budoucí finanční operace církví, přičemž byla opakovaně zdůrazňována možnost dosažení ekonomického a politického vlivu. Reportáž nijak nezdůrazňovala, že jde o majetkovou reparaci, naopak dávala vzniknout domněnce, jako by církve dosta= ly od státu miliardové částky „pro nic za nic“. Reportáž tak naznačovala, že v= íce než o finanční odškodnění šlo o ekonomickou a politickou moc, byla tak navozována představa ziskuchtivosti církví. Bohatnutí církví bylo prezentov= áno jako potenciálně rizikové, neboť nabytý majetek církvím umožní působit na veřejnost, přičemž není jasné, proč by takové působení církví mělo být problematické. Reportáž zmiňovala možnost, že bohatá církev získá v téměř ateistické společnosti „nové ovečky“, že bude přitahovat ziskuchtivé typy l= idí a že existuje riziko ztráty důvěryhodnosti. Využití církevního majetku k restaurování chátrajících objektů je marginalizováno slovy, že církve „kone= čně opraví tu poničený kostelík, tu zchátralou kapli“. Vyjádření ekonoma pražsk= ého arcibiskupství o úspěšně fungujícím projektu komunitního centra bylo podle žalované snižováno redakčním komentářem, že se tak děje v zemi, kde se 73 % obyvatel nepovažuje za věřící. Takové pojetí reportáže je podle žalované nevěcné, předpojaté a neobjektivní, vyznívá v neprospěch církví a zaujímá k= nim negativní stanovisko. Porušení zákonné povinnosti bylo shledáno v redakčních komentářích a především v celkovém pojetí předmětné reportáže.

 

   Na základě žaloby žalobkyně Městský sou= d v Praze rozhodnutí žalované rozsudkem ze dne 3. 12. 2009 zrušil. Dospěl k záv= ěru, že rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, neboť výrok usnesení kolegiální= ho orgánu ve znění, o němž bylo hlasováno, a výrok rozhodnutí v písemném vyhotovení se obsahově liší a navíc žalovaná ani ve výroku rozhodnutí nekon= kretizovala, v čem spočívá naplnění skutkové podstaty správního deliktu, za který byla žalobkyně postihována. Žalovaná při posouzení věci opomněla rozlišit, že da= ný pořad obsahoval jednak tvrzené skutečnosti, které byly obsaženy ve vstupech jednotlivých církevních představitelů či jejich zástupců, a jednak hodnotové soudy, které byly obsaženy v redakčních komentářích. Zatímco existence skutečností může být prokázána, pravdivost hodnotových soudů není dokazatel= ná. Požadavek dokázat pravdivost hodnotového soudu nelze splnit a sám o sobě porušuje svobodu názoru. Lze sice namítat, že ani svoboda projevu či právo = na informace nemohou být neomezené, avšak k jejich omezení může dojít toliko zákonem. V § 31 odst. 3 zákona o vysílání ukládá zákonodárce provozovateli = vysílání povinnost zajistit, aby v konkrétně vymezených typech pořadů (zpravodajskýc= h a politicko-publicistických) bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména, aby nedocházelo k jednostrannému zvýhodňování politických stran či hnutí, popřípadě jejich názorů či názorů jednotlivých skupin veřejnosti (s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě= ). Toto ustanovení však nepostihuje hodnotové soudy, které byly obsaženy v redakčních komentářích. Nelze akceptovat skutečnost, aby za obsah hodnotové= ho soudu obsaženého v komentáři redaktora či redaktorky byla uložena veřejnopr= ávní sankce. Hodnotový soud obsažený v komentáři je vždy vyjádřením určitého náz= oru, jehož sankcionování by ve svém důsledku znamenalo omezení svobody projevu či projev cenzury, která je nepřípustná. Nadto v daném případě obsah komentáře nevedl ani k jednostrannému zvýhodňování politické strany či hnutí, popřípa= dě jejich názorů či názorů jednotlivých skupin veřejnosti.

 

   Proti tomuto rozsudku podala žalovaná (= stěžovatelka) kasační stížnost, v níž se mimo jiné neztotožnila s názorem městského soudu= , že § 31 odst. 3 zákona o vysílání nepostihuje hodnotové soudy, které byly obsa= ženy v redakčních komentářích a že jejich sankcionování by ve svém důsledku znamenalo omezení svobody projevu či projev nepřípustné cenzury. Stěžovatel= ka měla za to, že úkolem veřejnoprávní televize je poskytovat objektivní a vyvážené informace, a nikoliv subjektivní redakční komentáře.

 

   Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

 

   Z odůvodnění:

 

   (...) Nejvyšší správní soud se proto za= býval poslední námitkou stěžovatelky, že podle § 31 odst. 3 zákona o vysílání lze sankcionovat i hodnotové soudy obsažené v redakčních komentářích.

 

   Podle § 31 odst. 3 zákona o vysílání je provozovatel vysílání „povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženos= ti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivý= ch skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politi= ckém a společenském životě“.

 

   Nejvyšší správní soud se neztotožňuje s názorem stěžovatelky, že úkolem veřejnoprávní televize je poskytovat objekt= ivní a vyvážené informace a nikoliv subjektivní redakční komentáře. Úkolem veřejnoprávní televize je nejen poskytovat objektivní a vyvážené informace,= ale rovněž iniciovat a udržovat veřejnou diskusi o nejrůznějších veřejných tématech, v níž se zprostředkovávají různé názory. Podle § 2 odst. 2 zákona= č. 483/1991 Sb., o České televizi, jsou hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání zejména „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů; přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky; vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel= se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický = nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak,= aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, nábožensk= ých, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti; rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin; výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzděláva= cích pořadů a pořadů pro děti a mládež“. Z citovaného ustanovení tedy nevyplývá,= že by veřejnoprávní televize neměla vytvářet publicistické pořady, jež obsahují redakční komentáře, které vyjadřují určitý názor či hodnotový soud. V této souvislosti je nutné poukázat také na čl. 17 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 Lis= tiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zakotvující základní právo na svobodný projev, který se vztahuje i na svobodu projevu veřejnoprávních méd= ií masové komunikace jako veřejnoprávních korporací, jež musí být v jejich roli šiřitele a zprostředkovatele informací názorů ústavně chráněny i před státem samotným. Z tohoto článku vyplývá, že je každému, tedy i veřejnoprávní tele= vizi jako nositeli tohoto základního práva, zaručeno právo vyjadřovat se v pořad= ech jí vysílaných k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy, včetně sou= dů kritických. Svobodný projev patří mezi tzv. politické svobody, které garant= ují aktivní seberealizaci jednotlivce ve společnosti i ve státě. Veřejnoprávní média masové komunikace vytvářejí svojí existencí strukturovaný a co možná nejvíce pluralitní prostor pro vyjadřování názorů. Jejich úlohou není poskytovat sterilní informace, nýbrž odrážet realitu včetně v ní obsažených kontroverzí, nejednoznačností, vrstevnatostí a emocionality. Ústavní soud v nálezu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05= , č. 111/2007 Sb. ÚS, dostupném na http://nalus.usoud.cz, vyjádřil, že při kriti= ce veřejné záležitosti platí presumpce, že jde o kritiku dovolenou. Pokud jde o hodnotící soudy, i přehánění a nadsázka, byť by byly i tvrdé, nečiní samy o sobě projev nedovoleným. Ani nepřípadnost názoru kritika z hlediska logiky a jeho podjatost nedovolují samy o sobě učinit závěr, že vybočil z projevu, k= terý lze označit za fair. Pouze v případě, že jde o kritiku věcí či jednání osob vystupujících ve věcech veřejných, která zcela postrádá věcný základ a pro kterou nelze nalézt žádné zdůvodnění (paušální kritika), je třeba ji považo= vat za vybočující z fair projevu. Přitom je třeba vždy hodnotit celý projev uskutečňující se ve formě určitého literárního či publicistického či jiného útvaru. Nikdy nelze posuzovat pouze jednotlivý, z kontextu vytržený, výrok = nebo větu. Právo na svobodný projev médií tak chrání nejen zvolené téma, nýbrž i druh a způsob jeho zpracování. Teprve tehdy, když se takto chápaný svobodný projev dostane do konfliktu s jinými právními statky chráněnými ústavním pořádkem nebo zákony vydanými za účelem, pro který lze svobodný projev omez= it ve smyslu čl. 17 odst. 4 Listiny (jde o práva a svobody druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti), nastanou podmínky pro to, aby byl zkoumán sledovaný účel konkrétního programu, způso= b a druh zpracování tématu, jakož i programem dosažený či předpokládaný účinek. Všechna zmíněná omezení svobodného projevu provedená zákonem sledujícím uve= dený přípustný účel však nesmějí relativizovat svobodu projevu. Naopak, tyto omezující zákony je třeba vykládat s respektem ke svobodnému projevu, a je-= li to nutné, pak i do té míry restriktivně tak, aby bylo zajištěno přiměřené uskutečňování samotné svobody projevu.

 

   Právní úprava omezující svobodu projevu vyžaduje, aby v každém konkrétním případě bylo zkoumáno splnění podmínky nezbytnosti omezení tohoto základního práva. Pokud má stěžovatelka ukládat sankce za neplnění povinnosti podle § 31 odst. 3 zákona o vysílání, tedy za nerespektování zásad objektivity a vyváženosti, a zejména za jednostranné zvýhodňování politických stran nebo hnutí či jednotlivých skupin veřejnosti, musí tak činit s ohledem na účel a povahu základního práva na svobodu proje= vu, což se v dané věci nestalo.

 

   Ve smyslu citovaného ustanovení může být svoboda projevu omezena s ohledem na práva a svobody jiných, především ve vztahu k ochraně efektivního fungování politické demokracie. Nejvyšší správ= ní soud v rozsudku ze dne 29. 8. 2007, čj. 4 As 81/2006-108, uvedl, že je třeba velmi obezřetně postupovat při vymezování hranice mezi přímočarým a kritick= ým způsobem vedení reportáže na straně jedné s přístupem zaujatým a předpojatý= m, s nevyvážeností reportáže či nepřípustným ovlivňováním a matením diváka na st= raně druhé. Reportáž je potřeba posuzovat jako celek, tedy jak její obrazovou, t= ak i zvukovou stránku, a ty pak hodnotit společně se slovním sdělením, aniž by jednotlivá sdělení byla vytržena z kontextu. Měly by zaznít všechny informa= ce potřebné k tomu, aby si divák mohl učinit objektivní názor. Na tom nemůže n= ic změnit ani to, jsou-li informace podávány kritickým způsobem, pokud v repor= táži je všem zúčastněným stranám dána možnost vyjádřit se k jejímu předmětu. Podstatné zejména je, aby v reportáži nezazněly informace lživé. V daném případě ovšem nebyla žalobkyně pokutována za to, že by vysílala o církevních restitucích neobjektivní či nepravdivé informace, ani že by nedala prostor k vyjádření se všem zainteresovaným osobám, ale pouze za hodnocení informací získaných od těchto osob. Nejvyšší správní soud se shoduje se stěžovatelkou= v tom, že názory vyslovené v reportáži lze v určitém úhlu pohledu považovat za intelektuálně ploché a odrážející ve společnosti převažující zjednodušené představy, které se mohou při bližším zkoumání ukázat jako nanejvýš sporné (stereotyp hamižných a mocichtivých církví, zejména pak církve katolické). Stěžovatelka však vystupovala v roli správního orgánu ukládajícího sankce, nikoli v roli odborného recenzenta či manažera příslušné redakce, kterým by jistě příslušelo hodnotit předmětnou reportáž z hlediska její kvality (tj. u názoru z hlediska jeho hloubky a promyšlenosti). Ač tedy lze jistě přemýšle= t o tom, zda se reportáž dostatečně dokázala vyvarovat zaběhlých klišé, bezpoch= yby nebyly redakční komentáře, jež v ní zazněly, neslučitelné s demokratickými hodnotami, a a priori je nelze mít za neslučite= lné s principy lidských práv. Nejednalo se ani o kritiku, která zcela postrádá vě= cný základ a pro kterou nelze nalézt žádné zdůvodnění. Navíc nutno vzít v úvahu= , že § 31 odst. 3 zákona o vysílání vyžaduje ve zpravodajských a politicko- publicistických pořadech dodržení zásad objektivity a vyváženosti. U publicistických pořadů toto pravidlo nelze vykládat jako příkaz, aby v nich zaznívaly toliko bezbarvé, opatrnické a hyperkorektní názory. Naopak, zejmé= na proto, že sám zákonodárce zdůrazňuje, že zákaz jednostranného zvýhodňování = se má vztahovat na celek vysílaného programu, nutno uvedené ustanovení vykláda= t v jeho materiálním obsahu, tedy jako pokyn organizovat vysílání publicistický= ch pořadů tak, aby jednotlivé pořady byly často angažované, kritické a názorově vyhraněné, samozřejmě vždy při zachování objektivity a pravdivosti sdělení o faktech, avšak ve svém celku vytvářely pestrou a z hlediska názorového spek= tra společnosti reprezentativní kombinaci, podporující co nejširší a nejotevřen= ější diskusi o společensky relevantních tématech. Nejvyšší správní soud rovněž připomíná, že předmětná reportáž se týkala vládního návrhu zákona, tedy ve = své podstatě politického záměru. Meze přípustné kritiky ve vztahu k politickému záměru, postoji či rozhodnutí jsou přitom širší než ve vztahu k obdobným projevům jiných subjektů. Žalobkyně tak nepochybně může v publicistickém po= řadu kriticky hodnotit politický záměr spočívající ve způsobu řešení otázky církevních restitucí a může v souvislosti s tím i domýšlet důsledky a stavě= t se k nim odmítavě, např. být přesvědčena, že restituce povedou k posílení vlivu církví a mít to za nežádoucí. Může jistě i zastávat názor, že samotný princ= ip církevních restitucí je z určitých úhlů pohledu špatný, stejně jako by na d= ruhé straně mohla mínit, že je ostudné, že tato otázka již není dávno vyřešena, = že co bylo ukradeno, má být vráceno, a že nárůst vlivu církví by byl blahodárn= ý, např. proto, že by vedl k posílení role morálky, odpovědnosti a pokory ve společnosti. Porušením § 31 odst. 3 zákona o vysílání by naopak bylo, pokud= by celkové vyznění publicistických pořadů bylo ve vztahu k otázce role církví = ve společnosti jednostranné, např. konzistentně odmítavé k církevním restitucí= m a nepřipouštějící názor, že církevní restituce mohou být dobrou věcí, neboť takové vyznění by nezohledňovalo skutečné spektrum názorů zastávaných k této problematice ve společnosti.

 

   Co se týče odvysílání možného negativní= ho postoje k církvím v České republice, Nejvyšší správní soud dodává, že již v rozsudku ze dne 22. 5. 2008, čj. 4 As 69/2007-65, byl vysloven právní názor= , že objektivita a vyváženost sdělovaných a rozšiřovaných informací není totožná= s ochranou subjektů před zásahem do jejich osobnostní sféry, a případně dobré pověsti, která je chráněna prostředky práva soukromého.

 

   Nejvyšší správní soud se proto ztotožňu= je se závěrem městského soudu, že v dané věci nebylo namístě uložení pokuty za hodnotové soudy v redakčních komentářích, neboť vůbec nebyla naplněna skutk= ová podstata správního deliktu ve smyslu § 31 odst. 3 zákona o vysílání. (...)<= o:p>

------=_NextPart_01CC3AF8.DAF1C580 Content-Location: file:///C:/E8E9C650/nss7As23-2010_soubory/themedata.thmx Content-Transfer-Encoding: base64 Content-Type: application/vnd.ms-officetheme UEsDBBQABgAIAAAAIQDp3g+//wAAABwCAAATAAAAW0NvbnRlbnRfVHlwZXNdLnhtbKyRy07DMBBF 90j8g+UtSpyyQAgl6YLHjseifMDImSQWydiyp1X790zSVEKoIBZsLNkz954743K9Hwe1w5icp0qv 8kIrJOsbR12l3zdP2a1WiYEaGDxhpQ+Y9Lq+vCg3h4BJiZpSpXvmcGdMsj2OkHIfkKTS+jgCyzV2 JoD9gA7NdVHcGOuJkTjjyUPX5QO2sB1YPe7l+Zgk4pC0uj82TqxKQwiDs8CS1Oyo+UbJFkIuyrkn 9S6kK4mhzVnCVPkZsOheZTXRNajeIPILjBLDsAyJX89nIBkt5r87nons29ZZbLzdjrKOfDZezE7B /xRg9T/oE9PMf1t/AgAA//8DAFBLAwQUAAYACAAAACEApdan58AAAAA2AQAACwAAAF9yZWxzLy5y ZWxzhI/PasMwDIfvhb2D0X1R0sMYJXYvpZBDL6N9AOEof2giG9sb69tPxwYKuwiEpO/3qT3+rov5 4ZTnIBaaqgbD4kM/y2jhdj2/f4LJhaSnJQhbeHCGo3vbtV+8UNGjPM0xG6VItjCVEg+I2U+8Uq5C ZNHJENJKRds0YiR/p5FxX9cfmJ4Z4DZM0/UWUtc3YK6PqMn/s8MwzJ5PwX+vLOVFBG43lExp5GKh qC/jU72QqGWq1B7Qtbj51v0BAAD//wMAUEsDBBQABgAIAAAAIQBreZYWgwAAAIoAAAAcAAAAdGhl bWUvdGhlbWUvdGhlbWVNYW5hZ2VyLnhtbAzMTQrDIBBA4X2hd5DZN2O7KEVissuuu/YAQ5waQceg 0p/b1+XjgzfO3xTVm0sNWSycBw2KZc0uiLfwfCynG6jaSBzFLGzhxxXm6XgYybSNE99JyHNRfSPV kIWttd0g1rUr1SHvLN1euSRqPYtHV+jT9yniResrJgoCOP0BAAD//wMAUEsDBBQABgAIAAAAIQDd Abz3vgYAALkbAAAWAAAAdGhlbWUvdGhlbWUvdGhlbWUxLnhtbOxZT28cNRS/I/EdrLmX7Ca7aTbq pspudhtI00bZbVGP3hnvjBvPeGR7k+4NtUckJERBIFEJTgghoFIrcSmnik8SKIIi9SvwbM/MjrOT NmkjqKB7SGbsn9//9/zsuXDxVszQPhGS8qTt1d+peYgkPg9oEra9a8P+uRUPSYWTADOekLY3JdK7 uPb2WxfwqopITBCsT+QqbnuRUunqwoL0YRjLd3hKEpgbcxFjBa8iXAgEPgC6MVtYrNWWF2JMEw8l OAay21zRfSSnUj3+Np6gq+Mx9Ym3lnPpMWCVKKkHfCYGmgfJlm7hxCfs8de/fGHwwV5do4BUlwm0 j1nbA6YBPxiSW8pDDEsFE22vZn7ewtqFBbyaLWLqmLWldX3zy9ZlC4K9RcNThKOCab3faJ3fKOgb AFPzuF6v1+3VC3oGgH0ftLWylGk2+iv1Tk6zBLKP87S7tWat4eJL9JfmZG51Op1mK5PFEjUg+9iY w6/Ulhvriw7egCy+OYdvdNa73WUHb0AWvzyH759vLTdcvAFFjCZ7c2jt0H4/o15AxpxtVsJXAL5S y+AzFERDEWGaxZgn6nnxFuObXPQBpMEMK5ogNU3JGPsQ1l0cjwTFmgleJbg0Y4d8OTek+SHpC5qq tvdeiiFFZvSePfr+2aMH6PD2w8PbPx3euXN4+0dLyFm1iZOwvOrpNx//de8D9OeDr57e/bQaL8v4 33748NefP6kGQgrNxHny2f3fH95/8vlHf3x3twK+LvCoDB/SmEh0hRygXR6DYsYqruRkJE63Yhhh Wl6xnoQSJ1hzqaDfU5GDvjLFLPOOI0eHuBa8LqCEVAEvTW46Ag8iMVG0gvNWFDvAbc5Zh4tKK2xp XiUzDydJWM1cTMq4XYz3q3h3ceL4tzdJoX7mYeko3o2II+YOw4nCIUmIQnqO7xFSod0NSh27blNf cMnHCt2gqINppUmGdORE02zRJo3BL9MqncHfjm22r6MOZ1Vab5B9FwlZgVmF8EPCHDNewhOF4yqS QxyzssEvYxVVCTmYCr+M60kFng4J46gXECmr1lwVoG/J6VsYqlal27fZNHaRQtG9KpqXMedl5Abf 60Y4TquwA5pEZey7cg9CFKMdrqrg29zNEP0OfsDJse6+Tonj7hdXg2s0dESaBYiemYgKX14i3Inf wZSNMTGlBgq7U6tjmjyvcDMKldtyOLvCDaXyyZf3KuR+XUv2OuxeVTmzeaRQH4c7Wp67XAT09a/O G3iS7BBIiPkt6k1xflOcvf98cT4un8++JM+qMBRo3YvYZtu03vFzO+8xZWygpoxclqb5lrD/BH0Y 1GvNMZQUp7E0gkedzcDEwYUCmzVIcPU+VdEgwik07nVPEwllRjqUKOUSDo1muJK2xkPzr+yRs6kP I7Z6SKy2eWCHl/RwfuYoyBipQnO4zRktaQInZbZ0PiMKur0Ms7oW6sTc6kY0UxgdboXK2sTmgA4m L1SDwcKa0NggaIfAystwEaBZw4EHMxJou1sf5W4xXjhLF8kIByTzkdZ73kd146Q8VuYU0XrYYNAH yBdYrcStpcm+AreTOKnMrnEMu9x7r+KlPIJnXgJqR9ORJeXkZAk6aHut5mLTQz5O294YzsrwGKfg dal7ScxCuIHylbBh/8JkNlk+82YrV8xNgjpcgVi7zyns1IFUSLWBZWRDw0xlIcASzcnKv9gEs56V AhXV6GRSLK1AMPxrUoAdXdeS8Zj4quzs0oi2nX3NSimfKCIGUXCARmwidjG4X4cq6BNQCVcepiLo F7ij09Y2U25xzpKufDNmcHYcszTCWbnVKZpnsoWbglTIYN5K4oFulbIb5U6vikn5M1KlHMb/M1X0 fgI3EEuB9oAP98UCI50pbY8LFXGoQmlE/b6A5sHUDogWuOeFaQgquLU2/wXZ1/9tzlkaJq3hIKl2 aYgEhf1IRYKQHShLJvpeQKye7V2WJMsImYgqiStTK/aI7BM21DVwWe/tHoog1E01ycqAwR2NP/c9 y6BRqJuccr45lazYe20O/NOdj01mUMqtw6ahye1fiFi0B7Nd1a43y/O9t6yInpi1WY08K4BZaSto ZWn/kiKccqu1FWtO48VmLhx4cV5jGCwaohTukZD+A/sfFT6zXz70hjrku1BbEXzE0MQgbCCqz9nG A+kCaQdH0DjZQRtMmpQ1bdY6aavlm/UZd7oF3yPG1pKdxN+nNHbRnLnsnFw8S2NnFnZsbceONTV4 9miKwtA4P8wYx5hvZ+WvWnx0Exy9Ad8NJkxJE0zwvUpg6KEHJg8g+S1Hs3TtbwAAAP//AwBQSwME FAAGAAgAAAAhAA3RkJ+2AAAAGwEAACcAAAB0aGVtZS90aGVtZS9fcmVscy90aGVtZU1hbmFnZXIu eG1sLnJlbHOEj00KwjAUhPeCdwhvb9O6EJEm3YjQrdQDhOQ1DTY/JFHs7Q2uLAguh2G+mWm7l53J E2My3jFoqhoIOumVcZrBbbjsjkBSFk6J2TtksGCCjm837RVnkUsoTSYkUiguMZhyDidKk5zQilT5 gK44o49W5CKjpkHIu9BI93V9oPGbAXzFJL1iEHvVABmWUJr/s/04GolnLx8WXf5RQXPZhQUoosbM 4CObqkwEylu6usTfAAAA//8DAFBLAQItABQABgAIAAAAIQDp3g+//wAAABwCAAATAAAAAAAAAAAA AAAAAAAAAABbQ29udGVudF9UeXBlc10ueG1sUEsBAi0AFAAGAAgAAAAhAKXWp+fAAAAANgEAAAsA AAAAAAAAAAAAAAAAMAEAAF9yZWxzLy5yZWxzUEsBAi0AFAAGAAgAAAAhAGt5lhaDAAAAigAAABwA AAAAAAAAAAAAAAAAGQIAAHRoZW1lL3RoZW1lL3RoZW1lTWFuYWdlci54bWxQSwECLQAUAAYACAAA ACEA3QG8974GAAC5GwAAFgAAAAAAAAAAAAAAAADWAgAAdGhlbWUvdGhlbWUvdGhlbWUxLnhtbFBL AQItABQABgAIAAAAIQAN0ZCftgAAABsBAAAnAAAAAAAAAAAAAAAAAMgJAAB0aGVtZS90aGVtZS9f cmVscy90aGVtZU1hbmFnZXIueG1sLnJlbHNQSwUGAAAAAAUABQBdAQAAwwoAAAAA ------=_NextPart_01CC3AF8.DAF1C580 Content-Location: file:///C:/E8E9C650/nss7As23-2010_soubory/colorschememapping.xml Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/xml ------=_NextPart_01CC3AF8.DAF1C580 Content-Location: file:///C:/E8E9C650/nss7As23-2010_soubory/filelist.xml Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/xml; charset="utf-8" ------=_NextPart_01CC3AF8.DAF1C580--