Text předpisu:
561
ZÁKON
ze dne 24. září 2004
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání
(školský zákon)Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravyTento zákon upravuje předškolní, základní, střední,
vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních,
stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova (dále jen "vzdělávání")
uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při
vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu
ve školství.
§ 2
Zásady a cíle vzdělávání(1) Vzdělávání je založeno na zásadách
- a)
- rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného
členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu
rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického
nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného
postavení občana,
- b)
- zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
- c)
- vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti
všech účastníků vzdělávání,
- d)
- bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České
republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje
stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
- e)
- svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu
poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
- f)
- zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě,
výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických
přístupů a metod,
- g)
- hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání
stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,
- h)
- možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí
spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
(2) Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
- a)
- rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními
způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život,
výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v
průběhu celého života,
- b)
- získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného
vzdělání,
- c)
- pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních
lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální
soudržnost,
- d)
- pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve
společnosti,
- e)
- utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické,
národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého,
- f)
- poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a
osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro
soužití v národním a mezinárodním měřítku,
- g)
- získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně
vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně
zdraví.
(3) Vzdělávání
poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.
Vzdělávací programy
§ 3
Systém vzdělávacích programů(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(dále jen "ministerstvo") zpracovává Národní program vzdělávání, projednává jej
s vybranými odborníky z vědy a praxe, s příslušnými ústředními odborovými
orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností a s
kraji a předkládá jej vládě k projednání. Vládá předkládá Národní program
vzdělávání Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ke schválení. Národní program
vzdělávání rozpracovává cíle vzdělávání stanovené tímto zákonem a vymezuje
hlavní oblasti vzdělávání, obsahy vzdělávání a prostředky, které jsou nezbytné k
dosahování těchto cílů. Národní program vzdělávání ministerstvo zveřejňuje vždy
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Pro každý obor vzdělání v základním a středním
vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají
rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah,
rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích
programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic
a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních
prostředků přidělovaných podle § 160 až 162.
(3) Vzdělávání v jednotlivé škole a školském
zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů.
(4) Vyšší odborné vzdělávání v každém oboru
vzdělání v jednotlivé vyšší odborné škole se uskutečňuje podle vzdělávacího
programu akreditovaného podle § 104 až 106.
(5) Soustavu oborů vzdělání v základním, středním a
vyšším odborném vzdělávání a podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke
vzdělávání stanoví vláda nařízením po projednání s příslušnými ústředními
odborovými orgány, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní
působností a kraji.
§ 4
Rámcové vzdělávací programy(1) Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména
konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a
odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání,
profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu
školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a
organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podmínky ochrany
zdraví pro uskutečňování vzdělávání stanoví ministerstvo v dohodě s
Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Rámcové vzdělávací programy musí odpovídat nejnovějším poznatkům:
- a)
- vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělávání
zprostředkovat, a
- b)
- pedagogiky a psychologie o účinných metodách a organizačním uspořádání
vzdělávání přiměřeně věku a rozvoji vzdělávaného.
Podle těchto
hledisek budou rámcové vzdělávací programy také upravovány. Tvorbu a oponenturu
rámcových vzdělávacích programů zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím
odborníků vědy a praxe, včetně pedagogiky a psychologie.
(3) Rámcové vzdělávací programy vydává ministerstvo
po projednání s příslušnými ministerstvy. Rámcové vzdělávací programy pro
zdravotnické obory vydává ministerstvo po projednání s Ministerstvem
zdravotnictví. Rámcové vzdělávací programy pro obory vzdělání ve školách v
působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti
vydávají tato ministerstva po projednání s ministerstvem. Rámcové vzdělávací
programy pro odborné vzdělávání projednají ministerstva před jejich vydáním s
příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi
zaměstnavatelů s celostátní působností a kraji.
(4) Rámcové vzdělávací programy je možné v
závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího
školního roku, pokud nejde o změny vyplývající z platných právních předpisů. V
takovém případě ministerstvo, které rámcový vzdělávací program vydalo, zveřejní
změnu s dostatečným časovým předstihem.
(5) Rámcové vzdělávací programy a jejich změny
zveřejňují ministerstva, která je vydala, vždy způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
§ 5
Školní vzdělávací programy(1) Školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro
nějž je podle § 3 odst. 2 vydán rámcový vzdělávací program, musí být v souladu s
tímto rámcovým vzdělávacím programem; obsah vzdělávání může být ve školním
vzdělávacím programu uspořádán do předmětů nebo jiných ucelených částí učiva
(například modulů).
(2) Školní
vzdělávací program pro vzdělávání, pro nějž není vydán rámcový vzdělávací
program, stanoví zejména konkrétní cíle vzdělávání, délku, formy, obsah a časový
plán vzdělávání, podmínky přijímání uchazečů, průběhu a ukončování vzdělávání,
včetně podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,
označení dokladu o ukončeném vzdělání, pokud bude tento doklad vydáván. Dále
stanoví popis materiálních, personálních a ekonomických podmínek a podmínek
bezpečnosti práce a ochrany zdraví, za nichž se vzdělávání v konkrétní škole
nebo školském zařízení uskutečňuje.
(3)
Školní vzdělávací program vydává ředitel školy nebo školského zařízení. Školní
vzdělávací program ředitel školy nebo školského zařízení zveřejní na přístupném
místě ve škole nebo školském zařízení; do školního vzdělávacího programu může
každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu v místě
obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném
přístupu k informacím tím není dotčeno.
§ 6
Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání(1) Vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělávání
stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a obsah vzdělávání a jeho
organizační uspořádání, profil absolventa vzdělávacího programu, vyučovací
jazyk, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání, jakož i podmínky pro vzdělávání
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky materiální, personální
a organizační, podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví a podmínky zdravotní
způsobilosti uchazeče ke vzdělávání.
(2) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až
106 ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole; do vzdělávacího
programu může každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, anebo za cenu
v místě obvyklou může obdržet jeho kopii. Poskytování informací podle zákona o
svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3) Vzdělávací program akreditovaný podle § 104 až
106 je závazný pro hodnocení vyšší odborné školy a výsledků vzdělávání studentů
a dále podkladem pro stanovení výše finančních prostředků přidělovaných podle §
160 až 162.
Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní
postavení
§ 7
Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení(1) Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská
zařízení podle tohoto zákona.
(2) Škola
uskutečňuje vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3.
(3) Druhy škol jsou mateřská škola, základní škola,
střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště),
konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s
právem státní jazykové zkoušky. Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem typy škol podle jejich zaměření pro účely jejich
označování.
(4) Školské zařízení
poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve
školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu
anebo preventivně výchovnou péči
1) (dále jen "školské služby").
Školské zařízení uskutečňuje vzdělávání podle školního vzdělávacího programu
uvedeného v § 5 odst. 2.
(5) Druhy
školských zařízení jsou školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další
vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení
školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné
výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Členění školských zařízení pro výkon
ústavní výchovy a ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči stanoví
zvláštní právní předpis.
1)
(6) Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského
zařízení je zápis do školského rejstříku.
(7) Ve školách a školských zařízeních zajišťují
vzdělávání pedagogičtí pracovníci.
2)
§ 8
Právní postavení škol a školských zařízení(1) Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí, jehož
předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"),
zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové
organizace podle zvláštního právního předpisu.
3)
(2) Ministerstvo zřizuje školy a školská zařízení
jako školské právnické osoby nebo státní příspěvkové organizace podle zvláštního
právního předpisu
4) a § 169.
(3) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a
Ministerstvo spravedlnosti zřizuje školy a školská zařízení jako organizační
složky státu.
5)
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje školy při diplomatické misi nebo
konzulárním úřadu České republiky jako součást těchto úřadů.
(5) Ministerstva uvedená v odstavcích 2 až 4 plní
funkci zřizovatelů škol a školských zařízení jménem státu.
(6) Registrované církve a náboženské společnosti,
kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy,
6) ostatní právnické osoby nebo fyzické osoby zřizují školy a
školská zařízení jako školské právnické osoby nebo jako právnické osoby podle
zvláštních právních předpisů,
7) jejichž předmětem činnosti je
poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle tohoto zákona.
(7) Právnická osoba a organizační složka státu může
vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, školy a školského zařízení,
nebo i více škol nebo školských zařízení.
(8) Název právnické osoby a organizační složky
státu, vykonávající činnost podle odstavce 7, musí obsahovat označení druhu nebo
typu školy, popřípadě druhu nebo typu školského zařízení; součástí názvu může
být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem
udělen.
Dlouhodobé záměry a výroční zprávy
§ 9
Dlouhodobé záměry(1) Ministerstvo zpracovává dlouhodobý záměr
vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, projednává jeho návrh
s příslušnými ústředními odborovými orgány, příslušnými organizacemi
zaměstnavatelů s celostátní působností a s kraji, předkládá jej vládě ke
schválení a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vláda předkládá
dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky
Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu k projednání.
(2) Krajský úřad zpracovává v souladu s dlouhodobým
záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky dlouhodobý
záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji a předkládá jej
ministerstvu k vyjádření. Část dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy v kraji, týkající se vzdělávání ve školách a školských
zařízeních zřizovaných krajem, předkládá rada kraje zastupitelstvu kraje ke
schválení. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji je
vždy zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Dlouhodobý záměr podle odstavce 2 obsahuje
analýzu vzdělávací soustavy v kraji a stanovuje na základě předpokládaného
demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje
zejména cíle a úkoly pro jednotlivé oblasti vzdělávání, strukturu vzdělávací
nabídky, především strukturu oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a
školských zařízení a jejich kapacitu a návrh na financování vzdělávání a
školských služeb v kraji.
(4)
Dlouhodobé záměry se každé 2 roky vyhodnotí a v případě potřeby upraví či
doplní, a to postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2.
§ 10
Výroční zprávy(1)
Ministerstvo zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací
soustavy České republiky, předkládá ji vládě a zveřejňuje vždy způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Krajský úřad zpracovává každoročně výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací
soustavy v kraji, předkládá ji zastupitelstvu kraje a ministerstvu a zveřejňuje
vždy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy
zpracovává každoročně výroční zprávu o činnosti školy za školní rok, zasílá ji
zřizovateli a zveřejňuje vždy na přístupném místě ve škole. Do výroční zprávy
může každý nahlížet a pořizovat si z ní opisy a výpisy, anebo za cenu v místě
obvyklou může obdržet její kopii. Poskytování informací podle zákona o svobodném
přístupu k informacím tím není dotčeno.
§ 11Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem rámcovou strukturu, obsah a postup zpracování
dlouhodobých záměrů a výročních zpráv podle § 10 odst. 2 a 3 a termíny jejich
předkládání a zveřejňování.
Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací
soustavy
§ 12(1) Hodnocení školy
se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní
inspekcí.
(2) Vlastní hodnocení školy
je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy a jedním z
podkladů pro hodnocení Českou školní inspekcí. Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem rámcovou strukturu, pravidla a termíny vlastního hodnocení
školy.
(3) Hodnocení vzdělávání ve
školských zařízeních provádí Česká školní inspekce.
(4) Hodnocení vzdělávací soustavy v kraji provádí
krajský úřad ve zprávě o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji. Hodnocení
vzdělávací soustavy České republiky provádí ministerstvo ve zprávě o stavu a
rozvoji vzdělávací soustavy České republiky a Česká školní inspekce ve své
výroční zprávě.
(5) Hodnocení školy a
školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která
předem zveřejní.
Vyučovací jazyk a vzdělávání příslušníků národnostních
menšin
§ 13
Vyučovací jazyk(1)
Vyučovacím jazykem je jazyk český.
(2)
Příslušníkům národnostních menšin
8) se zajišťuje právo na vzdělávání
v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14.
(3) Ministerstvo může povolit vyučování některých
předmětů v cizím jazyce.
(4) Ve vyšších
odborných školách může být vyučovacím jazykem cizí jazyk.
§ 14
Vzdělávání příslušníků národnostních menšin(1) Obec, kraj, popřípadě ministerstvo zajišťuje
pro příslušníky národnostních menšin vzdělávání v jazyce národnostní menšiny v
mateřských, základních a středních školách, a to v obcích, v nichž byl v souladu
se zvláštním právním předpisem
9) zřízen výbor pro národnostní
menšiny, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Třídu příslušného ročníku mateřské školy lze
zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 8
dětí s příslušností k národnostní menšině, třídu příslušného ročníku základní
školy lze zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí
nejméně 10 žáků s příslušností k národnostní menšině; mateřskou školu nebo
základní školu s jazykem národnostní menšiny lze zřídit za předpokladu, že
všechny třídy budou v průměru naplněny nejméně 12 dětmi nebo žáky s příslušností
k národnostní menšině v jedné třídě.
(3) Třídu příslušného ročníku střední školy lze
zřídit, pokud se ke vzdělávání v jazyce národnostní menšiny přihlásí nejméně 12
žáků s příslušností k národnostní menšině; střední školu s jazykem národnostní
menšiny lze zřídit za předpokladu, že všechny třídy budou v průměru naplněny
nejméně 15 žáky s příslušností k národnostní menšině.
(4) Při organizaci vzdělávání v jazyce národnostní
menšiny přihlížejí obce, kraje, popřípadě ministerstvo k dostupnosti tohoto
vzdělávání. Vzdělávání v jazyce národnostní menšiny může zajistit i svazek obcí,
popřípadě se na způsobu zajištění, včetně financování, mohou dohodnout obce mezi
sebou, popřípadě obec s krajem.
(5)
Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, může ředitel školy se
souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo
jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém
jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny.
(6) Ve školách se vzděláváním v jazyce národnostní
menšiny se vydávají vysvědčení, výuční listy, diplomy o absolutoriu dvojjazyčně,
a to v jazyce českém a v jazyce národnostní menšiny.
Vyučování náboženství
§ 15(1) Ve školách lze v
souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství.
Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti,
kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních
školách,
10) a to i společně na základě jejich písemné
dohody.
(2) V základních a středních
školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje
náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství
uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním
roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika
ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě.
Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi
příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto
vyučováním.
(3) Vyučovat náboženství
může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané
školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje
předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního
právního předpisu.
2) Pověření vydává statutární orgán církve nebo
náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán
příslušného biskupství.
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
§ 16
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími
potřebami(1) Dítětem, žákem a
studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním
postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.
(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto
zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné
postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo
chování.
(3) Zdravotním znevýhodněním
je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí
zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění
při vzdělávání.
(4) Sociálním
znevýhodněním je pro účely tohoto zákona
- a)
- rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení
sociálně patologickými jevy,
- b)
- nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo
- c)
- postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České
republiky podle zvláštního právního
předpisu.11)
(5)
Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské
zařízení.
(6) Děti, žáci a studenti se
speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy
a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření
nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy
a školského poradenského zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením
a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování
stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a
studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení
nebo znevýhodnění. Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel
školy ve výjimečných případech jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním
postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.
(7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením
mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální
didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a
studentům, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se zajišťuje právo na bezplatné
vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím znakové řeči. Dětem, žákům a studentům,
kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo na vzdělávání s
použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou
dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí
nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání.
(8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení,
zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením školy, popřípadě
se souhlasem krajského úřadu v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo
studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy. Žáci s těžkým mentálním
postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v
základní škole speciální, nejsou-li vzděláváni jinak.
(9) Ředitel mateřské školy, základní školy,
základní školy speciální, střední školy a vyšší odborné školy může se souhlasem
krajského úřadu ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák
nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta
pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním
znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.
§ 17
Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů(1) Školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro
rozvoj nadání dětí, žáků a studentů.
(2) K rozvoji nadání dětí, žáků a studentů lze
uskutečňovat rozšířenou výuku některých předmětů nebo skupin předmětů. Třídám se
sportovním zaměřením nebo žákům a studentům vykonávajícím sportovní přípravu
může ředitel školy odlišně upravit organizaci vzdělávání.
(3) Ředitel školy může mimořádně nadaného
nezletilého žáka na žádost osoby, která je v souladu se zvláštním právním
předpisem
12) nebo s rozhodnutím soudu oprávněna jednat za dítě nebo
nezletilého žáka (dále jen "zákonný zástupce"), a mimořádně nadaného zletilého
žáka nebo studenta na jeho žádost přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování
předchozího ročníku. Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku,
je vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího praktického lékaře
pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části
učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek
stanoví ředitel školy.
§ 18
Individuální vzdělávací plánŘeditel školy může s písemným doporučením školského
poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími
potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a
zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s
mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího
plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy
povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných
důvodů.
§ 19Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem pravidla a náležitosti zjišťování vzdělávacích
potřeb dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků
a studentů nadaných a úpravu organizace, přijímání, průběhu a ukončování
vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a
nadaných, náležitosti individuálního vzdělávacího plánu a podmínky pro
přeřazování do vyššího ročníku.
Vzdělávání cizinců
§ 20(1) Osoby, které
nejsou státními občany České republiky a pobývají oprávněně na území České
republiky, mají přístup k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání
za stejných podmínek jako státní občané České republiky, včetně vzdělávání při
výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 se stávají žáky a
studenty příslušné školy za podmínek stanovených tímto zákonem, pokud řediteli
školy prokáží nejpozději při zahájení vzdělávání oprávněnost svého pobytu na
území České republiky.
(3) Osoby se
státní příslušností jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinní
příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám podle tohoto zákona za
stejných podmínek jako státní občané České republiky. Ustanovení odstavce 2 se v
tomto případě nepoužije.
(4) Osobám,
které nejsou státními občany České republiky a získaly předchozí vzdělání v
zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších
odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je
součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro
vzdělávání v daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří
rozhovorem.
(5) Pro žáky, kteří jsou
dětmi osoby se státní příslušností jiného členského státu Evropské unie, a kteří
na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní
činnost v pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na
území České republiky studuje, anebo získala právo pobytu na území České
republiky z jiného důvodu
13) dlouhodobě pobývají a kteří plní
povinnou školní docházku podle tohoto zákona, zajistí krajský úřad příslušný
podle místa pobytu žáka ve spolupráci se zřizovatelem školy
- a)
- bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základního vzdělávání,
zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků,
- b)
- podle možností ve spolupráci se zeměmi původu žáka podporu výuky
mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou
výukou v základní škole.
(6)
Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat
vzdělávání podle odstavce 5.
(7)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci
bezplatné přípravy podle odstavce 5 písm. a).
Práva a povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a
nezletilých žáků
§ 21
Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých
žáků(1) Žáci a studenti mají
právo
- a)
- na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,
- b)
- na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
- c)
- volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
- d)
- zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do
nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele
školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto
samosprávných orgánů zabývat,
- e)
- vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí
jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost
odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
- f)
- na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského
zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto
zákona.
(2) Práva uvedená v
odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a
nezletilých žáků.
(3) Na informace
podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také
jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní
vyživovací povinnost.
§ 22
Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých
žáků(1) Žáci a studenti jsou
povinni
- a)
- řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se
vzdělávat,
- b)
- dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského
zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
- c)
- plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v
souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.
(2) Zletilí žáci a studenti jsou dále
povinni
- a)
- informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti,
zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít
vliv na průběh vzdělávání,
- b)
- dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami
stanovenými školním řádem,
- c)
- oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další
údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a
studenta, a změny v těchto údajích.
(3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou
povinni
- a)
- zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského
zařízení,
- b)
- na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit
projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
- c)
- informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti,
zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech,
které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
- d)
- dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s
podmínkami stanovenými školním řádem,
- e)
- oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další
údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a
žáka, a změny v těchto údajích.
Organizace vzdělávání ve školách
§ 23
Organizace škol(1)
Mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy, vyšší odborná
škola na studijní skupiny, konzervatoř a základní umělecká škola na oddělení a
jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky na kursy.
(2) Třídy, studijní skupiny a oddělení všech škol,
které jsou součástí jedné právnické osoby, se musí nacházet na území kraje, v
němž má sídlo tato právnická osoba; výjimky povoluje v případech hodných
zvláštního zřetele na návrh zřizovatele nebo právnické osoby, která vykonává
činnost školy, ministerstvo.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší počet dětí, žáků a
studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a
studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení. Zřizovatel školy může povolit
výjimku do 4 dětí, žáků a studentů z počtu stanoveného prováděcím právním
předpisem a do 20 % z počtu stanoveného v § 14 odst. 2 a 3 a § 47 odst. 1, a to
za předpokladu, že v případě nižšího počtu uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací
činnost školy, v případě vyššího počtu za předpokladu, že zvýšení počtu dětí,
žáků a studentů není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny
podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. V případě výjimky z počtu žáků podle § 14
odst. 2 a 3 a § 47 odst. 1 se vypočtený údaj zaokrouhluje směrem
nahoru.
§ 24
Školní rok(1)
Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku.
Školní rok se člení na období školního vyučování a období školních prázdnin.
Období školního vyučování se člení na pololetí. Ve školách se vyučuje v
pětidenním vyučovacím týdnu.
(2) V
období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména
organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním
roce.
(3) Ministerstvo může v
jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v
organizaci školního roku.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na vzdělávání v mateřských a jazykových
školách s právem státní jazykové zkoušky, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na
vzdělávání ve vyšších odborných školách.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podrobnosti o organizaci školního roku, druhy, délku a termíny
školních prázdnin, termíny vydávání vysvědčení, a organizaci školního roku a
podmínky pro úpravu provozu v mateřských školách a jazykových školách s právem
státní jazykové zkoušky.
§ 25
Formy vzdělávání(1) Základní vzdělávání se uskutečňuje v denní
formě vzdělávání. Střední a vyšší odborné vzdělávání se uskutečňuje v denní,
večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání; vzdělání dosažené ve
všech formách vzdělávání je rovnocenné.
(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
- a)
- denní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně každý den v
pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku,
- b)
- večerní formou vzdělávání výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu
v rozsahu 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních
a večerních hodinách,
- c)
- dálkovou formou vzdělávání samostatné studium spojené s konzultacemi v
rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin ve školním roce,
- d)
- distanční formou vzdělávání samostatné studium uskutečňované převážně nebo
zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s
individuálními konzultacemi,
- e)
- kombinovanou formou vzdělávání střídání denní a jiné formy vzdělávání
stanovené tímto zákonem.
(3)
Délka dálkového, večerního, distančního nebo kombinovaného vzdělávání je nejvýše
o 1 rok delší než doba vzdělávání v denní formě.
§ 26
Vyučovací hodina(1) Vyučovací hodina v základním, základním
uměleckém, středním a vyšším odborném vzdělávání trvá 45 minut. Vyučovací hodina
odborného výcviku a odborné praxe ve středním a vyšším odborném vzdělávání trvá
60 minut. Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V
odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.
(2) Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to v prvním a druhém
ročníku nejvýše 22 povinných vyučovacích hodin, ve třetím až pátém ročníku
nejvýše 26 povinných vyučovacích hodin, v šestém a sedmém ročníku nejvýše 30 a v
osmém a devátém ročníku nejvýše 32 povinných vyučovacích hodin týdně. Rámcové
vzdělávací programy pro střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy
pro vyšší odborné vzdělávání stanoví počet povinných vyučovacích hodin, a to
nejvýše 35 povinných vyučovacích hodin týdně; v případě konzervatoře a oborů
vzdělání, v nichž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým
vzdělávacím programem talentová zkouška, nejvýše 40 povinných vyučovacích hodin
týdně.
(3) Rámcové vzdělávací programy
pro základní a střední vzdělávání a akreditované vzdělávací programy pro vyšší
odborné vzdělávání dále stanoví nejnižší počty povinných vyučovacích hodin v
jednotlivých ročnících.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem organizaci vyučování a
pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při
vyučování.
§ 27
Učebnice, učební texty, školní potřeby(1) Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a
učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě
posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem,
rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Učebnicím a učebním textům
pro zdravotnické obory středních škol ministerstvo uděluje a odnímá schvalovací
doložku v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Seznam učebnic a učebních textů,
kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "Věstník") a způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Školy
mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu podle
odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s
cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo
právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a
didaktickým zásadám vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty
první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených
podmínek.
(3) Žákům základních škol a
dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a
učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku základního
vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty
nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a
učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
(4) Žákům středních škol, kteří plní povinnou
školní docházku, a žákům se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve
středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v
seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit
nejpozději do konce příslušného školního roku.
(5) Ředitel střední školy zřizuje fond učebnic a
učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy; tyto učebnice a učební
texty jsou bezplatně zapůjčovány žákům se sociálním znevýhodněním a žákům
sociálně potřebným.
14)
(6)
Žákům přípravných tříd základních škol, prvního ročníku základního vzdělávání,
žákům základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 a žákům se zdravotním postižením,
kteří jsou žáky základní školy, jsou bezplatně poskytovány základní školní
potřeby. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah tohoto
bezplatného poskytování základních školních potřeb.
Dokumentace škol a školských zařízení
§ 28(1) Školy a školská
zařízení vedou podle povahy své činnosti tuto dokumentaci:
- a)
- rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku a o jeho změnách a doklady
uvedené v § 147,
- b)
- evidenci dětí, žáků nebo studentů (dále jen "školní matrika"),
- c)
- doklady o přijímání dětí, žáků a studentů ke vzdělávání, o průběhu
vzdělávání a jeho ukončování,
- d)
- vzdělávací programy podle § 4 až 6,
- e)
- výroční zprávy o činnosti školy, zprávy o vlastním hodnocení
školy,
- f)
- třídní knihu, která obsahuje průkazné údaje o poskytovaném vzdělávání a
jeho průběhu,
- g)
- školní řád nebo vnitřní řád, rozvrh vyučovacích hodin,
- h)
- záznamy z pedagogických rad,
- i)
- knihu úrazů a záznamy o úrazech dětí, žáků a studentů, popřípadě lékařské
posudky,
- j)
- protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,
- k)
- personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní
evidenci15) a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními
předpisy.16)
(2)
Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti,
žákovi nebo studentovi:
- a)
- jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého
pobytu,
- b)
- údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,
- c)
- obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou
školu,
- d)
- datum zahájení vzdělávání ve škole,
- e)
- údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
- f)
- údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně
údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda
je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj
zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či
studentem poskytnut,
- g)
- údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích,
které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
- h)
- datum ukončení vzdělávání ve škole; údaje o zkoušce, jíž bylo vzdělávání
ve střední nebo vyšší odborné škole ukončeno,
- i)
- jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresu pro
doručování písemností, telefonické spojení.
(3) Školní matrika školského zařízení podle povahy
jeho činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
- a)
- jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého
pobytu,
- b)
- datum zahájení a ukončení školské služby nebo vzdělávání,
- c)
- údaje o zdravotní způsobilosti, popřípadě o zdravotních obtížích, které by
mohly mít vliv na poskytování školské služby nebo vzdělávání,
- d)
- údaje o tom, zda je dítě, žák nebo student zdravotně postižen, včetně
údaje o druhu postižení, nebo zdravotně znevýhodněn; popřípadě údaj o tom, zda
je dítě, žák nebo student sociálně znevýhodněn, pokud je škole tento údaj
zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem či
studentem poskytnut,
- e)
- označení školy, v níž se dítě, žák nebo student vzdělává,
- f)
- jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresu pro
doručování písemností, telefonické spojení.
(4) Záznam nebo změna údaje ve školní matrice se
provede neprodleně po rozhodné události. Při vedení dokumentace a školní matriky
a při zpracování osobních údajů dětí, žáků a studentů postupují školy a školská
zařízení podle zvláštního právního předpisu.
17) Školy a školská
zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat
osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto nebo zvláštním
zákonem.
18)
(5)
Ministerstvo, popřípadě jím zřízená organizace, sdružuje pro statistické účely a
plnění dalších povinností podle tohoto zákona údaje z dokumentace škol a
školských zařízení a ze školních matrik s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2
písm. g) a i) a odstavci 3 písm. c) a f); údaje uvedené v odstavci 2 písm. f) a
odstavci 3 písm. d) se sdružují pouze v anonymizované podobě. Školy a školská
zařízení zřizované obcí nebo svazkem obcí předávají tyto údaje prostřednictvím
obecního úřadu obce s rozšířenou působností krajskému úřadu; krajský úřad
předává tyto údaje ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci. Ostatní školy
a školská zařízení, s výjimkou škol a školských zařízení zřizovaných
ministerstvem, předávají tyto údaje prostřednictvím krajského úřadu
ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci. Při předávání a zpracování údajů
z dokumentace škol a školských zařízení a ze školních matrik postupují orgány
státní správy a samosprávy podle zvláštního právního
předpisu.
17)
(6)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a
způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah,
formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení
a školní matriky příslušnému orgánu státní správy ve školství a jeho
prostřednictvím ministerstvu, popřípadě jím zřízené organizaci, a zveřejní ve
Věstníku.
(7) Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem formu a obsah platných tiskopisů vysvědčení, výpisů
z vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu. Vysvědčení, diplomy o
absolutoriu a výuční listy jsou opatřeny státním znakem České
republiky
19) a jsou veřejnou listinou.
(8) Na vysvědčení, výučním listu nebo na diplomu o
absolutoriu není přípustné provádět opravy zápisu. Podpisy na vysvědčeních,
výučních listech a diplomech o absolutoriu musí být originální. Školy vydávají
stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu; za
vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených nákladů,
jejíž výše nesmí překročit 100 Kč. Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podmínky pro vydávání stejnopisů a opisů vysvědčení, výučních listů a
diplomů o absolutoriu.
(9) Školy vedou
evidenci tiskopisů vysvědčení, která jsou dokladem o dosaženém stupni vzdělání,
výučních listů a diplomů o absolutoriu.
(10) Ukládání dokumentace upravují zvláštní právní
předpisy.
20)
Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských
zařízeních
§ 29(1) Školy a školská
zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při
poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým
potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro
předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a
ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících
činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům
nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
(3) Školy a školská zařízení jsou povinny vést
evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v
odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu
o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu
zasílá.
Školní řád, vnitřní řád a stipendijní řád
§ 30(1) Ředitel školy
vydá školní řád; ředitel školského zařízení vnitřní řád. Školní řád a vnitřní
řád upravuje
- a)
- podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků, studentů a jejich
zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech
vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky,
- b)
- provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení,
- c)
- podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků nebo studentů a
jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace,
nepřátelství nebo násilí,
- d)
- podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany
dětí, žáků a studentů.
(2)
Školní řád obsahuje také pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a
studentů.
(3) Školní řád nebo vnitřní
řád zveřejní ředitel na přístupném místě ve škole nebo školském zařízení,
prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance, žáky a studenty školy nebo
školského zařízení a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce
nezletilých dětí a žáků.
(4) Ředitel
střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní
řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové
stipendium.
Výchovná opatření
§ 31(1) Výchovnými
opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským
opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského
zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další
kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta.
Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel
školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro
udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných
ocenění.
(2) Ředitel školy nebo
školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností
stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o
podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského
zařízení. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo
školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li
se žák nebo student v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení
povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem, může
ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze
podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou
školní docházku.
(3) Zvláště hrubé
slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo
školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností
stanovených tímto zákonem.
(4) O
podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka či studenta rozhodne ředitel školy
nebo školského zařízení do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka nebo
studenta dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák nebo
student provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno
jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu.
21) O svém
rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být
žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni
nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den
pozdější.
Zákaz činnosti a propagace politických stran a hnutí, zákaz
reklamy
§ 32(1) Ve školách a
školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí
ani jejich propagace.
(2) Ve školách a
školských zařízeních není povolena reklama, která je v rozporu s cíli a obsahem
vzdělávání, a reklama a prodej výrobků ohrožujících zdraví, psychický nebo
morální vývoj dětí, žáků a studentů nebo přímo ohrožujících či poškozujících
životní prostředí.
ČÁST DRUHÁ
PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 33
Cíle předškolního vzděláváníPředškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti
dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a
tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních
hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady
pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat
nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje
speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími
potřebami.
§ 34
Organizace předškolního vzdělávání(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve
věku zpravidla od tří do šesti let.
(2)
Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro
podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání pro následující školní
rok a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.
(3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí
dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož
délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.
(4) K
předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před
zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před
zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v
níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské
školy.
(5) Při přijímání dětí k
předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem.
22)
(6) O přijetí
dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě
písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také
registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.
(7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání
i v průběhu školního roku.
§ 35(1) Ředitel mateřské
školy může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte
rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže
- a)
- se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního
vzdělávání po dobu delší než dva týdny,
- b)
- zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské
školy,
- c)
- ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské
poradenské zařízení,
- d)
- zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole
nebo úplatu za školní stravování (§ 123) ve stanoveném termínu a nedohodne s
ředitelem jiný termín úhrady.
(2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podrobnosti o podmínkách provozu mateřské školy, organizaci
předškolního vzdělávání, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, jejich
stravování a další speciální péči o děti.
ČÁST TŘETÍ
POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
§ 36
Plnění povinnosti školní docházky(1) Školní docházka je povinná po dobu devíti
školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne
sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka").
(2) Povinná školní docházka se vztahuje na státní
občany České republiky, dále na občany jiného členského státu Evropské unie a
jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě
zvláštního pobytového povolení,
23) a dále na jiné cizince, kteří mají
na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá
víza,
24) a azylanty a účastníky řízení o udělení
azylu.
11)
(3) Povinná školní
docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne
šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého
roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být
přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně
i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k
zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února
kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(5) Žák plní povinnou školní docházku v základní
škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst.
2), v němž má žák místo trvalého pobytu (dále jen "spádová škola"), pokud
zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu. Pokud je dítě
přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost
řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce března kalendářního roku, v
němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
(6) Žák umístěný ve školském zařízení pro výkon
ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně
výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto
školském zařízení nebo v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem
ve školském obvodu, v němž má sídlo příslušné školské zařízení, popřípadě v jiné
škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(7) Ředitel spádové školy je povinen přednostně
přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky
umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné
výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, a to do výše
povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku.
§ 37
Odklad povinné školní docházky(1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku
tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce
dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok,
pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského
poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze
odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok
věku.
(2) Při zápisu do prvního ročníku
základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné
školní docházky.
(3) Pokud se u žáka v
prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo
duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se
souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí
školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující
školní rok.
(4) Pokud ředitel školy
rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí
zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní
školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto
vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.
§ 38
Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na
území České republiky(1) Žák
může plnit povinnou školní docházku také
- a)
- ve škole mimo území České republiky,
- b)
- ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České
republiky,
- c)
- ve škole zřízené na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo
území České republiky nebo fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a
nezapsané do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a
tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky.
(2) Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou
školní docházku způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b), plní povinnou
školní docházku formou individuální výuky.
(3) Žák, který plní povinnou školní docházku
způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, je zároveň žákem spádové školy nebo jiné
školy zapsané ve školském rejstříku, kterou zvolil zákonný zástupce
žáka.
(4) Zákonný zástupce žáka je
povinen oznámit řediteli školy uvedené v odstavci 3 předpokládanou dobu plnění
povinné školní docházky způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2, popřípadě adresu
místa pobytu žáka v zahraničí a adresu školy v zahraničí. Zákonný zástupce žáka
je povinen přihlásit žáka do školy uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b)
nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
(5) Žáci, kteří plní povinnou školní docházku ve
škole uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo c) a způsobem uvedeným v odstavci 2,
konají zkoušky z vybraných předmětů ve škole uvedené v odstavci 3 nebo ve škole
při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se nevztahují na
občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří
na území České republiky pobývají na základě povolení k přechodnému pobytu, a
jiné cizince, kteří mají na území České republiky přechodný pobyt na dlouhodobá
víza, pokud plní povinnou školní docházku ve škole uvedené v odstavci 1 písm.
c).
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím
právním předpisem výčet předmětů, podmínky pro konání, způsob, obsah a
náležitosti zkoušek podle odstavce 5, podmínky pro poskytování učebnic a
učebních textů žákům, kteří plní povinnou školní docházku podle odstavce 1, a
pro zařazování těchto žáků do příslušných ročníků základního
vzdělávání.
§ 39
Plnění povinné školní docházky ve střední škole(1) Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní
docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní
docházky ve střední škole.
(2) Na
žádost zákonného zástupce žáka nebo po dohodě s ním převede ředitel střední
školy žáka, který plní povinnou školní docházku ve střední škole, do
odpovídajícího ročníku spádové základní školy, popřípadě do jiné základní školy,
kterou zvolil zákonný zástupce, a to se souhlasem ředitele této školy.
Jiný způsob plnění povinné školní docházky
§ 40
Druhy jiného způsobu plnění povinné školní
docházkyJiným způsobem plnění
povinné školní docházky se rozumí
- a)
- individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve
vyučování ve škole (dále jen "individuální vzdělávání"),
- b)
- vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením.
§ 41
Individuální vzdělávání(1) O povolení individuálního vzdělávání žáka
rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, na
základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávání lze
povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy.
(2) Žádost zákonného zástupce o individuální
vzdělávání musí obsahovat
- a)
- jméno a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu žáka,
- b)
- uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně
vzděláván,
- c)
- důvody pro individuální vzdělávání žáka,
- d)
- popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a
podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka,
- e)
- doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně
vzdělávat,
- f)
- seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde
o učebnice uvedené v § 27 odst. 1,
- g)
- další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,
- h)
- vyjádření školského poradenského zařízení.
(3) Ředitel školy individuální vzdělávání povolí,
pokud
- a)
- jsou dány závažné důvody pro individuální vzdělávání,
- b)
- jsou zajištěny dostatečné podmínky pro individuální vzdělávání, zejména
podmínky materiální a ochrany zdraví žáka,
- c)
- osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s
maturitní zkouškou,
- d)
- jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty, podle nichž se má žák
vzdělávat.
(4) Individuálně
vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve
škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.
(5) Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka
hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou
měsíců po skončení pololetí.
(6) Pokud
má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od
konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li
zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský
úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.
(7) Ředitel školy zruší povolení individuálního
vzdělávání
- a)
- pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání, zejména podmínky
materiální, personální a ochrany zdraví žáka,
- b)
- pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené
tímto zákonem,
- c)
- pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku
neprospěl,
- d)
- nelze-li žáka hodnotit způsobem uvedeným v odstavcích 4 a 5, nebo
- e)
- na žádost zákonného zástupce žáka.
(8) Ředitel školy rozhodne o zrušení individuálního
vzdělávání žáka nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a zároveň zařadí žáka do
příslušného ročníku základní školy. Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy o
zrušení individuálního vzdělávání žáka nemá odkladný účinek.
(9) Výdaje spojené s individuálním vzděláváním
hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic a základních školních potřeb
podle § 27 odst. 3 a 6, speciálních učebnic a speciálních didaktických a
kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 a výdajů na činnost školy, do
níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.
§ 42
Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postiženímDítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví
krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte se souhlasem
zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a
fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného
lékaře a školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň zajistí
odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte, zejména pomoc pedagogickou a
metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte, krajský
úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.
Splnění povinné školní docházky
§ 43Žák splní povinnou
školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž
dokončí poslední rok povinné školní docházky.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 44
Cíle základního vzděláváníZákladní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci
osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k
celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy,
účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví,
vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným
lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a
reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při
rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
§ 45
Stupně vzdělání(1)
Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu
základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo
osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu
konzervatoře. Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní
docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání
uskutečňovaného v základní nebo střední škole (§ 55 odst. 3).
(2) Ukončením vzdělávacího programu základního
vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání.
§ 46
Organizace základního vzdělávání(1) Místo a dobu zápisu do prvního ročníku
základního vzdělávání stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a
oznámí to způsobem v místě obvyklým. O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje
ředitel školy za podmínek stanovených v § 36.
(2) Základní vzdělávání v základní škole má 9
ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním
až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde
nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která
nemá všechny ročníky.
(3) Základní
vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách
nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem
ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým
ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.
§ 47
Přípravné třídy základní školy(1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem
krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním
roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a
u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj.
Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7
dětí.
(2) O zařazování žáků do
přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného
zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského
zařízení. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího
programu.
§ 48
Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, s více vadami a s
autismemŽáci s těžkým
mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci s autismem se mohou vzdělávat v
základní škole speciální, a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě
písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského
zařízení.
Průběh základního vzdělávání
§ 49(1) O přestupu žáka
základní školy do jiné základní školy rozhoduje na základě žádosti zákonného
zástupce žáka ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy
rozhodne, že žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez
zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž
žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděl o přijetí žáka
na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky.
(2) Ředitel školy může převést žáka do
vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením
nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální na základě písemného
doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení pouze s předchozím
písemným souhlasem zákonného zástupce žáka. Ředitel školy je povinen informovat
zákonného zástupce žáka o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních
změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou
nastat.
(3) Při přestupu nebo převedení
žáka podle odstavců 1 a 2 vytvoří základní škola, do níž žák přestoupil nebo byl
převeden, podmínky pro vyrovnání rozdílů ve znalostech žáka vyplývajících z
odlišnosti školních vzdělávacích programů.
§ 50(1) Zákonný zástupce
žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3
kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z
vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
(2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných
závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání
žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy
uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře
pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu
může být žák uvolněn s souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.
(3) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav
po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový
způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit
vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18. Zákonný zástupce
žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků
§ 51(1) Každé pololetí se
vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi
výpis z vysvědčení.
(2) Hodnocení
výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále
jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení
rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace
nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která
hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce
žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke
střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne
ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce
žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí
slovně.
(5) V posledním roce plnění
povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák
dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního
vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke
vzdělávání ve střední škole.
§ 52(1) Do vyššího
ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů
výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z
nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní
školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně
základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez
ohledu na prospěch tohoto žáka.
(2)
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho
hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo
provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné
hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí
nehodnotí.
(3) Nelze-li žáka hodnotit
na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do
konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení
navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý
ročník.
(4) Má-li zákonný zástupce žáka
pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může
do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl,
nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy
o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel
školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od
doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem
žáka.
(5) Žák, který plní povinnou
školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy
již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho
zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních
důvodů.
(6) Ředitel školy může žákovi,
který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo
nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku
po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v
žádosti.
§ 53(1) Žáci devátých
ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník,
kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s
výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce
příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v
jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou
komisionální.
(3) Žák, který nevykoná
opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze
závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné
zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák
zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého
ročníku.
(4) V odůvodněných případech
může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního
přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost
krajského úřadu účastní školní inspektor.
Ukončení základního vzdělávání
§ 54(1) Dokladem o
dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého,
popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání, vysvědčení o úspěšném ukončení
druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia
nebo osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, nebo vysvědčení vydané po
úspěšném ukončení kursu pro získání základního vzdělání. Tato vysvědčení jsou
opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.
(2) Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání,
nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním
vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák,
který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen
v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu
nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve
střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného
školního roku.
§ 55(1) Žák, který po
splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, může po splnění
podmínek stanovených tímto zákonem a na základě žádosti jeho zákonného zástupce
pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž
žák dosáhne osmnáctého roku věku.
(2)
Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech
povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák
dosáhne dvacátého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na
výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným
úřadem práce.
(3) Pro osoby, které
nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se
zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím
programem základního vzdělávání kursy pro získání základního
vzdělání.
§ 56Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga a
podrobnosti o jeho činnosti, základní obsah vzdělávání a podmínky, za nichž lze
uskutečňovat vzdělávání v přípravných třídách, a podrobnosti o organizaci a
průběhu základního vzdělávání a o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho
náležitostech.
ČÁST ČTVRTÁ
STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A STUPNĚ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO
ORGANIZACE A PRŮBĚH
§ 57
Cíle středního vzděláváníStřední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti,
schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní
rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné
vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci.
Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský
život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v
navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní
činnosti.
§ 58
Stupně středního vzdělání(1) Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího
programu středního vzdělávání se dosahuje těchto stupňů vzdělání:
- a)
- střední vzdělání,
- b)
- střední vzdělání s výučním listem,
- c)
- střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(2) Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením
vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy
vzdělávání.
(3) Střední vzdělání s
výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo
3 let denní formy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro
získání středního vzdělání s výučním listem (§ 84).
(4) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák
úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia,
vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího
programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání nebo
vzdělávacího programu zkráceného studia pro získání středního vzdělání s
maturitní zkouškou (§ 85).
(5) Vláda
stanoví nařízením obory vzdělání, v nichž lze dosáhnout středního vzdělání,
středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou,
jejich návaznost na učební a studijní obory podle předchozích právních předpisů
a počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku.
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole
§ 59
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole(1) Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout
uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončili základní
vzdělávání před splněním povinné školní docházky, pokud tento zákon nestanoví
jinak, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním
vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední
škole rozhoduje ředitel této školy.
§ 60
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední
škole(1) Ředitel školy je
povinen vyhlásit pro přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
nejméně jedno kolo přijímacího řízení.
(2) Uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého
uchazeče podává přihlášku ke vzdělávání ve střední škole řediteli školy, v níž
uchazeč plní povinnou školní docházku, v ostatních případech řediteli střední
školy, a to na předepsaném tiskopisu a v termínu stanoveném prováděcím právním
předpisem. Součástí přihlášky nezletilého uchazeče je jeho souhlasné vyjádření.
Přihlášku lze pro první kolo přijímacího řízení podat pouze na jednu střední
školu.
(3) Ředitel školy vyhlásí
přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. V rámci
přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky,
jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem
základního vzdělávání. Pokud ředitel školy rozhodne, že se přijímací zkouška
nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče
bez zbytečného odkladu.
(4) Ředitel
školy stanoví jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče
přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy
vzdělávání pro daný školní rok a zveřejní je do konce března. V přijímacím
řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle
- a)
- znalostí uchazeče vyjádřených hodnocením na vysvědčení z předchozího
vzdělávání a dále výstupního hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání,
pokud bylo uchazeči vydáno,
- b)
- výsledků přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky, je-li stanovena,
a
- c)
- dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy
uchazeče.
(5) Předpokladem
přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek
zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání.
(6) Pokud splní podmínky přijímacího řízení více
uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku
hodnocení přijímacího řízení.
(7)
Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému
zástupci nezletilého uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo ode dne
rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 20.
dubna.
(8) Ředitel školy může po
ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení
k naplnění předpokládaného stavu žáků tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do
konce srpna. Přihláška se v tomto případě podává přímo řediteli této
školy.
(9) Pokud ředitel školy vyhlásí
další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných
míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně
zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých
oborech a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(10) Pokud byl uchazeč přijat
ke vzdělávání ve střední škole v některém kole přijímacího řízení, nemůže být
přijat ke vzdělávání v jiné střední škole v dalších kolech přijímacího
řízení.
(11) Odvolání proti rozhodnutí
ředitele školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o nepřijetí
uchazeče ke střednímu vzdělávání lze podat do 8 dnů od doručení
rozhodnutí.
§ 61
Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně šestiletého a
osmiletého gymnázia(1)
Vzdělávání v šestiletém a osmiletém gymnáziu se člení na nižší stupeň a vyšší
stupeň. Nižší stupeň je tvořen prvními dvěma ročníky šestiletého gymnázia nebo
prvními čtyřmi ročníky osmiletého gymnázia. Vyšší stupeň je tvořen posledními
čtyřmi ročníky šestiletého a osmiletého gymnázia.
(2) Do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého
gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí sedmý
ročník základní školy, do prvního ročníku nižšího stupně osmiletého gymnázia
uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý ročník základní školy.
(3) Do prvního ročníku vyššího stupně
gymnázia lze přijmout uchazeče, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého
nebo osmiletého gymnázia, a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní
docházku nebo získali základní vzdělání před splněním povinné školní
docházky.
(4) Uchazeč, který se hlásí
do prvního ročníku nižšího nebo vyššího stupně gymnázia, může podat přihlášku
pouze na jedno šestileté nebo osmileté gymnázium. Uchazeč, který se hlásí ke
vzdělávání na vyšším stupni gymnázia, může současně podat přihlášku ke
vzdělávání ve střední škole podle § 60.
(5) Při přijímacím řízení do nižšího a vyššího
stupně šestiletého a osmiletého gymnázia se postupuje obdobně podle §
60.
§ 62
Přijímání do oborů vzdělání s talentovou
zkouškou(1) V rámci
přijímacího řízení do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení
stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, vyhlásí ředitel
školy přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním
předpisem.
(2) Po vyhodnocení výsledků
talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nebo zákonnému zástupci
nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do
20. ledna. Pokud uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v
přijímacím řízení. Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí
uchazeče do 7 dnů po vydání rozhodnutí, nejpozději však 15. února.
(3) Podáním přihlášky podle odstavce 1 není dotčeno
právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle §
60.
(4) Při přijímacím řízení podle
tohoto ustanovení se postupuje obdobně podle § 60 s výjimkou odstavce 7.
§ 63
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední
školeŘeditel školy může
uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve střední škole. V
rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů uchazeče o
předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky, a určit
její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým
vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že ředitel školy
rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč
zařazen.
§ 64Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem náležitosti, postup a termíny podání přihlášky ke
vzdělávání ve střední škole, včetně dokladů, které jsou její součástí, další
podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu přijímacího řízení, včetně
termínů konání přijímacích a talentových zkoušek, a o přijímání do vyššího než
prvního ročníku.
Organizace středního vzdělávání
§ 65(1) Vzdělávání ve
střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování a výchovu mimo
vyučování, praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi
a odbornou nebo uměleckou praxi a sportovní přípravu, a to podle jednotlivých
oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být
uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou rámcovým
vzdělávacím programem.
(2) Praktické
vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích
fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s
daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu
praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání.
(3) Na žáky se při praktickém vyučování vztahují
ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu
zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a
další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Průběh středního vzdělávání
§ 66(1) Uchazeč se stává
žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v
rozhodnutí o přijetí.
(2) V průběhu
středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna
oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího
vzdělání podle § 70, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného
zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
(3) Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru
vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit
rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího
hodnocení.
(4) O přestupu žáka střední
školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V
rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně
oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její
obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení. Žák přestává být žákem školy,
z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. O přijetí žáka
informuje ředitel školy bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák
přestoupil. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dnů
poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii
dokumentace žáka ze školní matriky.
(5)
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit
vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není
žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom
ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele
školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na
žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li
tomu závažné důvody.
(6) Ředitel školy
je povinen přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže
praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným
ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle
lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.
(7) Ředitel školy může žákovi, který splnil
povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl
být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních
výsledků a důvodů uvedených v žádosti; žák, který plní povinnou školní docházku,
v těchto případech opakuje ročník vždy.
§ 67(1) Zletilý žák nebo
zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka
ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho
nepřítomnosti.
(2) Ředitel školy může
ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také
uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude
v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího
pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní
žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo
odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn,
hodnocen.
(3) Podmínky pro omlouvání
neúčasti žáka ve vyučování a pro uvolňování žáka z vyučování stanoví školní
řád.
§ 68(1) Žák, který splnil
povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení
doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho
zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po
dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o
zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
(2) Jestliže se žák, který splnil povinnou školní
docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast
není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného
zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti;
zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák,
který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod
nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této
lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
(3) Žák, který po splnění povinné školní docházky
nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem
příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy
nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu,
anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení
opakování ročníku.
§ 69
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za
první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na
vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O
způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace
nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která
hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo
zákonného zástupce nezletilého žáka.
(4) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci
druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák
nehodnotí. Hodnocení žáka v odborných předmětech, které stanoví rámcový
vzdělávací program v uměleckých oborech, se uskutečňuje po vykonání komisionální
zkoušky.
(5) Nelze-li žáka hodnotit na
konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a
to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců
po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním
termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
(6) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého
pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby
hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší
ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
(7) Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl
nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního
pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí,
koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního
roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou
komisionální.
(8) Žák, který nevykoná
opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze
závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné
zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
(9) Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce
nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo
druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení
prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení,
požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v
daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná
nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým
žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
(10) V odůvodněných případech může krajský úřad
rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odstavce
9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní
inspektor.
(11) Ustanovení tohoto
paragrafu se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných
ucelených částí učiva.
§ 70
Uznávání dosaženého vzděláníŘeditel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka
podle § 66, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným
způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitel školy uznat, pokud je doloženo
dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho
dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání
prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené
vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného
vzdělání.
§ 71Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního
vzdělávání, teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále
náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování,
podrobnosti o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky
uznávání předchozího vzdělání.
HLAVA II
UKONČOVÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Způsoby ukončování středního vzdělávání
§ 72(1) Vzdělávání ve
vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního
vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání
je vysvědčení o závěrečné zkoušce.
(2)
Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení
středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem o
dosažení středního vzdělání s výučním listem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a
výuční list.
(3) Vzdělávání ve
vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosažení středního
vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o
dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní
zkoušce.
(4) Vysvědčení o závěrečné
zkoušce a vysvědčení o maturitní zkoušce jsou opatřena doložkou o získání
příslušného stupně vzdělání.
§ 73Účelem závěrečné
zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání
stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru
vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka,
které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných
činností.
Závěrečná zkouška
§ 74(1) Závěrečná zkouška
se skládá
- a)
- v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním
listem, z písemné zkoušky a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného
výcviku,
- b)
- v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání, z praktické
zkoušky z odborných předmětů a teoretické zkoušky z odborných
předmětů.
(2) Žák může konat
závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního
vzdělávání.
(3) Ředitel školy stanoví v
souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem témata, obsah, formu a pojetí
zkoušek a termíny jejich konání.
(4)
Před zahájením ústní zkoušky, popřípadě praktické zkoušky se žáci neúčastní
vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem
školy.
(5) Závěrečná zkouška je veřejná
s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka;
praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany
zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí
pacienta.
(6) Závěrečná zkouška se koná
před zkušební komisí. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické
zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její
předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh
zkoušky.
(7) Předsedu zkušební komise
jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je
platné i pro opravné zkoušky a náhradní zkoušky. Ostatní členy zkušební komise
jmenuje ředitel školy. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního
vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také
odborníka z praxe.
(8) Předseda
zkušební komise
- a)
- má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával
přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let,
- b)
- nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž
bude funkci vykonávat,
- c)
- nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich
středního vzdělávání.
(9)
Předseda zkušební komise
- a)
- řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost,
- b)
- odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikaci,
- c)
- je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené
pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení žáka ze zkoušky
rozhodne předseda zkušební komise bezprostředně,
- d)
- oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné
zkoušky.
(10) Zkušební komise
rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební
komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební
komise.
§ 75(1) Žák vykoná
závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou
její součástí.
(2) V případě, že žák
zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat
opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce
nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od
konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z
důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku
v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v
závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky
není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
(3) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím
po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou
zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl
vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy
nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se,
jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4)
Závěrečnou zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení
posledního ročníku vzdělávání.
§ 76Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných
zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná
zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných
zkouškách a zkouškách v náhradním termínu.
Maturitní zkouška
§ 77Maturitní zkouška se
skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní
zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky.
§ 78
Společná část maturitní zkoušky(1) Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3
zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné
zkoušky.
(2) Cizí jazyk žák volí z
nabídky stanovené prováděcím právním předpisem. Žák může konat zkoušku pouze z
toho cizího jazyka, který je vyučován ve škole, jejímž je žákem.
(3) Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky,
občanského základu, přírodovědně technického základu nebo informačně
technologického základu podle své volby. Škola zajišťuje přípravu žáka nejméně
na dvě zkoušky podle věty první; tyto zkoušky stanoví školní vzdělávací
program.
(4) Zkouška z českého jazyka a
zkouška z cizího jazyka se skládají z písemné části a ústní části. Volitelná
zkouška se koná písemně.
(5) Písemné
části zkoušek společné části maturitní zkoušky jsou neveřejné. Účast je povolena
pedagogickému pracovníkovi pověřenému funkcí zadavatele písemné části zkoušek
(dále jen "zadavatel"), školnímu maturitnímu komisaři (dále jen "komisař"),
řediteli školy a školním inspektorům České školní inspekce. Ostatní části
zkoušek jsou veřejné.
(6) Žák koná
společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejímž je žákem. Náhradní a opravnou
zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků
vzdělávání.
(7) Žák vykoná úspěšně
společnou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které
jsou její součástí.
§ 79
Profilová část maturitní zkoušky(1) Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3
povinných zkoušek. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny
je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.
(2) Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek
podle rámcového vzdělávacího programu, dále stanoví formu, témata a termíny
konání těchto zkoušek.
(3) Žák může
dále konat nejvýše 4 nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z
nabídky stanovené ředitelem školy a z nabídky stanovené ministerstvem. Ředitel
školy, popřípadě ministerstvo v případě nepovinných zkoušek zadávaných
ministerstvem, dále stanoví formu, témata a termíny konání nepovinných
zkoušek.
(4) Zkoušky se konají
formou
- a)
- vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní
komisí,
- b)
- ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
- c)
- písemné zkoušky,
- d)
- praktické zkoušky, nebo
- e)
- kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až d).
(5) Obhajobu maturitní práce a ústní zkoušky podle
odstavce 4 písm. a) a b) koná žák po úspěšném ukončení posledního ročníku
vzdělávání. Žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že
nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně.
(6) Před zahájením profilové části maturitní
zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 5 vyučovacích dnů v termínu
stanoveném ředitelem školy.
(7)
Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a
jednání zkušební maturitní komise o hodnocení žáka; praktické zkoušky jsou
neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti
práce a u zdravotnických oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta.
(8) Žák koná profilovou část maturitní zkoušky ve
škole, jejímž je žákem. Nepovinné zkoušky zadávané ministerstvem koná žák ve
škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.
(9) Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní
zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její
součástí.
§ 80
Orgány zajišťující maturitní zkoušku(1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické
řízení průběhu maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence
výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek zadávaných
ministerstvem, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy, a stanoví způsob a kritéria
hodnocení maturitní zkoušky. Ministerstvo vydává osvědčení o způsobilosti k
výkonu funkce komisaře a hodnotitele. Ministerstvo je správcem
25)
registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel za účelem
jejich identifikace.
(2) Ministerstvo
zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako organizační složku
státu. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je účetní jednotkou. Centrum
pro zjišťování výsledků vzdělávání zajišťuje společnou část maturitní zkoušky a
zkoušky zadávané ministerstvem v rámci profilové části maturitní zkoušky,
připravuje katalogy a zajišťuje odbornou přípravu pedagogických pracovníků k
výkonu funkcí komisařů a hodnotitelů; dále zajišťuje výrobu a rozeslání zadání
zkoušek krajským úřadům a vede evidenci přihlášek a výsledků maturitních
zkoušek. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je
zpracovatelem
26) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a
jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace a dále správcem registru
pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu funkce komisařů a
hodnotitelů.
(3) Krajský úřad vytváří
podmínky pro přípravu a hodnocení společné části maturitní zkoušky ve svém
správním obvodu a podílí se na organizaci jejího průběhu, zejména zajišťuje
rozeslání zadání zkoušek školám a jmenuje předsedy zkušebních maturitních
komisí, komisaře a hodnotitele. Krajský úřad dále stanoví školy, školská
zařízení nebo jiná vhodná místa, ve kterých se hodnocení zkoušek zadávaných
ministerstvem bude konat, a oznámí je Centru pro zjišťování výsledků ve
vzdělávání.
(4) Ředitel školy odpovídá
za zajištění podmínek pro řádný průběh maturitní zkoušky ve škole a jmenuje
zadavatele.
(5) Ústní část společné
části a profilová část maturitní zkoušky se koná před zkušební maturitní komisí
s výjimkou písemných zkoušek a písemných částí zkoušek zadávaných ministerstvem.
Zkušební maturitní komise se zřizuje pro každou třídu a obor vzdělání nebo pro
více tříd, pokud se žáci vzdělávají ve stejném oboru vzdělání. Členem zkušební
maturitní komise může být jmenován rovněž odborník z praxe, z vysoké nebo vyšší
odborné školy. Na zkušební maturitní komisi se vztahují ustanovení § 74 odst. 6
až 10 obdobně.
(6) Předseda zkušební
maturitní komise odpovídá za řádný průběh části maturitní zkoušky konané před
zkušební maturitní komisí ve škole.
(7)
Komisař odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek
zadávaných ministerstvem ve škole.
(8)
Zadavatel odpovídá za řádný průběh písemných zkoušek a písemných částí zkoušek
zadávaných ministerstvem ve třídě. Zadavatel je oprávněn vyloučit žáka z písemné
zkoušky a písemné části zkoušky zadávané ministerstvem, a to v případě, že žák
použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil; o vyloučení
žáka ze zkoušky rozhodne zadavatel bezprostředně.
(9) Hodnotitel hodnotí písemné zkoušky a písemné
části zkoušek zadávané ministerstvem.
(10) Komisařem, hodnotitelem a zadavatelem může být
jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady stanovené prováděcím právním
předpisem; v případě komisaře a hodnotitele ten, kdo dále získal osvědčení o
způsobilosti k výkonu této funkce vydané Centrem pro zjišťování výsledků
vzdělávání.
§ 81
Další podmínky konání maturitní zkoušky(1) Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo
opravnou zkoušku na základě přihlášky podané řediteli školy. Ředitel školy
zajistí předání údajů z přihlášek Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání,
včetně rodného čísla žáka.
(2) V
případě, že žák zkoušku společné nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal
neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky.
Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do
3 pracovních dnů od konání zkoušky zadávané ministerstvem řediteli školy, v
ostatních případech předsedovi zkušební maturitní komise, má právo konat
náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel
školy nebo předseda zkušební maturitní komise prominout. Konáním náhradní
zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku.
(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy
nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen,
posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal
úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5) Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5
let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední
škole.
(6) Žák, který již získal
střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto
zákona, nekoná společnou část maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi uznat
zkoušku profilové části maturitní zkoušky, kterou již žák vykonal v předchozím
vzdělávání, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané
škole.
(7) Žáci škol a tříd s
vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou
část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s
výjimkou zkoušky z českého jazyka, kterou skládají v českém jazyce.
(8) Odlišným způsobem může být se souhlasem
ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných
třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím
jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se
souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se
považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku
z českého jazyka společné části maturitní zkoušky.
(9) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím
po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě
části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června
roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem
- a)
- termíny, formu, pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek společné části
maturitní zkoušky, nabídku cizích jazyků společné části maturitní zkoušky a
nabídku nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, období konání,
pravidla průběhu a způsob hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky,
pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky a podmínky ke stanovení obsahu
maturitní zkoušky,
- b)
- pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části
maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků a
vymezení činnosti orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, předpoklady pro
výkon funkce zadavatele, hodnotitele a komisaře, podrobnosti o způsobu a formě
jejich jmenování a o činnosti zkušební maturitní komise a výběru a jmenování
jejích členů,
- c)
- pravidla o formě, způsobu a termínech podání přihlášky, o obsahu,
termínech, formě a způsobu předávaní údajů z přihlášek, a rozsahu, obsahu,
způsobu a formě vedení evidence podle § 80 odst. 1 a 2, a o způsobu ochrany
údajů v ní obsažených,
- d)
- podrobnosti o podmínkách a způsobu konání maturitní zkoušky žáků se
zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní
zkoušky v jazyce národnostní menšiny.
Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní
zkoušky
§ 82(1) Každý, kdo konal
závěrečnou zkoušku nebo část maturitní zkoušky před zkušební maturitní komisí,
může písemně požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek
zkoušky, o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky.
(2) Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů
ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a
nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní
předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný
průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká
školní inspekce je povinna poskytnout krajskému úřadu součinnost při posuzování
žádosti. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání
rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad.
(3) Každý, kdo konal písemnou část maturitní
zkoušky zadávanou ministerstvem, může písemně požádat ministerstvo do 8 dnů ode
dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušek, o přezkoumání výsledku této zkoušky.
Ministerstvo žadatele písemně vyrozumí o výsledku přezkoumání nejpozději do 15
dnů ode dne doručení žádosti.
(4) Každý
má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají
význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky.
HLAVA III
NÁSTAVBOVÉ STUDIUM A ZKRÁCENÉ STUDIUM PRO ZÍSKÁNÍ STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S
VÝUČNÍM LISTEM A STŘEDNÍHO VZDĚLÁNÍ S MATURITNÍ ZKOUŠKOU
§ 83
Nástavbové studium(1) Střední školy, které poskytují střední vzdělání
s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání, mohou v tomto oboru organizovat
nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem
v příbuzném oboru vzdělání v délce 3 let denní formy vzdělávání. Vzdělávání se
uskutečňuje podle upraveného rámcového vzdělávacího programu pro příslušný obor
vzdělání. Návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia
stanoví vláda nařízením.
(2) Vzdělávání
v nástavbovém studiu trvá 2 roky v denní formě vzdělávání.
(3) V rámci přijímacího řízení do nástavbového
studia může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a
formu stanoví v souladu se společným základem rámcových vzdělávacích programů
oborů vzdělání, na něž navazuje obor vzdělání nástavbového studia.
(4) Nástavbové studium se ukončuje maturitní
zkouškou, dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák, který úspěšně ukončí
nástavbové studium, získá střední vzdělání s maturitní zkouškou.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podrobnější podmínky organizace vzdělávání v nástavbovém
studiu.
§ 84
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním
listem(1) Střední školy,
které poskytují střední vzdělání s výučním listem v daném oboru vzdělání, mohou
v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání středního
vzdělání s výučním listem pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s
maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 1,5 roku v denní formě
vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného oboru
vzdělání.
(2) V rámci přijímacího
řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a
formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem oboru vzdělání, k jehož
studiu se uchazeč hlásí.
(3)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a podmínky
organizace zkráceného vzdělávání pro získání středního vzdělání s výučním
listem.
§ 85
Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní
zkouškou(1) Střední školy,
které poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v daném oboru vzdělání,
mohou v tomto oboru vzdělání uskutečňovat také zkrácené studium pro získání
středního vzdělání s maturitní zkouškou. Zkrácené studium trvá 1 až 2 roky v
denní formě vzdělávání; délku stanoví rámcový vzdělávací program příslušného
oboru vzdělání.
(2) Ke zkrácenému
studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou se mohou hlásit
uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru
vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání
přijímací zkoušky, jejíž obsah a formu stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím
programem oboru vzdělání, k jehož studiu se uchazeč hlásí.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem náležitosti a podmínky organizace zkráceného vzdělávání pro získání
středního vzdělání s maturitní zkouškou.
ČÁST PÁTÁ
VZDĚLÁVÁNÍ V KONZERVATOŘI
§ 86
Cíle vzdělávání v konzervatořiVzdělávání v konzervatoři rozvíjí znalosti,
dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém
vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných
uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností v oborech hudba,
tanec, zpěv a hudebně dramatické umění. Vzdělávání v konzervatoři vytváří dále
předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a
pro výkon pracovní činnosti.
§ 87
Stupně vzdělání v konzervatoři(1) Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v
konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání
- a)
- střední vzdělání s maturitní zkouškou,
- b)
- vyšší odborné vzdělání v konzervatoři.
(2) Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák
úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu v konzervatoři
nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu
nebo po 8 letech v denní formě vzdělávání v osmiletém vzdělávacím
programu.
(3) Vyšší odborné vzdělání v
konzervatoři získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého
vzdělávacího programu.
§ 88
Přijímání ke vzdělávání v konzervatoři(1) Ke vzdělávání do prvního ročníku šestiletého
vzdělávacího programu konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří splnili povinnou
školní docházku nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné
školní docházky, do prvního ročníku osmiletého vzdělávacího programu
konzervatoře se přijímají uchazeči, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní
školy, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním
vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
(2) Přijímací řízení ke vzdělávání v konzervatoři
se koná formou talentové zkoušky. Při organizaci talentové zkoušky se postupuje
podle § 62 s tím, že ředitel školy zašle po vyhodnocení výsledků talentové
zkoušky uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče rozhodnutí o
přijetí či nepřijetí ke vzdělávání v konzervatoři, a to nejpozději do 10.
února.
§ 89
Ukončování vzdělávání v konzervatoři(1) Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje
absolutoriem v konzervatoři. Dokladem je vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři
a diplom absolventa konzervatoře. Označení absolventa konzervatoře, které se
uvádí za jménem, je "diplomovaný specialista", zkráceně "DiS.". Žáci mohou
ukončit vzdělávání také maturitní zkouškou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v
oboru tanec po osmém ročníku.
(2)
Vysvědčení o maturitní zkoušce a vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři jsou
opatřena doložkou o získání příslušného stupně vzdělání.
§ 90
Absolutorium v konzervatoři(1) Účelem absolutoria v konzervatoři je ověřit,
jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím
programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových
dovedností, vědomostí a postojů absolventa, které jsou důležité pro jeho další
vzdělávání nebo výkon povolání.
(2)
Absolutorium v konzervatoři je komplexní odborná zkouška, která se skládá z
teoretické zkoušky z odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím
programem, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby,
absolventského výkonu z jednoho nebo dvou hlavních oborů, popřípadě zkoušky z
umělecko-pedagogické přípravy, pokud tak stanoví rámcový vzdělávací program.
Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec se skládá z teoretické zkoušky z
odborných předmětů stanovených rámcovým vzdělávacím programem, absolventské
práce a její obhajoby, absolventského výkonu a zkoušky z umělecko-pedagogické
přípravy. Obsah a termíny konání zkoušek stanoví ředitel školy.
(3) Žák může konat absolutorium v konzervatoři,
pokud úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání v příslušném oboru vzdělání
a
- a)
- v šestiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální
zkoušky z českého jazyka a literatury a dějin oboru nebo maturitní
zkoušku,
- b)
- v osmiletém vzdělávacím programu úspěšně vykonal závěrečné komisionální
zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo maturitní
zkoušku.
(4) Žák, který
ukončuje vzdělávání v konzervatoři absolutoriem bez předchozího konání maturitní
zkoušky, koná v termínu stanoveném ředitelem školy závěrečnou komisionální
zkoušku z předmětů podle odstavce 3 ve školním roce, v němž byla výuka těchto
předmětů ukončena, nejpozději však do konce prvního pololetí následujícího
školního roku. Neprospěl-li žák u závěrečné komisionální zkoušky, stanoví
zkušební komise termín opravné zkoušky. Opravnou závěrečnou komisionální zkoušku
může žák konat nejvýše dvakrát. Předsedu a členy zkušební komise pro závěrečnou
komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.
(5) Absolutorium v konzervatoři se koná před
zkušební komisí. Předsedu zkušební komise jmenuje krajský úřad; předseda
zkušební komise musí být pedagogickým pracovníkem z jiné konzervatoře nebo
vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost a
nejméně pětiletou umělecko-pedagogickou praxi. Místopředsedu a členy zkušební
komise pro absolutorium v konzervatoři jmenuje ředitel školy, místopředsedou je
jmenován pedagogický pracovník příslušné školy s nejméně pětiletou pedagogickou
praxí; členem komise musí být vedoucí absolventské práce, vedoucí absolventského
výkonu a oponent. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije obdobně.
(6) Po dobu 5 vyučovacích dnů před zahájením
absolutoria v konzervatoři se žáci nezúčastňují vyučování, tato doba je určena
pro přípravu na absolutorium.
(7)
Zkušební komise může žákovi povolit odklad závěrečné komisionální zkoušky nebo
absolutoria v konzervatoři, popřípadě stanovit žákovi termín náhradní zkoušky,
pokud se z vážných důvodů nemohl ke konání závěrečné komisionální zkoušky nebo
absolutoria dostavit a do 3 pracovních dnů od konání zkoušky nebo absolutoria se
písemně omluvil předsedovi zkušební komise. Nedodržení stanovené lhůty může v
závažných případech předseda zkušební komise prominout.
(8) Jestliže se žák nedostavil k závěrečné
komisionální zkoušce nebo absolutoriu bez řádné omluvy, jeho omluva nebyla
uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal
neúspěšně.
(9) Neprospěl-li žák ze
zkoušky absolutoria v konzervatoři, popřípadě neobhájil-li absolventskou práci,
může konat opravnou zkoušku, popřípadě opravnou obhajobu absolventské práce v
termínu, který mu určí zkušební komise. Opravnou zkoušku a opravnou obhajobu
absolventské práce je možno konat dvakrát.
(10) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím
po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium v konzervatoři. Nevykonal-li žák v
určeném termínu úspěšně absolutorium v konzervatoři a byla mu povolena opravná
zkouška nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do 30.
června školního roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(11) Žák může vykonat absolutorium v konzervatoři
nejpozději do 5 let od ukončení posledního ročníku vzdělávání.
(12) Každý, kdo konal absolutorium v konzervatoři
může požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky,
o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. Při přezkoumání se postupuje
obdobně podle § 82 odst. 1, 2 a 4.
§ 91(1) Ministerstvo
stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky průběhu, organizace a
ukončování vzdělávání v konzervatoři.
(2) Na vzdělávání v konzervatoři a konzervatoř se
vztahují ustanovení tohoto zákona o středním vzdělávání a střední škole, pokud
není stanoveno jinak.
ČÁST ŠESTÁ
VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
HLAVA I
CÍLE A STUPEŇ VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁNÍ, PŘIJÍMÁNÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ, JEHO
ORGANIZACE, PRŮBĚH A UKONČOVÁNÍ
§ 92
Cíle vyššího odborného vzdělávání a stupeň
vzdělání(1) Vyšší odborné
vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve
středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou
přípravu pro výkon náročných činností.
(2) Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného
vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání.
(3) Délka vyššího odborného vzdělávání v denní
formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5
roku.
Přijímání ke vzdělávání ve vyšší odborné škole
§ 93
Podmínky přijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné
škole(1) Ke vzdělávání ve
vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s
maturitní zkouškou a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí
prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní
způsobilosti.
(2) O přijetí uchazeče ke
vzdělávání ve vyšší odborné škole rozhoduje ředitel této školy.
§ 94
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné
škole(1) Uchazeč podává
přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy pro první kolo
přijímacího řízení v termínu stanoveném prováděcím právním
předpisem.
(2) V rámci přijímacího
řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, jejíž obsah a
formu stanoví v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední
vzdělání s maturitní zkouškou.
(3)
Ředitel školy stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče přijímané v
jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru a formy vzdělávání
pro daný školní rok. V přijímacím řízení ředitel školy hodnotí uchazeče
podle
- a)
- hodnocení znalostí uchazeče získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném
na vysvědčení ze střední školy,
- b)
- výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena, a
- c)
- dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy
uchazeče.
(4) Předpokladem
přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšší odborné škole je rovněž splnění podmínek
zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání.
(5) Ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu,
nejméně však dvouměsíčním, lhůtu pro podání přihlášky ke vzdělávání, doklady,
které jsou její součástí, kritéria hodnocení přijímacího řízení, termíny konání
přijímací zkoušky a její formu a rámcový obsah, je-li stanovena, popřípadě další
podmínky přijetí ke vzdělávání. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na
přístupném místě ve škole.
(6) Pokud
splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout,
rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.
(7) Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo
nepřijetí uchazeče k vyššímu odbornému vzdělávání do 7 dnů po konání přijímací
zkoušky nebo ode dne vydání rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná,
nejdříve však 1. června.
(8) Ředitel
školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola
přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu studentů.
§ 95
Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné
škole(1) Ředitel školy může
uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné
škole. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy po posouzení dokladů
uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky
a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s
akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání. V případě, že
ředitel školy rozhodne o přijetí uchazeče, určí ročník, do něhož bude uchazeč
zařazen.
(2) V případě zdravotnických
oborů může ředitel školy přijmout uchazeče do vyššího než prvního ročníku
vzdělávání ve vyšší odborné škole pouze v případě, že obsah předchozího
vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student
nebude absolvovat.
Organizace a průběh vyššího odborného vzdělávání
§ 96(1) Školní rok začíná
1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Školní rok se člení
na dvě období. Zimní období trvá od 1. září do 31. ledna, letní období trvá od
1. února do 31. srpna.
(2) Vyšší
odborné vzdělávání obsahuje teoretickou přípravu a praktickou přípravu.
Praktická příprava se uskutečňuje formou praktického vyučování ve škole nebo
formou odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají
oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a které mají se školou
uzavřenou smlouvu o obsahu a rozsahu odborné praxe a podmínkách pro její
konání.
(3) Na studenty při praktické
přípravě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu,
bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky
žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci.
§ 97(1) Uchazeč se stává
studentem vyšší odborné školy dnem zápisu ke vzdělávání. Uchazeči se zapisují ve
lhůtě stanovené vyšší odbornou školou, nejpozději však do 30. září.
(2) Dokladem o vzdělávání ve vyšší odborné škole je
výkaz o studiu. Do výkazu o studiu se zapisují předměty nebo jiné ucelené části
učiva zvoleného oboru vzdělání a výsledky hodnocení studenta.
(3) V průběhu vyššího odborného vzdělávání se
studentovi umožňuje přestup do jiné vyšší odborné školy, změna oboru vzdělání,
přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání, a to na
základě písemné žádosti studenta.
(4)
Ředitel školy může studentovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování
o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit
její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(5) O přestupu studenta vyšší odborné školy do jiné
vyšší odborné školy rozhoduje ředitel školy, do které se student hlásí. V rámci
rozhodování o přestupu studenta, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně
oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její
obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
(6) Ředitel školy může studentovi přerušit
vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení vzdělávání student
není studentem této vyšší odborné školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání
pokračuje student v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno. Se
souhlasem ředitele školy může student pokračovat ve vyšším ročníku, prokáže-li
odpovídající znalosti a praktické dovednosti a způsob jejich získání. Ředitel
školy na žádost studenta ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby
přerušení vzdělávání, nebrání-li tomu závažné důvody.
(7) Ředitel školy je povinen přerušit vzdělávání
studentce z důvodů těhotenství a mateřství, jestliže praktická příprava probíhá
na pracovištích nebo ve formě prací zakázaných těhotným ženám a matkám do konce
devátého měsíce po porodu, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku
ohrožuje těhotenství studentky.
(8)
Ředitel školy může studentovi, který nesplnil podmínky stanovené akreditovaným
vzdělávacím programem pro příslušný ročník, povolit opakování ročníku po
posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v
žádosti.
§ 98(1) Student může
zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy.
Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni
doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o
zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
(2) Jestliže se student neúčastní po dobu nejméně
20 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ho
ředitel školy písemně, aby neprodleně doložil důvody své nepřítomnosti; zároveň
upozorní, že jinak bude student posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Jestliže
do 3 týdnů od doručení výzvy student do vyšší odborné školy nenastoupí nebo
nedoloží důvod nepřítomnosti, posuzuje se, jako by posledním dnem této lhůty
vzdělávání zanechal; tímto dnem přestává být studentem vyšší odborné
školy.
§ 99
Hodnocení výsledků vzdělávání studentů(1) Studenti jsou hodnoceni vždy za příslušné
období. Předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž student koná
zkoušku, a předměty, popřípadě jiné ucelené části učiva, z nichž je student
hodnocen jiným způsobem, stanoví akreditovaný vzdělávací program. Zkoušky je
možné opakovat dvakrát. V případě členění obsahu vzdělávání do jiných ucelených
částí učiva než předmětů se vydává studentovi potvrzení o jejich
absolvování.
(2) Do vyššího ročníku
postoupí student, který úspěšně splnil podmínky stanovené akreditovaným
vzdělávacím programem pro příslušný ročník.
(3) V případě, že nelze studenta hodnotit ze
závažných důvodů, určí ředitel školy termín, do kterého má být hodnocení
studenta ukončeno. Hodnocení musí být ukončeno nejpozději do konce následujícího
období.
§ 100
Uznávání dosaženého vzděláníŘeditel školy uzná ucelené dosažené vzdělání
studenta, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným
způsobem. Částečné vzdělání studenta může ředitel školy uznat, pokud je doloženo
dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho
dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud student znalosti z tohoto
vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy
dosažené vzdělání studenta, uvolní žáka zčásti nebo zcela z vyučování a z
hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.
Ukončování vyššího odborného vzdělávání
§ 101Vyšší odborné
vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Dokladem o dosažení vyššího odborného
vzdělání je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa vyšší odborné školy.
Označení absolventa vyšší odborné školy, které se uvádí za jménem, je
"diplomovaný specialista" (zkráceně "DiS.").
§ 102(1) Podmínkou pro
absolutorium je úspěšné ukončení posledního ročníku vzdělávání. Absolutorium se
skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby
absolventské práce. Absolventská práce může být zpracována a obhajována společně
několika studenty; i v tomto případě jsou studenti hodnoceni jednotlivě.
Absolventská práce a její obhajoba může obsahovat též část ověřující praktické
dovednosti.
(2) Ředitel školy vyhlašuje
nejméně 1 řádný termín absolutoria ve školním roce.
(3) Absolutorium se koná před zkušební komisí a je
veřejné s výjimkou jednání zkušební komise o hodnocení studenta.
(4) Zkušební komise má stálé a další členy,
předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy nebo vysoké školy.
Stálými členy jsou předseda, místopředseda a vedoucí učitel studijní skupiny.
Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu, přísedící, který vyučuje daný
předmět, vedoucí absolventské práce a oponent. Členem zkušební komise může být
jmenován také odborník z praxe. Předsedu komise jmenuje krajský úřad, ostatní
členy komise ředitel školy. Ustanovení § 74 odst. 9 a 10 se použije
obdobně.
(5) Neprospěl-li student z
některé zkoušky nebo neobhájil-li absolventskou práci, může konat opravnou
zkoušku z této zkoušky nebo obhájit absolventskou práci do 6 měsíců od řádného
termínu absolutoria. Opravnou zkoušku nebo opravnou obhajobu absolventské práce
je možné konat nejvýše dvakrát, a to v termínu stanoveném zkušební
komisí.
(6) Pokud se student ke zkoušce
nebo obhajobě nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3
pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekonal
absolutorium z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat
náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda
zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo studenta
konat opravnou zkoušku.
(7) Student
přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně
vykonal absolutorium. Nevykonal-li student úspěšně absolutorium, zachovávají se
mu práva a povinnosti studenta vyšší odborné školy do 30. června školního roku,
v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se student ke zkoušce nebo
obhajobě bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze
zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku nebo obhajobu vykonal
neúspěšně.
(8) Absolutorium lze vykonat
nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku
vzdělávání.
(9) Každý, kdo konal
zkoušku absolutoria nebo obhajobu absolventské práce, může do 8 dnů ode dne, kdy
mu byl oznámen výsledek zkoušky, požádat krajský úřad o přezkoumání jejího
průběhu a výsledku. Při přezkoumání se postupuje obdobně podle § 82 odst. 1, 2 a
4.
§ 103Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci, náležitostech a průběhu
přijímacího řízení ke vzdělávání ve vyšších odborných školách, včetně termínů
konání přijímacích zkoušek, a o přijímání do vyššího než prvního ročníku,
podrobnosti o organizaci a průběhu vyššího odborného vzdělávání, podmínky konání
odborné praxe, pravidla pro hodnocení studentů, pro uznávání předchozího
vzdělání a podrobnější podmínky o ukončování vyššího odborného vzdělávání
absolutoriem.
HLAVA II
AKREDITACE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
§ 104(1) Vzdělávací
program v příslušném oboru vzdělání pro jednotlivou vyšší odbornou školu podléhá
akreditaci, kterou uděluje ministerstvo; v případě vzdělávacího programu
zdravotnického zaměření s předchozím souhlasem Ministerstva zdravotnictví a v
případě vzdělávacího programu v oblasti bezpečnostních služeb s předchozím
souhlasem Ministerstva vnitra.
(2)
Je-li vzdělávací program akreditován a zapsán pro příslušnou vyšší odbornou
školu do školského rejstříku, lze ke vzdělávání v tomto programu přijímat
uchazeče, konat výuku, zkoušky a přiznávat označení absolventa vyšší odborné
školy.
§ 105(1) Žádost o
akreditaci vzdělávacího programu se podává ministerstvu. Ministerstvo žádost
neprodleně postoupí Akreditační komisi pro vyšší odborné vzdělávání (dále jen
"Akreditační komise"). Akreditační komise posoudí vzdělávací program z
obsahového a odborného hlediska a do 120 dnů ode dne, kdy jí byla žádost
doručena, sdělí ministerstvu stanovisko.
(2) Ministerstvo rozhodne o akreditaci vzdělávacího
programu do 30 dnů od obdržení stanoviska Akreditační komise.
(3) Ministerstvo akreditaci neudělí,
jestliže
- a)
- vzdělávací program nesplňuje náležitosti uvedené v § 6 odst. 1,
- b)
- vzdělávací program není z hlediska obsahu v souladu s cíli a zásadami
stanovenými tímto zákonem.
(4) Ministerstvo akreditaci neudělí též v případě,
že Akreditační komise vydala k žádosti o akreditaci vzdělávacího programu
nesouhlasné stanovisko.
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah písemné žádosti o
akreditaci vzdělávacího programu.
§ 106(1) Akreditace
vzdělávacího programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku délky
vzdělávání v denní formě studia. Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit.
Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení §
105.
(2) Během uskutečňování
akreditovaného vzdělávacího programu může vyšší odborná škola požádat o
akreditaci změny vzdělávacího programu.
(3) Akreditace vzdělávacího programu zaniká výmazem
příslušného oboru vzdělání ze školského rejstříku.
§ 107
Akreditační komise(1) Akreditační komise vydává stanoviska k
vzdělávacím programům v rámci řízení o akreditaci, a dále posuzuje i jiné
záležitosti týkající se vyššího odborného vzdělávání, které jí předloží ministr
školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Akreditační komise má dvacet jedna členů. Členy akreditační komise jmenuje a
odvolává ministr školství, mládeže a tělovýchovy z odborníků z vysokých škol,
vyšších odborných škol a z praxe.
(3)
Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu 6 let; jmenováni mohou být
nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.
(4) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své
funkce nezávislí.
(5) Vnitřní
organizaci, způsob jednání Akreditační komise a důvody pro odvolání jejího člena
upraví statut Akreditační komise, který vydá ministerstvo. Ministerstvo může
měnit statut Akreditační komise jen po projednání s Akreditační komisí. Statut
Akreditační komise a jeho změny ministerstvo zveřejní ve Věstníku.
(6) Činnost Akreditační komise materiálně,
organizačně a finančně zabezpečuje ministerstvo.
ČÁST SEDMÁ
UZNÁVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO VZDĚLÁNÍ
§ 108(1) Absolvent
zahraniční školy, který získal doklad o dosažení základního, středního nebo
vyššího odborného vzdělání v zahraničí (dále jen "zahraniční vysvědčení"), může
požádat krajský úřad příslušný podle místa pobytu žadatele o
- a)
- vydání osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v České
republice, nebo
- b)
- rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení v České republice
(dále jen "nostrifikace").
(2) Osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního
vysvědčení vydá krajský úřad v případech, kdy je Česká republika vázána
mezinárodní smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde je
zahraniční škola zřízena a uznána. Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný
obsah a rozsah vyučovaných předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah
vzdělávání oboru, v němž dosažené vzdělání získal.
(3) Pokud Česká republika není vázána mezinárodní
smlouvou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání se zemí, kde je zahraniční
škola zřízena a uznána, krajský úřad rozhoduje o nostrifikaci na základě
předloženého originálu zahraničního vysvědčení nebo jeho úředně ověřené kopie.
Pokud ze zahraničního vysvědčení není patrný obsah a rozsah vyučovaných
předmětů, předloží žadatel také rámcový obsah vzdělávání oboru, v němž dosažené
vzdělání získal.
(4) Pokud mezinárodní
smlouva nestanoví jinak, pravost podpisů a otisků razítek na originálech
zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána na území státu, kde
bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským
úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má
sídlo zahraniční škola, která vysvědčení vydala, popřípadě notářem na území
takového státu. K žádosti se současně připojí úředně ověřený překlad dokladů o
vzdělání uvedených v odstavcích 2 a 3 do českého jazyka. V případě dokladu o
vzdělání vydaného ve slovenském jazyce se překlad do českého jazyka
nevyžaduje.
(5) V případě, že krajský
úřad v rámci řízení o nostrifikaci zjistí, že obsah a rozsah vzdělání v
zahraniční škole se v porovnání s obdobným rámcovým vzdělávacím programem v
České republice podstatně odlišuje, žádost zamítne. V případě, že se obsah a
rozsah vzdělání v zahraniční škole odlišuje zčásti nebo žadatel nesplní
požadavky uvedené v odstavci 3, nařídí krajský úřad nostrifikační zkoušku.
Krajský úřad žádost o nostrifikaci zamítne také v případě, že žadatel nevykoná
nostrifikační zkoušku úspěšně. Žadatel, který není státním občanem České
republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a
literatura.
(6) Ministerstvo rozhoduje
o nostrifikaci zahraničního vysvědčení, které bylo vydáno zahraniční školou se
vzdělávacím programem, který je uskutečňován v dohodě s ministerstvem.
Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí obdobně.
(7) Ministerstvo vnitra vydává osvědčení o uznání
rovnocennosti a rozhoduje o nostrifikaci zahraničního vysvědčení v oblasti
činnosti policie a požární ochrany.
(8)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky uznání rovnocennosti
a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, podmínky organizace
nostrifikační zkoušky, složení komise pro vykonání nostrifikační zkoušky a
způsob jejího rozhodování.
ČÁST OSMÁ
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ, JAZYKOVÉ A ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 109
Základní umělecké vzdělávání(1) Základní umělecké vzdělávání poskytuje základy
vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech. Základní umělecké vzdělávání se
uskutečňuje v základní umělecké škole. Základní umělecká škola připravuje také
pro vzdělávání ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích,
popřípadě pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým
zaměřením.
(2) Základní umělecká škola
organizuje přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, studium s
rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studium pro dospělé.
§ 110
Jazykové vzdělávání(1) Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání
v cizích jazycích. Jazykové vzdělávání podle tohoto zákona se uskutečňuje v
jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.
(2) Vzdělávání v jazykové škole s právem státní
jazykové zkoušky může být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, státní
jazykovou zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální. Státní
jazykové zkoušky lze vykonat i bez předchozího vzdělávání v jazykové škole s
právem státní jazykové zkoušky. Dokladem o úspěšně vykonané státní jazykové
zkoušce je vysvědčení o státní jazykové zkoušce.
(3) Státní jazykové zkoušky se skládají z části
písemné a z části ústní. Ministerstvo určuje zadání písemné části zkoušky a
stanovuje termíny konání zkoušek.
(4)
Státní jazykové zkoušky v jednotlivých jazycích se konají před zkušební komisí.
Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky a předsedy zkušebních komisí pro
jednotlivé jazyky jmenuje ministerstvo, další členy těchto komisí jmenuje
ředitel školy. Předsedou komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise
pro jednotlivé jazyky může být ten, kdo má příslušnou odbornou kvalifikaci a
vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.
§ 111
Zájmové vzdělávání(1) Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům
naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti. Zájmové
vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání,
zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních
klubech.
(2) Střediska volného času se
dále podílejí na další péči o nadané děti, žáky a studenty a ve spolupráci se
školami a dalšími institucemi rovněž na organizaci soutěží a přehlídek dětí a
žáků.
§ 112Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky a náležitosti přijímání do
základního uměleckého vzdělávání, jazykového a zájmového vzdělávání, jejich
obsahu, rozsahu, organizace, hodnocení a ukončování, podmínky ukončování
jazykového vzdělávání státní jazykovou zkouškou, obsah a rozsah státních
jazykových zkoušek a jejich zkušební řád, uznávání předchozího vzdělání pro
účely konání státních jazykových zkoušek a výši úplaty za tyto zkoušky, a
stanoví organizaci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové
vzdělávání a podmínky organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém
vzdělávání.
ČÁST DEVÁTÁ
DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 113
Jednotlivá zkouška(1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo
získal alespoň základní vzdělání, konat za podmínek stanovených v písmenech a) a
b) ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku závěrečné zkoušky,
maturitní zkoušky nebo absolutoria, pokud tato zkouška odpovídá svým obsahem a
rozsahem příslušnému předmětu či obsahu zkoušky uskutečňované v dané škole.
Zkoušku lze konat na základě přihlášky podané
- a)
- Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, pokud chce uchazeč konat
jednotlivou zkoušku maturitní zkoušky zadávanou ministerstvem,
- b)
- řediteli školy, pokud chce uchazeč konat jednotlivou zkoušku závěrečné
zkoušky, absolutoria nebo maturitní zkoušky zadávanou školou; ředitel školy
sdělí uchazeči písemně nejpozději do tří týdnů po obdržení přihlášky, zda může
požadovanou zkoušku konat.
(2) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného
výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní
zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky
podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým
vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy
zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v
činnosti, která je předmětem praktického vyučování.
(3) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky
je osvědčení o jednotlivé zkoušce. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se
nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru
vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
(4) Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání
ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech
předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním
vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru
vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky,
maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.
§ 114
Odborné kursy, kursy jednotlivých předmětů, pomaturitní specializační
kursy(1) Právnické osoby,
které vykonávají činnost středních nebo vyšších odborných škol, mohou vedle
vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 uskutečňovat odborné
kursy, kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo
pomaturitní specializační kursy.
(2)
Odborné kursy a kursy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva ve
střední nebo vyšší odborné škole jsou určeny k doplnění všeobecných i odborných
vědomostí a dovedností potřebných pro výkon povolání a pracovních
činností.
(3) Pomaturitní specializační
kursy jsou určeny k získání speciálních teoretických i praktických vědomostí a
dovedností, které navazují svým odborným zaměřením na dříve ukončené vzdělávání
a rozšiřují kvalifikaci pro výkon povolání nebo pracovních činností.
(4) Kursy podle odstavce 1 neposkytují stupeň
vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu podle
odstavce 1 je osvědčení.
(5) Účastníci
vzdělávání podle odstavce 1 nejsou žáky nebo studenty dané školy.
(6) Rekvalifikace mimo soustavu oborů vzdělání se
uskutečňují podle zvláštních právních předpisů,
27) další vzdělávání
pro výkon zdravotnických povolání se uskutečňuje podle zvláštních právních
předpisů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.
28)
ČÁST DESÁTÁ
ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY
§ 115
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníkůZařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických
pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením
poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále
zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a
zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení,
rozvojových programů a dalších akcí.
§ 116
Školská poradenská zařízeníŠkolská poradenská zařízení zajišťují pro děti,
žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školy a školská zařízení
informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odborné
speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou
péči a napomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a
přípravě na budoucí povolání. Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány
sociálně-právní ochrany dětí a orgány péče o mládež a rodinu, zdravotnickými
zařízeními, popřípadě s dalšími orgány a institucemi.
§ 117
Školská výchovná a ubytovací zařízení(1) Školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťují
dětem, žákům a studentům podle účelu, k němuž byla zřízena
- a)
- vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování,
- b)
- celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě
- c)
- zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez
přerušení vzdělávání.
(2)
Školská výchovná a ubytovací zařízení mohou provozovat svou činnost i ve dnech
pracovního volna nebo v období školních prázdnin.
§ 118
Školská zařízení pro zájmové vzděláváníŠkolská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují
podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné, vzdělávací, zájmové, popřípadě
tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky, studenty a
pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby.
§ 119
Zařízení školního stravováníV zařízeních školního stravování se uskutečňuje
školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve
školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c) a ve školských zařízeních
pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči.
Zařízení školního stravování mohou zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a
školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za
úplatu.
§ 120
Školská účelová zařízeníŠkolská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla
zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují
materiálně technické služby, poradenské, informační nebo
ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní,
knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance,
zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky
pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost.
§ 121(1) Ministerstvo
stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení a podrobnosti o
obsahu a rozsahu jejich činnosti, organizaci a podmínkách provozu, kritéria pro
zařazování nebo umisťování dětí, žáků a studentů, popřípadě dalších uživatelů
služeb, nebo ukončení umístění, o podmínkách, za nichž lze školské služby
poskytovat veřejnosti, a o podmínkách úhrady za školské služby a o poskytování
poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.
(2) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace
školního stravování, provozu zařízení školního stravování a rozsahu
poskytovaných služeb, dále výživové normy podle věkových skupin strávníků a
rozpětí finančních normativů na nákup potravin.
ČÁST JEDENÁCTÁ
HMOTNÉ ZABEZPEČENÍ, ODMĚNY ZA PRODUKTIVNÍ ČINNOST A ÚPLATA ZA
VZDĚLÁVÁNÍ A ŠKOLSKÉ SLUŽBY
§ 122
Hmotné zabezpečení a odměny za produktivní
činnost(1) Žákům středních
škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost
právnická osoba, která vykonává činnost školy, a to z prostředků získaných touto
produktivní činností; výši této odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a
kvality produktivní činnosti. Pokud žáci konají praktické vyučování nebo
studenti odbornou praxi u jiné osoby, poskytuje jim odměnu za produktivní
činnost tato osoba. Pro účely tohoto zákona se za produktivní činnost považuje
činnost, která přináší příjem. Minimální výše měsíční odměny za produktivní
činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy.
Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák
nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za
produktivní činnost úměrně upraví.
(2)
Dětem v mateřských školách, žákům základních škol a nezletilým žákům středních
škol se poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu
jejich pobytu ve škole a ve školském zařízení podle § 117 odst. 1 písm. b) a c),
a dále v případě potřeby ubytování. Zletilým žákům středních škol a studentům
vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení podle věty
první.
(3) Hmotné zabezpečení podle
odstavce 2 zajišťuje pro své děti, žáky a studenty právnická osoba, která
vykonává činnost školy nebo školského zařízení; právnická osoba zřizovaná
státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve
spolupráci se zřizovatelem. Hmotné zabezpečení podle odstavce 2 lze poskytovat
za úplatu.
(4) Školní stravování se
zajišťuje přednostně v zařízeních školního stravování podle tohoto zákona.
Právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou
zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací
služby; v případě právnických osob, které jsou zřízeny státem nebo
registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno
oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,
6) s
předchozím souhlasem ministerstva. Školní stravování se řídí výživovými
normami.
(5) Ministerstvo stanoví
prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky o poskytování hmotného
zabezpečení.
§ 123
Úplata za vzdělávání a školské služby(1) Vzdělávání v základních a středních školách,
které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších
odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby,
která vykonává činnost dané školy.
(2)
Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která
je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy nebo školského
zařízení. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem,
krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy se poskytuje
bezúplatně.
(3) Školské služby lze
poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost
daného školského zařízení.
(4) Výši
úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení
zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy nebo školského
zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských
zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba,
která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo
prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním
znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.
(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od
úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které
neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských
služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo
svazkem obcí.
ČÁST DVANÁCTÁ
ŠKOLSKÁ PRÁVNICKÁ OSOBA
§ 124
Hlavní činnost a zřizovatel školské právnické
osoby(1) Školská právnická
osoba je právnickou osobou zřízenou podle tohoto zákona, jejíž hlavní činností
je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů uvedených v § 3 a
školských služeb podle tohoto zákona.
(2) Zřizovatelem školské právnické osoby může
být
- a)
- ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,
- b)
- jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
(3) Školskou právnickou osobu může zřídit společně
i více zřizovatelů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo více zřizovatelů
uvedených v odstavci 2 písm. b).
(4)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení a vzniku,
zrušení a zániku a rozdělení, sloučení a splynutí školské právnické osoby
přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o obchodních společnostech.
§ 125
Zřízení a vznik školské právnické osoby(1) Školská právnická osoba zřizovaná jedním
zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou.
(2) Školská právnická osoba zřizovaná společně více
zřizovateli se zřizuje zřizovatelskou smlouvou.
(3) Zřizovací listina nebo zřizovatelská smlouva
(dále jen "zřizovací listina") musí obsahovat
- a)
- název a sídlo školské právnické osoby,
- b)
- název, sídlo a identifikační číslo zřizovatele, je-li právnickou osobou,
nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele,
je-li fyzickou osobou,
- c)
- označení statutárního orgánu podle § 131 a způsob, jakým vystupuje jménem
školské právnické osoby,
- d)
- druhy a typy škol a školských zařízení, jejichž činnost školská právnická
osoba vykonává,
- e)
- předmět, podmínky a rozsah doplňkové činnosti v případě školské právnické
osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je-li doplňková
činnost této školské právnické osobě povolena,
- f)
- vymezení způsobu majetkového zajištění činnosti školské právnické
osoby,
- g)
- počet členů rady v případě školské právnické osoby zřizované jinou
právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b),
- h)
- v případě více zřizovatelů způsob výkonu práv a povinností zřizovatele
podle tohoto zákona,
- i)
- vymezení doby, na kterou je školská právnická osoba
zřízena.
(4) Zřizovací
listina školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou
osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) může též určit školskou právnickou osobu
oprávněnou k přijetí likvidačního zůstatku při zrušení školské právnické osoby s
likvidací; může též stanovit, že určení této školské právnické osoby provede
orgán k tomu příslušný v rozhodnutí o zrušení školské právnické
osoby.
(5) Školská právnická osoba
vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob za podmínek
stanovených tímto zákonem.
§ 126
Zrušení a zánik školské právnické osoby(1) Školská právnická osoba zaniká dnem výmazu z
rejstříku školských právnických osob.
(2) Zániku školské právnické osoby předchází její
zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Likvidace se neprovede v případě
uvedeném v odstavci 3 písm. b) a e) a v případě zrušení školské právnické osoby
zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.
(3) Školská právnická osoba se zrušuje
- a)
- dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby, jinak dnem,
kdy toto rozhodnutí bylo přijato,
- b)
- dnem uvedeným v rozhodnutí nebo smlouvě o sloučení, splynutí nebo
rozdělení, pokud dochází k zániku školské právnické osoby v důsledku jejího
sloučení, splynutí nebo rozdělení, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo
přijato nebo smlouva uzavřena,
- c)
- uplynutím doby, na kterou byla zřízena,
- d)
- dnem účinnosti rozhodnutí, kterým došlo k výmazu poslední školy nebo
školského zařízení, jehož činnost školská právnická osoba vykonávala, z
rejstříku škol a školských zařízení,
- e)
- zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zrušením
konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že
majetek školské právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,
- f)
- dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení školské právnické osoby, jinak
dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(4) Nejde-li o zrušení školské právnické osoby z
důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. b), přechází práva a povinnosti školské
právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, včetně
práv a povinností z pracovněprávních vztahů, na jejího zřizovatele.
(5) Soud může rozhodnout o zrušení školské
právnické osoby a v případě školské právnické osoby zřízené jinou právnickou
osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) o jejím vstupu do
likvidace, a to na návrh orgánu státní správy nebo osoby, která osvědčí právní
zájem, jestliže
- a)
- nebyly jmenovány orgány školské právnické osoby a dosavadním orgánům
skončilo funkční období před více než rokem,
- b)
- v uplynulém roce se nekonalo ani jedno zasedání rady školské právnické
osoby zřizované jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst.
2 písm. b),
- c)
- provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k
ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti hlavní činnosti, k jejímuž
uskutečňování byla školská právnická osoba zřízena,
- d)
- školská právnická osoba užívá příjmů ze své činnosti nebo svého majetku v
rozporu s tímto zákonem,
- e)
- školská právnická osoba jiným závažným způsobem porušuje zákon nebo neplní
podmínky zákonem stanovené.
(6) Soud před vydáním rozhodnutí o zrušení školské
právnické osoby stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení
navrženo, jestliže je odstranění tohoto důvodu možné.
§ 127
Rozdělení, sloučení a splynutí školské právnické
osoby(1) Školská právnická
osoba se může sloučit nebo splynout s jinou školskou právnickou osobou a
rozdělit na jiné školské právnické osoby. Právní účinky těchto změn nastávají
dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob.
(2) Rozdělením dochází k zániku školské právnické
osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti
včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jiné školské
právnické osoby. V rozhodnutí nebo smlouvě o rozdělení musí být stanoveno, v
jakém rozsahu přecházejí práva a povinnosti včetně práv a povinností z
pracovněprávních vztahů na jednotlivé školské právnické osoby.
(3) Sloučením dochází k zániku školské právnické
osoby, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; její práva a povinnosti
včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou školskou
právnickou osobu.
(4) Splynutím dochází
k zániku dvou nebo více školských právnických osob, jemuž předchází jejich
zrušení bez likvidace; jejich práva a povinnosti včetně práv a povinností z
pracovněprávních vztahů přecházejí na nově zřizovanou školskou právnickou
osobu.
(5) V případě školských
právnických osob zřizovaných ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je
sloučení, splynutí a rozdělení možné pouze, pokud jde o školské právnické osoby
téhož zřizovatele.
(6) Ke sloučení,
splynutí a rozdělení školských právnických osob zřizovaných různými zřizovateli
uvedenými v § 124 odst. 2 písm. b) je třeba rozhodnutí zřizovatele dotčených
školských právnických osob, popřípadě rozhodnutí rady v případech uvedených v §
129 odst. 4 a 5, a smlouva uzavřená mezi dotčenými školskými právnickými
osobami. Zřizovatelé zanikající nebo zanikajících školských právnických osob se
stávají zřizovateli nástupnické nebo nástupnických školských právnických
osob.
§ 128
Likvidace školské právnické osoby(1) Při likvidaci školské právnické osoby se
postupuje přiměřeně podle § 70 až 75b obchodního zákoníku, nestanoví-li tento
zákon jinak.
(2) Vstup školské
právnické osoby do likvidace a údaje o likvidátorovi uvedené v § 154 odst. 1
písm. i) se zapisují do rejstříku školských právnických osob.
(3) Likvidátora jmenuje ředitel školské právnické
osoby. Nejmenuje-li ředitel školské právnické osoby likvidátora bez zbytečného
odkladu, jmenuje jej soud. Odměnu likvidátora určuje ten, kdo jej jmenoval.
Odměna likvidátora se hradí z prostředků školské právnické osoby.
(4) Zprávu o průběhu likvidace školské právnické
osoby schvaluje její zřizovatel; v případě, že zřizovatel zanikl či zemřel bez
právního nástupce, soud.
(5) Nejde-li o
případ uvedený v § 125 odst. 4, nabídne likvidátor čistý majetkový zůstatek,
jenž vyplynul z likvidace, k bezúplatnému převodu kraji, v němž má sídlo školská
právnická osoba v likvidaci. Smlouvu o bezúplatném převodu likvidačního zůstatku
kraji lze uzavřít pouze v případě, že se kraj v této smlouvě zaváže likvidační
zůstatek využít v celém rozsahu k poskytování vzdělávání nebo školských služeb
podle tohoto zákona. Pokud kraj do 30 dnů od doručení nabídky písemně nepotvrdí
úmysl převzít likvidační zůstatek, přechází likvidační zůstatek na Českou
republiku; likvidátor zajistí předání likvidačního zůstatku Úřadu pro
zastupování státu ve věcech majetkových.
§ 129
Působnost zřizovatele školské právnické osoby(1) Zřizovatel školské právnické osoby
- a)
- vydává zřizovací listinu školské právnické osoby,
- b)
- rozhoduje o změnách zřizovací listiny školské právnické osoby,
- c)
- rozhoduje o sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení školské právnické
osoby,
- d)
- jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby a stanoví jeho plat,
popřípadě mzdu.
(2)
Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím ministerstvo, kraj, obec nebo
svazek obcí, dále
- a)
- schvaluje rozpočet školské právnické osoby,
- b)
- schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické osoby,
- c)
- schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby
neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi.
(3) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím
jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), dále
jmenuje a odvolává členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve
zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
(4) Zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím
jiná právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), může ve
zřizovací listině delegovat své pravomoci uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d)
na radu školské právnické osoby.
(5)
Zanikne-li či zemře-li zřizovatel školské právnické osoby, je-li jím jiná
právnická osoba nebo fyzická osoba podle § 124 odst. 2 písm. b), bez právního
nástupce, přechází pravomoci zřizovatele uvedené v odstavci 1 na radu školské
právnické osoby.
§ 130
Orgány školské právnické osoby(1) Orgánem školské právnické osoby zřízené
ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí je ředitel.
(2) Orgány školské právnické osoby zřízené jinou
právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jsou ředitel
a rada.
§ 131
Ředitel(1) Ředitel
je statutárním orgánem školské právnické osoby. Ředitel rozhoduje ve věcech
školské právnické osoby, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Ředitele školské právnické osoby zřízené
ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí jmenuje a odvolává zřizovatel za
podmínek a postupem stanoveným v § 166.
(3) Ředitele školské právnické osoby zřízené jinou
právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) jmenuje a
odvolává zřizovatel na návrh rady, v případě uvedeném v § 129 odst. 4 a 5 rada,
a to za podmínek a postupem stanoveným v § 166.
(4) Ředitel školské právnické osoby zřízené jinou
právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b) je ze své
činnosti odpovědný radě.
(5) Ředitel
školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou
podle § 124 odst. 2 písm. b)
- a)
- předkládá radě návrh rozpočtu školské právnické osoby a jeho změn, návrh
střednědobého výhledu jejího financování a návrh roční účetní závěrky,
- b)
- předkládá radě návrh vnitřního mzdového předpisu a organizačního řádu
školské právnické osoby,
- c)
- předkládá radě návrhy změn zřizovací listiny, po jejich projednání radou
je předává zřizovateli,
- d)
- předkládá radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se v souladu s §
132 odst. 2 vyžaduje předchozí souhlas rady,
- e)
- se účastní jednání rady s hlasem poradním.
§ 132
Rada(1)
Rada
- a)
- dbá na zachovávání účelu, pro který byla školská právnická osoba zřízena,
a na řádné hospodaření s jejím majetkem, včetně finančních prostředků,
- b)
- schvaluje jednání učiněné jménem školské právnické osoby před jejím
vznikem,
- c)
- schvaluje rozpočet školské právnické osoby a jeho změny, střednědobý
výhled jejího financování a roční účetní závěrku,
- d)
- schvaluje jednací řád rady, vnitřní mzdový předpis a organizační řád
školské právnické osoby,
- e)
- projednává návrhy změn zřizovací listiny,
- f)
- navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení školské právnické
osoby a vyjadřuje se k záměru zřizovatele na sloučení, splynutí, rozdělení
nebo zrušení školské právnické osoby,
- g)
- rozhoduje o předmětu, podmínkách a rozsahu doplňkové činnosti školské
právnické osoby,
- h)
- schvaluje vytvoření dalších peněžních fondů školské právnické osoby
neuvedených v § 137 odst. 2 a způsob hospodaření s nimi,
- i)
- schvaluje zlepšený výsledek hospodaření školské právnické
osoby.
(2) Rada dále vydává
předchozí souhlas k právním úkonům, kterými školská právnická osoba
hodlá
- a)
- nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitostem,
- b)
- nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší
než dvacetipětinásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního
právního předpisu29) za hmotný majetek,
- c)
- zatěžovat majetek, zejména zřídit věcné břemeno nebo předkupní
právo,
- d)
- založit jinou právnickou osobu nebo nabýt účast v již existující právnické
osobě, pokud to není tímto zákonem vyloučeno,
- e)
- provést peněžitý nebo nepeněžitý vklad do právnické osoby založené touto
školskou právnickou osobou nebo do jiné právnické osoby, pokud to není tímto
zákonem vyloučeno.
(3) Rada
právní úkon uvedený v odstavci 2 neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem
řádného využívání majetku školské právnické osoby nebo jestliže by jím byl
ohrožen řádný výkon hlavní činnosti školské právnické osoby. Právní úkon uvedený
v odstavci 2 je bez předchozího souhlasu rady neplatný.
(4) Rada má nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet
členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické
osoby.
(5) Členy rady jmenuje a
odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak. V případě
zániku či úmrtí zřizovatele bez právního nástupce jmenuje a odvolává členy rady
ministerstvo, pokud zřizovatel nestanovil ve zřizovací listině
jinak.
(6) Členem rady může být jen
fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům, nebyla pravomocně
odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném
vztahu ke školské právnické osobě.
(7)
Funkční období člena rady je 5 let.
(8)
Členství v radě zaniká
- a)
- uplynutím funkčního období,
- b)
- odstoupením,
- c)
- pozbytím předpokladů pro členství v radě podle odstavce 6,
- d)
- odvoláním, nebo
- e)
- úmrtím.
(9) Člen rady
může být z funkce odvolán v případě, že po dobu delší než 6 měsíců nemůže
vykonávat funkci člena rady nebo se opakovaně nedostavil na jednání
rady.
(10) Členové rady volí ze svého
středu předsedu, který svolává a řídí jednání rady.
(11) Členové rady mohou ze svého středu zvolit
místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.
(12) Při rozhodování je hlasovací právo členů rady
rovné. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je rada usnášeníschopná, je-li
přítomna nadpoloviční většina jejích členů, a k rozhodnutí je třeba souhlasu
většiny přítomných členů.
(13) Rada
zasedá nejméně dvakrát ročně. Pokud předseda rady nesvolá zasedání rady po dobu
1 roku, může zasedání rady svolat i jiný člen rady. Na žádost ředitele je
předseda rady povinen svolat mimořádné zasedání rady. Pokud předseda rady
nesvolá mimořádné zasedání rady do 30 dnů od žádosti ředitele, může je svolat
ředitel.
(14) Ostatní náležitosti
činnosti rady stanoví jednací řád rady.
(15) Členům rady může být za výkon funkce
poskytnuta odměna ze zlepšeného výsledku hospodaření školské právnické osoby;
výši odměny stanoví zřizovatel.
Hospodaření školské právnické osoby
§ 133
Příjmy školské právnické osoby(1) Příjmy školské právnické osoby jsou
zejména
- a)
- finanční prostředky ze státního rozpočtu,
- b)
- finanční prostředky z rozpočtů územních samosprávných celků,
- c)
- příjmy z hlavní a doplňkové činnosti,
- d)
- finanční prostředky přijaté od zřizovatele,
- e)
- úplata za vzdělávání a školské služby,
- f)
- příjmy z majetku ve vlastnictví školské právnické osoby,
- g)
- dary a dědictví.
(2)
Rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah školské právnické osoby zřizované
krajem, obcí nebo svazkem obcí ke státnímu rozpočtu.
§ 134
Základní pravidla hospodaření školské právnické
osoby(1) Školská právnická
osoba hospodaří s příjmy podle § 133 odst. 1, s prostředky svých peněžních
fondů, s ostatním majetkem, závazky a pohledávkami. Školská právnická osoba
používá majetek pro účely své hlavní činnosti, pokud tento zákon nestanoví
jinak. Hospodaření školské právnické osoby v hlavní činnosti se řídí jejím
rozpočtem. Rozpočet hlavní činnosti školské právnické osoby může zahrnovat pouze
příjmy a výdaje související s její hlavní činností. Příjmy získané hlavní
činností školské právnické osoby lze použít pouze na tuto hlavní
činnost.
(2) Zlepšený výsledek
hospodaření používá školská právnická osoba přednostně k úhradě ztráty z hlavní
činnosti z minulých let a dále pouze k podpoře a zkvalitnění hlavní
činnosti.
§ 135
Doplňková činnost(1) Školská právnická osoba může vedle své hlavní
činnosti vykonávat doplňkovou činnost.
(2) V doplňkové činnosti školská právnická osoba
vykonává činnosti navazující na její hlavní činnost nebo činnosti sloužící k
účelnějšímu využití odbornosti jejích zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost
nesmí být provozována způsobem, který by omezoval hlavní činnost školské
právnické osoby nebo ohrožoval její kvalitu, rozsah a dostupnost.
(3) Doplňková činnost nesmí být financována z
finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle tohoto zákona s
výjimkou prostředků dočasně použitých k úhradě výdajů doplňkové činnosti, které
nelze předem oddělit od výdajů hlavní činnosti a které je školská právnická
osoba povinna vrátit do svého rozpočtu v příslušném čtvrtletí, nejpozději však
do konce příslušného rozpočtového roku. Prostředky získané doplňkovou činností
lze v průběhu příslušného kalendářního roku použít jen k úhradě výdajů doplňkové
činnosti.
(4) Jestliže je výsledkem
hospodaření doplňkové činnosti ke konci kalendářního roku ztráta, je školská
právnická osoba povinna zajistit, aby byla tato ztráta do konce následujícího
kalendářního roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti
tak, aby v této činnosti nebylo po skončení následujícího kalendářního roku
pokračováno.
§ 136
Další pravidla hospodaření školské právnické
osoby(1) Školská právnická
osoba
- a)
- předkládá vyúčtování prostředků získaných ze státního rozpočtu postupem
stanoveným zvláštním právním předpisem30) tomu, kdo je
poskytl,
- b)
- provádí odpisy majetku podle zvláštního právního
předpisu,15)
- c)
- zpracovává každoročně rozbor svého hospodaření za podmínek stanovených
tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,31)
- d)
- tvoří výsledek hospodaření sloučením výsledku hospodaření z hlavní
činnosti a zisku z doplňkové činnosti po zdanění; výsledek hospodaření se
tvoří po vypořádání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných
podle § 160 až 163,
- e)
- ze zlepšeného výsledku hospodaření tvoří peněžní fondy, zlepšený výsledek
hospodaření je vytvořen tehdy, jestliže skutečné příjmy hospodaření hlavní a
doplňkové činnosti školské právnické osoby po zdanění jsou spolu s finančními
prostředky přijatými od zřizovatele větší než její provozní
náklady.
(2) Školská
právnická osoba nesmí
- a)
- zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a
nadace,
- b)
- zakládat právnické osoby podle obchodního zákoníku a účastnit se na
podnikání těchto osob,
- c)
- zajišťovat závazky jiných osob,
- d)
- poskytovat dary, s výjimkou darů poskytovaných z fondu kulturních a
sociálních potřeb nebo jiného peněžního fondu zřízeného pro sociální účely,
prospěchových stipendií podle § 30 odst. 4 a ocenění podle § 31 odst.
1.
(3) Školská právnická
osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí dále nesmí
- a)
- přijímat a poskytovat půjčky bez předchozího souhlasu zřizovatele s
výjimkou poskytování půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb, sjednávat
úvěry a směnečně se zavazovat,
- b)
- uzavírat smlouvy o koupi najaté věci bez předchozího souhlasu
zřizovatele,
- c)
- nakupovat nebo bez předchozího souhlasu zřizovatele přijímat jako
protihodnotu za své pohledávky vůči jiným osobám akcie či jiné cenné
papíry.
§ 137
Peněžní fondy školské právnické osoby(1) Školská právnická osoba může vytvářet peněžní
fondy.
(2) Školská právnická osoba vždy
vytváří rezervní fond a investiční fond; školská právnická osoba zřízená
ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí také fond kulturních a sociálních
potřeb.
(3) Rezervní fond slouží
přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a
zkvalitnění hlavní činnosti.
(4)
Investiční fond slouží především k financování investičních potřeb školské
právnické osoby. Investiční fond je tvořen též odpisy z majetku podle zvláštního
právního předpisu.
15)
(5)
Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku
následujícího.
§ 138
Fond kulturních a sociálních potřeb(1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen
základním přídělem na vrub výdajů školské právnické osoby zřízené ministerstvem,
krajem, obcí nebo svazkem obcí z ročního objemu výdajů zúčtovaných na platy a
náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mezd a na odměny za pracovní
pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci.
(2) Fond kulturních a sociálních potřeb je
naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem.
Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní
závěrky.
(3) Fond kulturních a
sociálních potřeb je určen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších
potřeb zaměstnanců v pracovním poměru ke školské právnické osobě a jejich
rodinných příslušníků, a důchodců, kteří při prvém odchodu do starobního nebo
plného invalidního důchodu byli v pracovním poměru ke školské právnické osobě
nebo k okresnímu úřadu za předpokladu, že byli zařazeni k práci ve škole nebo
školském zařízení bez právní subjektivity nebo k právnické osobě před změnou
její právní formy na školskou právnickou osobu podle § 187.
(4) Školské právnické osoby zřizované krajem, obcí
nebo svazkem obcí mohou sdružovat prostředky fondu kulturních a sociálních
potřeb, a to na základě smlouvy o sdružení.
32)
(5) Ve smlouvě o sdružení je nutné zajistit, aby
každá školská právnická osoba využila sdružené prostředky přiměřeně svému podílu
vložených prostředků.
(6) Ve smlouvě o
sdružení musí být dále upraveno, kdo je oprávněn s účtem, na němž jsou sdružené
prostředky vedeny, nakládat, a jakým způsobem budou sdružené prostředky
vypořádány v případě sloučení, rozdělení, splynutí nebo zrušení některé ze
školských právnických osob, jejího vystoupení či vyloučení ze sdružení, a v
případě ukončení smlouvy o sdružení.
(7) Pokud smlouva o sdružení nesplňuje náležitosti
stanovené v odstavcích 5 a 6, je od počátku neplatná.
(8) Sdružené prostředky se vedou na zvláštním účtu,
jehož nepoužité zůstatky se převádějí do dalších let. Úroky z tohoto účtu jsou
příjmem tohoto účtu, úhrady za bankovní služby jsou výdajem tohoto
účtu.
(9) Podrobnosti o dalších
příjmech, výši tvorby a způsobu hospodaření se řídí vyhláškou Ministerstva
financí upravující fond kulturních a sociálních potřeb příspěvkových organizací
zřízených obcí nebo krajem.
33)
§ 139
Účetnictví(1)
Školská právnická osoba vede účetnictví podle zvláštních právních
předpisů.
34) Školská právnická osoba je zařazena v rámci účetních
jednotek podle zvláštního právního předpisu
35) mezi jiné právnické
osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.
(2) Školská právnická osoba v účetnictví důsledně
odděluje příjmy a výdaje hlavní činnosti od příjmů a výdajů činnosti
doplňkové.
§ 140
Vztah školské právnické osoby k majetkuŠkolská právnická osoba užívá ke své
činnosti
- a)
- vlastní majetek,
- b)
- majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele nebo jiné
osoby.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ŠKOLSKÝ REJSTŘÍK
§ 141
Obsah školského rejstříku(1) Školský rejstřík je veřejný seznam, který
obsahuje
- a)
- rejstřík škol a školských zařízení,
- b)
- rejstřík školských právnických osob.
(2) Každý má právo nahlížet do údajů ve školském
rejstříku a pořizovat si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský
rejstřík, úřední výpis údajů ze školského rejstříku. Poskytování informací podle
zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3) Orgán, který vede školský rejstřík, bezplatně
poskytuje údaje ze školského rejstříku Českému statistickému úřadu.
(4) Ministerstvo zveřejňuje školský rejstřík také v
elektronické podobě na svých webových stránkách; tato forma zveřejnění má
informativní charakter.
Rejstřík škol a školských zařízení
§ 142
Účinky zápisu do rejstříku škol a školských
zařízení(1) Účinností zápisu
školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká
právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo
poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání
stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu.
(2) Účinností zápisu školy a školského zařízení do
rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává
činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních
prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za
podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto
zápisu.
§ 143
Vedení rejstříku škol a školských zařízení(1) Krajský úřad vede v rejstříku škol a školských
zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních s výjimkou mateřských
škol a školských zařízení uvedených v odstavci 2.
(2) Ministerstvo vede v rejstříku škol a školských
zařízení údaje o mateřských školách a školských zařízeních zřízených
ministerstvem, ostatních školách, dále školských zařízeních pro další vzdělávání
pedagogických pracovníků, školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné
výchovy nebo pro preventivně výchovnou péči a školských účelových zařízeních, v
nichž se uskutečňuje praktické vyučování.
(3) Krajský úřad předává údaje z rejstříku
ministerstvu k evidenci a ke zveřejnění.
§ 144
Údaje v rejstříku škol a školských zařízení(1) Do rejstříku škol a školských zařízení se
zapisují tyto údaje:
- a)
- druh a typ školy nebo školského zařízení a jejich resortní
identifikátor,
- b)
- název, sídlo, identifikační číslo, právní forma a resortní identifikátor
právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,
- c)
- název, sídlo a identifikační číslo a právní forma zřizovatele školské
právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno
a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození tohoto
zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,
- d)
- seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských
služeb,
- e)
- nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském
zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd,
skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do
rejstříku škol a školských zařízení,
- f)
- nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a
formách vzdělávání,
- g)
- označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,
- h)
- vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český,
- i)
- jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského
zařízení,
- j)
- jméno a příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození osoby nebo osob,
které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy
nebo školského zařízení,
- k)
- doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo
školského zařízení, zřízena,
- l)
- den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského
zařízení.
(2) Součet
nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání
zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení může být vyšší než nejvyšší
povolený počet žáků a studentů ve škole; při poskytování vzdělávání ve škole
nesmí být překročen ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých
oborech vzdělání, ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve
škole.
§ 145
Účastníci řízení(1) Účastníkem řízení ve věcech rejstříku škol a
školských zařízení je navrhovatel; v případě školské právnické osoby a
příspěvkové organizace také jejich zřizovatel. Navrhovatelem je právnická osoba,
která vykonává činnost školy nebo školského zařízení; v případě příspěvkové
organizace může být navrhovatelem také její zřizovatel. Pokud je navrhovatelem
příspěvková organizace, je součástí návrhu souhlas jejího
zřizovatele.
(2) Pokud právnická osoba,
která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, dosud nevznikla, je
navrhovatelem její zřizovatel, zakladatel či jiná osoba, která je v souladu s
právními předpisy oprávněna jednat za právnickou osobu do jejího
vzniku.
§ 146
Podání žádosti o zápis školy nebo školského
zařízení(1) Žádost o zápis
školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení pro
následující školní rok se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla
právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do
30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede
ministerstvo, krajský úřad postoupí žádosti souhrnně se svým vyjádřením
ministerstvu do 30. listopadu.
(2)
Orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, může ve výjimečných
případech hodných zvláštního zřetele prominout zmeškání termínu pro předložení
žádosti uvedeného v odstavci 1 nebo rozhodnout o dřívější účinnosti zápisu školy
nebo školského zařízení do rejstříku.
§ 147
Náležitosti žádosti o zápis školy nebo školského
zařízení(1) Žádost o zápis
školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a
doklady:
- a)
- druh a typ školy nebo školského zařízení,
- b)
- název, sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost
školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo, bylo-li
přiděleno,
- c)
- jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum
narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické
osoby,
- d)
- název, sídlo, právní formu a identifikační číslo zřizovatele školské
právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba; jméno
a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození tohoto
zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,
- e)
- jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu a datum
narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské
právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to neplatí, je-li zřizovatelem
ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,
- f)
- rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti
školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího
programu, pokud je stanoven,
- g)
- doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která
bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, kde bude
uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby,
- h)
- stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu,
ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel,
včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat
nebo jim poskytovat školské služby,
- i)
- doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude
vykonávat činnost školy nebo školského zařízení,
- j)
- doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost
školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou právnickou
osobu,
- k)
- seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a seznam
školských služeb v případě školského zařízení, doklad o akreditaci
vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy,
- l)
- jméno a příjmení, datum narození ředitele školy nebo školského zařízení,
doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující splnění předpokladů
pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle zvláštního
právního předpisu,2)
- m)
- navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském
zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých oborech a
formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných
jednotek,
- n)
- čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové
organizace, že na majetek zřizovatele zapisované osoby nebyl prohlášen
konkurs, nebylo proti němu zahájeno konkursní ani vyrovnací řízení, není v
likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na
veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení, a že nebyl v
posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem,
ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f);
uvedené se vztahuje také na osoby, které jsou statutárním orgánem jiných
právnických osob, které budou vykonávat činnost školy nebo školského
zařízení,
- o)
- datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení,
- p)
- stanovisko obce, na jejímž území bude základní škola nebo základní
umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem,
- q)
- stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola
působit, pokud není jejich zřizovatelem.
(2) Doklady a údaje podle odstavce 1 písm. g), h) a
l) mohou být předloženy dodatečně, nejpozději však do dne zahájení činnosti
školy nebo školského zařízení. Doklad osvědčující vznik právnické osoby, která
bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, může být v případě, že je
součástí žádosti návrh na zápis této právnické osoby do obchodního nebo jiného
obdobného rejstříku, předložen dodatečně, nejpozději však do dne zahájení
činnosti školy nebo školského zařízení. Rozhodnutí o zápisu školy nebo školského
zařízení do rejstříku škol a školských zařízení nabývá v těchto případech
účinnosti až doložením chybějících dokladů orgánu, který rejstřík škol a
školských zařízení vede.
(3) Pokud
zároveň probíhá řízení o zápis více škol nebo školských zařízení, jejichž
činnost bude vykonávat jedna právnická osoba a jejichž rejstřík vede jeden
orgán, dokládají se údaje a doklady, které jsou pro tato řízení společné, pouze
jednou.
§ 148
Posouzení žádosti o zápis školy nebo školského
zařízení(1) Orgán, který vede
rejstřík škol a školských zařízení, rozhodne o žádosti o zápis školy nebo
školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od doručení žádosti tomuto
orgánu.
(2) Orgán, který vede rejstřík
škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do
rejstříku zamítne v případě, že žádost nesplňuje náležitosti stanovené tímto
zákonem, a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené
přiměřené lhůtě odstraněny.
(3) Orgán,
který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo
školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že
posouzením žádosti zjistí, že
- a)
- žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje
vzdělávací soustavy České republiky a současně příslušného kraje,
- b)
- nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení
po stránce personální, materiální a finanční,
- c)
- žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského
zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy.
(4) Pokud nejsou dány důvody pro rozhodnutí podle
odstavců 2 a 3, orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádosti
vyhoví.
(5) V případě, že ministerstvo
vyhoví žádosti o zápis střední nebo vyšší odborné školy a oborů vzdělání, které
bude tato škola uskutečňovat, do rejstříku, postoupí nejpozději do 5 dnů od
právní moci tohoto rozhodnutí žádost krajskému úřadu, a to k rozhodnutí o
nejvyšším počtu žáků a studentů v jednotlivých povolených oborech vzdělání a
formách vzdělávání. Krajský úřad rozhodne nejpozději do 30 dnů od doručení
žádosti, a to v souladu s odstavci 2 až 4. Krajský úřad zašle rozhodnutí podle
předchozí věty ministerstvu na vědomí a ke zveřejnění.
§ 149
Zápis změny v údajích(1) Na podání žádosti o zápis změny v údajích
uvedených v § 144 odst. 1 písm. d) až f) se vztahuje obdobně § 146 s tím, že o
žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. f) rozhoduje
vždy krajský úřad.
(2) Žádost o zápis
změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b), c), g), i) a j) se podává
orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke
změně došlo.
(3) Žádost o zápis změny v
rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny.
Doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny
v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f).
(4) Na posouzení žádosti o zápis změny v rejstříku
se obdobně vztahuje § 148 s tím, že orgán, který vede rejstřík, rozhodne o
zápisu změny v údajích uvedených v odstavci 2 do 30 dnů od doručení
žádosti.
(5) Řízení o zápis změny v
rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v
rejstříku a skutečným stavem.
§ 150
Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení(1) Orgán, který vede rejstřík škol a školských
zařízení, provede výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a
školských zařízení
- a)
- na žádost navrhovatele,
- b)
- po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost
školy nebo školského zařízení, zřízena,
- c)
- jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se
zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy uvedenými v §
3,
- d)
- jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského
zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související
s poskytováním vzdělávání a školských služeb,
- e)
- jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích
nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v
rejstříku,
- f)
- jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského
zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti o zápis změny
nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do
rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k takovým změnám, za kterých
by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápis změny nemohl
být proveden,
- g)
- v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací
program.
(2) Ustanovení
odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených v § 144 odst. 1 písm.
d), e) a f).
(3) Řízení o výmazu se
zahajuje i na návrh ústředního školního inspektora podle § 175 odst.
5.
§ 151(1) V průběhu řízení
o výmazu z rejstříku rozhodne orgán, který vede rejstřík škol a školských
zařízení, o opatřeních, která zamezí nehospodárnému využití finančních
prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle tohoto zákona.
(2) Dnem právní moci rozhodnutí o výmazu z
rejstříku zaniká právnické osobě, která vykonávala činnost školy nebo školského
zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o
vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto výmazu. Zároveň v
rozsahu výmazu zaniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního
rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku podle tohoto
zákona.
(3) Dojde-li k výmazu školy
nebo oboru vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí právnická
osoba, která vykonávala činnost školy, popřípadě její zřizovatel, žákům a
studentům možnost pokračovat ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru
vzdělání a předá jim výsledky hodnocení za nedokončený školní rok.
(4) Dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná
školní docházka, z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obec, v níž
škola působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní
docházky jejích žáků.
§ 152
Řízení ve věci zápisu škol a školských zařízení zřizovaných
Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem
obrany(1) Zápis škol a
školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti
a Ministerstvem obrany do rejstříku škol a školských zařízení, zápis změny a
výmaz z tohoto rejstříku provádí ministerstvo na základě oznámení zřizovatelů
těchto škol a školských zařízení.
(2) V
rejstříku se ohledně škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra,
Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany zapisují přiměřeně údaje
uvedené v § 144 odst. 1 s výjimkou údaje uvedeného v písmenech e) a
f).
(3) Oznámení, na základě kterého se
provádí zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku, obsahuje přiměřeně
údaje uvedené v § 147 odst. 1 písm. a) až e), i) až l) a o).
(4) Zápis školy nebo školského zařízení do
rejstříku, zápis změny a výmaz z rejstříku oznámí ministerstvo zřizovateli a
organizační složce státu, která vykonává činnost školy nebo školského
zařízení.
(5) Na řízení ve věci zápisu
škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem
spravedlnosti a Ministerstvem obrany do rejstříku se vztahují obdobně § 142
odst. 1 a § 151 odst. 2 věta první.
Rejstřík školských právnických osob
§ 153(1) Rejstřík
školských právnických osob vede ministerstvo.
(2) Údaje zapsané v rejstříku školských právnických
osob jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění.
(3) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do
rejstříku školských právnických osob, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat,
že zápis neodpovídá skutečnosti.
(4)
Provedení zápisu do rejstříku školských právnických osob, jakož i zápis změn či
výmaz ministerstvo zveřejní bez zbytečného odkladu.
§ 154(1) Do rejstříku
školských právnických osob se zapisují tyto údaje:
- a)
- název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor školské
právnické osoby,
- b)
- název, sídlo a identifikační číslo jejího zřizovatele, jeho statutární
orgán a právní forma, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, státní
příslušnost, místo trvalého pobytu a datum narození jejího zřizovatele, je-li
fyzickou osobou,
- c)
- jméno, příjmení a datum narození ředitele školské právnické osoby, den
vzniku, popřípadě den zániku jeho funkce,
- d)
- jméno, příjmení a datum narození členů rady školské právnické osoby, je-li
podle tohoto zákona zřízena,
- e)
- předmět doplňkové činnosti školské právnické osoby, je-li
povolena,
- f)
- den vzniku školské právnické osoby,
- g)
- doba, na kterou je školská právnická osoba zřízena,
- h)
- den zrušení školské právnické osoby a jeho právní důvod,
- i)
- vstup školské právnické osoby do likvidace a jméno, příjmení a místo
trvalého pobytu nebo název a sídlo likvidátora,
- j)
- prohlášení konkursu a jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo název a
sídlo správce konkursní podstaty,
- k)
- zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zrušení
konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušení konkursu z důvodu, že
majetek školské právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,
- l)
- den zániku školské právnické osoby,
- m)
- změna nebo zánik zapsaných skutečností.
(2) Při splynutí nebo sloučení školské právnické
osoby s jinou školskou právnickou osobou nebo při jejím rozdělení na jiné
školské právnické osoby se do rejstříku školských právnických osob zapisuje
datum změny a u zanikající školské právnické osoby, že zanikla rozdělením,
sloučením nebo splynutím s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla
nástupnické školské právnické osoby nebo osob. U nástupnické školské právnické
osoby se zapisuje
- a)
- při rozdělení, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla rozdělením,
a název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor školské právnické
osoby, jejímž rozdělením vznikla,
- b)
- při sloučení název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor
zanikající školské právnické osoby (osob) a případné změny zapsaných údajů o
nástupnické školské právnické osobě,
- c)
- při splynutí, kromě údajů zapisovaných při zápisu, že vznikla splynutím, a
název, sídlo, identifikační číslo a resortní identifikátor školských
právnických osob, jejichž splynutím vznikla.
(3) Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu,
zapíše se příslušný údaj do rejstříku školských právnických osob, aniž by
příslušný orgán vydával rozhodnutí o povolení zápisu.
§ 155(1) Součástí
rejstříku školských právnických osob je sbírka listin, která obsahuje
- a)
- zřizovací listinu školské právnické osoby a její změny,
- b)
- doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném ukončení funkce osoby, která je
ředitelem školské právnické osoby, členem rady školské právnické osoby zřízené
jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podle § 124 odst. 2 písm. b),
popřípadě likvidátorem,
- c)
- rozhodnutí o zrušení školské právnické osoby,
- d)
- rozhodnutí nebo smlouvu o změně školské právnické osoby podle § 127 nebo
rozhodnutí o změně právní formy podle § 187 až 190,
- e)
- zprávu o průběhu likvidace školské právnické osoby a zprávu o naložení s
majetkem, popřípadě závazky,
- f)
- rozhodnutí soudu vydaná podle zákona o konkursu a
vyrovnání.
(2) Ministerstvo
vede pro každou zapsanou školskou právnickou osobu ve sbírce listin zvláštní
složku.
(3) Jestliže je určitá
skutečnost zapsána v rejstříku školských právnických osob, ale ve sbírce listin
není uložena odpovídající listina, je ministerstvo, jakmile tuto skutečnost
zjistí, povinno to ve sbírce listin poznamenat a oprávněnou osobu vyzvat, aby
listinu bez zbytečného odkladu do sbírky listin založila.
(4) Není-li listina, jež má být uložena do sbírky
listin, vyhotovena v českém jazyce, je ministerstvo oprávněno si vyžádat úředně
ověřený překlad této listiny do českého jazyka.
§ 156(1) Účastníkem
řízení ve věcech rejstříku školských právnických osob je navrhovatel a
zřizovatel. Ve věci zápisu osob, které se podle § 154 zapisují do rejstříku v
rámci zápisu školské právnické osoby, jsou účastníky řízení také tyto
osoby.
(2) Navrhovatelem je školská
právnická osoba. Pokud školská právnická osoba dosud nevznikla, je navrhovatelem
její zřizovatel.
§ 157(1) Žádost o zápis
školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob se podává
zároveň se žádostí o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a
školských zařízení, a to za podmínek a postupem stanoveným v § 146; při jejím
posouzení se vychází z údajů a dokladů obsažených v žádosti podle §
147.
(2) Žádost o zápis školské
právnické osoby vznikající v důsledku rozdělení školské právnické osoby nebo
splynutí školských právnických osob se podává bez zbytečného odkladu po
rozhodnutí zřizovatele; žádost obsahuje údaje, které se v této souvislosti
zapisují do rejstříku, a listiny, které se zakládají do sbírky listin. Výmaz
zanikající školské právnické osoby a zápis vznikající školské právnické osoby
lze provést pouze k témuž dni.
(3)
Ministerstvo provede zápis školské právnické osoby do rejstříku v případě, že
zároveň povolí zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských
zařízení, nebo v případě uvedeném v odstavci 2 zápis změny v rejstříku škol a
školských zařízení; uvedené se obdobně vztahuje na případy, kdy zápis školy nebo
školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení povolil krajský úřad.
V opačném případě ministerstvo žádost zamítne.
§ 158Ministerstvo provede
výmaz školské právnické osoby z rejstříku školských právnických osob
- a)
- v případě zrušení školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem,
obcí nebo svazkem obcí,
- b)
- v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu jejího rozdělení,
sloučení či splynutí, pokud je zároveň rozhodnuto o zápisu nástupnické školské
právnické osoby nebo osob do rejstříku školských právnických osob,
- c)
- po provedení likvidace školské právnické osoby v případě, že zániku
školské právnické osoby předchází v souladu s § 126 odst. 2 její zrušení s
likvidací,
- d)
- v případě zrušení školské právnické osoby z důvodu uvedeného v § 126 odst.
3 písm. e).
§ 159(1) Žádost o zápis
změny v zapisovaných údajích a žádost o výmaz školské právnické osoby z
rejstříku je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí
obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a
listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin.
(2) Zápis změny v zapisovaných údajích a výmaz
školské právnické osoby z rejstříku se provede ke dni určenému v žádosti.
Nabude-li rozhodnutí o zápisu změny nebo o výmazu právní moci později nebo
neobsahuje-li žádost den, ke kterému má být zápis změny nebo výmaz proveden,
provede se zápis změny nebo výmaz ke dni právní moci tohoto
rozhodnutí.
(3) Řízení o zápis změny v
zapisovaných údajích a řízení o výmaz školské právnické osoby z rejstříku lze
zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a
skutečným stavem.
(4) Ministerstvo
rozhodne o zápisu změny v zapisovaných údajích a o výmazu školské právnické
osoby z rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(5) Zápis školské právnické osoby, zápis změn v
zapisovaných údajích nebo výmaz školské právnické osoby oznámí ministerstvo
příslušnému daňovému orgánu, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu a
orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění,
nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
FINANCOVÁNÍ ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ ZE STÁTNÍHO
ROZPOČTU
§ 160(1) Ze státního
rozpočtu se za podmínek stanovených tímto zákonem poskytují finanční prostředky
vyčleněné na činnost
- a)
- škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, a to na platy,
náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost,
odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr a odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné
zdravotní pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a
ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné
zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně
postižených, výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice,
pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další
vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s
rozvojem škol a kvalitou vzdělávání, na další nezbytné neinvestiční výdaje
spojené s provozem škol a školských zařízení a na investiční výdaje zařazené
do programu podle zvláštního právního předpisu,36)
- b)
- škol a školských zařízení zřizovaných registrovanými církvemi nebo
náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního
práva zřizovat církevní školy,6) s výjimkou jazykových škol s
právem státní jazykové zkoušky, na výdaje uvedené v písmenu a) s výjimkou
výdajů na pořízení a zhodnocení dlouhodobého majetku; tato výjimka se
nevztahuje na výdaje na učební pomůcky,
- c)
- škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí, s výjimkou
školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) a
jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky, a to na platy, náhrady
platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za
práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a
odstupné, na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní
pojištění, na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní
náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení
nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje
na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle
tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž výdaje na další vzdělávání
pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a
kvalitou vzdělávání,
- d)
- škol a školských zařízení zřizovaných kraji, s výjimkou jazykových škol s
právem státní jazykové zkoušky a školských výchovných a ubytovacích zařízení
podle § 117 odst. 1 písm. c), a to na platy, náhrady platů, nebo mzdy a
náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na
základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na výdaje na
úhradu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, na
příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající
z pracovněprávních vztahů, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s
výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, výdaje na učební pomůcky,
výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona
poskytovány bezplatně, a rovněž na výdaje na další vzdělávání pedagogických
pracovníků a na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou
vzdělávání.
(2) Ze státního
rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských
zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev
nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního
práva zřizovat církevní školy,
6) v rozsahu a za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem.
31)
(3) Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle
odstavců 1 a 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve
škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek
nebo stravovaných, uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok,
nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo
školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek nebo
stravovaných, uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty
první se započítávají i cizinci, kterým se podle § 20 odst. 1 a 3 poskytuje
vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České
republiky.
(4) Finanční prostředky nad
rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle odstavců 1 a
2 hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z
dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele,
popřípadě jiných osob.
§ 161
Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními
samosprávnými celky(1)
Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1
písm. c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka
nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání,
základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na
kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku.
(2) Krajské normativy stanoví krajský úřad jako
výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) připadajících na jednotku výkonu
na kalendářní rok za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a
zveřejní je. Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný,
stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina nebo oddělení. Součástí krajských
normativů jsou příplatky na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a
studentů.
(3) Při stanovení krajských
normativů vychází krajský úřad zejména z
- a)
- dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v
kraji,
- b)
- rámcových vzdělávacích programů nebo akreditovaných vzdělávacích programů
pro vyšší odborné vzdělávání,
- c)
- rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo
přímé pedagogicko-psychologické činnosti a
- d)
- naplněnosti tříd, studijních skupin a oddělení v jednotlivých školách a
školských zařízeních.
(4)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem členění krajských normativů,
ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské
normativy, vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet
minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich
zveřejnění.
(5) Ministerstvo rozepisuje
na základě republikových normativů podle odstavce 1 a poskytuje krajským úřadům
formou dotace
37) na zvláštní účet kraje finanční prostředky vyčleněné
ze státního rozpočtu na činnost
- a)
- škol a školských zařízení zřizovaných krajem na výdaje uvedené v § 160
odst. 1 písm. d),
- b)
- škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na výdaje
uvedené v § 160 odst. 1 písm. c).
(6) Krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím
zastupitelstva kraje prostřednictvím krajských normativů a v souladu se zásadami
stanovenými ministerstvem podle § 170 písm. b)
- a)
- rozepisuje a poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a
školských zařízení, které zřizuje, finanční prostředky podle § 160 odst. 1
písm. d),
- b)
- rozepisuje a poskytuje přímo právnickým osobám vykonávajícím činnost škol
a školských zařízení, které zřizují obce nebo svazky obcí, finanční prostředky
podle § 160 odst. 1 písm. c). Při rozpisu vychází z návrhů předložených
obecními úřady obcí s rozšířenou působností. O rozpisu prostředků podle věty
první informuje krajský úřad příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou
působností.
(7) Obecní úřad
obce s rozšířenou působností
- a)
- zpracovává návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu
poskytovaných podle odstavce 6 písm. b) v souladu se zásadami stanovenými
ministerstvem podle § 170 písm. c) a krajskými normativy a předává je
krajskému úřadu,
- b)
- zpracovává a předkládá krajskému úřadu rozbory hospodaření s finančními
prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle odstavce 6 písm. b) podle
osnovy a postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm.
d).
(8) Krajský úřad
- a)
- finančně vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu, které poskytuje
na činnost škol a školských zařízení podle odstavce 6, a to podle pokynů
stanovených ministerstvem podle § 170 písm. e) a postupem stanoveným zvláštním
právním předpisem,30) a předává výsledky finančního vypořádání
ministerstvu,
- b)
- zajišťuje sumarizaci účetní závěrky právnických osob vykonávajících
činnost škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi nebo svazky obcí
ve svém správním obvodu a
- c)
- zpracovává a vyhodnocuje rozbory hospodaření s finančními prostředky
státního rozpočtu přidělovanými podle odstavce 6 písm. a) podle osnovy a
postupu stanoveného ministerstvem podle § 170 písm. d) a
e).
§ 162
Financování škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem,
krajem, obcí nebo svazkem obcí(1) Ministerstvo rozepisuje prostřednictvím
normativů a poskytuje formou dotace podle zvláštního právního
předpisu
37) právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských
zařízení zřizovaným registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi,
kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy,
6) finanční prostředky na výdaje uvedené v § 160 odst. 1 písm.
b).
(2) Normativ stanoví ministerstvo
jako průměrný roční objem výdajů uvedených v § 160 odst. 1 písm. b)
připadajících na jednotku výkonu podle § 161 odst. 2 v daném oboru vzdělání a
formě vzdělávání nebo v dané školské službě a zveřejní je ve
Věstníku.
(3) Ministerstvo poskytuje
krajským úřadům formou dotace
37) na zvláštní účet kraje finanční
prostředky na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje kraj, stát,
obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které
bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy.
6)
(4) Krajský úřad
poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení,
které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou
církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu
zvláštního práva zřizovat církevní školy,
6) dotaci v rozsahu a za
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem
31) a kontroluje její
využití.
§ 163
Další výdaje státního rozpočtu pro školy a školská zařízení zapsaná
ve školském rejstříku(1) Ze
státního rozpočtu lze dále poskytovat finanční prostředky na pokusná ověřování a
na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 ve školách a školských zařízeních
všech zřizovatelů. Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na pokusná
ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2
- a)
- krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které
nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti,
kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy;6) krajský úřad v přenesené působnosti s vědomím
zastupitelstva kraje tyto finanční prostředky přiděluje právnickým osobám
vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení,
- b)
- právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které
zřizuje ministerstvo a registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým
bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní
školy.6)
(2) Zákon
o státním rozpočtu stanoví výše dotací ze státního rozpočtu k částečné úhradě
výdajů na provoz právnických osob vykonávajících činnost škol a školských
zařízení, které zřizují kraje, obce a svazky obcí.
ČÁST PATNÁCTÁ
ŘEDITEL ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ A ŠKOLSKÁ
RADA
Ředitel školy a školského zařízení
§ 164(1) Ředitel školy a
školského zařízení
- a)
- rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a
školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak,
- b)
- odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské
služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v §
3,
- c)
- odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských
služeb,
- d)
- vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a
přijímá následná opatření,
- e)
- vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci
školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje,
- f)
- zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 byly včas informovány o průběhu a
výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta,
- g)
- zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků
vzdělávání vyhlášených ministerstvem,
- h)
- odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a
školském zařízení.
(2)
Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán, projednává s
ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací
činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel školy k názorům pedagogické rady
přihlédne. Pedagogickou radu tvoří všichni pedagogičtí pracovníci
školy.
§ 165(1) Ředitel školy a
školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
dále
- a)
- stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského
zařízení,
- b)
- odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených
podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny,
- c)
- předkládá rozbor hospodaření podle závazné osnovy a postupu stanoveného
ministerstvem.
(2) Ředitel
školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto
případech:
- a)
- přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3 a
povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18,
- b)
- přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení
předškolního vzdělávání podle § 35,
- c)
- odkladu povinné školní docházky podle § 37,
- d)
- převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst.
2,
- e)
- přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst.
1 a převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2,
povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2,
- f)
- přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší
odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88,
- g)
- přestupu, změně oboru vzdělání a přerušení vzdělávání podle § 66 a
97,
- h)
- opakování ročníku po splnění povinné školní docházky podle § 52 odst. 6, §
66 odst. 7 a § 97 odst. 8,
- i)
- snížení nebo prominutí úplaty za poskytování vzdělávání a školských služeb
podle § 123 odst. 4,
- j)
- podmíněného vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo
školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4,
- k)
- uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100,
- l)
- povolení a zrušení individuálního vzdělávání žáka podle §
41.
§ 166(1) Ředitel školské
právnické osoby, ředitel příspěvkové organizace
38) a vedoucí
organizační složky státu je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž
činnost daná právnická osoba nebo organizační složka státu vykonává. Ředitelem
školské právnické osoby, ředitelem příspěvkové organizace a vedoucím organizační
složky státu může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon
funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené zvláštním
zákonem.
2)
(2) Ředitele
školské právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí,
ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu jmenuje do
funkce zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Zřizovatel
podle věty první plní funkci orgánu nadřízeného zaměstnavateli v oblasti
pracovněprávních vztahů.
39)
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem náležitosti vyhlášení konkursního řízení, složení konkursních komisí
pro posuzování uchazečů o jmenování do funkcí uvedených v odstavci 2, pravidla
pro sestavování, činnost a rozhodování těchto konkursních komisí.
(4) Ředitele školské právnické osoby zřizované
ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, ředitele příspěvkové organizace a
vedoucího organizační složky státu zřizovatel odvolá z funkce v případě
- a)
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo
školského zařízení stanovených zvláštním zákonem,2)
- b)
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro
ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního
zákona,2)
- c)
- organizačních změn, jejichž důsledkem je zrušení vykonávané
funkce.
(5) Ředitele školské
právnické osoby zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí,
ředitele příspěvkové organizace a vedoucího organizační složky státu může
zřizovatel dále odvolat z funkce pouze v případě
- a)
- závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z
vykonávané funkce, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní
inspekce, zřizovatelem nebo jinými kontrolními orgány,
- b)
- dosažení 65 let věku.
(6)
Odvolání z funkce je písemné, doručuje se řediteli a vedoucímu do vlastních
rukou a musí obsahovat důvody odvolání podle odstavců 4 a 5, jinak je
neplatné.
(7) Funkci ředitele školy
nebo školského zařízení, jejichž činnost vykonává jiná právnická osoba, vykonává
statutární orgán nebo člen statutárního orgánu této právnické osoby, pokud
splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení
stanovené zvláštním zákonem.
2) Pokud nelze ředitele školy nebo
školského zařízení ustanovit z těchto osob, jmenuje právnická osoba do funkce
ředitele školy nebo školského zařízení jinou osobu v pracovněprávním vztahu k
této právnické osobě, která splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy
nebo školského zařízení stanovené zvláštním zákonem.
2) Osoba uvedená
ve větě první a druhé je ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž
činnost daná právnická osoba vykonává.
Školská rada
§ 167(1) Při základních,
středních a vyšších odborných školách se zřizuje školská rada. Školská rada je
orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a
studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet
se na správě školy. Pokud je součástí právnické osoby více těchto škol, je možné
zřídit jednu školskou radu. Při vyšší odborné škole se školská rada zřizuje vždy
samostatně.
(2) Školskou radu zřizuje
zřizovatel, který zároveň stanoví počet jejích členů a vydá její volební řád.
Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí zákonní zástupci
nezletilých žáků a zletilí žáci a studenti a třetinu volí pedagogičtí pracovníci
dané školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Ve školách, které
nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, plní úkoly zřizovatele
podle věty první a druhé ředitel školy.
(3) Týž člen školské rady nemůže být současně
jmenován zřizovatelem, zvolen zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými
žáky a studenty nebo zvolen pedagogickými pracovníky školy.
(4) Ředitel školy zajistí v souladu s volebním
řádem řádné uskutečnění voleb do školské rady.
(5) Nezvolí-li zákonní zástupci nezletilých žáků
nebo zletilí žáci a studenti stanovený počet členů školské rady ani na základě
opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel školy.
(6) Funkční období členů školské rady je tři
roky.
(7) Školská rada zasedá nejméně
dvakrát ročně; zasedání školské rady svolává její předseda, první zasedání
školské rady svolává ředitel školy. Ředitel školy nebo jím pověřený zástupce je
povinen zúčastnit se zasedání školské rady na vyzvání jejího předsedy. Školská
rada na svém prvním zasedání stanoví svůj jednací řád a zvolí svého předsedu. K
přijetí jednacího řádu se vyžaduje schválení nadpoloviční většinou všech členů
školské rady.
§ 168(1) Školská
rada
- a)
- vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich
následnému uskutečňování,
- b)
- schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,
- c)
- schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní
řád, a navrhuje jejich změny,
- d)
- schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a
středních školách,
- e)
- podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,
- f)
- projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k
rozboru hospodaření a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření,
- g)
- projednává inspekční zprávy České školní inspekce,
- h)
- podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům
vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní
správy.
(2) Ředitel školy je
povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci
školy. Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů
17)
poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito
zvláštními právními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném
přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3) O schválení dokumentů uvedených v odstavci 1
písm. b) až d) rozhodne školská rada do 1 měsíce od jejich předložení ředitelem
školy. Pokud školská rada tento dokument neschválí, ředitel školy předloží
dokument k novému projednání do 1 měsíce. Opakovaného projednání se účastní
zřizovatel. Není-li dokument schválen ani při opakovaném projednání nebo pokud
školská rada neprojedná dokumenty uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) do 1
měsíce od jejich předložení ředitelem školy, rozhodne o dalším postupu bez
zbytečného odkladu zřizovatel.
(4) Ve
školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí, plní
úkoly zřizovatele podle odstavce 3 ten, kdo ustanovil ředitele školy do
funkce.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
MINISTERSTVA A ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE
Ministerstvo
§ 169(1) Ministerstvo
vedle úkolů stanovených tímto zákonem dále řídí výkon státní správy ve školství
v rozsahu stanoveném tímto zákonem a odpovídá za stav, koncepci a rozvoj
vzdělávací soustavy.
(2) Ministerstvo
vytváří podmínky pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovnou
péči a vzdělávání osob umístěných ve školských zařízeních k tomu zřizovaných a
dále pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Za tímto účelem zřizuje a
zrušuje
- a)
- školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská
zařízení pro preventivně výchovnou péči, dále za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem1) mateřské, základní a střední školy
pro děti a žáky umístěné v těchto školských zařízeních a
- b)
- zařízení pro další vzdělávání pedagogických
pracovníků.
(3) Ministerstvo
dále zřizuje a zrušuje
- a)
- mateřské, základní a střední školy s vyučovacím jazykem národnostní
menšiny za podmínek stanovených v § 14, pokud je nezřídí obec, svazek obcí
nebo kraj,
- b)
- školy, jejichž činnost je upravena mezinárodními
smlouvami.
(4) Ministerstvo
může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele zřizovat i jiné školy
nebo školská zařízení a zrušovat je.
(5) Pokud ministerstvo zřizuje školy a školská
zařízení uvedená v odstavcích 2 až 4 jako státní příspěvkové organizace,
rozhoduje o zřízení, rozdělení a splynutí státní příspěvkové organizace a vydává
zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve
zřizovací listině.
(6) O sloučení
státní příspěvkové organizace, o zřízení nebo zrušení školy nebo školského
zařízení jako vnitřní organizační součásti státní příspěvkové organizace a o
změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině rozhoduje ministerstvo.
Součástí rozhodnutí je vydání dodatku ke zřizovací listině.
(7) Ke změně státní příspěvkové organizace dochází
dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo v dodatku ke zřizovací
listině.
(8) O zrušení státní
příspěvkové organizace rozhoduje ministerstvo, které zároveň zruší zřizovací
listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o
jejím zrušení.
(9) V případě zrušení,
rozdělení, splynutí nebo sloučení státní příspěvkové organizace a v případě
zrušení školy nebo školského zařízení jako její vnitřní organizační součásti
ministerstvo zároveň rozhodne, která jím zřízená státní příspěvková organizace
převezme práva a povinnosti zrušované nebo měněné státní příspěvkové organizace,
popřípadě o jiném způsobu vypořádání těchto práv a povinností. Pokud
ministerstvo nerozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností zrušované nebo
měněné státní příspěvkové organizace, přechází tato práva a povinnosti na
ministerstvo.
(10) Vznik, změny a zánik
státní příspěvkové organizace oznamuje ministerstvo ve Věstníku a v Ústředním
věstníku České republiky. Oznámení obsahuje název, sídlo, identifikační číslo a
datum vzniku, změny nebo zániku státní příspěvkové organizace.
§ 170Ministerstvo
- a)
- zajišťuje a provádí kontrolu správnosti a efektivnosti využití finančních
prostředků, které přiděluje nebo smluvně zajišťuje ze státního rozpočtu, z
Národního fondu a prostředků ze zahraničí poskytnutých mezinárodními
organizacemi na základě mezinárodních smluv; přitom provádí předběžnou,
průběžnou a následnou kontrolu podle zvláštního právního
předpisu,40)
- b)
- stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí
krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných
podle § 161 odst. 6 písm. b),
- c)
- stanovuje směrnicí41) závazné zásady, podle kterých provádějí
obecní úřady obce s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních
prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle § 161 odst. 6 písm.
b),
- d)
- stanovuje směrnicí41) závaznou osnovu a postup, podle kterých
zpracovávají právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení,
které zřizuje ministerstvo, kraje, obce nebo svazky obcí, a dále obecní úřady
obcí s rozšířenou působností a krajské úřady rozbory hospodaření s finančními
prostředky státního rozpočtu poskytovanými podle § 161 odst. 6 písm. a) a
b),
- e)
- stanovuje směrnicí41) závazné pokyny, podle kterých krajský
úřad vypořádává finanční prostředky státního rozpočtu poskytované podle § 161
odst. 6 písm. a) a b),
- f)
- může udělovat věcné a finanční ocenění osobám, které se zasloužily o
rozvoj vzdělávání,
- g)
- může udělovat čestný název právnickým osobám a organizačním složkám státu,
vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení.
§ 171(1) Ministerstvo
vyhlašuje a řídí pokusné ověřování metod, obsahu, forem, organizace vzdělávání a
pokusné ověřování způsobu řízení škol a školských zařízení; přitom vždy stanoví
dobu pokusného ověřování, jeho rozsah, financování ze státního rozpočtu a způsob
hodnocení jeho výsledků.
(2)
Ministerstvo vyhlašuje rozvojové programy ve vzdělávání a programy zjišťování
výsledků vzdělávání, včetně podmínek a kritérií pro jejich financování ze
státního rozpočtu.
(3) Ministerstvo
vydá metodiku pro vypracování školního vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání.
Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti
a Ministerstvo zahraničních věcí
§ 172(1) Ministerstvo
obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy, vyšší odborné vojenské školy a
školská zařízení jim sloužící.
(2)
Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy, vyšší policejní
školy a školská zařízení jim sloužící, střední školy požární ochrany, vyšší
odborné školy požární ochrany a školská zařízení jim sloužící.
(3) Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje
střední školy Vězeňské služby a školská zařízení jim sloužící a školy a školská
zařízení pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody.
(4) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a
zrušuje základní školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České
republiky.
(5) Pro školy a školská
zařízení zřizované Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem
spravedlnosti a Ministerstvem zahraničních věcí vykonávají pravomoci
ministerstva, krajského úřadu a České školní inspekce podle tohoto zákona tato
ministerstva s výjimkou pravomocí podle § 4 odst. 3 a § 28, pravomocí ve věci
společné části maturitní zkoušky, vedení školského rejstříku a akreditací
vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Ministerstvo obrany,
Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškami úpravy pro
školy a školská zařízení, které zřizují, v těch případech, kdy je k vydání
vyhlášek ve věcech středních a vyšších odborných škol tímto zákonem zmocněno
ministerstvo.
(6) Ve věcech všeobecného
vzdělávání a ukončování vzdělávání podle tohoto zákona postupují Ministerstvo
obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s
ministerstvem.
(7) Služební poměry žáků
a studentů škol zřizovaných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a
Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními
předpisy.
42)
(8) Na školy
zřízené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti
se nevztahují ustanovení § 20, § 21 odst. 1 písm. c) a d), § 74 odst. 8 písm.
a), § 167 a 168; ustanovení § 24 odst. 1, § 60, 94, § 102 odst. 4 věta první a §
166 odst. 1 věta druhá se na tyto školy vztahují přiměřeně.
(9) Na školy při diplomatické misi nebo konzulárním
úřadu České republiky zřizované Ministerstvem zahraničních věcí se nevztahuje
ustanovení § 7 odst. 6; ustanovení § 28 se na tyto školy vztahuje
přiměřeně.
Česká školní inspekce
§ 173(1) Česká školní
inspekce je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou
státu a účetní jednotkou.
(2) Česká
školní inspekce je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce se
sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce.
(3) V čele České školní inspekce je ústřední školní
inspektor. Jmenování a odvolání ústředního školního inspektora se řídí služebním
zákonem.
43)
§ 174(1) Česká školní
inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení
vzdělávací soustavy.
(2) Česká školní
inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na
pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe
podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 v rámci inspekční činnosti
- a)
- získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o
činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a
hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,
- b)
- zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle
příslušných školních vzdělávacích programů,
- c)
- zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s
právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,
- d)
- vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k
poskytování vzdělávání a školských služeb; státní kontrolu vykonává podle
zvláštního právního předpisu,44)
- e)
- vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních
prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až
163.
(3) Inspekční činnost se
vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který
schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního
inspektora.
(4) Inspekční činnost se
dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají
do působnosti České školní inspekce podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě
inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce
jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k
dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti
a o případných opatřeních přijatých k nápravě.
(5) Česká školní inspekce je dále povinna provést
inspekční činnost podle odstavce 2 písm. b), c) a d) pro účely přiznání dotací
podle zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která vykonává
činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční činnosti podle odstavce
2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost právnické osoby, která vykonává činnost
školy nebo školského zařízení, provést před uplynutím lhůty k odstranění
případných nedostatků zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2
písm. b), c) nebo d).
(6) Při hodnocení
podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní
inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním
kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a
studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení.
Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria
hodnocení ministerstvo zveřejňuje.
(7)
Inspekční činnost vykonávají na základě písemného pověření ústředním školním
inspektorem nebo jím pověřenou osobou školní inspektoři, kontrolní pracovníci a
přizvané osoby. Školní inspektoři se prokazují průkazem školního inspektora
opatřeným státním znakem České republiky. Kontrolní pracovníci se prokazují
průkazem kontrolního pracovníka opatřeným státním znakem České republiky.
Přizvané osoby se prokazují občanským průkazem.
(8) Školním inspektorem může být ten, kdo má
vysokoškolské vzdělání, nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické
praxe a splňuje další předpoklady stanovené zvláštními právními
předpisy.
45)
(9) Kontrolním
pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání, nejméně 5 let praxe a
splňuje další předpoklady stanovené zvláštními právními
předpisy.
45)
(10) Přizvanou
osobou je ten, kdo se inspekční činnosti účastní v zájmu odborného posouzení
věci. Přizvaná osoba pracuje pod vedením školního inspektora nebo kontrolního
pracovníka.
(11) Písemné pověření podle
odstavce 7 musí obsahovat
- a)
- jméno a příjmení pověřené osoby nebo jména a příjmení členů inspekčního
týmu, pokud je pověření vystaveno pro inspekční tým,
- b)
- předmět a místo inspekční činnosti,
- c)
- termín zahájení inspekční činnosti,
- d)
- datum a číslo jednací,
- e)
- podpis ústředního školního inspektora nebo jím pověřené osoby,
- f)
- název a adresu příslušného pracoviště České školní inspekce a úřední
razítko.
(12) Výstupem
inspekční činnosti je
- a)
- inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a
c),
- b)
- protokol podle zvláštního právního
předpisu40),44) v případě inspekční činnosti
podle odstavce 2 písm. d) a e),
- c)
- tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm.
a),
- d)
- výroční zpráva České školní inspekce.
(13) Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek,
průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních
inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy
projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo
školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí ředitel školy
nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může
ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po
jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České
školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného
odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je
veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se
týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.
(14) Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce
na základě shrnutí poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém
okruhu a jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného
odkladu zveřejňuje.
(15) Výroční zpráva
České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací
soustavy vycházející z inspekční činnosti za předcházející školní rok a
zveřejňuje se každoročně v prosinci.
§ 175(1) Vzájemné vztahy
mezi školními inspektory, kontrolními pracovníky, přizvanými osobami a osobami,
u kterých se provádí inspekční činnost, se při výkonu inspekční činnosti na
místě řídí částí třetí zákona o státní kontrole,
44) nestanoví-li
tento zákon jinak.
(2) O termínu,
způsobu a personálním zajištění inspekční činnosti rozhoduje ústřední školní
inspektor nebo jím pověřená osoba. Inspekční činnost vykonávaná na místě je
zahájena předložením písemného pověření podle § 174 odst. 7. Školní inspektoři,
kontrolní pracovníci a přizvané osoby jsou při výkonu inspekční činnosti
oprávněni
- a)
- zjišťovat ve školách a školských zařízeních a dále na pracovištích osob,
kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a
§ 96 odst. 2, skutečnosti podle § 174 odst. 2,
- b)
- pořizovat kopie z dokumentace škol a školských zařízení a používat je jako
doklady svých zjištění.
(3)
Školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby jsou povinni
- a)
- seznámit před zahájením inspekční činnosti ředitele školy nebo školského
zařízení, kde bude provedena inspekční činnost, nebo v případě jeho
nepřítomnosti jeho zástupce s předmětem inspekční činnosti, termínem jejího
zahájení a předpokládaným termínem jejího ukončení, s časovým plánem
inspekčních činností, se seznamem dokumentace školy nebo školského zařízení,
která bude předmětem inspekční činnosti, s požadavky na zajištění inspekční
činnosti a s dalšími okolnostmi, které jsou významné z hlediska provedení
inspekční činnosti a získání objektivních výsledků,
- b)
- předložit při zahájení inspekční činnosti písemné pověření k výkonu
inspekční činnosti a prokázat se průkazem školního inspektora, průkazem
kontrolního pracovníka nebo občanským průkazem.
(4) Osoby, u nichž byla provedena inspekční
činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při
inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou
školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez
zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které
zřizuje.
(5) V případě zjištění
nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v
činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit
orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení
nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.
(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním
předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu
inspekční činnosti a vzor služebního průkazu školního inspektora a kontrolního
pracovníka.
§ 176(1) Fyzická osoba
odpovědná za přijetí nebo splnění opatření k odstranění nedostatků zjištěných
při inspekční činnosti podle § 174 odst. 2 písm. b), c) a d) se dopustí
přestupku tím, že ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí tato opatření
nepřijme nebo je nesplní.
(2) Za
přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč.
(3) Správním orgánem příslušným k řízení o
přestupku podle odstavce 1 v prvním stupni je Česká školní inspekce.
(4) Pokuty vybírá a vymáhá Česká školní inspekce;
při jejich placení a vymáhání se postupuje podle zvláštního právního
předpisu.
46) Výnosy z pokut jsou příjmem státního
rozpočtu.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE
ŠKOLSTVÍ
§ 177(1) Územní
samosprávu ve školství vykonávají
- a)
- obec,
- b)
- kraj.
(2) Při zajišťování
vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a
školských zařízení, dbá obec a kraj zejména o
- a)
- soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje,
s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého
území,
- b)
- dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních
podmínek.
Obec
§ 178(1) Obec je povinna
zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého
pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních
pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním
předpisem
47) nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských
zařízeních. Za tímto účelem obec
- a)
- zřídí základní školu, nebo
- b)
- zajistí plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou
obcí nebo svazkem obcí.
(2)
Na území obce, části obce nebo na území více obcí se vymezují školské obvody
spádové školy takto:
- a)
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území
obce,
- b)
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské
obvody obecně závaznou vyhláškou,
- c)
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol
zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření
společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných
některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou
vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
(3) Pokud obec nestanoví školský obvod spádové
školy a je ohroženo plnění povinné školní docházky žáků uvedených v odstavci 1,
rozhodne o školském obvodu spádové školy krajský úřad v přenesené
působnosti.
(4) Školský obvod se
nestanoví škole, která uskutečňuje vzdělávání výhradně podle vzdělávacího
programu pro žáky se zdravotním postižením, a školám zřizovaným jinými
zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.
(5) V rámci základní dopravní
obslužnosti
48) území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do
spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa
trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.
(6)
Jestliže žák plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, je obec,
ve které má žák místo trvalého pobytu, povinna hradit obci, která školu zřídila,
neinvestiční výdaje této školy připadající na jednoho jejího žáka, pokud se
dotčené obce nedohodnou jinak. Neinvestiční výdaje podle věty první tvoří
náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy,
mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které neposkytuje krajský
úřad. Toto ustanovení se použije obdobně v případě, že žák plní povinnou školní
docházku ve škole zřízené svazkem obcí, jehož členem není obec, ve které má žák
místo trvalého pobytu.
(7) Výdaje podle
odstavce 6 nemusí obec hradit, jestliže zřizuje školu, ve které má žák zajištěny
podmínky pro plnění povinné školní docházky, je členem svazku obcí, který
zřizuje školu, ve které má žák zajištěny podmínky pro plnění povinné školní
docházky, nebo je smluvní stranou dohody několika obcí o vytvoření společného
školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto
obcí, pokud má žák v této škole zajištěny podmínky pro plnění povinné školní
docházky, s výjimkou případů, kdy se žák vzdělává v základní škole s vyučovacím
jazykem národnostní menšiny.
(8)
Jestliže dítě umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné
výchovy plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem
obcí, na jejichž území nemá místo trvalého pobytu, hradí výdaje podle odstavce 6
připadající na jednoho žáka této školy toto školské zařízení.
§ 179(1) Obec nebo svazek
obcí zřizuje a zrušuje
- a)
- mateřské školy,
- b)
- mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za
podmínek stanovených v § 14 a
- c)
- zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které
zřizuje.
(2) Obec je povinna
zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením
povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro
děti umístěné na jejím území v dětském domově. Za tímto účelem obec
- a)
- zřídí mateřskou školu, nebo
- b)
- zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo
svazkem obcí; v takovém případě je obec povinna za každé dítě s místem
trvalého pobytu na jejím území, které navštěvuje mateřskou školu zřízenou
jinou obcí, hradit této obci její neinvestiční výdaje podle § 178 odst. 6
připadající na jedno dítě této školy, pokud se dotčené obce nedohodnou
jinak.
(3) Jestliže se dítě
umístěné v dětském domově vzdělává v posledním roce před zahájením povinné
školní docházky v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí, na jejichž
území nemá místo trvalého pobytu, hradí výdaje podle § 178 odst. 6 připadající
na jedno dítě této školy tento dětský domov.
(4) Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a
zrušovat
- a)
- základní umělecké školy,
- b)
- školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
- c)
- školská účelová zařízení a
- d)
- školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo,
pokud prokáže potřebné finanční, materiální a personální zabezpečení jejich
činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských
zařízení.
§ 180(1) Obec nebo svazek
obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských
zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků
státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) a z jiných zdrojů;
v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje
základní školy v tomto školském obvodu a školských zařízení jí sloužících
dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých
obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.
(2) Obec může právnickým osobám vykonávajícím
činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další
neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto
zákona.
(3) Obec nebo svazek obcí
přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení,
které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě
výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.
Kraj
§ 181(1) Kraj je povinen
zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání,
vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním
znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a
pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem kraj zřizuje a zrušuje
- a)
- střední školy,
- b)
- vyšší odborné školy,
- c)
- mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se
zdravotním postižením,
- d)
- základní školy speciální,
- e)
- školy při zdravotnických zařízeních,
- f)
- školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro
děti, žáky a studenty škol, které zřizuje,
- g)
- střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek
stanovených v § 14,
- h)
- jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky,
- i)
- základní umělecké školy,
- j)
- školská zařízení pro zájmové vzdělávání a
- k)
- dětské domovy.
(2) Kraj
může dále zřizovat a zrušovat
- a)
- mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za
podmínek stanovených v § 14,
- b)
- školská zařízení podle § 115 až 120,
- c)
- školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo,
pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení
této školy nebo školského zařízení.
§ 182(1) Kraj zajišťuje
výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které
zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu
přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. a) a z jiných zdrojů.
(2) Kraj může právnickým osobám vykonávajícím
činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další
neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto
zákona.
ČÁST OSMNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 183(1) Pokud tento
zákon nestanoví jinak, vztahuje se na rozhodování o právech a povinnostech
fyzických a právnických osob v oblasti státní správy podle tohoto zákona správní
řád.
(2) Správní řád se nevztahuje na
rozhodování podle § 27 odst. 1, § 74 odst. 9 písm. c), § 80 odst. 8, § 82, § 90
odst. 12 a § 102 odst. 9.
(3) Krajský
úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol a školských zařízení,
které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, při rozhodování podle § 165
odst. 2. Ministerstvo plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů
při rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v
oblasti veřejné správy podle tohoto zákona. O odvolání proti rozhodnutí České
školní inspekce ve věci přestupku podle § 176 rozhoduje ústřední školní
inspektor.
(4) Na doručování písemností
podle § 68 odst. 2 a § 98 odst. 2 se vztahují příslušná ustanovení správního
řádu o doručování obdobně.
(5)
Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a
krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti.
(6) Obce a kraje jsou povinny poskytovat
ministerstvu statistické údaje v rámci statistických zjišťování zařazených do
programu statistických zjišťování podle zvláštního právního
předpisu
49) na daný rok.
§ 184(1) Účast členů ve
zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v
konzervatoři, absolutorium je jiným úkonem v obecném zájmu,
50) při
němž náleží členům těchto komisí náhrada jízdních výdajů v prokázané výši,
náhrada prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad
je právnická osoba, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají.
Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním
předpisem.
51)
(2) Účast
členů v Akreditační komisi je jiným úkonem v obecném zájmu,
50) při
němž náleží členům této komise náhrada jízdních výdajů v prokázané výši, náhrada
prokázaných výdajů za ubytování a stravné; poskytovatelem těchto náhrad je
ministerstvo. Stravné se poskytuje ve výši a za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem.
51) Členům Akreditační komise může být dále
ministerstvem poskytnuta odměna.
Přechodná ustanovení
§ 185(1) Podle rámcových
vzdělávacích programů postupují školy od 1. září, které následuje nejpozději po
uplynutí 2 let ode dne jejich vydání, a to s účinností od prvního ročníku a také
od šestého ročníku základního vzdělávání podle § 46 odst. 2 a od sedmého ročníku
základního vzdělávání podle § 46 odst. 3. Tímto dnem končí platnost učebních
dokumentů vydaných podle dosavadních právních předpisů počínaje prvním ročníkem.
Učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů je možné měnit za
účelem dosažení jejich shody s tímto zákonem, a to postupem stanoveným v
dosavadních právních předpisech.
(2)
Učební dokumenty vyšších odborných škol vydané podle dosavadních právních
předpisů se považují za vzdělávací programy pro vyšší odborné vzdělávání podle
tohoto zákona akreditované na dobu 3 let od nabytí jeho účinnosti. Podle
vzdělávacích programů pro vyšší odborné vzdělávání akreditovaných podle tohoto
zákona postupují školy od 1. září, které následuje po jejich akreditaci a zápisu
do školského rejstříku.
(3) Zvláštní
škola podle dosavadních právních předpisů je základní školou podle tohoto
zákona. Pomocná škola podle dosavadních právních předpisů je základní školou
speciální podle tohoto zákona. Střední odborné učiliště, gymnázium, střední
odborná škola, učiliště, střední speciální škola, odborné učiliště a praktická
škola podle dosavadních právních předpisů jsou střední školou podle tohoto
zákona.
(4) Ministerstvo zpracuje
dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky podle
tohoto zákona a předloží jej vládě do 31. března 2005. Krajské úřady zpracují
dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji podle tohoto
zákona a předloží je ministerstvu k projednání do 31. března 2006.
(5) Stupně vzdělání získané podle dosavadních
právních předpisů zůstávají nedotčeny.
(6) Střední odborné vzdělání dosažené podle
dosavadních právních předpisů v učebních oborech v délce 1 nebo 2 let denní
formy vzdělávání stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se považuje za
střední vzdělání podle tohoto zákona. Střední odborné vzdělání dosažené podle
dosavadních právních předpisů ve studijních nebo učebních oborech v délce 2 nebo
3 let denní formy vzdělávání stanovených nařízením vlády vydaným podle § 58 se
považuje za střední vzdělání s výučním listem podle tohoto zákona. Úplné střední
odborné vzdělání a úplné střední vzdělání dosažené podle dosavadních právních
předpisů se považuje za střední vzdělání s maturitní zkouškou podle tohoto
zákona. Vyšší odborné vzdělání poskytované v konzervatořích dosažené podle
dosavadních právních předpisů se považuje za vyšší odborné vzdělání v
konzervatoři podle tohoto zákona.
(7)
Podle § 61 se postupuje od přijímacího řízení do prvního ročníku šestiletého
nebo osmiletého gymnázia pro školní rok 2005/2006, a to počínaje prvním
ročníkem.
(8) Žáci, kteří měli řádně
ukončit střední vzdělávání závěrečnou zkouškou přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, konají závěrečnou zkoušku podle dosavadních právních předpisů.
Žáci, kteří měli řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou před 1.
zářím 2007, konají maturitní zkoušku podle dosavadních právních předpisů.
Studenti, kteří měli řádně ukončit vyšší odborné vzdělávání absolutoriem před
nabytím účinnosti tohoto zákona, konají absolutorium podle dosavadních právních
předpisů.
(9) K nástavbovému studiu ve
středních školách, které nesplňují podmínku stanovenou § 83 odst. 1 věta první a
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nástavbové studium v daném oboru vzdělání
uskutečňují, je možné přijímat žáky nejpozději pro školní rok 2005/
/2006.
(10) Školská rada podle tohoto
zákona se ustaví do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Do ustavení
školské rady podle tohoto zákona vykonává její funkci rada školy zřízená podle
dosavadních právních předpisů.
(11)
Pokusná ověřování povolená podle dosavadních právních předpisů zůstávají v
platnosti.
(12) Školy s vyučovacím
jazykem národnostní menšiny, které jsou zařazeny v síti škol, předškolních
zařízení a školských zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona, je možné zrušit
pouze v případě, že nesplňují podmínky stanovené v § 14 odst. 2 a 3.
(13) Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova
"síť škol, předškolních zařízení a školských zařízení", nahrazují se slovy
"školský rejstřík". Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova "předškolní
zařízení", nahrazují se slovy "mateřská škola". Kde jsou ve zvláštním právním
předpisu slova "střední odborné vzdělání", nahrazují se slovy "střední vzdělání
s výučním listem". Kde jsou ve zvláštním právním předpisu slova "úplné střední
vzdělání", nahrazují se slovy "střední vzdělání s maturitní zkouškou". Kde jsou
ve zvláštním právním předpisu slova "úplné střední odborné vzdělání", nahrazují
se slovy "střední vzdělání s maturitní zkouškou".
(14) Do doby nabytí úplné účinnosti služebního
zákona jmenuje a odvolává ústředního školního inspektora ministr školství,
mládeže a tělovýchovy.
(15) Při
vypořádání finančních prostředků poskytnutých na činnost škol a školských
zařízení ze státního rozpočtu na kalendářní rok 2004 se postupuje podle
dosavadních právních předpisů.
(16)
Právo na přednostní přijetí dítěte v posledním roce před zahájením povinné
školní docházky k předškolnímu vzdělávání podle § 34 odst. 4 a povinnost obce
zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením
povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro
děti umístěné na jejím území v dětském domově podle § 179 odst. 2 se uplatní od
školního roku 2005/2006.
(17) Pravidla
pro vyučování náboženství stanovená v § 15 se použijí počínaje školním rokem
2005/ /2006.
(18) Podle § 28 odst. 2 až
5 se postupuje od školního roku 2005/2006. Do té doby se na evidenci dětí, žáků
a studentů škol a školských zařízení vztahují dosavadní právní předpisy. Při
poskytování finančních prostředků státního rozpočtu na činnost škol a školských
zařízení na školní rok 2004/2005 se vychází z údajů ze statistických výkonových
výkazů pro příslušný školní rok.
(19)
Ustanovení § 42 se použije až pro školní rok 2005/2006. Do té doby se postupuje
podle dosavadních právních předpisů upravujících osvobození od povinné školní
docházky.
(20) Podle § 51 odst. 5 se
postupuje od školního roku 2005/2006.
(21) Při přijímacím řízení do prvního ročníku
vzdělávání v oborech vzdělání s talentovou zkouškou a v konzervatoři pro školní
rok 2005/2006 se postupuje podle Opatření k zavedení pokusného ověřování
organizace talentových zkoušek při přijímání žáků ke studiu ve studijních
oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba č.j.
28127/97-71.
(22) Zkrácené studium pro
získání středního vzdělání s výučním listem podle § 84 a zkrácené studium pro
získání středního vzdělání s maturitní zkouškou podle § 85 lze uskutečňovat od
školního roku 2005/2006.
(23) Pravidla
pro poskytování odměn za produktivní činnost žáků středních škol a studentů
vyšších odborných škol podle § 122 odst. 1 se použijí až pro školní rok
2005/2006. Do té doby se postupuje podle dosavadních právních
předpisů.
§ 186(1) Školy a školská
zařízení zařazené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do sítě škol,
předškolních zařízení a školských zařízení jsou školami a školskými zařízeními
podle tohoto zákona zapsanými ve školském rejstříku. Právnické osoby, které
vykonávají činnost škol a školských zařízení, popřípadě zřizovatelé
příspěvkových organizací
38) jsou povinni uvést zápis ve školském
rejstříku do souladu s tímto zákonem a doložit orgánu, který vede rejstřík, k
tomu nezbytné doklady nejpozději do 31. března 2006. Pokud uvedená povinnost
nebude splněna, provede orgán, který vede rejstřík, výmaz školy nebo školského
zařízení ze školského rejstříku, a to s účinností od 31. srpna 2006. Ustanovení
§ 151 se použije obdobně.
(2) Školy a
školská zařízení zřízené ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvem
vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti jako organizační
složky státu jsou školami a školskými zařízeními podle tohoto zákona a budou
zapsány do školského rejstříku nejpozději do 31. srpna 2006, pokud jejich
zřizovatelé doloží ministerstvu údaje a doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. a)
až e), i) až l) první část věty a o) nejpozději do 31. března 2006.
(3) Správní řízení o žádostech o zařazení do sítě
škol, předškolních zařízení a školských zařízení, o změny v zařazení v síti
škol, předškolních zařízení a školských zařízení a o vyřazení ze sítě škol,
předškolních zařízení a školských zařízení podaných přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4) O předání a převzetí údajů na technických
nosičích dat a dokladů týkajících se škol a školských zařízení, které podle
dosavadních právních předpisů zařazovalo do sítě škol, předškolních zařízení a
školských zařízení ministerstvo a které v souladu s § 143 vede v rejstříku škol
a školských zařízení krajský úřad, připraví a sepíše ministerstvo s příslušnými
krajskými úřady v období od nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. dubna 2005,
popřípadě nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí týkajícího se příslušné
školy nebo školského zařízení, protokol o předání a převzetí těchto údajů a
dokladů.
Změna právní formy na školskou právnickou osobu
§ 187(1) Právnické osoby,
které vykonávají činnost škol, předškolních zařízení a školských zařízení
zařazených ke dni účinnosti tohoto zákona do sítě předškolních zařízení, škol a
školských zařízení, mohou změnit svou právní formu na školskou právnickou
osobu.
(2) Změnou právní formy na
školskou právnickou osobu právnická osoba nezaniká ani nepřecházejí její práva a
povinnosti na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní
poměry.
§ 188(1) Ke změně právní
formy na školskou právnickou osobu se vyžaduje
- a)
- rozhodnutí o změně právní formy,
- b)
- úprava právních vztahů k majetku, který právnická osoba užívá ke své
činnosti, s ohledem na ustanovení § 140,
- c)
- výmaz dosavadní právnické osoby z obchodního či jiného rejstříku nebo jiné
obdobné evidence právnických osob, je-li tam zapsána podle zvláštního právního
předpisu,
- d)
- zápis školské právnické osoby do rejstříku školských právnických
osob.
(2) O změně právní
formy na školskou právnickou osobu rozhoduje ten orgán nebo ta osoba, která je
oprávněna rozhodnout o zrušení dané právnické osoby, ledaže jde o obchodní
společnost nebo družstvo.
(3) Jde-li o
obchodní společnost nebo družstvo, rozhodují o změně právní formy na školskou
právnickou osobu ti společníci nebo ten orgán obchodní společnosti či družstva,
kteří jsou podle obchodního zákoníku oprávněni rozhodnout o změně právní formy.
Ustanovení § 69d odst. 2, 4, 7, 10 a 11, § 69f odst. 1, 4, 5 a 6, § 69g odst. 1
a 2, § 254 odst. 4 věta první až třetí obchodního zákoníku se použijí obdobně.
Ke změně právní formy na školskou právnickou osobu se u společnosti s ručením
omezeným vyžaduje souhlas všech společníků a u akciové společnosti souhlas tří
čtvrtin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. O rozhodnutí valné hromady
či členské schůze družstva o změně právní formy na školskou právnickou osobu
musí být pořízen notářský zápis.
§ 189(1) Rozhodnutí o
změně právní formy na školskou právnickou osobu musí obsahovat projev vůle
změnit právní formu na školskou právnickou osobu a lhůtu, v níž bude podána
žádost o zápis do rejstříku školských právnických osob. Součástí rozhodnutí je
zřizovací listina.
(2) Měla-li
právnická osoba před změnou právní formy na školskou právnickou osobu právní
formu obchodní společnosti nebo družstva, mají právní postavení zřizovatelů
školské právnické osoby ty osoby, jež byly jejími společníky nebo členy ke dni
výmazu z obchodního rejstříku. U obecně prospěšné společnosti mají právní
postavení zřizovatelů školské právnické osoby její zakladatelé.
§ 190(1) Statutární orgán
právnické osoby, jež mění právní formu na školskou právnickou osobu, je povinen
podat návrh na zápis do rejstříku školských právnických osob ve lhůtě určené v
rozhodnutí o změně právní formy, jinak nemůže být zápis do rejstříku školských
právnických osob povolen. Žádost o zápis musí obsahovat rozhodnutí o změně
právní formy na školskou právnickou osobu a údaje a doklady, které se v
souvislosti se vznikem školské právnické osoby zapisují do rejstříku školských
právnických osob a zakládají do sbírky listin.
(2) Školská právnická osoba se zapíše do rejstříku
školských právnických osob ke dni, v němž došlo k výmazu právnické osoby, která
změnila právní formu na školskou právnickou osobu, z obchodního či jiného
rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob.
(3) Do rejstříku školských právnických osob se při
změně právní formy zapisuje také forma, název a sídlo právnické osoby před
změnou právní formy.
(4) Do 30 dnů po
právní moci rozhodnutí o zápisu školské právnické osoby do rejstříku školských
právnických osob podá statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně
právní formy na školskou právnickou osobu, návrh na zápis této změny do
obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob. K
návrhu je nutno přiložit rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí podle věty
první.
(5) Při změně právní formy na
školskou právnickou osobu se do obchodního či jiného rejstříku nebo jiné obdobné
evidence právnických osob zapisuje skutečnost, že právnická osoba změnila právní
formu na školskou právnickou osobu, název a sídlo této školské právnické osoby,
jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a rodné číslo ředitele, a den výmazu
dosavadní právnické osoby.
(6)
Statutární orgán právnické osoby, jež rozhodla o změně právní formy na školskou
právnickou osobu, je povinen oznámit orgánu, který vede rejstřík školských
právnických osob, že došlo k zápisu změny právní formy do obchodního či jiného
rejstříku nebo jiné obdobné evidence právnických osob, a den, k němuž byl zápis
proveden, a to do 30 dnů od tohoto zápisu. Provedení zápisu o změně právní formy
v příslušném rejstříku se dokládá veřejnou listinou osvědčující tuto
skutečnost.
(7) Při změně právní formy
právnické osoby, která není zřizována ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem
obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, na právní formu
školské právnické osoby se ustanovení § 136 odst. 2 písm. b) a c) nepoužije,
pokud jde o práva a povinnosti vzniklé před zápisem do rejstříku školských
právnických osob.
Zrušovací ustanovení
§ 191Zrušuje se:
- 1.
- Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský
zákon).
- 2.
- Zákon č. 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o
soustavě základních a středních škol (školský zákon).
- 3.
- Zákon č. 522/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o
soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č.
171/1990 Sb.
- 4.
- Zákon č. 134/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o
soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č.
188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb.
- 5.
- Zákon č. 190/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o
soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č.
188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb. a zákona č.
134/1993 Sb., zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a
samosprávě ve školství, a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských
zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České
národní rady č. 390/1991 Sb.
- 6.
- Zákon č. 182/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
- 7.
- Zákon č. 256/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon České národní rady č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a
školských zařízeních, a zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní
správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb.
- 8.
- Zákon č. 138/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o
soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č.
188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č.
134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního
soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb., a zákon České
národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České
národní rady č. 31/1984 Sb., zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. a
zákona č. 190/1993 Sb.
- 9.
- Zákon č. 19/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
- 10.
- Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.
- 11.
- Zákon č. 31/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o
státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských
zařízeních.
- 12.
- Zákon č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských
zařízeních.
- 13.
- Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství.
- 14.
- Zákon č. 181/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní
správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
- 15.
- Zákon č. 139/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady
č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č.
190/1993 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb.
- 16.
- Zákon č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní
správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 192Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, která
nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80
odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem
1. září 2007.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Gross v.
r.____________________________________
- 1)
- Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o
změně dalších zákonů.
- 2)
- Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů.
- 3)
- Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve
znění pozdějších předpisů. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s přijetím školského zákona.
- 4)
- § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích.
- 5)
- Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 6)
- § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání
a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů
(zákon o církvích a náboženských společnostech).
- 7)
- Například obchodní zákoník, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných
společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
- 8)
- § 2 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních
menšin a o změně některých zákonů.
- 9)
- § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
zákona č. 273/2001 Sb.
- 10)
- § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb.
- 11)
- Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění
pozdějších předpisů.
- 12)
- Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
- 13)
- Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 14)
- Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů.
- 15)
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
- 16)
- Například § 50 a 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů.
- 17)
- Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 18)
- Například § 8 trestního řádu, § 47 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1991 Sb., o
Policii České republiky, § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
- 19)
- Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o
změně některých zákonů.
- 20)
- Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností
jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
- 21)
- Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
- 22)
- § 50 zákona č. 258/2000 Sb.
- 23)
- Hlava IVa zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 24)
- § 30 a násl. a hlava IV zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších
zákonů.
- 25)
- § 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb.
- 26)
- § 4 písm. k) zákona č. 101/2000 Sb.
- 27)
- Například zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.
21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o
zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.
- 28)
- Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných
pracovnících ve zdravotnictví.
- 29)
- § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
- 30)
- Vyhláška č. 531/2002 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního
vypořádání vztahů se státním rozpočtem.
- 31)
- Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním
a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.
- 32)
- § 826 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
- 33)
- Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění
vyhlášky č. 510/2002 Sb.
- 34)
- Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002
Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých
hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného
účetnictví.
- 35)
- § 14 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.
- 36)
- Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
- 37)
- § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb.
- 38)
- § 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 27 zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
- 39)
- § 26 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
- 40)
- Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně
některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů.
- 41)
- § 30 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona
č. 231/2002 Sb. § 61 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve
znění zákona č. 313/2000 Sb.
- 42)
- Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních
sborů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších
předpisů.
- 43)
- § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve
správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve
správních úřadech (služební zákon).
- 44)
- Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
- 45)
- § 30 zákona č. 218/2002 Sb.
- 46)
- Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
- 47)
- §12 odst. 2, § 13 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy
nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve
školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
- 48)
- § 19a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů.
- 49)
- Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších
předpisů.
- 50)
- § 124 zákoníku práce.
- 51)
- Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších
předpisů.