Zákon
č. 40/2009 Sb.
Parlamentu České republiky
trestní zákoník
Schváleno: 08.01.2009 Rozesláno/platnost od:
09.02.2009 Účinnost od: 01.01.2010
Uveřejněno v č. 11/2009 Sbírky zákonů na straně
354
§ 42
Přitěžující okolnosti
Soud
jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel
a) spáchal trestný čin s
rozmyslem nebo po předchozím uvážení,
b) spáchal trestný čin ze
ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či
jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky,
c) spáchal trestný čin
surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným
způsobem,
d) spáchal trestný čin
využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti,
e) trestným činem porušil
zvláštní povinnost,
f)
ke
spáchání trestného činu zneužil svého zaměstnání, postavení nebo funkce,
g) spáchal trestný čin vůči
osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku,
h) spáchal trestný čin ke
škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého
věku nebo nemohoucí,
i)
svedl
k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě
mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých,
j)
spáchal
trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně
ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je
prováděna nebo byla provedena evakuace,
k) trestným činem způsobil
vyšší škodu nebo jiný větší škodlivý následek,
l)
trestným
činem získal vyšší prospěch,
m) spáchal trestný čin ve
větším rozsahu, na více věcech nebo více osobách, anebo trestný čin páchal nebo
v něm pokračoval po delší dobu,
n) spáchal více trestných
činů,
o) spáchal trestný čin jako
organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení, nebo
p) byl již pro trestný čin
odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto
okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který
byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých
byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu,
která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činu,
který byl spáchán ve stavu vyvolaném duševní poruchou, anebo o pachatele, který
se oddává zneužívání návykové látky a spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo
v souvislosti s jejím zneužíváním, také tehdy, započal-li léčení nebo učinil
jiná potřebná opatření k jeho zahájení.
§ 60
Domácí vězení
(1)
Soud může uložit trest domácího vězení až na dvě léta, odsuzuje-li pachatele
přečinu, jestliže
a)
vzhledem
k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít
důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného
trestu, a
b)
pachatel
dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené
adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost.
(2)
Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem
k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení
jiného trestu není třeba.
(3)
Nestanoví-li soud v rozsudku jinak, trest domácího vězení spočívá v povinnosti
odsouzeného zdržovat se v určeném obydlí ve dnech pracovního klidu a pracovního
volna po celý den a v ostatních dnech v době od 20.00 hodin do 05.00 hodin,
nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání
nebo poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení v důsledku jeho
onemocnění; zdravotnické zařízení je povinno na vyžádání orgánu činného v
trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. Soud může odsouzenému povolit
navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech
pracovního klidu a pracovního volna.
(4)
Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo
přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný
život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou
trestným činem způsobil.
(5)
Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití
výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně
nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst.
4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech
mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
§ 62
Obecně prospěšné práce
(1)
Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za
přečin; jako samostatný trest může být trest obecně prospěšných prací uložen,
jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům
pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(2)
Soud trest obecně prospěšných prací zpravidla neuloží, jde-li o pachatele,
kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejících
uložení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody podle § 65 odst.
2.
(3)
Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve
stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě
veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo
jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných
obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou,
školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí,
podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální,
charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit
výdělečným účelům odsouzeného.
____________________________________________________________
Systém ASPI - stav k 2.12.2009 do částky
136/2009 Sb. a 44/2009 Sb.m.s.
Vyhledání a text 40/2009 Sb. - poslední stav
textu
§ 80
Vyhoštění
(1)
Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky, trest vyhoštění
z území České republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu,
vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem; jako
samostatný trest může být trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze a
závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného
trestu není třeba.
(2)
S přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, možnostem
nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo
jiného obecného zájmu může soud uložit trest vyhoštění ve výměře od jednoho
roku do deseti let, anebo na dobu neurčitou.
(3)
Soud trest vyhoštění neuloží, jestliže
a) se nepodařilo zjistit
státní příslušnost pachatele,
b) pachateli byl udělen
azyl nebo doplňková ochrana podle jiného právního předpisu,
c) pachatel má na území
České republiky povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a
uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin,
d) hrozí nebezpečí, že
pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji
rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, příslušnost k určité sociální
skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění
vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení
anebo trestu,
e) pachatel je občanem
Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost
a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s
přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České
republiky podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody ohrožení
bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku,
f)
pachatel
je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území
České republiky, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu, nebo
g) pachatelem je dítě,
které je občanem Evropské unie, ledaže by vyhoštění bylo v jeho nejlepším
zájmu.
§ 176
Omezování svobody vyznání
(1)
Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné újmy
a) nutí jiného k účasti na
náboženském úkonu,
b) zdržuje jiného bez
oprávnění od takové účasti, nebo
c) jinému v užívání svobody
vyznání jinak brání,
bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na nejméně třech
osobách, nebo
b) se zbraní.
§ 356
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování
jejich práv a svobod
(1)
Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině,
náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich
příslušníků, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v
odstavci 1.
(3)
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li
čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně
přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b)
účastní-li
se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které
hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo
jinou nenávist.
§ 368
Neoznámení trestného činu
(1)
Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140),
těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého
zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170),
braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání
svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného
opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné
výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií
dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií
dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem
bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním
povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266),
obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových
prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce
nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a
zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním
prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného
dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky
(§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314),
vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§
320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), účasti na organizované
zločinecké skupině podle § 361 odst.
(2)
Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit,
aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví,
jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
(3)
Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který
se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo
právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a
náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o
spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v
souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství.
§ 400
Genocidium
(1)
Kdo v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou rasovou, etnickou,
národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou podobnou skupinu lidí
a) uvede příslušníky takové
skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich úplné nebo
částečné fyzické zničení,
b) provede opatření
směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí,
c) násilně převádí děti z
jedné takové skupiny do druhé, nebo
d) způsobí příslušníkovi
takové skupiny těžkou újmu na zdraví nebo smrt,
bude
potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo k činu uvedeném v odstavci 1 veřejně podněcuje.
(3)
Příprava je trestná.
§ 401
Útok proti lidskosti
(1)
Kdo se v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu
obyvatelstvu dopustí
a) vyhlazování lidí,
b) zotročování,
c) deportace nebo násilného
přesunu skupiny obyvatelstva,
d) znásilnění, sexuálního
otroctví, vynucené prostituce, vynuceného těhotenství, vynucené sterilizace
nebo jiné obdobné formy sexuálního násilí,
e) perzekuce skupiny obyvatelstva
na politickém, rasovém, národnostním, etnickém, kulturním nebo náboženském
základě, z důvodu pohlaví nebo z jiného podobného důvodu,
f)
apartheidu
nebo jiné podobné segregace nebo diskriminace,
g) zbavení osobní svobody,
zavlečení na neznámé místo nebo jakéhokoli jiného omezení osobní svobody s
následným nedobrovolným zmizením osob,
h) mučení,
i)
vraždy,
nebo
j)
jiného
nelidského činu obdobné povahy,
bude
potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem.
(2)
Příprava je trestná.
§ 402
Apartheid a diskriminace skupiny lidí
(1)
Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo
třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán
odnětím svobody na pět až dvanáct let.
(2)
Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel
potrestán,
a) uvrhne-li činem uvedeným
v odstavci 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek, nebo
b) vystaví-li takovým činem
takovou skupinu lidí nelidskému nebo ponižujícímu zacházení.
(3)
Příprava je trestná.
§ 403
Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení
práv a svobod člověka
(1)
Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k
potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní,
náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán
odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2)
Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li
čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně
přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem,
b) spáchá-li takový čin
jako člen organizované skupiny,
c)
spáchá-li
takový čin jako voják, nebo
d) spáchá-li takový čin za
stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3)
Příprava je trestná.
§ 413
Perzekuce obyvatelstva
(1)
Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu uplatňuje apartheid nebo páchá
jiné nelidské činy vyplývající z rasové, etnické, národnostní, náboženské,
třídní nebo jiné podobné diskriminace nebo terorizuje civilní obyvatelstvo
násilím nebo hrozbou jeho užití, bude potrestán odnětím svobody na pět až
patnáct let.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu
a) zničí nebo vážně naruší
zdroj základních životních potřeb civilního obyvatelstva v obsazeném území nebo
dotykové zóně anebo svévolně neposkytne obyvatelstvu pomoc nezbytnou pro
přežití,
b) bezdůvodně oddaluje
návrat civilního obyvatelstva nebo válečných zajatců,
c) bezdůvodně přesídluje
nebo vyhošťuje civilní obyvatelstvo obsazeného území,
d) osídluje obsazené území
obyvatelstvem vlastní země,
e) odvádí děti ke službě ve
zbrani, nebo
f)
svévolně
znemožní civilnímu obyvatelstvu nebo válečným zajatcům, aby se o jejich
provinění rozhodovalo v nestranném soudním řízení.
(3)
Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2
a) těžkou újmu na zdraví,
nebo
b) smrt.
(4)
Příprava je trestná.