Nařízení

min. vnitra, kultu a spravedlnosti

ze dne 8. listopadu 1877, č. 100 ř.z.

§ 1

Správce duchovní (farář) náboženské obce starokatolické povinen jest, vésti od toho dne, kdy obec se zřídí, dle zákona daného dne 20. května 1874 (č. 68 zák. říšsk.), rejstříky narozených, oddaných a zemřelých příslušníků této obce náboženské.

Den, kdy se starokatolická obec náboženská zřídí, vyhlásí politické řízení zemské.

§ 2

Rejstříky narozených, oddaných a zemřelých vedeny buďte ve dvou exemplářích.

Co se týče vnitřního zařízení a uschování těchto rejstříků a vyhotovování výpisů a vysvědčení z nich, mají platnost zákonové obecní.

§ 3

Dohlížeti k vedení rejstříků náleží na politický úřad okresní. Tento úřad má si častěji zjednati jistotu, že se rejstříky bezpečně chovají a řádně vedou, a shledal-li by nějaké vady, má je odvarovati.

V měsíci lednu každého roku má se jeden z těchto dvou rejstříků tomuto úřadu ku schování poslati.

§ 4

Když se některý člen církve starokatolické v obvodu náboženské obce starokatolické narodí nebo zemře, má se to přímo správci duchovnímu (faráři) oznámiti, aby to zapsal do náležitého rejstříku.

Narodí-li se nebo zemře-li některý člen církve starokatolické vně obvodu náboženské obce starokatolické, má se to oznámiti politickému úřadu okresnímu, v jehož okrsku leží místo, v němž se ten člen narodil neb zemřel.

Oznámení mají ti, jenž jsou tím povinni, učiniti v osmi dnech nejprvé příštích krom zvláštních případů osobně. Když se narodí dítě, má se zároveň oznámiti, které jméno mu bylo při křtu dáno nebo se mu dá, a když se oznámí úmrtí, má se přiložiti lístek umrlčí.

§ 5

Oznámiti, že se narodilo dítě, povinen jest nejprve manželský otec novorozeněte. Není-li otec přítomen, nebo není-li s to, aby to oznámil, aneb jde-li o dítě nemanželské, má učiniti oznámení pomocník ku porodu nebo bába, a není-li těchto, tedy ten, v jehož příbytku se dítě narodilo. Není-li tu nikdo z těchto osob, povinna jest matka učiniti, aby se porod oznámil.

Zemře-li někdo, má to oznámiti manžel, který ho životem přečkal, není-li tu manžela, tedy nejbližší příslušník rodiny, a nebyl-li by takové příslušník přítomen, má oznámení učiniti ten, v jehož bytu neb domě kdo zemřel.

Narodí-li se nebo zemře-li někdo v porodnici, v domě nalezenců, v nemocnici, v trestnici, v robotárně nebo v některém jiném ústavu veřejném, má to oznámiti představený ústavu.

§ 6

Opominul-li by kdo, oznámení učiniti, nebo vykročil-li by ze lhůty k tomu položené překročena, potrestán bude dle nařízení ministeriálního vydaného dne 30. září 1857 (č. 198 zák. říšsk.).

§ 7

Kdykoli se politickému okresnímu úřadu dle § 4 nějaký porod, aneb nějaké úmrtí oznámí, má na jisto postaviti data k němu se vztahující a z příčiny zapsání jeho do rejstříků narozených a zemřelých předepsaná, a poslati spis o tom zdělaný správci duchovnímu (faráři) nejbližší starokatolické obce náboženské, aby ten případ zapsal do náležitého rejstříku.

§ 8

Narodí-li se neb zemře-li někdo, když bylo již povolení státní ku zřízení starokatolické obce náboženské dáno, ale obec se nebyla ještě ustavila, a byla-li to osoba nějaká, která již od sebe byla vydala prohlášení podle § 7 zákona, daného dne 20. května 1874 (č. 68 zák. říšsk.) přivedené, že k obci přistupuje, budiž to oznámeno politickému úřadu okresnímu (§§ 4 a 5), kterýž má takovýto případ zjistiti (§ 7) a když se obec ustaví, jejímu správci duchovnímu (faráři), aby jej zapsala do náležitého rejstříku.

§ 9

Toto nařízení vejde ve skutek od toho dne, kterého bude vyhlášeno.