Schváleno (Vydáno): 20.11.1989
Účinnost od: 06.02.1991
Uveřejněno v č. 22/1991 Sbírky zákonů na straně 502
Čl.2
1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují
respektovat a zabezpečit práva stanovená touto úmluvou každému
dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez jakékoli
diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka,
náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního,
etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné nebo duševní
nezpůsobilosti, rodu a jiného postavení dítěte nebo jeho rodičů
nebo zákonných zástupců.
2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, učiní všechna
potřebná opatření k tomu, aby dítě bylo chráněno před všemi
formami diskriminace nebo trestání, které vyplývají z postavení,
činnosti, vyjádřených názorů nebo přesvědčení jeho rodičů,
zákonných zástupců anebo členů rodiny.
Čl.14
1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo
dítěte na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.
2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají práva a
povinnosti rodičů, a v odpovídajících případech zákonných
zástupců, usměrňovat dítě při výkonu jeho práva způsobem, který
odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem.
3. Svoboda projevovat náboženství nebo víru může být
podrobena pouze takovým omezením, jaká předpisuje zákon a která
jsou nutná k ochraně veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví nebo
morálky nebo základních práv a svobod jiných.
Čl.30
V těch státech, v nichž existují etnické, náboženské nebo
jazykové menšiny nebo osoby domorodého původu, nesmí být dítěti
náležejícímu k takové menšině nebo domorodému obyvatelstvu
odpíráno právo společně s příslušníky své skupiny užívat vlastní
kultury, vyznávat a praktikovat své vlastní náboženství a používat
svého vlastního jazyka.
|