Zákon č. 106/1949 Sb.
Národního shromáždění
o započtení příjmů ze soukromé výdělečné činosti na doplatky služebních příjmů a odpočivných platů některých veřejných zaměstnanců

viz § 5 lit. e)

zpet na puvodni stranku


Schváleno (Vydáno): 23.03.1949 
Účinnost od: 24.04.1949

                            106/1949 Sb.
                              ZÁKON
                     ze dne 23. března 1949
        o započtení příjmů ze soukromé výdělečné činnosti
           na doplatky služebních příjmů a odpočivných
             platů některých veřejných zaměstnanců.

     Národní  shromáždění republiky  Československé usneslo  se na
tomto zákoně:

                              § 1 

     (1) Vznikl-li veřejnému zaměstnanci, který byl v době mezi 5.
květnem 1945  a 8. srpnem 1948  odstraněn z výkonu činné  služby z
důvodů ochrany nebo zabezpečení lidově demokratického zřízení nebo
očisty veřejného života anebo z  jiných veřejných zájmů nebo který
nebyl pro  některý z těchto důvodů  v uvedené době k  výkonu činné
služby připuštěn, nárok na  doplatek služebních příjmů, snižuje se
tento nárok o úhrn příjmů, kterých veřejný zaměstnanec dosáhl tím,
že  se  v  době,  kdy  byl  mimo  veřejnou  činnou službu, věnoval
soukromé výdělečné činnosti.

     (2)  Odstraněním z  výkonu činné  služby podle  odstavce 1 se
rozumějí nejen  suspense nebo dání na  dovolenou s čekatelným, ale
též jakékoliv  jiné opatření, mající  obdobný účel, i  když nemělo
předepsaných formálních náležitostí.

     (3) Příjmem  ze služebního poměru podle  odstavce 1 se rozumí
čistý  služební  plat  (příjem  jemu  odpovídající)  a z ostatních
služebních příjmů ty, jež jsou vázány na skutečný výkon služby.

     (4)  Do úhrnu  příjmů  ze  soukromé výdělečné  činnosti podle
odstavce 1  buďtež zahrnuty nejen  jakkoliv označené čisté  příjmy
peněžité  (odměny,  remunerace,  provise  a  pod.),  ale  i příjmy
naturální  a výhody  poskytnuté  za  vykonané služby  místo hotové
úplaty, a to v obecné hodnotě platné v rozhodné době. 

                              § 2 

     (1) Veřejní zaměstnanci, kterým vznikl nárok podle § 1, odst.
1, jsou  povinni na úřední výzvu  oznámiti do 60 dnů  výši příjmů,
kterých  dosáhli  ze  soukromé   výdělečné  činnosti,  po  případě
předložiti v  téže lhůtě prohlášení  o tom, že  za dobu, kdy  byli
mimo činnou službu, žádných soukromých výdělečných příjmů neměli.

     (2)   Ustanovení  odstavce   1  platí   obdobně  pro  veřejné
zaměstnance, kteří byli z důvodů uvedených v § 1, odst. 1 nejdříve
mimo činnou službu  a byli poté z jakýchkoliv  příčin přeloženi do
výslužby. 

                              § 3 

     (1) Nesprávné údaje v oznámení nebo prohlášení učiněném podle
§ 2  se  stíhají  bez  újmy  případného  soudního trestního řízení
disciplinárně (kárně).

     (2) Neučiní-li  zaměstnanec, na něhož  se vztahuje ustanovení
§ 1,  odst. 1,  oznámení nebo  prohlášení podle  § 2  ve stanovené
lhůtě,  má se  za to,  že  se  jeho příjmy  ze soukromé  výdělečné
činnosti za dobu, kdy činnou službu nevykonával, rovnaly služebním
příjmům, které  by mu jinak  v rozhodné době  příslušely. Na tento
následek zmeškání  zákonné lhůty budiž zaměstnanec  v úřední výzvě
podle § 2, odst. 1 výslovně upozorněn.

     (3) V  případech hodných zvláštního zřetele  může osobní úřad
(poslední  osobní  úřad)  prominouti  účinky  spojené se zmeškáním
lhůty podle odstavce 2. 

                              § 4 

     (1)   Byla-li   veřejnému    zaměstnanci   vyplacena   částka
převyšující doplatek, který mu přísluší  podle § 1, odst. 1, budiž
mu rozdíl  (přeplatek) sražen z  jeho služebního nebo  odpočivného
platu. Zaměstnanci mohou býti  povoleny přiměřené měsíční splátky,
avšak jen tak, aby přeplatek byl splacen nejdéle do 3 roků ode dne
vyhlášení tohoto zákona.

     (2) V případech hodných zvláštního zřetele může ústřední úřad
v dohodě  s  ministerstvem  financí,  u  zaměstnanců svazků lidové
správy  krajský  národní  výbor,  upustiti  zcela  nebo  zčásti od
vymáhání přeplatků podle odstavce 1. 

                              § 5 

     Veřejnými zaměstnanci podle tohoto zákona se rozumějí:
a) zaměstnanci státu,
b) zaměstnanci  svazků  lidové  správy  a  jiných  veřejnoprávních
   korporací nebo nadací,
c) zaměstnanci ústavů, podniků,  fondů nebo zařízení, jež náležejí
   subjektům uvedeným pod písm. a) a b) nebo jsou jimi spravovány,
d) zaměstnanci, na něž se vztahuje učitelský zákon,
e) duchovní církví a náboženských  společností státem uznaných, po
   případě  recipovaných,  pokud  jim  přísluší  nárok  na  státní
   příspěvek (kongruu),
f) profesoři  a  učitelé  diecésních  učilišť  theologických podle
   § 211 platového zákona. 

                              § 6 

     (1)   Tento  zákon   platí  přiměřeně   pro  bývalé   veřejné
zaměstnance,  dále pro  případy, kdy  veřejnému zaměstnanci, který
byl mimo veřejnou službu v době  vyznačené v § 1, odst. 1, vznikne
nárok na doplatky až za účinnosti tohoto zákona a pro případy, kdy
bude  veřejný  zaměstnanec  odstraněn  z  činné  služby  z  důvodů
vyznačených v § 1, odst. 1 za účinnosti tohoto zákona.

     (2)  U  bývalých  zaměstnanců  učiní  potřebné opatření podle
tohoto  zákona   jejich  poslední  osobní   úřad.  Pokud  zjištěný
přeplatek (§ 4, odst. 1)  nebude vrácen ve stanovené lhůtě, zařídí
poslední osobní úřad jeho vymáhání na bývalém zaměstnanci. 

                              § 7 

     Rozhodnutí učiněná  před účinností tohoto  zákona podle §  4,
odst. 3 nařízení Slovenské národní rady  ze dne 23. srpna 1945, č.
99  Sb. n.  SNR, o  úpravě služebního  poměru státních a veřejných
zaměstnanců, zůstávají v platnosti. 

                              § 8 

     Tento  zákon nabývá  účinnosti dnem  vyhlášení; provedou  jej
všichni členové vlády.

                         Gottwald v. r.
                         Dr. John v. r.
                         Zápotocký v. r.
Široký v. r.                     Kopecký v. r.
Fierlinger v. r.                 Kliment v. r.
Dr. Ševčík v. r.                 Ďuriš v. r.
Dr. Dolanský v. r.               Krajčír v. r.
Dr. Clementis v. r.              Petr. v. r.
arm. gen. Svoboda v. r.          Dr. Ing. Šlechta v. r.
Dr. Gregor v. r.                 Dr. Neuman v. r.
Nosek v. r.                      Erban v. r.
Kabeš v. r.                      Plojhar v. r.
Dr. Nejedlý v. r.                Ing. Jankovcová v. r.
Dr. Čepička v. r.                Dr. Šrobár v. r.