Vyhláška č. 109/1994 Sb.
Ministerstva spravedlnosti,
kterou se vydává řád výkonu vazby

Schváleno (Vydáno): 21.04.1994 Účinnost od: 03.06.1994 §§ 1/2, 55 a 56, 68/2 a 80/4 HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Kde tato vyhláška upravuje působnost a úkoly pracovníka Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská služba"), rozumí se jím příslušník a občanský pracovník Vězeňské služby, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá, že jde o příslušníka Vězeňské služby. (2) Pro účely této vyhlášky se pověřenou osobou vykonávající duchovenskou činnost (dále jen "pověřená osoba") rozumí kvalifikovaný a schválený duchovní, který je oprávněn poskytovat duchovní službu obviněným, je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti, a s jeho pověřením vyslovil ředitel věznice souhlas. Duchovní služba § 55 (1) Církve a náboženské společnosti se mohou v souladu s právními předpisy podílet na poskytování duchovní služby obviněným těmito formami: a) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, b) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad obviněných, c) vedením studijních skupin k výkladu náboženských textů (biblické hodiny), d) zajišťováním náboženské literatury a zpěvníků, e) po dohodě s ředitelem věznice dalšími vhodnými formami přispívajícími k uplatnění práva obviněného svobodně projevovat své náboženství nebo víru. (2) Věznice vytvářejí pro duchovní služby poskytované obviněným vhodné podmínky a podle konkrétních možností zabezpečují po dohodě s pověřenými osobami vhodné prostory pro duchovní služby. (3) Pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon vazby a respektovat vnitřní řád včetně denního pořádku. § 56 (1) Požádá-li obviněný o umožnění návštěvy pověřené osoby, je věznice povinna tuto skutečnost jí neprodleně oznámit. (2) Obviněný nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovorům s pověřenými osobami nijak nucen. V účasti mu nesmí být přímo ani nepřímo žádným způsobem bráněno. (3) Při společných formách poskytování duchovní služby musí být dodrženy zásady uvedené v § 7 zákona. K zajištění bezpečnosti osob a pořádku je v těchto případech přítomnost určeného pracovníka Vězeňské služby zpravidla nezbytná. (4) Věznice ve vnitřním řádu nebo jiným vhodným způsobem informuje obviněné o možnosti poskytování duchovní služby. Součinnost správy věznice s jinými orgány a institucemi § 68 (1) Správa věznice při zabezpečování výkonu vazby vytváří příznivé podmínky pro činnost soudů, státních zastupitelství, policejních orgánů, jakož i dalších státních orgánů k zabezpečení úspěšného provedení trestního řízení a splnění účelu vazby. (2) Správa věznice dále úzce spolupracuje s orgány státní správy a územní samosprávy, zájmovými sdruženími občanů, církevními a náboženskými společnostmi, zejména při zabezpečování práv a oprávněných zájmů obviněných. VÝKON VAZBY OBVINĚNÝCH CIZINCŮ § 79 Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon vazby obviněných, kteří nejsou státními občany České republiky (dále jen "obviněný cizinec"), ostatních ustanovení vyhlášky. § 80 Zvláštní ustanovení (1) Cizinec se bezprostředně po přijetí do věznice poučí ve smyslu § 5 odst. 2 a § 28 zákona a § 8 odst. 1 v jazyce, jemuž rozumí. (2) Při umísťování cizinců do cel je třeba přihlédnout k tomu, aby cizinci hovořící stejným jazykem nebo znalí některého z jazyků mohli spolu komunikovat. (3) O přemístění cizince správa věznice vyrozumí konzulární úřad státu, jehož je cizinec občanem. (4) Při uspokojování hmotných a kulturních potřeb cizinců je třeba podle možností věznice přihlížet též ke kulturním a náboženským tradicím a zvyklostem cizinců, umožnit jim přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají nebo kterému rozumí.