121/1950 Sb.

121

Nařízení

vlády

ze dne 14. července 1950,

kterým se vydává platový řád pro laické učitele náboženství

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 32 zákona č. 66/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech státních zaměstnanců (dále je "zákon"):

§ 1

Osobní rozsah

(1) Tento platový řád upravuje platové poměry laických učitelů náboženství.

(2) Laickými učiteli náboženství jsou státní zaměstnanci, kteří obstarávají vyučování náboženství na školách, je-li tato práce těžištěm jejich činnosti.

§ 2

Pracovní třídy

Pracovní třídy se stanoví podle druhu práce takto:

Pracovní třída

Druh práce

Vyučování náboženství na školách národních a středních

Vyučování náboženství na gymnasiích

§ 3

Přijímání, zařaďování a přeřaďování učitelů

(1) Učitelé náboženství se přijímají v rámci schváleného plánu pracovních sil po slyšení duchovenského úřadu příslušné konfesse.

(2) Při přijetí se učitel zařadí do pracovní třídy odpovídající druhu práce, pro jejíž výkon byl přijat.

(3) Koná-li učitel práce zařaděné do obou pracovních tříd, zařadí se podle práce, kterou koná převážně.

(4) Podrobnosti, zejména o přeřadění z jedné třídy do druhé, stanoví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

§ 4

Základní plat

(1) Výše základního platu činí:

1. Ve stupni

2. Při době započitatelné pro zvýšení základního platu

2. 1. od počátku

2. 2. do konce

3. V pracovní třídě I - Kčs měsíčně

4. V pracovní třídě II - Kčs měsíčně

1. 1.

2. 1.

2. 2. 5 roku

3. 3 000, -

4. 3 500, -

1. 2.

2. 1. 6. roku

2. 2. 10. roku

3. 3 380, -

4. 3 940, -

1. 3.

2. 1. 11. roku

2. 2. 15. roku

3. 3 760, -

4. 4 380, -

1. 4.

2. 1. 16. roku

2. 2. 20. roku

3. 4 140, -

4. 4 820, -

1. 5.

2. 1. 21. roku

2. 2.

3. 4 500, -

4. 5 250, -

(2) Postup do vyššího stupně základního platu se přizná jen učiteli, který prokáže vyšší politickou a odbornou způsobilost a dobré pracovní výsledky.

(3) Učiteli, který při zastupování nepřítomného učitele koná s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy déle než měsíc, přísluší za dobu dalšího zastupování náhrada ve výši rozdílu mezi jeho základním platem a základním platem, který by mu příslušel ve vyšší pracovní třídě.

Doba započitatelná pro zvýšení základního platu

§ 5

(1) Pro zvýšení základního platu se s omezením stanoveným v § 6 započte doba

a) ztrávená v pracovním poměru dosavadních profesorů a učitelů náboženství (definitivních, čekatelů a výpomocných),

b) vojenské služby v československé branné moci, pokud nebyla prodloužena) nasluhována) v důsledku výkonu trestu,

c) služby v československých legiích nebo ztrávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, a to v rozsahu, ve kterém byla dosud započitatelná pro zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) podle zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčení míst legionářům, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

(2) Státní úřad pro věci církevní může pro zvýšení základního platu započísti také dobu nezaviněné nezaměstnanosti nebo dobu, po kterou byla učiteli práce znemožněna pro politickou, národní nebo rasovou persekuci.

(3) Státní úřad pro věci církevní může ve zvláště odůvodněných případech povoliti i započtení jiné doby.

(4) Totéž období může býti započteno pro zvýšení základního platu jen z jednoho důvodu; při více důvodech se provede započtení způsobem pro učitele nejvýhodnějším.

§ 6

(1) Ze započtení pro zvýšení základního platu je vyloučena doba

a) ztrávená před dovršením 18. roku věku, pokud nejde o období uvedená v § 5 odst. 1 písm. c),

b) neomluvené nepřítomnosti v práci,

c) neplaceného pracovního volna,

d) po kterou byl učitel podle příslušných předpisů zproštěn výkonu práce, leč by mu za tuto dobu příslušel plný základní plat,

e) která byla v předchozím pracovním poměru vyloučena ze započtení pro zvýšení pracovních příjmů.

(2) Státní úřad pro věci církevní může v odůvodněných případech povoliti započtení doby uvedené v odstavci 1 písm. c) a e).

§ 7

Vyučovací povinnost

(1) V pracovní době stanovené všeobecnými předpisy je učitel povinen plniti normální míru vyučovací povinnosti, obstarávati práce souvisící s vyučováním a práce, které se mu uloží zvláštními předpisy.

(2) Normální míra vyučovací povinnosti učitelů náboženství se stanoví

a) v pracovní třídě I 28 vyučovacích hodin týdně,

b) v pracovní třídě II 24 vyučovací hodiny týdně.

(3) Učiteli, jemuž byla na jeho žádost snížena normální míra vyučovací povinnosti z jiných důvodů než zdravotních, stanoví výši základního platu Státní úřad pro věci církevní podle počtu vyučovacích hodin poměrnou částkou.

(4) Směrnice o tvoření vyučovacích obvodů, oddělení pro vyučování náboženství, počtu žáků v nich a o započítávání doby trvání cest do normální míry vyučovací povinnosti vydá Státní úřad pro věci církevní.

§ 8

Přespočetné hodiny a odměny

Směrnice pro honorování přespočetných hodin a poskytování odměn stanoví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče. Úhrnnou roční částku odměn stanoví vláda.

§ 9

Doba, po kterou přísluší příjmy z pracovního poměru, a podmínky vzniku a zániku nároku na ně

(1) Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, ode dne, kdy byly splněny podmínky pro jeho přiznání, s výjimkou doby

a) neomluvené nepřítomnosti v práci,

b) neplaceného pracovního volna,

c) neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, pokud tato neschopnost přesahuje dobu 6 týdnů, nebo pokud si učitel nemoc (úraz) způsobil úmyslně nebo hrubou nedbalostí; lhůta 6 týdnů se prodlužuje o 2 týdny učitelům, jejichž zaměstnání ve veřejné službě ke dni onemocnění (úrazu) trvá již 10 roků, a o další týden za každých dalších 5 roků zaměstnání ve veřejné službě,

d) nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost přesahuje dobu 6 týdnů; není-li však učitelka zaměstnána ve veřejné službě alespoň 2 roky, nepřísluší základní plat od počátku nepřítomnosti v práci.

(2) V odůvodněných případech může Státní úřad pro věci církevní povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. c) a d) podle směrnic, které stanoví vláda.

(3) O přídavku na děti, výplatě příjmů z pracovního poměru, administrativních srážkách a doplatcích a přeplatcích na příjmech z pracovního poměru platí ustanovení platná pro státní zaměstnance, na které se vztahuje zákon.

§ 10

Převod dosavadních zaměstnanců

(1) Učiteli náboženství podle tohoto nařízení se stávají ode dne počátku jeho účinnosti laičtí učitelé náboženství, ustanovení dosud podle zákona č. 104/1926 Sb., a laičtí profesoři náboženství, ustanovení dosud podle zákona č. 103/1926 Sb., u nichž byly v tento den splněny podmínky stanovené v § 1 odst. 2, nebo u nichž tyto podmínky nebyly splněny jen z toho důvodu, že v tento den

a) vykonávali vojenskou službu,

b) byli uvolněni k výkonu poslaneckého mandátu, veřejné funkce, funkce v politické straně, v jednotné odborové organisaci nebo závodní radě,

c) byli přiděleni do jiného oboru práce podle předpisů o všeobecné pracovní povinnosti,

d) účastnili se brigád v jiném pracovním oboru,

e) byli ze zdravotních důvodů v práci nepřítomni.

(2) Dosavadní učitelé náboženství za duchovní správu (pomocní učitelé náboženství) mohou se státi, požádají-li o to a budou-li vyhovovati podmínkám pro přijetí do státní služby, učiteli náboženství podle tohoto nařízení za předpokladu, že pro ně bude zaručena normální míra vyučovací povinnosti. Pro určení výše základního platu se jim započte plně doba, po kterou vyučovali, počet hodin, rovnající se nejvyšší výměře učební povinnosti, při čemž se školní rok započítává 10 měsíci. Doba, po kterou učitel vyučoval nižší počet hodin, se započte poměrným dílem. K době ztrávené na cestách do školy a zpět se nepřihlíží.

(3) Učitel se při převodu zařadí v rámci prozatímního plánu pracovních sil do pracovní třídy odpovídající druhu práce, kterou konal před převedením. Výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů se určí podle celkové doby započitatelné k tomuto dni pro zvýšení základního platu podle obdoby ustanovení § 5.

§ 11

Externí učitelé

(1) Zaměstnanci přijatí k vyučování náboženství jen na určité časové období a zaměstnanci, pro které nebude zaručena normální míra vyučovací povinnosti, jsou externí učitelé.

(2) Na externí učitele se tento platový řád nevztahuje; jejich platové poměry upraví Státní úřad pro věci církevní v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

§ 12

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provede je ministr pověřený řízením Státního úřadu pro věci církevní v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

účinnost od 1.4.1950