Vládní nařízení ze dne 19. července 1926 č. 144 Sb. z. a n.,
o nemocenském pojištění duchovních církví a náboženských společností státem uznaných (recipovaných), jakož i učitelů veřejných škol obecných a občanských, na něž se vztahuje ust. § 1 odst. 2. učitelského zákona

zpet na puvodni stranku

Vládní nařízení ze dne 19. července 1926 č. 144 Sb. z. a n.,
o nemocenském pojištění duchovních církví a náboženských společností státem uznaných (recipovaných), jakož i učitelů veřejných škol obecných a občanských, na něž se vztahuje ust. § 1 odst. 2. učitelského zákona

Vláda republiky československé nařizuje podle § 1 odst. 2 zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců:

§ 1

Pojištěním povinni a na dávky podle zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. jsou pojištěni:

I. Duchovní, kteří vykonávají úkony veřejné správy duchovní, ať jsou v činné službě nebo požívají normálních požitků odpočivných nebo zaopatřovacích, těchto církví a náboženských společností:

  • a) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku:
    1. církve katolické,
    2. československé církve evangelické v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
    3. německé církve evangelické,
    4. augsburské církve evangelické ve východním Slezsku v Československu,
    5. náboženské společnosti židovské,
    6. církve československé,
    7. církve starokatolické,
    8. Jednoty bratrské,
    9. církve pravoslavné,

  • b) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi:

    1. církve katolické,
    2. augsburské církve evangelické,
    3. církve reformované,
    4. náboženské společnosti židovské,
    5. církve rpavoslavné,
    6. baptistů.
  • II. Učitelé veřejných škol obecných a občanských, neuvedení v odst. 1 § 1 zákona č. 104/1926 Sb. z. a n., ať jsou v činné službě nebo požívají normálních požitků odpočivných nebo zaopatřovacích.

    § 2

    Duchovními, kteří vykonávají úkony veřejné správy duchovní, jsou oni duchovní, kteří působí ve veřejné správě duchovní na místech systemisovaných se souhlasem státní správy kultové.

    § 3

    (1) Katoličtí duchovní, uvedení v § 1 I. pís. a) bod I. a pís. b) bod I. pojištěni jsou u Kněžské nemocenské pokladny, zapsané pokladny pomocné v Přerově, pokud tato jako nositel pojištění převezme závazky vůči pojištěncům v rozsahu zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. Převzetím těchto závazků nabývá Kněžská nemocenská pokladna, zapsaná pokladna pomocná v Přerově, práv plynoucích z uvedeného zákona vůči zaměstnavateli i vůči pojištěncům.

    (2) Pro ostatní osoby uvedení v § 1 jest nositelem pojištění L´čebný fond podle zák. č. 221/1925 Sb. z. a n.

    § 4

    Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1926. Provésti je ukládá se ministru sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.



    Toto nařízení bylo změněno vládním nařízením ze dne 18. ledna 1929 č. 11 Sb. z. a n.,
    jímž se opravuje vládní nařízení ze dne 19. července 1926 č. 144 Sb. z. a n., o nemocenském pojištění duchovních církví a náboženských společností státem uznaných (recipovaných), jakož i učitelů veřejných škol obecných a občanských, na něž se vztahuje ust. § 1 odst. 2. učitelského zákona

    Vláda republiky československé nařizuje podle § 1 odst. 2 zákona ze dne 15. října 1925 č. 221 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců:

    čl. I

    § 1 čís. I. vládního nařízení č. 144/1926 Sb. z. a n. se opravuje, pokud se týče doplňuje takto:

    Pojištěním povinni a na dávky podle zákona č. 221/1925 Sb. z. a n. jsou pojištěni:

    • I. Duchovní, kteří vykonávají úkony veřejné správy duchovní, ať jsou v činné službě, nebo požívají normálních požitků odpočivných nebo zaopatřovacích, těchto církví a náboženských společností:

      1. církve katolické,
      2. českobratrské církve evangelické,
      3. německé evangelické církve v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (v zemi České a Moravskoslezské),
      4. augsburské církve ve východním Slezsku v Československu (v zemi České a v zemi Moravskoslezské),
      5. církve evangelické a.v. (v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské),
      6. církve reformované (v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské),
      7. Jednoty bratrské (v zemi České a v zemi Moravskoslezské),
      8. církve pravoslavné (řecko-východní),
      9. církve československé,
      10. . církve starokatolické (v zemi České a v zemi mOravskoslezské),
      11. baptistů (v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské),
      12. . náboženské společnosti židovské.

    čl. II

    Toto nařízení, pokud se týče českobratrské církve evangelické v zemi Slovenské a v zemi Podkarpatoruské, nabývá účinnosti dnem vyhlášení, jinak dnem, kterého nabylo působnosti vládní nařízení č. 144/1926 Sb. z. a n.; Provedou je ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.