15/1894 ř.z.
zákon ze dne 7. ledna 1894
o zlepšení příjmů dignitářů a kanovníků při metropolitních, kathedrálních a
konkathedrálních kapitolách katolické církve ritu latinského, řeckého a
arménského.
S
přisvědčením obojí sněmovny rady říšské vidí se Mi naříditi, jak následuje:
§ 1
Dignitářům
a sídelním kanovníkům metropolitních, kathedrálních a konkathedrálních kapitol,
kteří jsou v počtu státem uznaném, pokud jejich dosavadní důchody a příjmy
nedosahují minimálního příjmu v následujícím přehledu stanoveného, bude tento
minimální příjem k jejich žádosti poskytnut z náboženských fondů, vztažmo ze
státní jejich dotace, a to:
·
I. v Dolních
Rakousích, Terstu, Čechách a na Moravě:
·
prvnímu dignitáři
částkou 2000 zl.
·
ostatním dignitářům
po 1800 zl.
·
a prostým kanovníkům
po 1600 zl.
·
II. V Horních
Rakousích, Solnohradsku, Korutansku, Krajině, Gorici a Gradišce, Tyrolsku a
Haliči:
·
prvnímu dignitáři
částkou 1800 zl.
·
ostatním dignitářům
po 1600 zl.
·
a prostým kanovníkům
po 1400 zl.
·
III. V Istrii a
Dalmatsku:
·
prvnímu dignitáři
částkou 1600 zl.
·
ostatním dignitářům
po 1400 zl.
·
a prostým kanovníkům
po 1200 zl. rakouských císařských.
§ 2
Oněm
kapitolním členům, jejichž ryzí příjem, dle § 3 vyšetřený, nedosahuje
minimálního příjmu jim dle § 1 příslušejícího, buďte doplňky dle toho na jevo
jdou k výplatě poukázány z náboženských fondů, vztažmo ze státní jejich dotace
v měsíčních lhůtách napřed splatných ode dne, kterého tento zákon moci nabude,
vztažmo při nových obsazeních ode dne investice příslušného člena kapitolního.
§ 3
Zda
a pokud v té které případnosti dán má býti doplněk minimálního příjmu v § 1
zaručeného, o tom na základě předložených přiznání, která jednotlivými
kapitolními členy ve srozumění s příslušnou kapitolou mají býti podána,
rozhodne politický úřad zemský, vyslechnuv biskupa diecésního.
Proti
tomuto rozhodnutí zemského úřadu může do čtyř týdnů po doručení jeho podán býti
rekurs c.k. ministerstvu věcí duchovních a vyučování.
§ 4
Co
se týče přiznání příjmův a výdajův, aby doplněn byl minimální příjem v § 1
ustanovený, mají platnost následující ustanovení:
·
I. Jakožto příjmy
buďte čítány:
a)
ryzí výnos z pozemků
a půdy v oné výši, ve které ustanoven jest z těch kterých pozemků pro vyměření
daně pozemkové;
b)
výnos nájemní z
pronajatých budov dle své skutečné výšky odrazíc zákonitou částku nákladů na
udržování a na amortisaci;
c)
výnos z jistin, ze
práv požitkových a ze závodů průmyslových;
d)
pevné důchody (renty)
a dotace na penězích a předmětech cenných nebo přírodninách (při čemž
přírodniny tyto buďte počítány dle cen průměrných se srážkou 20 procent z
hrubého výnosu jakožto výloh na jejich dobývání).
Při jistinných
úrocích a důchodech pod c) a d) uvedených mohou odečteny býti výlohy na jejich
dobývání.
e)
Výnos všech mešních
stipendií s určitým obnosem zřízených (po srážce stipendijního obnosu v diecesi
obvyklého) a jinakých nadací za výkony bohoslužebné, které před působností
tohoto zákona byly zřízeny, pokud jejich vpočtení neodporuje ustanovení listu
zakládacího, vztažmo doložky přijímací nebo konfirmační; konečně
f)
příjmy z tak zvané
mensa communis.
·
II. Jakožto výdaje
buďtež čítány:
·
a) Zeměpanské daně
jak z přiznaných příjmů (I. a)-f), tak i z úhrnného příjmu vybírané, přirážky
zemské, okresní a obecní i jinaké příspěvky k veřejným účelům na základě zákona
dávané, ekvivalent poplatkový a daň k fondu náboženskému;
·
b) výdaje na penězích
nebo na předmětech cenných, spočívající na závazku, jenž na důchodem vázne;
·
c) nájemné způsobem
nařizovacím ustanovené i se zákonnými přirážkami na ně připadajícími z bytu a
jeho příslušenství od toho kterého kapitolního člena k vlastní potřebě
najatého;
·
d) výdaje s vedením
dekanátního (vikářského) úřadu spojené v obnosu způsobem nařizovacím
ustanoveném;
·
e) větší stavební
výdaje v té částce, která náboženskou správou byla schválena;
·
f) pojistné;
·
g) náklady a výdaje
na opatření potřebné vody, pokud by náboženská správa jich zařadění schválila;
·
h) výslužné a platy z
milosti, pokud se státním schválením spočívají na právním závazku;
·
i) úroky i s
případnými annuitami z passivních kapitálů;
Pokud k ustanovení příjmů jednotlivých kapitolních členů z
tak zvané mensa communis (I f) jest třeba vyšetřiti a stanoviti výnos její,
mají při tom obdobnou platnost ustanovení tohoto zákona.
·
V tom směru mohou
započteny být kromě toho jako výdaje:
·
a) náklad na církevní
nebo náboženské účely;
·
b) náklady na vědecké
sbírky a na knihovny kapitolní částkou nařizovacím způsobem ustanovenou.
§ 5
Přiznání
příjmů a výdajů, pokud jednotliví kapitolní členové míní, že musí činiti nárok,
buďte podána skrze ordinariát u politického úřadu zemského ve třech měsících po
čase, co tento zákon působiti počne, vztažmo jestliže by jednotlivá kapitolní
místa znova byla obsazena, ve třech měsících po investici toho kterého
kapituláře. Lhůta tato může prodloužena býti ze závažných důvodů.
Jestliže
by přiznání opozděně bylo podáno, žádané přidělení minimálního příjmu ve vzorci
§ 1 stanoveného může státi se toliko ode dne, kdy přiznání bylo podáno.
Způsob,
jak přiznání mají býti upravena, zkoušena a opravena, vyhrazen jest cestě
nařizovací.
§ 6
Příjem
z majetku nově přibylého i případné změny jeho buďte skrze ordinariát přiznány
u politického úřadu zemského ve třech měsících po dni přírůstku, vztažmo
úbytku.
Lhůta
tato může býti prodloužena za závažných důvodů. Politický úřad zemský,
vyslechnuv biskupa diecesního, vykonati má nové vyměření ryzího příjmu, i
ustanoviti doplněk s právním účinkem ode dne, kterého jmění skutečně přibylo,
vztažmo příjmu ubylo.
§ 7
K
členům kapitolním, kteří dosud používali vyšší dotace nežli dle § 1 ustanovené,
nevztahují se tuto uvedené předpisy potud, pokud jejich dotace neklesne pod
výměru tímto zákonem stanovenou.
§ 8
Zákon
tento nabývá moci dnem 1. ledna 1894.
§ 9
Ministrovi
věcí duchovních a vyučování a ministrovi financí jest uloženo, aby ve skutek
uvedli tento zákon.