Text vyhlášky č. 165/1923 Sb. z. a n.

(Částka 72., vydána 4. srpna 1923; str. 626.)

165.

Vyhláška ministerstva školství a národní osvěty ze dne 13. července 1923

o Základních a přechodných ustanoveních Augšburské církve evangelické

ve východním Slezsku v Československu.

Vláda schválila usnesením ministerské rady ze dne 24. května 1923 ve smyslu § 9 cís. patentu ze dne 8. dubna 1861, č. 41 ř. z., a § 136 posavadní ústavy evangelické církve, uveřejněné vyhláškou bývalého rakouského ministerstva kultu a vyučování ze dne 15. prosince 1891, č. 4 ř. z. z r. 1892, Základní a přechodná ustanovení pro Augšburskou církev evangelickou ve východním Slezsku v Československu.

Dr. Markovič v. r.

za ministra Bechyně.

__________

Základní a přechodná ustanovení pro Augšburskou evangelickou církev

ve východním Slezsku v Československu.

§1.

Augšburská evangelická církev ve východním Slezsku v Československu skládá se z církevních obcí augšburského vyznání ve východním Slezsku v Československu, které podle rozhodnutí velvyslanecké konference z 28. července 1920 připadly k republice Československé, a to: Dolní Bludovice, Bystřice, Komorní Lhotka, Návsí, Orlová a Třinec. Dále náležejí k této evang. církvi církevní obce augšb. vyznání, které se k této církvi budoucně připojí.

§2.

Všichni členové sborů mají po stránce jazykové jak v celé církvi, tak i v jednotlivých sborech úplně rovná práva. Tuto zásadu provede církevní ústava, jež bude vydána.

§3.

Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu stojí a staví se na podklad Slova Božího a jest dále založena na augšb. vyznání z roku 1530, jakož i na veškerých symbolických knihách tohoto vyznání, které tvoří výraz historického a duchovního spojení této církve s reformací Dra Martina Luthera.

§4.

Poněvadž jmenované církevní obce, které tvoří Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu, ohledně vyznání, organisace církevních obcí, jakož i stavu majetku jsou totéž, co byly za času bývalého slezského seniorátu, zůstane jakékoliv movité a nemovité jmění hlavních církevních obcí, filiálek a školních obcí, jakož i kazatelských stanic nadále výlučným jměním těchto církevních obcí, konfesionelních korporací, kazatelských stanic, školních obcí a školních i hřbitovních obcí. Z prostředků bývalého slezského seniorátu, bývalé moravsko-slezské superintendentury, jakož i nejvyšší církevní rady ve Vídni přechází po likvidaci těchto úřadů patřičná část do správy a majetku Augšb. evang. církve ve východním Slezsku v Československu.

§5.

Základní církevní obce, filiální obce, kazatelské stanice, školní a hřbitovní obce zůstávají i nadále ve svém nynějším sestavení. Změny mohou nastati pouze na základě nové církevní ústavy.

§6.

K synodě, která se sejde za účelem vypracování a usnesení ohledně nové závazné církevní ústavy pro Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu, mají náležeti veškeří pastorové a světští representanti církevně obecních presbyterií. Každé presbyterium vyšle synodální členy v poměru dva k jednomu pastorovi.

§7.

Prozatímní správa Augšb. evang. církve ve východním Slezsku v Československu bude odevzdána seniorovi ze všech presbyterií zvolenému, příp. seniorátnímu výboru, jenž se skládá ze seniora, konseniora, jakož i seniorátního kurátora, kteří jsou zvoleni od zástupců shora jmenovaných církevních obcí ze dne 26. září 1921. Tento seniorátní výbor vyřizuje veškeré záležitosti, svého času do kompetence nejvyšší církevní rady ve Vídni náleževší.

§8.

Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu jako samostatné společenství nepodléhá žádnému zemskému tu- ani cizozemskému církevnímu úřadu.

§9.

Církevní ústava ze dne 9. prosince 1891 jest pravoplatná pro Augšb. evang. církev ve východním Slezsku v Československu na tak dlouho, pokud nevejde v platnost ústava této církvi odpovídající.