Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb.

zpet na puvodni stranku

z důvodové zprávy

Účinnost od 1.1. 2000
Změna provedená novelou č. 3/2002 Sb. (úč. 7.1. 2002) je vyznačena v textu tučně

§ 16

Sociální podmínky odsouzených a poskytování zdravotní péče

(1) Odsouzeným se poskytuje pravidelná strava za podmínek a v hodnotách, které odpovídají požadavku udržení zdraví a přihlížejí k jeho zdravotnímu stavu, věku a obtížnosti vykonávané práce. V rozsahu, v jakém to umožňuje provoz věznice, se přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených.

§ 20

Duchovní a sociální služby

(1) Odsouzenému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a dalších obdobných služeb sledujících humanitární cíle v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů.8)

(2) Věznice umožňují konat zpravidla v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí vnitřní řád věznice.

(3) Zvláštní právní předpis stanoví podmínky spolupráce věznice s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv, k zabezpečení duchovní služby.

(4) Věznice umožňují příslušným orgánům sociálního zabezpečení9) poskytovat odsouzeným služby sociální péče mající za cíl pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek pro jejich budoucí samostatný život na svobodě.
------------------------------------------------------------------
8) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
9) § 43 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

z důvodové zprávy

K § 20 :

Právo odsouzených na duchovní a další obdobné služby, sledují humanitární cíle ve smyslu zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Jedná se o významnou formu pomoci, která napomáhá k rozvoji mravního cítění pachatelů, akceptací viny a projevení lítosti za spáchaný trestný čin. To vše má význam pro další život odsouzeného. V současné době získává poskytování duchovní pomoci odsouzeným pevný organizační rámec.

Součástí sociálních práv odsouzených je právo na poskytnutí sociálních služeb zaměstnanci okresních úřadů (sociálními kurátory) v rozsahu, který je potřebný. Tomu koresponduje povinnost věznice umožnit takovému zaměstnanci přístup do věznice za účelem provádění kontinuální sociální práce s odsouzenými. Tato práce obsahuje poradenskou a socioterapeutickou službu uskutečňovanou ve všech fázích trestního řízení i po jeho skončení.


§ 43

Účast církví, náboženských společností,
zájmových sdružení občanů, nevládních organizací
a dalších orgánů a institucí na naplňování
účelu trestu

(1) Na naplňování účelu trestu se v souladu se zvláštními právními předpisy mohou podílet po dohodě s generálním ředitelem Vězeňské služby, případně ředitelem věznice registrované církve a náboženské společnosti, zájmová sdružení občanů, nevládní organizace a další orgány a instituce, se kterými odsouzený udržuje styk a které mohou přispět k plnění účelu výkonu trestu (dále jen "orgány a instituce").

(2) Pověření zástupci orgánů a institucí mohou po dobu výkonu trestu udržovat s odsouzeným osobní styk, zajímat se o jeho chování ve výkonu trestu a pomáhat mu při vytváření příznivých podmínek pro jeho samostatný způsob života. Na požádání je věznice informuje o stavu převýchovy a chování odsouzeného, pokud s tím odsouzený souhlasí.

(3) Zástupce orgánů a institucí pověřené výkonem oprávnění podle odstavce 2 věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a respektovat vnitřní řád věznice včetně časového režimu života odsouzených.

(4) Věznice v případě potřeby zabezpečí vhodné prostory a podmínky pro činnost orgánů a institucí tak, aby nebylo narušeno nebo ohroženo plnění programů zacházení.

(5) Poskytování humanitárních služeb ve věznici podle odstavců 1 až 4 se nepovažuje za návštěvy podle § 19.