172

 

Zákon

 

ze dne 26. června 1937

 

o prozatímní úpravě právního postavení guvernéra Podkarpatské Rusi a o souvislých opatřeních organizačních

 

 

            Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

 

§ 6

 

            Guvernérovi přísluší:

 

1.                rozhodovati o nárocích stran ve věcech náboženských (kultovních), pokud rozhodování v těchto věcech přísluší podle dosavadních předpisů zemskému úřadu v Užhorodě; jde-li o finanční nárok proti státu, vyžádá si guvernér před rozhodnutím vyjádření zemského úřadu, jemuž přísluší též hospodaření s příslušným rozpočtovým úvěrem;

 

2.                vykonávati právo presentační na katolická obročí v zemi Podkarpatoruské u patronátů v oboru státní správy kultové a u patronátů státních podniků, vyhovuje-li presentovaná osoba státní správě kultové, která postupuje podle platných předpisů;

 

3.                potvrzovati funkcionáře ostatních církví a náboženských společností státem uznaných (recipovaných) v zemi Podkarpatoruské, vyhovující státní správě kultové, pokud potvrzení funkcionářů těch je státní správě kultové vyhrazeno buď zákonem nebo předpisy církevních ústav státem schválených, s výjimkou funkcionářů, jejichž pravomoc se vztahuje na odvod celé země nebo na odvod větší;

 

4.                k návrhu zemského úřadu určovati starosty měst Užhorodu a Mukačeva, pokud oprávnění to příslušelo by podle platných předpisů vládě;

 

5.                k návrhu zemského úřadu potvrzovati volby starostů obcí v zemi Podkarpatoruské, pokud oprávnění to přísluší podle dosavadních předpisů zemskému úřadu nebo v prvé stolici ministerstvu vnitra;

 

6.                k návrhu zemského úřadu učiniti opatření o dočasné správě obecních (městských) záležitostí u těch obcí (měst se zřízeným magistrátem) v zemi Podkarpatoruské, jejichž obecní (městské) zastupitelstvo bylo podle platných předpisů rozpuštěno;

 

7.                v dohodě s viceguvernérem (§ 9 u); jmenovati a překládati na jiné úřední působiště obecní a obvodní notáře v zemi Podkarpatoruské a propůjčovati jim služební místa, jejichž propůjčení není vyhrazeno vládě nebo presidentu republiky, jakož i ustanovovati čekatele na tato místa, dále dávati zaměstnance na těchto služebních místech do výslužby s tou výjimkou, že úředníky na služebních místech třetí platové stupnice dává do výslužby ministerstvo vnitra;

 

8.                rozhodovati o odvoláních ve věcech správy obstarávané obcemi samostatně v jejich vlastních vnitřních záležitostech (§ 2 a § 21, písm. a) až g) zák. čl. XXII/1886 o obcích), pokud v těchto věcech rozhodl v prvé stolici orgán obce a pokud rozhodování o těchto odvoláních přísluší podle dosavadních předpisů zemskému úřadu v Užhorodě;

 

9.                vyjadřovati se v přiměřené lhůtě před rozhodováním ministerstva vnitra podle § 149, odst. 2, § 150, § 158, § 162 a § 163 zák. čl. XXII/1886 o obcích;

 

10.             schvalovati po stránce jazykové učebnice sepsané v jazyku ruském nebo maloruském a určené pro školy v zemi Podkarpatoruské;

 

11.             podávati ústředním úřadům návrhy a dobrá zdání o otázkách jazykových vztahujících se na obvod země Podkarpatoruské; dobré zdání takové si úřady ty zpravidla vyžádají, jde-li o věc povahy všeobecné;

 

12.                         vyžádati si od jiných než v bodě 11 uvedených státních úřadů, rozhodujících s konečnou platností ve věcech jazykových z obvodu země Podkarpatoruské, sdělení o způsobu jejich rozhodování v těchto věcech a podávati k němu připomínky.

 

 

 

účinnost 8.10.1937