zákon

ze dne 19. září 1898, č. 176 ř.z.
jímž se vydávají ustanovení o dotaci katolického duchovenstva

ve správě duchovní (zákon kongruový)

§ 1

Samostatným katolickým duchovním správcům a pomocným kněžím doplní se nejnižší příjem stavu jejich přiměřený (kongrua) z fondů náboženských, vztažmo z dotace státem těmto fondům dávané, pokud kongrua tato není uhrazena příjmy duchovním úřadem spojenými.

Kongrua samostatného správce duchovního patří těm duchovním, kteří na základě kanonického dosazení biskupem diecésním mají právo a povinnost v určité církevní obci vykonávati správu duchovní, nebo kteří jinak diecésním biskupem jsou oprávněni, samostatně vykonávati správu duchovní jako lokální kaplani (lokalisté), vikáři farští atd., pokud v té i oné případnosti příslušné místo správy duchovní státem jest uznáno za samostatné.

Kongrua pomocného kněze náleží těm duchovním, kteří samostatným správcům duchovním jsou od diecézního biskupa se státním přivolením přidáni, aby je ve výkonu správy duchovní podorovali.

Že takové uznání se stalo, budiž bez dalšího průkazu pokládáno o takových místech správy duchovní a místech kněží pomocných, která v této vlastnosti již byla zřízena, když císařský patent ze dne 5. listopadu 1855 z. ř.. č. 195, nabyl moci, a od té doby nebyla výslovně zrušena.

Majitelé prostých obročí, zastávají-li systemisované místo kněze pomocného a byla-li tato výpomoc diecésním biskupem ve shodě se státní správou duchovní uznána za nutno, mají nárok na odměnu výměrou kongruy kněze pomocného, vztažmo na doplnění svého obročního příjmu až do výše kongruy kněze pomocného.

/.../ zrušeno zákonem č. 122/1926 Sb. z. a n.

§ 2

Nejnižší příjem v každém jednotlivém na radě říšské zastoupeném království a zemi jest vytčen v obrazci I k tomuto zákonu přiloženém.

Tento nejnižší příjem zvyšuje se o 160 zl. při těch systemisovaných kněžích pomocných, kterým jsou svěřeny úkony správy duchovní při některém kostele mimo farské místo ležícím a kteří u něho mají své sídlo úřední.

Pozn: výše příjmu upravena zák. č. 118/1918 ř. z. a 246/1920 Sb. z. a n.

§ 3

Zda-li a pokud má doplněk podle § 1 v tom kterém případu býti dán, o tom rozhoduje politický úřad zemský na základě přiznání, která skrze ordinariát buďte podávána.

Co se týče přiznání příjmů a výdajů za příčinou doplňku kongruy, o tom mají platnost zásady tyto:

§ 4

Jakožto příjem buďte čítány toliko tyto požitky:

a) ryzí výnos z pozemkův a půdy v té výšce, ve které jest z příslušných pozemků ustanoven pro vyměřování daně pozemkové;

b) výnos nájemného z pronajatých budov podle skutečné výšky, odrazíc zákonitou částku na udržování budov a na amortisaci;

c) výnos z jistin z práv požitkových a ze živnostenských závodů;

d) pevné důchody (renty) a dotace v penězích v hodnotě peněžité, nebo v přírodninách; přírodniny buďte čítány se srážkou 20 procent z hrubého výtěžku pro menší jakost a jakožto náklad na dobývání. Výjimkou lze z ohledů slušnosti při c) a d) za příčinou nákladů na dobývání úroků jistinných nebo důchodů povoliti srážku přiměřenou;

e) příjem ze přebytků místního jmění kostelního, pokud takových přebytků může býti upotřebeno k účelům dotačním;

f) poplatky štolovní v sumě úhrnné, kterou určí zemský úřad ve shodě s biskupem diecésním, anebo ministr věcí duchovních, jestliže by dorozumění se nestalo. Ze štolových poplatků takto vyšetřených srazí se částka 30 zl.

§ 5

Ze započtení jest vyloučen výnos nadací s určitým obnosem, zřízených za mše a jiné úkoly bohoslužebné.

§ 6

Výnosy z majetku, který po působnosti tohoto zákona štedrými úkony některému obročí přibude, jsou vyloučeny ze započtení.

§ 7

Jakožto výdaje buďtež vřaděny:

a) zeměpanské daně z přiznaných příjmů (§ 4) vybírané, zemské okresní a obecní dávky a jinaké příspěvky k účelům veřejným na základě některého zákona placené, jakož i ekvivalent poplatkový;

b) kancelářské výdaje na vedení matrik, leč by výdaje tyto byly zapravovány ze jmění kostelního neb od některé jiné osoby k tomu zavázané, pak výdaje, spojené s vedením úřadu dekanátního (okresního vikářství) v částce, která bude nařízením ustanovená;

c) výdaje na penězích a hodnotě peněžité, spočívající na závazku, který by na příjmu váznul. Sem náležejí zejména dávky kněžím pomocným, které na základě určitých titulů právních zavazují příjem obroční;

d) nařízená náhrada za mše náboženského fondu, které na doplňku kongruy váznou;

e) stálé kromobyčejné výdaje na zabezpečení potřebné vody;

Naproti tomu nemohou býti započteny všeliké výdaje, které se vztahují k osobní výživě (k domácnosti), ani výdaje se vzděláváním pozemků spojené, ani výdaje, které podle platných předpisů vznikají zachováváním farských budov ve stavu dobrém.

§ 8

/.../ Nahraženo nař. vládním k zákonu 122/1926 Sb. z. a n., vydaným pod č. 124/1928

§ 9

Když vyšlo na jevo, že některý příjem, který podle těchto předpisů měl býti přiznán, byl zamlčen, nebo některý výdaj vědomě nesprávně započten, tedy osobám ze správnosti přiznání odpovědným buď uložena peněžitá pokuta až do té sumy, o kterou byl fond náboženský nebo pokladna státní byla zkrácena.

Při jinakých neshodách buš přiznání toliko upraveno a jen podle okolností buď uloýena náhrada útrat, které opravným řízením vzešly.

§ 10

/../ Vyměřeno zákonem 115/1918 ř.z. a zák. 246/1920 Sb. z. a n.

Zastavitelé přespolní (excurrendo-provisorové) obdrží remuneraci v každé případnosti zvláště vyměřenou, která však nisky nesmí přesahovati dvou třetin řádného platu zastavatelského.

Avšak provisorové mají v obojí případnosti nárok na výtěžek z nadačních platů za mše a jiné úkony bohoslužebné.

§ 11 a 12

/../ zrušeny zákonem 122/1926 Sb. z. a n. a prov. nařízením 124/1928 Sb. z. a n.

§ 13

Duchovní správcové, kteří bez své viny stali se ke službě neschopni, obdrží, nehledíc k jich snad soukromým příjmům a čítajíc služební čas před nezaviněnou dočasnou neschopností vykonaný, plat odpočinkový, který budiž vyměřen podle přiloženého obrazce II.

Tyto platy odpočinkové budou uhrazovány z fondů náboženských, vztažmo z jejich dotace státní, jestliže by nemohly uhrazeny býti z příjmu obročního.

Jestliže by kněz deficient byl stižen zvláštní vadou tělesnou, nebo jsou-li tu jiné okolnoosti zřetele hodné, ministr věcí duchovních může jemu výjimečně povoliti vyšší odpočinkový plat, nežli by mu podle obrazce náležel, avšak toliko do nejvyšší sumy osmi set zlatých samostatnému správci duchovnímu a čtyř se zlatých knězi pomocnému.

Pozn: Obnos zde určený se zvýšil zákony č. 115/1918 ř.z. a 80/1920 Sb. z. a n.

§ 14

Duchovní správcové a kněží deficienti, kteří při počátku působnosti tohoto zákona požívají vyššího doplňku kongruy, vztažmo vyššího platu deficientského, nežli by jim náležel podle předpisů tohoto zákona, podrží tento vyšší plat pro svou osobu na čas tohoto svého ustanovení, vztažmo neschopnosti.

Místům správy duchovní, kterým na základě zvláštního titulu právního trvale s upotřebením peněz fondu náboženského byla dána kongrua, převyšující položky obrazce I., zůstane tato kongrua vyšší.

Příjem takovýchto míst správy duchovní bude vyhledán také podle zásad tohoto zákona.

§ 15

Ku přivtěleným místům správy duchovní vztahují se toliko potud ustanovení tohoto zákona, pokud se prokáže, že příslušná korporace nebo obročí nemůže trvale skutečně zapravovati náležitý podle stavu nejnižší důchod kněžstva, správu duchovní vykonávajícího.

§ 16

/../ Odpadá po zák. č. 122/1926 Sb. z. a n. a nař. vl. č. 124/1928 Sb. z. a n.

§ 17

Zákon tento nabývá moci dnem vyhlašovacím. Týmž dnem pozbývají platnosti zákony ze dne 19. dubna 1885 č. 47 ř.z. a ze dne 7. ledna 1894 č. 16 ř.z.

§ 18

Ministrovi věcí duchovních a vyučování a ministrovi financí jest uloženo, aby zákon tento uvedli ve skutek.

Pozn: oba obrazce (I. a II.) obsahuje znění zákona č. 115/1918 ř.z. a to ve znění podle tohoto zákona