Schváleno (Vydáno): 09.07.1993
Účinnost od: 01.08.1993
Uveřejněno v č. 51/1993 Sbírky zákonů na straně 1010
198/1993 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. července 1993
o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vědom si povinnosti svobodně zvoleného parlamentu vyrovnat se
s komunistickým režimem, Parlament
konstatuje, že Komunistická strana Československa, její
vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v
letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních
hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a
svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními
zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazením
fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí
tradičních principů vlastnického práva, zneužíváním výchovy,
vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům,
bezohledným ničením přírody,
a prohlašuje, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto
zákona.
§ 1
(1) Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,
- a) upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření
politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě
a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s
tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo
hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým,
- b) systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť
závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a
náboženské skupiny občanů,
- c) porušoval základní zásady demokratického právního státu,
mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím
postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích
představitelů nad zákon,
- d) používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to
zejména:
- popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech
nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim
používal brutální metody včetně fyzického a psychického
mučení a vystavování nelidským útrapám,
- zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická
práva,
- - znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a
dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,
- zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se
svobodně zpět,
- povolával je k výkonu vojenské služby v Pomocných technických
praporech a Technických praporech na neomezenou dobu,
- e) pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval
jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm,
kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,
- f) spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav
pomocí jejích okupačních vojsk.
(2) Za spáchané zločiny a další skutečnosti, uvedené v
odstavci 1 jsou plně spoluodpovědni ti, kteří komunistický režim
prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v
politické i ideologické oblasti.
§ 2
(1) Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto
zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který
rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25.
února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a je
zavrženíhodný.
(2) Komunistická strana Československa byla organizací
zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené
na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování
lidských práv a demokratického systému.
§ 3
Odpor občanů proti tomuto režimu, který ať již jednotlivě či
ve skupině na základě demokratického přesvědčení politického,
náboženského či mravního projevovali odbojem nebo jinou činností
nebo vědomě a veřejně vyjadřovali, na území státu i v zahraničí, a
to i ve spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní,
spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty.
§ 4
Každý, kdo byl komunistickým režimem nespravedlivě postižen a
perzekuován a nepodílel se na skutečnostech uvedených v § 1 odst.
1 tohoto zákona, si zaslouží účast a morální zadostiučinění.
§ 5
Do promlčecí lhůty trestných činů se nezapočítává doba od 25.
února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů
neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického
státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby.
§ 6
Soud na návrh zruší či zmírní trest uložený za trestný čin,
na který se nevztahuje rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb.,
o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, prokáže-li se
během řízení, že jednání odsouzeného směřovalo k ochraně
základních lidských a občanských práv a svobod ne zjevně
nepřiměřenými prostředky. Pro účely tohoto řízení a následného
odškodnění se přiměřeně použijí ustanovení § 4 a násl. zákona č.
119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.
§ 7
Státní rehabilitační dluhopisy, vydané občanům, kteří mají
nárok na odškodnění podle § 23 odst. 5 zákona č. 119/1990 Sb., o
soudní rehabilitaci, jsou splatné do konce roku 1995.
§ 8
Vláda je zmocněna, aby nařízením napravila některé křivdy
spáchané na odpůrcích komunistického režimu a na osobách, které
byly postiženy jeho perzekucemi, v oblasti sociální, zdravotní a
finanční.
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1993.
Uhde v.r.
Havel v.r.
Klaus v.r.
|