20
Patent
Františka Josefa Prvního
My František Josef První, z Boží milosti císař
Rakouský, král Uherský a Český, král Lombardský a Benátský,
Dalmatský, Charvátský, Slavonský, Haličský, Vladimiřský a Illyrský, král
Jerusalemský atd.; arcivojvoda Rakouský; velkovojvoda Toskánský
a Krakovský; vojvoda Lotarinský, Salcburský, Štyrský, Korutanský,
Krajinský a Bukovinský; velkokníže Sedmihradský; markrabě Moravský;
vojvoda Horno- a Dolno- Slezský, Modenský, Parmský, Piačenský
a Quastalský, Osvětimský a Zátorský, Těšinský, Furlanský, Dubrovnický
a Zaderský; knížecí hrabě Habsburský, Tyrolský, Kyburský, Gorický
a Gradišťský; kníže Tridentský a Brixenský; markrabě Horno-
a Dolno- Lužický a Istrianský; hrabě Hohenembský, Feldkirchský,
Bregencký, Sonnenberský atd.; pán Terstský, Kotarský a na Slovinském
krajišti; velkovojvoda vojvodství Srbského atd. atd.
Jakož
se Nám vidělo, v diplomu Našem, pro uspořádání poměrů statoprávních
mocnářství Našeho dne 20. října 18601) vydaném, dle pragmatické sankce a z plné
moci Naší, Nám samým a taktéž Našim řádným nástupcům u vládě pro
pravidlo, na tom se ustanoviti a naříditi, že právo, zákony dávati, je
měniti a rušiti, jen společně se sněmy zemskými, potahmo s radou
říšskou bude vykonáváno, a uvažujíce, že toto právo, aby se ve skutek
uvedlo, jistého řádu a jisté formy u vykonávání zapotřebí má,
prohlašujeme, nařizujeme a vědomo činíme, slyševše ministerskou radu Naši:
Čl. I
V
příčině toho, jak bude složena rada říšská k zastupování říše ustanovená,
a v příčině práva, diplomem Naším, daným dne 20. října 1860, jí
zůstaveného, míti účastenství v zákonodárství, schvalujeme přiložený zákon
o zastupování říše a propůjčujeme mu tímto u veškerých
královstvích a zemích Našich moci základního zákona státního.
Čl. II
Co
se týče Našich království Uherského, Charvátského a Slavonského, též
Našeho velkoknížetství Sedmihradského, učinili jsme Naším ručním listem, daným
dne 20. října 1860, již opatření náležitá, aby se předešlá zřízení zemská
v srovnalosti s dotčeným diplomem Naším a v mezech
v něm vyměřených obnovila.
Čl. III
Pro
Naše království: České, Dalmatské, Haličské a Vladimiřské
s vojvodstvími Osvětímským a Zátorským a s velkovojvodstvím
Krakovským;
pro
Naše arciknížetství: Rakouské pod Euží, a Rakouské nad Euží;
pro
Naše vojvodství: Krajinské, a Bukovinské;
pro
Naše markrabství: Moravské;
pro
Naše vojvodství: Horno- a Dolnoslézské;
pro
Naše markrabství Istrianské s knížecím hrabstvím Gorickým
a Gradišťským a s městem Trstem i jeho okršlkem; a
pro
zemi Vorarlberskou
vidí
se Nám, aby práva a svobody veřejných stavů těchto království a zemí
dle poměrů a potřeb nynějšího času se vyvinuly, přejinačily
a s prospěchem veškerého mocnářství v srovnalost se uvedly,
přiložená zřízení zemská a řády volení do sněmu schváliti,
a propůjčujeme jednomu každému zřízení a řádu pro tu kterou zemi moci
základního zákona státního.
Ježto
jsme však v příčině toho, jak Naše království Dalmatské k Našim
královstvím Charvátskému a Slavonskému dle práva státního postaveno bude,
posud s konečnou platností nerozhodli, tedy zřízení zemské, kteréž jsme
pro Naše království Dalmatské vydali, na ten čas ještě úplně ve skutek vejíti
nemůže.
Čl. IV
Abychom
statuty, patenty, danými dne 20. října 1860, pro naše vojvodství Štyrské,
Korutánské a Salcburské, též pro Naše knížecí hrabství Tyrolské vydané,
v srovnalost uvedli s těmi ustanoveními, ježto ve zřízeních zemských
dnešního dne od Nás schválených co do pravidla položena jsou; abychom
zastupitelstvím zemí výše jmenovaných oněch širších práv propůjčili, kteráž se
nám vidělo povoliti zástupcům ostatních zemí korunních, abychom konečně
nařízení Naše, dne 5. ledna r. 18612) v příčině práva volení do sněmu vydaná, také
ve Štyrsku, Korutanech, Salcburku a Tyrolsku stejnou měrou ve skutek
uvedli a statuty zemské již vydané rozšířili a přejinačily: vidělo se
Nám, přiložená nová zřízení zemská pro Štyrsko, Korutany, Salcbursko
a Tyrolsko schváliti.
Čl. V
Přikazujíce
zaroveň v příčině Našeho království Lombardsko-Benátského Našemu
ministrovi státnímu, aby Nám zřízení zemské na týchž základech založené
v příhodnou dobu předložil, propůjčujeme prozatím kongregacím tohoto
království, jakožto nynějšímu zastupitelstvu jeho, práva, aby ustanovený počet
údův do rady říšské vyslaly.
Čl. VI
Ježto
pak jednak předcházejícími zákony základními, jednak zřízeními dílem znovu
zavedenými, dílem podlé nových zákonů základních udělanými základ statoprávních
poměrů říše Naší pevně položen, a zvláště zastupitelstvo národů Našich
náležitě rozděleno a účastenství jich v zákonodárství a ve
správě uspořádáno jest - tedy tímto veškeré tyto zákony základní za zřízení
říše Naší prohlašujeme, a chceme i budeme pod ochranou Boha
všemohoucího tato slavně vyhlášená a zaslíbená pravidla netoliko sami
nezvratně zachovávati a je držeti, nýbrž zavazujeme také Naše nástupce
u vládě, aby je nezvratně zachovávali, je drželi a že tak učiní, také
při nastoupení na trůn v manifestu, jejž v příčině toho vydají,
slíbili. Projevujeme také tímto pevný úmysl, že jich budeme vší Naší mocí
císařskou proti každému útoku hájiti a k tomu přihlížeti, aby je
jeden každý zachovával a držel.
Čl. VII
Poroučíme,
aby tento patent i se státními zákony základními o zastoupení říšském
a zemském, prostředkem něho vyhlášenými ve spůsobě diplomu císařského byl
vzdělán a v Našem archivě domovním, dvorském a státním uložen
a chován, a taktéž aby časem svým v archivech Našich království
a zemí uložen a chován byl zákon základní o zastoupení říšském
kromě zvláštních zákonů základních pro jednu každou zemi ustanovených.
Dáno
ve Vídni, hlavním a sídelním městě Našem dne dvadcátého šestého února léta
tisícího osmistého šedesátého prvního, panování Našeho roku třináctého.
František Josef m. p. L. S.
Arcivojvoda Rainer m. p.
Rechberg m. p.
Mecséry m. p.
Degenfeld m. p.
Schmerling m. p.
Lasser m. p.
Szecsen m. p.
Plener m. p.
Wickenburg m. p.
Pratobevera m. p.
Z Nejvyššího nařízení
Svobodný pán Ransonnet v. r.
I. Příloha k č. 20
Základní zákon o zastupitelstvu říšském
§ 1
K
zastupování říše ustanovena jest rada říšská.
Rada
říšská skládá se ze sněmovny panské a ze sněmovny poslanců.
§ 2
Údy
sněmovny panské jsou rodem zletilí princové císařského domu.
§ 3
Dědičnými
údy sněmovny panské jsou zletilé hlavy zdejších rodů šlechtických, držením
rozsáhlých statků vynikajících, kterýmž Císař Pán důstojenství dědičného rady
říšského propůjčí.
§ 4
Údové
sněmovny panské dle vysokého důstojenství církevního jsou arcibiskupové
a takoví biskupové, jimž přísluší důstojenství knížecí.
§ 5
Císař
Pán zůstavuje Sobě, povolati muže výtečné, kteří sobě o stát neb církev,
o vědy neb umění zásluh dobyli, za údy doživotné do sněmovny panské.
§ 6
Do
sněmovny poslanců přijde tři sta a čtyřidcet údů zvolených, a to
v počtu pro jedno každé království a jednu každou zemi tímto spůsobem
vyměřeném:
pro
království Uherské
pět
a osmdesát,
pro
království České
čtyři
a padesát,
pro
království Lombardsko-Benátské
dvadcet,
pro
království Dalmatské
pět,
pro
království Charvátské a Slavonské
devět
pro
království Haličské a Vladimířské s vojvodstvími Osvětímským
a Zátorským a s velkovojvodstvím Krakovským
osm a třidcet,
pro
arcivojvodství Rakouské pod Enží
osmnáct,
pro
arcivojvodství Rakouské nad Enží
deset,
pro
vojvodství Salcburské
tři,
pro
vojvodství Štyrské
třináct,
pro
vojvodství Korutanské
pět,
pro
vojvodství Krajinské
šest,
pro
vojvodství Bukovinské
pět,
pro
velkoknížetství Sedmihradské
šest a dvadcet,
pro
markrabství Moravské
dva
a dvadcet,
pro
vojvodství Horno- a Dolnoslézské
šest,
pro
knížecí hrabství Tyrolské a Vorarlberské
dvanáct,
pro
markrabství Istrianské s knížecím hrabstvím Gorickým a Gradišťským
a s městem Trstem a okršlkem Trstským
šest.
§ 7
Údové
pro každou zemi v počtu výše položeném ustanoveni budou od sněmu té země
přímo zvoleni a do rady říšské posláni.
Volení
údů sněmovny poslanecké konáno budiž absolutní většinou hlasů tím spůsobem, aby
počet jich, dle zřízení zemských na jisté obvody, města a korporace
vycházející, zvolil se z údů sněmu zemského, poslaných od týchž obvodů,
týchž měst a korporací.
Nastaly-li
by výjimkou případnosti takové, že by údové sněmovny poslanecké od sněmu
vysláni býti nemohli, zůstavuje Sobě Císař Pán naříditi, aby byli přímo
v obvodech, městech a korporacích zvoleni.
§ 8
Císař
pán pojmenuje presidenta a vicepresidenta z údů každé sněmovny.
Ostatní
funkcionáře zvolí sobě každá sněmovna sama.
§ 9
Rada
říšská bude od Císaře každý rok svolána.
§ 10
Moc
a působnost veškeré rady říšské vztahuje se dle článku II císařského
diplomu, daného dne 20. října 1860, ku všelikým věcem zákonodárským, ježto se
týkají práv, povinností a záležitostí čili interesů, všem královstvím
a zemím společných.
Takové
věci jsou jmenovitě:
a) Veškeré záležitosti, ježto se vztahují ke spůsobu, i ke
spořádání povinnosti vojenské;
b) záležitosti všeliké, ježto se týkají uspořádání peněžnictví,
úvěru, mince a bankovnictví cedulního, cel a obchodu, též pravidel
poštovnictví, železnic a telegrafů;
c) všeliké záležitosti, týkající se financí říšských vůbec;
zvláště předchozí rozpočty hospodářství státního, zkoušení závěr počtů státních
a resultátů hospodaření s financemi, zaváděni nových výpůjček,
konvertování nynějších dluhů státních, prodávání, zjinačování aneb zavazování
nemovitého jmění státního, zvyšování zavedených již daní, dávek a důchodků
a zavádění nových.
Daně,
dávky a důchodky vybírány budou dle zákonů posavadních dotud, pokud
nebudou zákonové tito spůsobem zřízení změněny.
Dluh
státní postaven jest pod kontrolou rady říšské.
§ 11
Věci
zákonodárské, ježto mají veškerá království a veškeré země, vyjímajíc země
koruny Uherské, společně, náležejí do III článku diplomu, daného dne 20. října
1860, k působnosti rady říšské dle zřízení vyměřené, aniž se do ní
přivezmou údové ze zemí koruny Uherské.
K
působnosti téže užší rady říšské náležejí tedy, vyjímajíc věci v § 10
vypočtené, všeliké věci, zákonodárství se týkající, ježto dle zřízení zemských
nejsou výslovně zůstaveny sněmům zemským v užší radě říšské zastoupeným.
Totéž
platí také o věcech sněmům zemským zůstavených tehda, když ten který sněm
navrhne, aby se o nich jednalo společně.
Vzešla-li
by pochybnost nějaká s strany kompetence užší rady říšské ve společných
věcech zákonodárských naproti kompetenci toho neb onoho sněmu zemského
v užší radě říšské zastoupeného, rozhodne v tom k návrhu užší
rady říšské Císař.
§ 12
Návrhové
k zákonům předkládají se od vlády radě říšské.
Také
radě říšské přísluší, navrhovati zákony u věcech k působnosti její
náležitých (§§ 10 a 11). Ke každému takovému zákonu potřebí, aby se
shodovaly v příčině jeho obě sněmovny a aby došel potvrzení
císařského.
§ 13
Bylo-li
by v tom čase, když rada říšská není shromážděna, potřebí, aby se
v některé věci k působnosti její náležitě učinilo nějaké pilné
opatření, jest ministerium povinno, radě říšské nejprvé příští vyložiti příčiny
takového opatření a připomenouti, jaký mělo účinek.
§ 14
Aby
usnešení veškeré a potahmo užší rady říšské bylo platné, potřebí
v každé sněmovně absolutní většiny hlasů údů přítomných.
K
návrhu, aby v tomto zákoně základním stala se nějaká změna, potřebí
v obojí sněmovně většiny alespoň dvou třetin hlasů.
§ 15
Údům
sněmovny poslanecké není dovoleno, přijímati od svých voličů nějaké instrukce.
§ 16
Všichni
údové rady říšské mají právo hlasovací vykonávati osobně.
§ 17
Funkce
údů sněmovny poslanecké z některé země vyslaných pomine toho dne, když se
sejde nový sněm zemský.
Údové
tito mohou však zase do sněmovny poslanecké zvoleni býti.
Sejde-li
některý úd sněmovny poslanecké smrtí, pozbude-li spůsobilosti osobní, anebo
nemůže-li pro nějakou překážku trvalou býti údem rady říšské, má se nové
zvolení předsevzíti.
§ 18
Odročení
rady říšské a rozpuštění sněmovny poslanců stane se z nařízení Císařova.
Byla-li sněmovna tato rozpuštěna, voleno budiž znovu dle § 7.
§ 19
Ministrové,
kancléři dvorští a správcové úřadů centrálních mají právo, u všech
poradách účastenství míti a návrhy předložené buď osobně nebo skrze
vyslaného svého zastupovati.
Oni
mají slyšeni býti, kdykoliv za to požádají.
Právo
spolu hlasovati, mají jen tehda, když jsou údy té neb oné sněmovny.
§ 20
Sedění
obojí sněmovny rady říšské jsou veřejná.
Každá
sněmovna má právo, ve zvláštních případnostech od veřejnosti upustiti, když za
to požádá president nebo alespoň deset údů a když se sněmovna po
odstranění posluchačstva na tom ustanoví.
§ 21
Jak
se má v jednání a v jiných pracech předsejíti a jak mají
obě sněmovny spolu obapolně a s jinými úřady si dopisovati
a jednati, ustanoveno bude řádem jednacím.
Příloha II
Zřízení zemské a řád volení zemského
v království Českém
Zřízení zemské
Kapitola první
O zastupitelstvu zemském vůbec
§ 1
Království
České zastoupeno bude u věcech zemských sněmem zemským.
§ 2
Práva
zastupitelstvu zemskému příslušná vykonávati bude buď sám sněm anebo výbor
zemský.
§ 3
Sněm
zemský skládati se bude ze dvou set jeden a čtyřiceti sněmovníků, totiž:
a) z knížete arcibiskupa Pražského a z biskupa
Litoměřického, Králohradeckého a Budějovického;
b) z rektora magnifika vysokých škol Pražských, a
c) ze dvou set šest a třidceti zvolených poslanců,
a to:
I. ze sedmdesáti poslanců z třídy držitelů velkých
statkův;
II. ze sedm a osmdesáti poslanců měst a míst
průmyslových v řádu volebním jmenovaných, i komor obchodnických
a živnostnických;
III. z devět a sedmdesáti poslanců jiných obcí
v království Českém.
§ 4
K
řízení sněmu zemského pojmenuje Císař Pán z prostředku sněmu nejvyššího
maršálka zemského a jeho náměstka.
§ 5
Širší
ustanovení o tom, kdo má právo voliti a kdo může volen býti, jak
budou poslanci rozděleni na okresy volicí, ježto se zříditi mají, a jak se
má u volení předsejíti, obsažena jsou v řádu volebním pro království
České.
§ 6
Doba
úřadování, na kterou bude nejvyšší maršálek zemský a jeho náměstek
jmenován, a na niž budou údové sněmu zemského zvoleni (doba sněmovní),
vyměřuje se na šest let.
Zvolení
poslanců do sněmu zemského nemůže od voličů odvoláno býti.
Po
projití řádné doby sněmovní rozepíše se nové volení, a totéž učiní se,
kdyby sněm byl rozpuštěn, aneb kdyby mezi tím některý poslanec vystoupil, smrtí
sešel, nebo pozbyl spůsobilosti k volitelnosti náležité.
Předešlí
údové sněmu zemského mohou zase voleni býti.
§ 7
Poslancům
na sněm zemský zvoleným není dovoleno, instrukcí přijímati a oni mohou
právo hlasovací jen osobně vykonávati.
§ 8
Sněm
zemský scházeti se má k Nejvyššímu svolání krom zvláštních případností
jednou v roce, a to v Praze, hlavním městě zemském, ač jestli
Císař Pán jinak neustanoví.
§ 9
Poslanci,
když vstoupí do sněmu zemského, mají v ruce nejvyššího maršálka zemského
učiniti slib na místě přísahy, že chtějí Císaři Pánu věrní a Jeho poslušní
býti, zákony zachovávati a své povinnosti svědomitě plniti.
§ 10
Nejvyššímu
maršálku zemskému přísluší sněm zemský Císařem Pánem svolaný zahajovati,
v něm předsedati a jednání říditi, též po skončených pracech aneb ke
zvláštnímu nařízení Jeho Veličenství jej zavříti.
Císař
Pán může sněm zemský i v řádné době sněmovní, každého času
rozpustiti, a zaroveň naříditi, aby se znovu volilo.
§ 11
Výbor
zemský, jakožto spravující a vykonávající orgán zastupitelstva zemského,
skládati se bude z osmi přísedících z prostředka shromážděného sněmu
zemského zvolených, jimž bude předsedati nejvyšší maršálek zemský. Zašla-li by
mu nějaká překážka, pojmenuje nejvyšší maršálek zemský náměstka z výboru
zemského, aby práce výboru řídil.
§ 12
Dva
přísedící výboru zemského voleni budou z prostředka sněmu zemského od
poslanců, zvolených od voličské třídy držitelů velkých statků (§ 3, I), dva
budou voleni od poslanců, zvolených od voličské třídy měst a průmyslových
míst i komor obchodnických a živnostnických (§ 3, II), a dva od
poslanců, zvolených od voličské třídy obcí venkovských (§ 3, III).
Ostatní
dva přísedící výboru zemského voleni budou každý zvlášť od veškerého
shromážděného sněmu zemského z něho samého.
Každé
takové volení koná se absolutní většinou hlasujících.
Není-li
u volení prvním a druhém absolutní většiny hlasů, konáno budiž užší
volení mezi těmi dvěma osobami, ježto u volení druhém obdrželi nejvíce
hlasů.
Jsouli
hlasové počtem sobě rovní, rozhodne los.
§ 13
Za
každého přísedícího výboru zemského zvolí se náměstník tím spůsobem, jak
uvedeno v paragrafu předešlém.
Sejde-li
smrtí některý přísedící výboru zemského, když sněm není shromážděn, vystoupí-li
z výboru, nebo nemůže-li po delší čas záležitosti výboru pro nějakou
překážku spravovati, nastoupí na jeho místo náměstník, kterýž byl k tomu
konci zvolen, aby jej zastupoval.
Jestli
sněm zemský shromážděn, zvolí se na místo přísedícího, kterýž byl na dobro
odpadl, jiný přísedící výboru zemského.
§ 14
Úřadování
přísedících výboru zemského a jejich náměstníků trvá tak dlouho, jako
úřadování sněmu zemského, kterýž je zvolil. Po skončení však doby sněmovní aneb
byl-li sněm rozpuštěn, trvá úřadování přísedících dotud, až se z nového
sněmu jiný výbor zřídí.
Vystoupí-li
kdo ze sněmu, má to za účinek, že vystoupí zaroveň z výboru zemského.
§ 15
Přísedící
výboru zemského jsou povinni, bydleti v Praze.
Každý
přísedící obdrží roční náhradu z prostředkův zemských, kterou vyměří sněm,
s výhradou schválení Císaře Pána.
Kapitola druhá
Jakou moc a působnost má zastupitelstvo zemské
I. Jakou moc a působnost má sněm zemský
§ 16
Sněm
zemský jest ustanoven, aby spolu se přičiňoval k vykonávání moci
zákonodárné dle toho, jak vyměřeno v diplomu císařském, daném dne 20.
října 1860, zák. říšského č. 226, a jemu náleží, posílati
čtyři a padesáte sněmovníků do sněmovny poslanců rady říšské, jakž
ustanoveno v § 6 základního zákona o zastupitelstvu říšském.
Sněmovníci
tito voleni buďte podle toho, jak nařízeno v § 7 základního zákona
o zastupitelstvu říšském.
Kterak
se údové sněmovny poslanců, jenž se zvoliti mají, rozdělí na jednotlivé obory,
města a korporace, vyměřeno jest v dodavku k tomuto zřízení
zemskému.
§ 17
Návrhové
k zákonům týkajícím se záležitostí zemských, předkládají se od vlády sněmu
zemskému
Také
sněmu zemskému přísluší právo, navrhovati zákony o záležitostech zemských.
Ku
každému zákonu zemskému jest potřebí, aby se shodovali Císař a sněm
zemský.
Byl-li
návrh, aby vydán byl zákon nějaký, od sněmu nebo od Císaře odvržen, nelze ho
v též době zasedací znovu předkládati.
§ 18
Za
zemské záležitosti pokládají se:
I.
Všeliká nařízení, týkající se:
1.
zeměvzdělání;
2.
stavby veřejné, ježto se zapravuje z prostředků zemských;
3.
ústavů dobročinných, z prostředků zemských nadaných;
4.
rozpočtů předchozího a kladení počtů zemských, jak
a) co se dotýče příjmů zemských ze spravování majetnosti zemi
náležité, ukládání daní na potřeby zemské a užívání úvěru zemského, tak i
b) co se dotýče vydání zemského, řádného i mimořádného.
II.
Zevrubnější nařízení v mezech zákonů obecných, ježto se vztahují:
1.
k záležitostem obecním;
2.
k záležitostem církevním a školním;
3.
ke konání přípřeže, a opatřování i ubytování vojska; konečně
III.
nařizování o věcech, dobrého země neb potřeb zemských se týkajících, ježto
zvláštními nařízeními zastupitelstvu zemskému k opatření se přikazují.
§ 19
Sněmu
zemskému přísluší:
1.
raditi se a návrhy činiti:
a) v příčině vyhlášených obecných zákonů a zřízení,
jaký zvláštní účinek mají na dobro země, a
b) činiti návrhy, aby vydáni byli obecní zákonové a zavedla
se zřízení obecná, jichž vyhledávají potřeba a blaho země;
2.
Přísluší mu podávati návrhy o věcech všelikých, které chce vláda
s ním v poradu vzíti.
§ 20
Sněmu
zemskému náleží péči míti o zachování jmění stavovského (domestikálního)
a jiné majetnosti země České, která jí buď hned původně náleží nebo jí
byla oddána, též o zachování fondů a ústavů, zřízených neb chovaných
z prostředků stavovských neb zemských.
K
usnešení sněmovnímu, jímž se jmění základní čili kmenové má zciziti, nějakou
stálou závadou stížiti nebo zastaviti, potřebí jest schválení císařského.
§ 21
Sněmu
zemskému přísluší spravovati jmění domestikální a záležitosti úvěru
zemského i dluhů zemských se týkající a míti péči o to, aby
závazkové, kteréž v příčině toho země na sobě má, náležitě se plnili. Jemu
přísluší spravovati fond zemský a fond vyvazovací království Českého
a obraceti náležitě oba fondy k potřebám, k nimž dle zákona
ustanoveny jsou.
§ 22
Sněmu
zemskému přísluší raditi se a usnešení činiti o to, jak by se
opatřily prostředky, jichž potřebí k vyplnění povinností jeho v příčině
potřeb zemských, zachování majetnosti, fondů a ústavů zemských, pokud
příjmy z jmění základního k tomu nestačí.
Sněm
zemský má právo, ku potřebě této rozvrhovati a vybírati přirážky
k přímým daním císařským až do desíti procent. K větším přirážkám
k některé dani přímé aneb k jiným dávkám na zemi rozvrženým, potřebí
schválení císařského.
§ 23
Jakou
moc a působnost sněm zemský míti bude u věcech obecních, ustanoví se
zákonem obecním aneb zvláštními statuty obecními.
§ 24
Zvláštními
předpisy vyměří se také, jak se bude sněm zemský přičiňovati a jaké
přihlížení bude míti u věcech, daní se týkajících, jmenovitě co se týče
rozvrhování, vybírání a odvádění přímých daní císařských.
§ 25
Sněmu
zemskému náleží, usnešení činiti o systemisování úřednictva
a služebnictva, které se výboru zemskému přidá aneb pro spravování
některých věcí zřídí, jakož i o systemisování platů tohoto úřednictva
a služebnictva; též mu náleží ustanovovati, jakým spůsobem se má toto
úřednictvo a služebnictvo jmenovati a disciplinárně k němu
přikročovati, i jaké má míti platy na odpočinutí a platy
zaopatřovací; kromě toho mu náleží vzdělati základy k instrukcím, ježto se
úřednictvu dají v příčině vykonávání služby.
II. Jakou moc a působnost má výbor zemský
§ 26
Výboru
zemskému přísluší péči míti o práce obyčejné, vztahující se ku správě
majetnosti zemské a fondů, i ústavů zemských a říditi službu
úředníků a služebníků pod ním postavených i přihlížeti k této
službě.
On
jest povinen činiti počet sněmu zemskému z prací těchto,
i z toho, že uvedl ve skutek usnešení sněmu zemského, ježto se
vykonati měla; a náleží mu bráti napřed v poradu návrhy k věcem
zemským se vztahující ku potřebě sněmu zemského buď z uložení sněmu nebo
samochtě.
§ 27
Výboru
zemskému přísluší vykonávati práva podavací čili patronátní a presentační,
ježto příslušela zemi nebo bývalým stavům zemským, též právo, navrhovati nebo
jmenovati kandidáty k fundacím nebo stipendiím a právo, přijímati je
do stavovských ústavů a zřízení.
§ 28
Výboru
zemskému náleží zastupovati zemské zastupitelstvo u všelikých
záležitostech právních.
V
listinách, kteréž výbor zemský jménem zastupitelstva zemského vzdělá, má se
nejvyšší maršálek zemský podepsati a má se k nim pečeť zemská
přitisknouti.
§ 29
Výboru
zemskému přísluší kromě toho spravovati všeliké jiné práce, které příslušely
posavadnímu výboru stavovskému, pokud nebudou na jiné orgány přenešeny aneb
pokud za příčinou okolností změněných nepřestanou.
§ 30
Výbor
zemský má učiniti přípravy, jichž potřebí, aby sněm zemský sedění svá míti
mohl, a má vyhledati, v dobrém spůsobu chovati a náležitě
zříditi místnosti pro zastupitelstvo zemské a pro úřady a orgány
přímo pod tímto zastupitelstvím postavené.
§ 31
Výboru
zemskému přísluší zkoušeti průkazy poslanců nově do sněmu zemského
vstupujících, že jsou řádně zvoleni a učiniti o tom zprávu ke sněmu
zemskému, kterýž rozhodne, zdaliž se do sněmu připouštějí.
§ 32
Zevrubnější
nařízení, které práce budou k výboru zemskému náležeti a jak se budou
měti konati, bude v sobě obsahovati instrukce, již sněm zemský vydá;
zevrubnější pak nařízení v příčině toho, jak se bude měti výbor zemský
přičiňovati k věcem obecním a k věcem, týkajícím se daní
císařských, dána budou zvláštními zákony, obecními a berničnými.
Kapitola třetí
Jak se mají práce spravovati a vyřizovati
§ 33
Sněm
zemský, který se k řádnému svolání sejde, má o věcech k jeho
působnosti náležitých v seděních rokovati a je vyřizovati.
Sedění
nařizují se, zahajují a zavírají nejvyšším maršálkem zemským.
§ 34
Sedění
sněmu zemského jest veřejné.
V
případnostech zvláštních může se držeti sedění důvěrné, když buď předsedící za
to požádá, nebo alespoň pět sněmovníků, a když po odstranění posluchačů
sněm v to svolí.
§ 35
Věci,
které se mají v poradu bráti, docházejí k sněmu zemskému:
a) buď co návrhy od vlády předložené nejvyšším maršálkem
zemským;
b) nebo co návrhy, předložené od výboru zemského aneb od výboru
zvláštního, ze sněmu zemského neb mezi sněmem k tomu konci zvoleného;
c) nebo co návrhy toho neb onoho sněmovníka.
Chtěl-li
by sněmovník některý podati sněmu návrh o sobě, ježto by se nevztahoval
k návrhu od vlády neb od nějakého výboru předloženému, má to prvé
nejvyššímu maršálku zemskému písemně oznámiti, a návrh takový má se
předkem ve výboru v poradu vzíti.
Učinil-li
by kdo návrh o věcech, ježto nenáležejí k působnosti sněmu zemského,
nemá ho nejvyšší maršálek zemský ku poradě připouštěti.
§ 36
Nejvyššímu
maršálku zemskému přísluší ustanovovati, v kterém pořádku se věci
v poradu bráti a vyřizovati mají.
Návrhy,
které sněmu zemskému předloží vláda, mají se před všelikými jinými věcmi
v poradu vzíti a vyříditi.
§ 37
Místodržící
království Českého nebo komisaři od něho vyslaní mají právo, do sněmu
přicházeti a každé chvíle slova se ujíti; hlasovati ale mohou jen tehda,
když jsou údové sněmu zemského.
Bylo-li
by v některém rokování toho potřebí nebo toho žádati, aby se do sněmu
poslali někteří údové úřadů vládních, kteří by podali zprávy nějaké nebo nějaká
vysvětlení, má se nejvyšší maršálek zemský v příčině toho obrátiti
k představeným těchto úřadův.
§ 38
Aby
sněm zemský mohl o něčem učiniti usnešení, potřebí, aby bylo pospolu více
než polovice veškerých sněmovníků; aby pak usnešení bylo platné, potřebí
absolutní většiny hlasů.
Jsouli
hlasové počtem sobě rovní, budiž návrh v poradu vzatý pokládán za
zavržený. Navrhlo-li by se, aby se učinila nějaká změna ve zřízení zemském,
potřebí k usnešení o to, aby byly pospolu alespoň tři čtvrtiny
sněmovníků a aby k tomu alespoň dvě třetiny jich přivolily.
§ 39
Vůbec
hlasuje se ústně; pakli by se ale předsedícímu vidělo, může se také hlasovati
tím, že sněmovníci vstanou nebo zůstanou seděti.
Volení
neb obsazování koná se cedulemi hlasovacími.
§ 40
Jednání
sněmu zemského budiž prostředkem místodržícího Jeho Veličenství v známost
uvedeno a protokol o seděních k němu přiložen.
Jakým
spůsobem se jednání sněmovní má v obecnost uvésti, ustanoví sněm.
§ 41
Sněmu
zemskému není dovoleno, s nižádným zastupitelstvem jiných zemí korunních
sobě dopisovati, ani vyhlašování jakých koli od sebe vydávati. Též není
dovoleno, deputací do shromážděného sněmu zemského připouštěti, žádosti pak
může sněm přijímati jen tehda, když se mu podají skrze některého sněmovníka.
Deputace ze sněmu zemského k Nejvyššímu dvoru císařskému mohou se posílati
jen tehda, když k tomu Císař Pán prvé přivolí.
§ 42
Výbor
zemský má práce k němu přikázané v poradách kolegiálních na potaz
bráti a je vyřizovati.
Aby
usnešení výboru zemského bylo platné, potřebí, aby alespoň pět přísedících bylo
pospolu.
Shledal-li
by nejvyšší maršálek zemský, že usnešení výboru zemského se příčí obecnému
dobrému nebo zákonům, má právo a jest povinen učiniti, aby nebylo
vykonáno, a má to neprodleně prostředkem místodržícího na Nejvyšším místě
oznámiti, aby Jeho Veličenství v tom rozhodl.
§ 43
Výbor
zemský může si dopisovati jen se sněmem, z něhož byl zvolen a může od
sebe vydávati jen ohlášení v příčině věcí jemu ku správě svěřených.
Deputací
nemůže výbor zemský přijímati.
Řád volení
I. O okresích volicích a o místech,
v kterých se voliti má
§ 1
V
příčině volení poslanců z třídy držitelů velkých statkův jest veškeré
království České jediným okresem volicím.
Volení
koná se v Praze, hlavním městě zemském.
§ 2
Voličové
poslanců z třídy držitelů velkých statků dělí se na dva sbory volicí,
z nichž jeden činí držitelé statků, do desk zemských neb lenních vložených
a svazkem fideikomisním zavazených, kteří mají právo voliti, druhý pak
činí všechni ostatní držitelé velkých statků, kteří mají právo do sněmu voliti.
Volicímu
sboru držitelů statků fideikomisních přísluší voliti šestnáct poslanců,
volicímu sboru ostatních držitelů velkých statků náleží voliti poslanců čtyři
a padesát.
§ 3
V
příčině volení poslanců měst a průmyslových míst činí:
hlavní
město zemské Praha pět okresů volicích;
tato
města činí každé o sobě jeden okres volicí:
a) Liberec s Kristianštatem,
b) Plzeň,
c) Budějovice,
d) Cheb,
e) Kutná Hora,
f) Česká Lípa,
g) Rumburk,
h) Písek,
i) Karlín,
k) Smíchov;
města
níže položená činí vždy dohromady jeden okres volicí:
l) Jilové, Vyšehrad, Kostelec nad Černými lesy a Benešov;
m) Mělník, Brandýs nad Labem a Roudnice;
n) Příbram a Březová hora;
o) Slané, Louny a Rakovník;
p) Hořovice, Beroun, Radnice a Rokycany;
q) Krumlov, Kaplice, Nové hrady a Vyšebrod;
r) Třeboň, Lišov a Týn nad Vltavou;
s) Jindřichův Hradec a Bystřice;
t) Mladá Boleslav a Nymburk;
u) Mnichovo Hradiště, Turnov a Bílá voda;
v) Fridland, Neuštadt a Chrastava;
w) Jablonec, Hodkovice a Smržovka;
x) Kolín, Poděbrady a Kouřím;
y) Čáslav, Chotěboř a Golčův Jeníkov;
z) Německý Brod, Polná a Humpolec;
aa) Chrudím a Heřmanův Městec;
bb) Pardubice, Chlumec a Holice;
cc) Vysoké Mýto, Skutce a Hlinsko;
dd) Litomyšl a Polička;
ee) Landškroun, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová;
ff) Asch a Rossbach;
gg) Kraslice, Neydek a Schönbach;
hh) Wildštein, Kinšperk a Haslov;
ii) Karlovy Vary a Jáchimov;
kk) Planá, Tachov, Stříbro a Sandov;
ll) Loket, Slavkov, Schönfeld a Bečov;
mm) Jičín a Nový Bydžov;
nn) Lomnice, Nová Paka a Sobotka;
oo) Vrchlabí, Lanov a Hostinné;
pp) Roketnice a Jilemnice;
qq) Trutnov, Broumov a Police;
rr) Hradec Králové, Jaroměř a Josefov;
ss) Dvůr Králové, Náchod a Hořice;
tt) Rychnov, Žamberk, Kostelec nad Orlicí a Dobruška;
uu) Litoměřice a Lovosice;
vv) Teplice a Ústí nad Labem;
ww) Děčín, Podmokly, Česká Kamenice a Chribská;
xx) Cvikov a Mimoň;
yy) Hajda, Kamenná Šenava, Plottendorf a Parchen;
zz) Šluknov, Ehrenberk a Hanšpach;
aaa) Warnsdorf, Franzenstál Starý a Nový, Floriansdorf
a Karlsdorf;
bbb) Mikulášovice, Zeidlery a Krásná Lípa;
ccc) Starý Georgswald a Königswald;
ddd) Klatovy a Domažlice;
eee) Strakonice, Sušice a Vodňany;
fff) Wimberk, Prachatice a Voláry;
ggg) Most, Bilina a Horní Litvínov;
hhh) Žatec a Kadaň;
iii) Chomutov, Weipert a Přísečnice;
kkk) Tábor, Kamenice a Pelhřimov.
Za
volicí okresy města Prahy o sobě prohlašuje se patero okresů volicích,
ježto ustanoveny jsou statutem obecním tohoto města, daným dne 27. dubna 1850,
v § 44.
§ 4
Praha,
hlavní město zemské a města, ježto sama o sobě činí okres volicí,
jsou zaroveň místy volicími těchto okresů.
V
okresích volicích, ježto složeny jsou ze dvou neb z více měst
a průmyslových míst, jest místem volicím každého okresu ono místo, kteréž
v předešlém paragrafu tu, kde se ustanovuje každý okres volicí, první jest
položeno.
§ 5
V
každém z pěti okresů volicích města Prahy voleno budiž po dvou poslancích,
v městě Liberci s Christianštadtem voleni buďtež tři poslanci,
a v každém z ostatních osm a padesáti okresů volicích
v § 3 ustanovených voleno buď po jednom poslanci. Všichni ti, kdož mají
v každém městském okresu volicím právo voliti, činí jeden sbor volicí.
§ 6
Komory
obchodnické a živnostnické v Praze a Liberci, volzež každá po
čtyřech poslancích do sněmu zemského, komora Chebská voliž tři a komory
Plzeňská a Budějovická každá po dvou.
V
kterémžto volení mají údové a náměstníci jedné každé komory činiti sbor
volicí.
§ 7
V
příčině volení poslanců obcí venkovských činí tito okresové političtí vždy
dohromady jeden okres volicí;
1.
Okresové Smíchovský, Zbraslavský, Berounský a Unhošťský, činí dohromady
jeden okres;
2.
Okresové Karlínský a Brandýský, dohromady jeden okres;
3.
Okresové Jílovský a Řičanský, dohromady jeden okres;
4.
Okresové Rakovnický, Křivoklátský, Novostrašecký a Lounský, dohromady
jeden okres;
5.
Okresové Slanský, Velvarský a Libochovický, dohromady jeden okres;
6.
Okresové Mělnický a Roudnický, dohromady jeden okres;
7.
Okresové Příbramský a Dobříšský, dohromady jeden okres;
8.
Okresové Hořovický a Zbirovský, dohromady jeden okres;
9.
Okresové Černokostelecký a Českobrodský, dohromady jeden okres;
10.
Okresové Budějovický, Lišovský, Svinenský, Hlubocký a Týnský nad Vltavou,
dohromady jeden okres;
11.
Okresové Krumlovský, Chvalšinský a Plánský, dohromady jeden okres;
12.
Okresové Kaplický, Novohradský a Vyšebrodský, dohromady jeden okres;
13.
Okresové Jindřicho-Hradecký, Lomnický, Třeboňský a Novobystřický,
dohromady jeden okres;
14.
Okresové Mladoboleslavský, Hradišťský a Bělský, dohromady jeden okres;
15.
Okresové Nymburský a Benátský, dohromady jeden okres;
16.
Okresové Liberecký, Jablonecký a Tanwaldský, dohromady jeden okres;
17.
Okres Fridlandský činí o sobě jeden okres volicí;
18.
Okresové Jablonecký a Chrastavský, dohromady jeden okres;
19.
Okresové Turnovský a Českodubský, dohromady jeden okres;
20.
Okresové Dubský a Štětský, dohromady jeden okres;
21.
Okresové Kutnohorský a Čáslavský, dohromady jeden okres;
22.
Okresové Ledečský a Dolnokralovický, dohromady jeden okres;
23.
Okresové Německobrodský, Humpolecký, Polenský a Přibyslavský, dohromady
jeden okres;
24.
Okresové Chotěbořský a Habrovský, dohromady jeden okres;
25.
Okresové Kolínský, Kouřímský a Uhlířskojanovický, dohromady jeden okres;
26.
Okresové Poděbradský a Kraloměstský, dohromady jeden okres;
27.
Okresové Chrudímský a Nasavrský, dohromady jeden okres;
28.
Okresové Vysokomýtský, Skutečský a Hlinecký, dohromady jeden okres;
29.
Okresové Litomyšlský a Poličský, dohromady jeden okres;
30.
Okresové Landškrounský a Ústecký nad Orlicí, dohromady jeden okres;
31.
Okresové Pardubický, Holický a Přeloučský, dohromady jeden okres;
32.
Okresové Chebský, Wildšteinský a Ašský, dohromady jeden okres;
33.
Okresové Falkenovský a Kinžvartský, dohromady jeden okres;
34.
Okresové Plánský, Teplský a Bezdružický, dohromady jeden okres;
35.
Okresové Tachovský a Přimdský, dohromady jeden okres;
36.
Okresové Karlovarský, Loketský a Bečovský, dohromady jeden okres;
37.
Okresové Žlutický a Bochovský, dohromady jeden okres volicí;
38.
Okresové Kraslický a Neydecký, dohromady jeden okres;
39.
Okresové Jáchimovský a Blatenský, dohromady jeden okres;
40.
Okresové Jičínský, Lomnický, Sobotecký a Libaňský, dohromady jeden okres;
41.
Okresové Trutnovský, Hostinský, Maršovský a Šaclířský, dohromady jeden
okres;
42.
Okresové Hořický a Novopacký, dohromady jeden okres;
43.
Okresové Vrchlabský, Roketnický a Jilemnický, dohromady jeden okres;
44.
Okresové Novobydžovský a Chlumecký, dohromady jeden okres;
45.
Okresové Semilský a Železnobrodský, dohromady jeden okres;
46.
Okresové Králohradecký a Nechanický, dohromady jeden okres;
47.
Okresové Králodvorský a Jaroměřský, dohromady jeden okres;
48.
Okresové Broumovský a Poličský, dohromady jeden okres;
49.
Okresové Rychnovský a Kostelecký nad Orlicí, dohromady jeden okres;
50.
Okresové Žamberecký a Králický, dohromady jeden okres;
51.
Okresové Novoměstský nad Metují, Náchodský a Dobrušský, dohromady jeden
okres;
52.
Okresové Litoměřický, Lovosický a Ústecký, dohromady jeden okres;
53.
Okresové Českolipský, Mimoňský, Hajdský a Cvikovský, dohromady jeden
okres;
54.
Okresové Děčínský, Benešovský a Českokamenický, dohromady jeden okres;
55.
Okresové Ústecký nad Labem a Chabařovský, dohromady jeden okres;
56.
Okresové Šluknovský a Hanšpašský, dohromady jeden okres;
57.
Okresové Rumburský a Warnsdorfský, dohromady jeden okresů;
58.
Okresové Teplický, Duchcovský a Bilinský, dohromady jeden okres;
59.
Okresové Plzeňský, Touškovský, Stříbrský a Stodský, dohromady jeden okres;
60.
Okresové Rokycanský a Blovický, dohromady jeden okres;
61.
Okresové Kralovický a Manětínský, dohromady jeden okres;
62.
Okresové Klatovský, Planický a Nyrský, dohromady jeden okres;
63.
Okresové Přeštický a Nepomucký, dohromady jeden okres;
64.
Okresové Horšovtýnský, Hostounský a Ronšperský, dohromady jeden okres;
65.
Okresové Domažlický a Kdynský, dohromady jeden okres;
66.
Okresové Písecký a Vodňanský, dohromady jeden okres;
67.
Okresové Strakonický a Horažďovický, dohromady jeden okres;
68.
Okresové Březnický, Blatenský a Mirovický, dohromady jeden okres;
69.
Okresové Prachatický a Netolický, dohromady jeden okres;
70.
Okresové Sušický a Kašperskohorský, dohromady jeden okres;
71.
Okresové Vimberský a Volynský, dohromady jeden okres;
72.
Okresové Žatecký, Postoloprtský, Chomoutovský, Bastianberský, Podbořanský
a Jesenický, dohromady jeden okres volicí;
73.
Okresové Kadaňský, Přísečnický a Doupovský, dohromady jeden okres;
74.
Okresové Mostecký, Kateřinohorský a Jirkovský, dohromady jeden okres;
75.
Okresové Táborský, Mladovožický, Soběslavský a Veselský, dohromady jeden
okres;
76.
Okresové Milevský, Sedlecký a Bechynský, dohromady jeden okres;
77.
Okresové Pelhřimovský, Pacovský, Kamenický a Počátecký, dohromady jeden
okres;
78.
Okresové Benešovský, Neveklovský a Vlašímský, dohromady jeden okres;
79.
Okresové Votický a Sedlčanský, dohromady jeden okres volicí.
§ 8
V
každém okresu volicím k volení poslanců obcí venkovských zřízeném jest
místem volicím sídlo politického okresního úřadu onoho okresu politického,
kterýž jest v § 7 tu, kde se ustanovuje každý okres volicí, první
jmenován.
§ 9
Každý
z okresů volicích v § 7 jmenovaných voliti má jednoho poslance.
Volitelé
všech obcí, ležících v jednom okresu volicím (vyjímajíc města
a průmyslová místa, ježto dle § 3 mají právo poslance voliti), činí jeden
sbor volicí.
II. O právu volicím a o volitelnosti
§ 10
Poslanci
voličské třídy velkých statkářův voleni buďtež přímo od držitelů statkův do
desk zemských nebo manských vložených, z nichž se ročně platí alespoň dvě
stě padesát zlatých císařských daní reálních (vyjímajíc přirážku na válku), Kteřížto
držitelové statků mají býti zletilí a mají příslušeti k rakouskému
svazku státnímu.
§ 11
Jestli
statek do desk zemských nebo manských vložený, který přináší s sebou právo
do sněmu voliti, v držení několika držitelů, může jen ten z nich do
sněmu voliti, kohož ostatní k tomu zmocní.
Jestli
kdo v držení dvou nebo více statků do desk zemských nebo manských
vložených, z nichž se ročně dohromady platí alespoň dvě stě padesát
zlatých císařských daní reálních (vyjímajíc přirážku na válku), má taktéž právo
do sněmu voliti.
§ 12
Jestli
v držení statku do desk zemských nebo manských vloženého, který přináší
s sebou právo do sněmu voliti, korporace neb společnost nějaká, přísluší
právo voličské vykonávati tomu, kdo dle zákona nebo dle pravidel společenských
jest ustanoven, aby korporaci nebo společnost zastupoval u věcech
vnějších.
Jestli
obec v držení nějakého statku do desk zemských nebo manských vloženého,
právo volicí s sebou přinášejícího, nemůže co obec práva tohoto
vykonávati.
§ 13
Poslancové
měst a průmyslových míst v § 3 jmenovaných voleni buďtež přímo ode
všech občanů, kteří dle zvláštního statutu obecního nebo dle zákona obecního,
vydaného dne 17. března 1849 (č. 170 zákonníka říšského) mají
právo, voliti obecní zastupitelstvo měst a průmyslových míst okres volicí
činících, a to
a) v hlavním městě Pražském od těch, kteří náleží do
prvního a druhého sboru volícího;
b) v jiných městech a průmyslových místech,
v nichž jsou tři sborové volicí, od těch, kteří náležejí do prvního
a druhého sboru, a od těch ze sboru třetího, kteří platí alespoň
deset zlatých přímé daně;
c) v obcích, které mají méně než tři sbory volicí, od
prvních dvou třetin všech voličů obecních, postavených po sobě dle velikosti
daně přímé, již ročně platí. Po těchto voličích přijdou ti, kdož dle osobní své
vlastnosti mají právo, zastupitelstvo v obci voliti.
§ 14
Poslanci
obcí venkovských voleni buďtež do sněmu skrze zvolené volitele.
Každá
obec k okresu volicímu náležitá zvol na každých pět set obyvatelů jednoho
volitele, Zbude-li, když se obyvatelstvo dělí pěti sty, rešt, činící dvě stě
padesát nebo více, pokládán buď rešt takový za pět set; zbude-li ale rešt
menší, než dvě stě padesát, budiž takový rešt pominut.
Malé
obce, ježto mají měně pěti set obyvatelů, voltež po jednom voliteli.
§ 15
Volitelé
každé obce voleni buďtež od občanů, kteří dle zákona obecního, daného dne 17.
března 1847 (č. 170 zákonníka říšského) mají právo voliti
zastupitelstvo obecní, a to:
a) jsouli v obci tři sborové volicí, od těch občanů, kteří
činí sbor první a druhý, a
b) jestli v obci méně sborů volicích nežli tři, od dvou
prvních třetin všech voličů obecních, postavených po sobě dle velikosti daně
přímé, již ročně platí.
Po
těchto voličích přijdou ti, kdož dle osobní své vlastnosti mají právo,
zastupitelstvo v obci voliti.
§ 16
Každý
volič může právo své toliko v jednom okresu volicím vykonati, a kromě
zvláštních případností jen osobně.
Výjimkou
mohou voliči z třídy držitelů velkých statků své právo hlasovací skrze
plnomocníka vykonávati. Potřeba však, aby plnomocník takový měl právo,
v třídě velkých statkářů voliti, a on může jen jednoho voliče
zastupovati.
Kdo
má právo voliti v třídě držitelů velkých statků, nemůže voliti
v okresu volicím obou ostatných tříd voličských, a kdo má právo,
voliti v okresu volicím měst a průmyslových míst v § 3
jmenovaných, nemůže voliti v obcích venkovských.
Jestli
volič z voličské třídy měst a průmyslových míst a obcí
venkovských údem několika obcí, může právo své vykonávati jenom v té obci,
v které řádně bydlí.
§ 17
Za
poslance do sněmu zemského může volen býti každý, kdo:
a) jest občanem rakouským;
b) kdo má třicet let věku svého;
c) kdo jest v úplném požívání práv občanských, a
d) kdo má dle předešlých §§ 10 až do 15 právo, voliti poslance do
sněmu zemského v některé třídě voličské v zemi, totiž buď ve třídě
držitelů velkých statků, nebo ve třídě měst a průmyslových míst, anebo ve
třídě obcí venkovských.
Co
tuto uvedeno, toho potřebí také, aby kdo mohl volen býti za poslance komory
obchodnické a živnostnické.
§ 18
Do
sněmu zemského nemohou voliti, aniž mohou do něho voleni býti:
a) ti, kdož pro nějaký zločin nebo přečin, nebo pro přestupek ze
zištnosti spáchaný nebo proti veřejné mravopočestnosti směřující byli vinni
nalezeni, nebo pro některý zločin aneb přečin, anebo pro přestupek ze zištnosti
spáchaný z nedostatečnosti průvodů z obžalování byli propuštěni;
b) ti, kdož pro některý čin trestný pod lit. a) jmenovaný byli
u vyšetřování vzati, pokud toto vyšetřování trvá, a
c) ti, o jichž jmění byl konkurs prohlášen nebo řízení
narovnavací zavedeno, pokud řízení konkursní nebo narovnavací trvá, a po
skončeném řízení, když v něm nebyli nalezeni nevinni.
III. O rozepisování volby a o přípravách
k ní
§ 19
Vyzvání,
aby se volili poslanci do sněmu, učiní se vůbec vynešením, vydaným od
místodržícího, v němž se má položiti den, kterého se volba v místech
tímto řádem ustanoveným má konati.
Den
k volení má se vyměřiti tak, aby do něho všechny přípravy, jichž potřebí,
mohly býti dokonány.
§ 20
Rozepsání
volby obecné do sněmu zemského má se učiniti tím spůsobem, aby se nejprvé
volili poslancové obcí venkovských, potom poslancové měst a průmyslových
míst i komor obchodnických a živnostnických a konečně poslancové
držitelů velkých statků, a aby se volení poslanců každé z obou
prvnějších tříd volicích předsevzalo v celé zemi v tentýž den.
§ 21
Rozepsání
volby obecné oznámeno budiž ve všech obcích království Českého novinami
zemskými a plakáty.
Rozepsání
volby zvláštní vyhlášeno budiž, když se mají voliti poslanci z třídy
držitelů velkých statkův, novinami zemskými; když ale se mají voliti poslanci
z třídy měst a průmyslových míst a z třídy obcí
venkovských, budiž to vyhlášeno plakáty v těch obcích, z kterých se
skládá okres volicí.
§ 22
Všichni
ti, kteří dle tohoto řádu volení činí sbor volicí, zapsáni buďte ve zvláštní
seznam.
Seznam
voličů každého sboru volicího budiž od orgánu, jenž je ustanoven, aby jej
vzdělal, v evidenci chován a ku potřebě při volení ve dvou stejně
znějících exemplářích sepsán.
§ 23
Seznam
voličů obojího volicího sboru držitelů velkých statkův budiž od místodržícího
vzdělán, novinami zemskými vyhlášen a v tomto vyhlášení lhůta
čtrnáctidenní k reklamacím položena, kteráž se má ode dne vyhlášení
počítati. Podal-li by kdo reklamaci, když tato lhůta již prošla, budiž za
opozdilou pokládána a odvržena.
§ 24
Zdaliž
jest příčiny k reklamaci, buď že někdo byl do seznamu zapsán, kdo nemá
práva voliti, aneb že byl někdo pominut, kdo má k tomu právo, anebo zdali
příčiny k reklamaci není, přísluší rozhodovati místodržícímu, který může
také z moci úřadu svého dáti seznamy voličů z třídy držitelů velkých
statků opraviti až do toho dne, kterého se má voliti.
§ 25
Když
jest o reklamacích v náležitý čas podaných rozhodnuto a seznamy
voličů obojího volicího sboru držitelů velkých statků jsou opraveny, vzdělá se
každému voliči lístek legitimační, v němž poznamenáno jest pořad jdoucí
číslo toho kterého seznamu voličského, jméno voličovo a místo, kde bydlí,
též místo, den a hodina, kde a kdy se bude voliti.
Voličům,
kteří bydlí v království Českém, buďtež lístky legitimační poslány;
voliči, jenž bydlí vně království Českého, buďtež vyzváni novinami zemskými;
aby si je odebrali.
§ 26
Seznam
voličů v každém městě neb průmyslovém místě, jmenovaném v § 3, budiž
od představenstva obecního vzdělán a v tom bedlivě toho šetřeno, co
nařízeno v §§ 13 a 18; potom budiž seznam takto vzdělaný od
představeného úřadu politického, pod kterýmž město neb průmyslové místo
postaveno jest, se seznamy voličskými, v příčině zastupitelstva obecního
sepsanými porovnán, co náležitě vzdělaný potvrzen a podepsán.
U
vzdělávání těchto seznamů voličských buďtež za základ položeny seznamy voličů
obecních, ježto byly při posledním obnoveném volení zastupitelstva obecního
opraveny.
§ 27
Úřad
politický, jemuž dle předešlého paragrafu přísluší potvrzovati seznamy těch,
kteří mají v městech a průmyslových místech právo do sněmu voliti, má
voličům do seznamu zapsaným lístky legitimační vzdělati a dodati,
v kterýchž má býti poznamenáno jméno voličovo a místo, kde bydlí, též
místo, den a hodina, kde a kdy se bude voliti.
Seznamy
voličů z měst a průmyslových míst, v kterých se volba nekoná,
poslány buďte představenému úřadu politického v tom místě, v kterém
se pro okres voliti má, a u téhož představeného žádáno buď také za
poučení s strany místnosti, dne a hodiny, kde a kdy se bude
voliti, aby se lístky legitimační vyplniti mohly.
§ 28
Jsouli
dvě aneb jestli více měst a průmyslových míst v jeden okres volicí
spojeno, má představený politického úřadu v tom místě, kde se bude pro
okres voliti, ze seznamů voličských všech měst neb průmyslových míst hlavní
seznam okresu volicího sestaviti a dva exempláře takového seznamu
k volení připraviti.
§ 29
Za
příčinou volení poslanců obcí venkovských má politický úřad okresní pro každou
obec k jeho okresu náležitou (vyjímajíc jediné města a průmyslová
místa, v § 3 jmenovaná) dle počtu obyvatelstva domácího o poslední
konskripci vyhledaného podlé § 14 ustanoviti, kolik volitelů jedna každá voliti
má, a oznámiv to představenému obce, má mu naříditi, aby ze seznamů voličů
obecních, při posledním obnoveném volení zastupitelstva obecního opravených
vzdělal a jemu předložil seznam občanů, kteří dle §§ 15 a 18 mají
právo voliti volitele.
§ 30
Představený
politického úřadu okresního, když obdrží seznam občanů, kteří mají právo
volitele voliti, má ustanoviti den, hodinu a místo, kdy a kde se
volba konati má, pojmenovati a vyslati komisaře, který by volbu řídil,
a má o tom všem představenému obce v pravý čas dáti věděti
a jemu naříditi, aby občany, kteří mají právo voliti, ku volbě pozval.
§ 31
Komisař
volbu spravující má seznam občanů, kteří mají právo hlasovati, prohlédnouti, že
jest náležitě vzdělán a že voliči byli ku volbě pozváni, potvrditi
a potom seznam voličů s připraveným seznamem hlasovacím dodati
představenému obce, kterémuž společně s komisařem tímto přísluší volbu
říditi.
§ 32
Volba
volitelů má v určitý k tomu den, v ustanovenou hodinu
a v místě ku shromáždění pojmenovaném předsejíti, nehledíc
k tomu, kolik voličů se sešlo; při čemž spravovati se jest dle podobnosti
tím, co vyměřeno v níže položených §§ 39, 40 a 41, též 43 až do § 47,
tento počítajíc.
Voliči
mají tolik jmen pojmenovati, kolik volitelů se má zvoliti.
Aby
zvolení volitelů bylo platné, potřebí absolutní čili nadpoloviční většiny
hlasujících.
Nepřijde-li
při prvním hlasování taková většina k místu, má se dále předsejíti dle
toho, co jest ustanoveno v §§ 48, 49 a 50.
§ 33
Představený
politického okresu má v každé obci na jisto postaviti, zdali volení
volitelů šlo řádně dle zákona předse, a nevidí-li se toho potřeba, aby se
volilo znovu, má osoby zvolené zapsati do seznamu volitelů celého okresu
politického, kterýž seznam se dvojnásobně vzdělati má. Vidělo-li by se potřebí,
aby se znovu volilo, má se to ihned naříditi a mají se udati příčiny, proč
se to děje.
§ 34
Když
volitelé ve všech obcích venkovských toho okresu jsou zvoleni a seznam
volitelů jest úplný, má představený okresu politického zvoleným volitelům
lístky legitimační vzdělati a dodati, v kterýchžto lístcích má býti
poznamenáno číslo okresního seznamu volitelů, jméno volitelovo a místo,
kde bydlí, též místo, den a hodina, kde a kdy se bude poslanec do
sněmu voliti.
Seznamy
volitelů těch okresů, v jichž místě úředním se nevolí, buďtež zaroveň se
spisy v příčině volby volitelů vzdělanými poslány představenému
politického úřadu okresního v tom místě, v kterém se pro okres voliti
má, a u téhož představeného žádáno buď také za poučení, týkajíc se
místnosti, dne a hodiny, kde a kdy se bude voliti, aby se lístky
legitimační vyplniti mohly.
§ 35
Představený
úřadu politického v tom místě, kde se má pro volicí okres voliti, má ze
seznamů volitelů všech okresů politických v jeden volicí okres spojených
hlavní seznam volitelů okresu volicího sestaviti a dva exempláře toho
seznamu k volení připraviti.
IV. O volení poslanců do sněmu zemského
§ 36
Řízení
volby v každém sboru volicím, kteráž se konati má u přítomnosti
komisaře císařského, svěří se komisi z volicího sboru zřízené, kteráž se
skládati má:
1.
ve sboru volicím držitelů statků fideikomisních ze tří údů, jmenovaných od
voličů i ze dvou údů, jmenovaných od místodržitele;
2.
ve volicím sboru ostatních držitelů velkých statků ze čtyř údů, jmenovaných od
voličů a ze tří údů, jmenovaných od místodržitele;
3.
v každém volicím sboru měst a průmyslových míst v § 3
přivedených ze starosty nebo náměstka od něho ustanoveného a ze dvou údů
zastupitelstva obecního toho místa, kde se volí, a za čtyř údů,
jmenovaných od komisaře volbu spravujícího;
4.
v každém volicím sboru obcí venkovských ze tří údů tohoto sboru,
jmenovaných od komisaře volbu řídícího a ze čtyř údů, jmenovaných od
volitelů.
§ 37
Lístky
legitimační, které se voličům a potahmo volitelům vydají, přinášejí
s sebou právo, že volitele mohou do místnosti k volbě ustanovené
vejíti a jsou jim jako vyzváním, aby se v den na nich pojmenovaný
a v určitou hodinu k volení dali vynajíti, byť i nebyli
dále k tomu pozváni.
§ 38
Volení
počne se v den k tomu položený, v určitou hodinu
a v místnosti k tomu ustanovené, nehledíc kolik voličů se sešlo,
tím, že se ustanoví komise k řízení volby, kteráž ze sebe zvolí
předsedícího, a převezme seznamy voličské i připravené seznamy
hlasovací.
§ 39
Předsedící
komise volbu spravující má voličům shromážděným na mysl uvésti §§ 17 a 18
řádu volení sněmovního, co se týče vlastností, které mají míti ti, kdož chtějí
voleni býti; má jim vysvětliti, jak mají v hlasování
a v počítání hlasů předsejíti, a má je napomenouti, aby hlasy
své dle vlastního přesvědčení bez všelikých stížných ohledů vedlejších dávali,
jak dle nejlepšího vědomí a svědomí svého za to mají, že by to bylo
obecnému dobrému nejprospěšnější.
§ 40
Učiní-li
někdo prvé, než se počne hlasovati, námitku, že volič některý v seznamu
voličském zapsaný nemá právo voliti, a dovozuje-li, že od té doby, co byly
vzdělány seznamy voličské, pozbyl vlastnosti některé, pro kterou měl právo
voliti, rozhodne v příčině toho ihned komise volbu spravující, aniž se dá
místa rekursu.
§ 41
Hlasování
počne tím, že dávají hlas údové komise volbu řídící, pokud mají právo voliti.
Potom
vyvolává jeden úd této komise voliče, aby hlasovali v tom pořádku, jak
jsou jména jich v seznamu voličském zapsána.
Voliči,
kteří přijdou do shromáždění volicího, když byla jména jich již vyvolána, mají
dávati hlas svůj teprv po přečtení celého seznamu voličského a mají se za
tou příčinou u komise ohlásiti.
§ 42
Každý
volič, který byl k hlasování vyvolán, má odevzdati lístek legitimační
a má určitě pojmenovati toho, koho chce zvoliti za poslance do sněmu
zemského.
Vypadnou-li
na některý okres volicí dva nebo více poslanců, má volič jmenovati tolik jmen,
kolik se má voliti poslanců.
§ 43
Vzejde-li
při dávání hlasů pochybnost nějaká, zdali některý volič jest ta pravá osoba,
rozhodne v příčině toho ihned komise volbu řídící, aniž se dá místa
rekursu.
§ 44
Hlasování
každého voliče zapíše se do připravených k tomu rubrik dvojnásobného
seznamu hlasovacího vedle jména voličova.
Do
jednoho seznamu zapíše hlas zapisovatel, od komisaře volbu řídícího komisi
volební přidaný, do druhého pak seznamu zapíše jej zaroveň některý úd komise,
a tento druhý seznam jakožto lista obapolná jest kontrolou, že hlas byl
zapsán.
§ 45
Hlas,
který by se dal pod výminkou, aneb k němuž by se přidal nějaký příkaz
tomu, kdo má zvolen býti, jest neplatný.
Zdali
ten neb onen hlas jest platný čili nic, rozhodne ihned komise volbu spravující,
aniž se dá místa rekursu.
§ 46
Volba
má se krom zvláštních případností v běhu dne k ní ustanoveného
skončiti. Nastaly-li by ale takové okolnosti, pro které by se nemohlo voliti,
ve volení předsejíti aneb volení skončiti, může komise, když tomu přivolí
komisař volbu řídící, volení na den nejprvé příští odložiti aneb je
prodloužiti. O čemž se voličům má dáti věděti tím spůsobem, jak v místě
obyčejno.
§ 47
Když
všichni přítomní voličové hlasy své dali, má předsedící komise volbu spravující
hlasování za skončené prohlásiti, komise tato i komisař volbu řídící mají
se v dvojnásobném seznamu hlasovacím podepsati a má se i hned
počnouti skrutinovati.
Jak
počítání hlasů vypadlo, má předsedící komise, jak mile jest skončeno,
neprodleně ohlásiti.
§ 48
Aby
zvolení poslance do sněmu zemského bylo platné, potřebí absolutní většiny
hlasů.
Jsouli
hlasové počtem sobě rovní, rozhodne v každé případnosti los, jejž táhne
předsedící komise volbu řídící.
§ 49
Nedojde-li
při hlasování ten neb onen poslanec volený takové většiny hlasu, má se
skrutinovati po druhé, a pakli by ani při druhém skrutinování většina
nevypadla, má se přikročiti k užší volbě.
§ 50
V
užší volbě mají voličové voliti jen takové osoby, které v druhém
skrutinování měly vůbec čili relativně nejvíce hlasu po těch, jimž se dostalo
absolutní většiny.
Osob,
ježto se mají vzíti do užší volby, jest vždy jednou tolik, co poslanců, kteří
se mají ještě voliti.
Hlas,
který v třetím skrutinování padne na někoho, kdo nebyl vzat do užší volby,
pokládán buď za neplatný.
§ 51
Když
jest tolik poslanců náležitě zvoleno, kolik potřebí, tedy se protokol
o volbě sepsaný zavře, od údů komise, která volbu řídila, a od
komisaře císařského podepíše, přidá se k němu seznam hlasování
a lista o počítání hlasů - a byli-li voleni poslanci obcí
venkovských, přiloží se zaroveň spisy k volbě volitelů se vztahující -
potom se od komisaře a od komise společně zapečetí, dá se naň nápis,
z něhož viděti, co obsahuje a odevzdá komisaři císařskému, aby jej
poslal místodržícímu.
§ 52
Místodržící,
když byl nahlédl do spisů volby se týkajících, ježto mu byly zaslány, má
každému zvolenému poslanci, ač není-li proti němu nějaké příčiny v § 18
jmenované, pro kterou volitelnosti pozbývá, certifikát o volbě vzdělati
a dáti mu jej dodati.
Tento
certifikát dává zvolenému poslanci právo, že může vstoupiti do sněmu a má
ten účinek, že se zvolení jeho pokládá za platné dotud, pokud opak toho se
nevyřkne.
§ 53
Místodržící
má veškeré spisy k volbě se vztahující výboru zemskému poslati, kterýž je
má zkoušeti a učiniti o nich zprávu sněmu zemskému, jemuž přísluší
rozhodovati, zdaliž poslancové zvolení se mají do sněmu připustiti (§ 31
zřízení zemského).
V. Ustanovení závěrečné
§ 54
Učinil-li
by se v první době sněmovní návrh, aby se v tomto řádu volení do
sněmu něco změnilo, může sněm, pokud dle § 38 zřízení zemského vůbec jest
spůsobilý, usnešení činiti, absolutní většinou hlasů o to se usnésti.
Pakli
by ale návrh, aby se v tomto řádu volebním změna nějaká zavedla, učinil se
po projití první šestileté doby sněmovní, potřebí k usnešení sněmu
o tom, aby alespoň tři čtvrtiny všech sněmovníků byly přítomny a aby
nejméně dvě třetiny přítomných sněmovníků k tomu přivolily.
Přídavek
ke zřízení zemskému království Českého
Čl. I
Pět
a čtyřidcet údův sněmu zemského, kteří se mají do sněmovny poslanců rady
říšské vyslati, budou na jednotlivé obvody města a korporace takto
rozděleni.
Sněm
má voliti:
1. Z pěti sněmovníků, kteří dle § 3, a) a b) řízení
zemského mají hlas virilní a ze sedmdesáti poslanců z třídy držitelů
velkých statků, dohromady, patnáct poslanců;
2. z desíti poslanců hlavního města Praha, jednoho
poslance;
3. z patnácti poslancův komor obchodnických
a živnostnických, čtyři poslance;
4. ze sedmi poslanců okresů volicích, položených v § 3 řádu
volení do sněmu pod lit. i), k), l), m), n), o), p), dva poslance;
5. ze čtyř poslanců okresů volicích, uvedených tamtéž pod lit.
c), q), r), s), jednoho poslance;
6. z osmi poslanců okresů volicích, přivedených tamtéž pod
lit. a), v), w), oo), pp), qq), dva poslance;
7. ze čtyř poslanců okresů volicích, jmenovaných tamtéž pod lit.
t), u), mm), nn), jednoho poslance;
8. z pěti poslanců okresů volicích, položených tamtéž pod
lit. e), x), y), z), kkk), jednoho poslance;
9. z pěti poslanců okresů volicích, uvedených tamtéž pod
lit. aa), bb), cc), dd) ee), jednoho poslance;
10. ze sedmi poslanců okresů volicích, přivedených tamtéž pod lit.
d), ff), gg), hh), ii), kk), ll), dva poslance;
11. ze tří poslanců okresů volicích, jmenovaných tamtéž pod lit.
rr), ss), tt), jednoho poslance;
12. z jedenácti poslanců okresů volicích, položených tamtéž pod
lit. f), g), uu), vv), ww), xx), yy), zz), aaa), bbb), ccc), dva poslance;
13. z pěti poslanců okresů volicích, uvedených tamtéž pod lit.
b), h), ddd) eee), fff), jednoho poslance;
14. ze tří poslanců okresů volicích, přivedených tamtéž pod lit.
ggg), hhh), iii), jednoho poslance;
15. z devíti poslanců okresů volicích, jmenovaných v § 7
řádu volení do sněmu pod čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, dva poslance;
16. ze čtyř poslanců okresů volicích, položených tamtéž pod č. 10,
11, 12, 13, jednoho poslance;
17. z osmi poslanců okresů volicích, uvedených tamtéž pod č.
14, 15, 40, 41, 42, 43, 44, 45, dva poslance;
18. ze čtyř poslanců okresů volicích, přivedených tamtéž pod č. 16,
17, 18, 19, jednoho poslance;
19. z jedenácti poslanců okresů volicích, jmenovaných tamtéž
pod č. 21, 22, 23, 24, 25, 26, 75, 76, 77, 78, 79, tři poslance;
20. z pěti poslanců okresů volicích, položených tamtéž pod č.
27, 28, 29, 30, 31, jednoho poslance;
21. z osmi poslanců okresů volicích, uvedených tamtéž pod č.
32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, dva poslance;
22. ze šesti poslanců okresů volicích, přivedených tamtéž pod č. 46,
47, 48, 49, 50, 51, jednoho poslance;
23. z osmi poslanců okresů volicích, jmenovaných tamtéž pod č.
20, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, dva poslance;
24. ze třinácti poslanců okresů volicích, jmenovaných tamtéž pod č.
59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, tři poslance;
25. ze tří poslanců okresů volicích, jmenovaných tamtéž pod č. 72,
73, 74, jednoho poslance.
Čl. II
Návrhy,
aby se rozdělení výš položené změnilo, náleží ke kompetenci rady říšské,
a má se v tom předsejíti dle toho, co ustanoveno v § 13
základního zákona o zastupitelstvu říšském.
1) Zákonníka říšského č. 226
2) Zákonníka říšského č. 2