Zákon
č. 218/2002 Sb.
Parlamentu České republiky
o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování
těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební
zákon)
Schváleno (Vydáno): 26.04.2002 Účinnost od: 01.01.2004
Uveřejněno v č. 84/2002 Sbírky zákonů na straně 4914
§ 80
(1) Služební úřad je
povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi
státními zaměstnanci, pokud
jde o jejich podmínky výkonu služby,
odměňování a jiná
plnění peněžité hodnoty, vzdělávání
a příležitost dosáhnout postupu
ve službě, nestanoví-li zákon jinak. Před vznikem pracovního poměru k
přípravě na službu se rovné zacházení řídí § 28 větou třetí
zákoníku práce.
(2) V služebních vztazích podle tohoto zákona je zakázána
jakákoliv diskriminace státních
zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a
náboženství, politického nebo jiného
smýšlení, členství nebo
činnosti v politických
stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a
jiných sdruženích, národnosti,
etnického nebo sociálního původu,
majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a
rodinného stavu nebo
povinností k rodině.
Je
zakázáno i takové jednání, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích.
(3) Nikdo nesmí výkonu práv
a povinností vyplývajících ze služebního poměru zneužívat k újmě jiného
státního zaměstnance nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti ani k újmě jiných. Za ponižování
lidské důstojnosti státního
zaměstnance se považuje i sexuální
chování, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé, nebo které může
být jiným státním zaměstnancem
oprávněně vnímáno jako podmínka, která
ovlivňuje výkon práv
nebo povinností vyplývajících ze
služebního poměru.
(4) Služební úřad
nesmí státního zaměstnance
jakýmkoli způsobem
postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv
vyplývajících ze služebního poměru.
(5) Dojde-li ve
služebním poměru k
porušení práv nebo povinností vyplývajících ze zákazu
diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální
orientace, jazyka, víry a náboženství, politického
nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v
politických stranách nebo
politických hnutích, odborových
organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu,
zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, má státní zaměstnanec právo
se domáhat, aby
bylo upuštěno od
tohoto porušování nebo chování,
aby byly odstraněny
následky tohoto porušování
nebo chování a
aby mu bylo
dáno přiměřené zadostiučinění. V
těchto případech je dána pravomoc soudu.45)
(6) Byla-li ve
značné míře snížena
důstojnost státního zaměstnance nebo
jeho vážnost ve
služebním poměru a
nebylo postačující zjednání
nápravy podle odstavce 5, má
právo, aby mu služební úřad
nahradil nemajetkovou újmu
v penězích. Výši nemajetkové újmy podle věty
první určí na
návrh státního zaměstnance soud
v občanském soudním
řízení s přihlédnutím k
závažnosti újmy a k okolnostem, za nichž k
porušení práv nebo povinností došlo.
------------------------------------------------------------------
45) § 7 odst. 2 občanského soudního řádu.